Předseda Národního shromáždění Fierlinger a místopředsedové Valo, Fiala, dr. Kyselý, Beran, dr. Škoda.

Členové předsednictva ÚV KSČ předseda vlády Lenárt, Dolanský, Hendrych, místopředseda vlády Šimůnek; kandidát předsednictva ÚV KSČ Vaculík; tajemník ÚV KSČ Koucký; místopředsedové vlády Černík, Krajčír; ministři dr. h. c. Plojhar, dr. Neuman, David, Indra, Korčák, Krutina, arm. gen. Lomský, Machačová-Dostálová, Majling, Poláček, dr. Císař, Pešl, dr. Vlasák.

261 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: Vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda NS Fierlinger (zvoní): Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi! Zahajuji 25. schůzi Národního shromáždění.

Dovolte mi, abych vás seznámil s pořadem dnešní schůze, na jehož návrhu se předsednictvo Národního shromáždění usneslo a který byl již poslancům rozeslán:

1. Společná zpráva výborů zdravotního a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o zvýšení péče o těhotné ženy a matky

2. Společná zpráva výborů zemědělského, zdravotního a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

3. Zpráva výboru zemědělského k vládnímu návrhu zákona o rozvoji rostlinné výroby.

Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu nějaké připomínky? (Nikdo.)

Nemá.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo svůj denní pořad.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

1. Společná zpráva výborů zdravotního a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 183) o zvýšení péče o těhotné ženy a matky.

Zpravodajkou je posl. Šťastná, dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. Šťastná: Soudružky a soudruzi poslanci!

Z pověření zdravotního a ústavně právního výboru Národního shromáždění předkládám zprávu k vládnímu návrhu zákona o zlepšené péči o těhotné ženy a matky, který vypracovala Ústřední rada odborů.

Národní shromáždění mělo již možnost zhodnotit úsilí socialistické společnosti na úseku péče o ženu, matku a dítě, s jejíž úrovní řadí se naše socialistická vlast na přední místo ve světě. V celé své činnosti uplatňujeme důsledně zásady vyjádřené v ústavě republiky Československé o úplném zrovnoprávnění žen, o ochraně mateřství, manželství a rodiny státem.

Projednání zákona o zvýšené péči o těhotné ženy a matky ještě výrazněji prohlubuje tuto péči. V čem spočívá, soudruzi a soudružky poslanci, toto výrazné zlepšení. Spočívá především v prodloužení mateřské dovolené, při které je žena zabezpečena dávkami nemocenského pojištění z dosavadních 18 týdnů na 22 týdnů. Po uplynutí této placené mateřské dovolené zaručuje se ženám právo na další neplacenou dovolenou bez vlivu na pracovní poměr až do doby, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Tímto nepovažujeme délku mateřské dovolené za konečnou, ale za první etapu, neboť počítáme s tím, že v budoucnu, jak se bude dále rozvíjet naše společnost, budeme moci přikročit k dalšímu prodloužení mateřské dovolené.

Přistupujeme k prohloubení péče o těhotnou ženu a matku v době, kdy ženy v naší socialistické společnosti jako v ostatních hospodářsky vyvinutých zemích představují značný podíl v počtu všech zaměstnanců. Např. v r. 1958 z celkového počtu nemocensky pojištěných zaměstnanců představují ženy 35,66 % a v r. 1963 již 40,55 %. Ještě výrazněji vynikne tato vysoká zaměstnanost žen v absolutních číslech. Ke konci r. 1962 pracovalo v našem národním hospodářství více jak 2 700 000 žen. Největší počet žen - asi 1 mil. - pracuje v socialistickém průmyslu, v zemědělství asi ³/₄ mil. žen. Dále jsou obory, ve kterých ještě výrazně převládá zaměstnanost žen. Např. ve zdravotnictví a v sociálním zabezpečení představují ženy plných 76 % zaměstnanců. V obchodě a ve veřejném stravování 70 % zaměstnanců a značné je % i ve školství a v ostatních oborech. Uvedená skutečnost svědčí o významném politickém uvědomění a vlasteneckém cítění čs. žen, které mimo tohoto významného hospodářského podílu jsou stejně svědomitými, laskavými a odpovědnými matkami svých dětí. Různé průzkumy, které byly v poslední době organizovány a dokazující velké pracovní zatížení žen nás nutí, abychom ženám i matkám věnovali soustavnou pozornost, neboť jejich mimopracovní zatížení představuje plných 40 % jejich pracovního času. Je to ta druhá směna, kterou pravidelně plní žena a matka po své práci v rodině a v domácnosti.

Naše společnost postupně s rozvojem materiální základny naší společnosti řeší také celý komplex otázek, které mají ulehčit společenské postavení ženy, jako je zabezpečování služeb, rozvoj dětských kolektivních zařízení, školních družin a klubů. Ve zdravotním výboru Národního shromáždění v souvislosti s otázkami populačního vývoje hodnotili jsme nejedenkrát stav zdravotní péče o pracující ženu a matku, a zajištění jejich dětí. V r. 1950 bylo v naší Československé republice podle zpráv státní populační komise 698 jeslí s 22 245 jeselními místy. V minulém roce dosáhl počet jeslí 1445 s počtem 58 000 jeselních míst. Za 13 let stoupl tedy počet jeselních míst téměř dvojnásobně a přece nejsou uspokojovány potřeby v umístění dětí v jeslích. Bylo již řečeno v usnesení XII. sjezdu KSČ, že i nadále půjdeme cestou rozvoje jeselní péče a dalších zařízení v péči o děti. Je však třeba říci, že není možno jít pouze touto cestou, poněvadž růst jeslí zdaleka neodpovídá růstu žen zařazených v pracovním procesu. Další budování jeslí představuje značné investiční náklady a značné počty pracovníků.

Proto je nutné poskytovat na druhé straně zaměstnaným ženám a matkám možnost přímé péče o dítě v době po jeho narození. Ve zdravotním výboru vyslechli jsme se zájmem hlasy předních lékařů a významných odborníků naší medicíny, kteří hovořili o tom, jak významnou složkou je citová výchova mladé generace v nejútlejším věku a jaký má pozitivní vliv na další vývoj mladé generace.

Délka dnešní mateřské dovolené byla již nyní významnou vymožeností. Přesahuje podstatně mezinárodní normu obsaženou v konvenci mezinárodní organizace práce, kterou se stanoví pro mateřskou dovolenou doba alespoň 12 týdnů. Kolem této délky kolísá mateřská dovolená ve většině států, a to i v těch zemích, které mají vyspělé sociální zabezpečení. Např. ve Francii je to 14 týdnů, v NSR 10-13 týdnů, v Holandsku 12 týdnů, ve Velké Británii 18 týdnů a v Rakousku 12 týdnů. Také u nás před přijetím zákona o národním pojištění v r. 1948 byla poskytována mateřská dovolená ve výši 12 týdnů. Mateřská dovolená navrhovaná dnešním zákonem představuje tedy zvýšení o plných 10 týdnů, výše než stanoví mezinárodně platná norma. Výše peněžitých dávek v mateřství v prvních 18 týdnech mateřské dovolené bude stejná jako dosud a bude se řídit délkou nepřerušeného zaměstnání, které matka získala v podniku a bude se pohybovat od 75 % až 90 % čisté denní mzdy. Od 19. týdne mateřské dovolené bude peněžitá pomoc v mateřství odstupňována podle počtu porodů od 40 % do 60 % a pro osamělé matky je stanovená sazbou 70 %.

Náklady na peněžitou pomoc v mateřství pro zaměstnankyně a členky výrobních družstev již nyní stále rostly podle toho, jak přibývalo zaměstnaných žen, jak rostly jejich mzdy a také podle toho, jak se upravovala výše dávek. V r. 1954 činil náklad na tuto dávku 150 mil. Kčs, po úpravě nemocenského pojištění v r. 1957 291 mil. Kčs, v r. 1960 315 mil. Kčs a v r. 1963 již 454 mil. Kčs. Po nové úpravě bude v roce 1964 za ³/₄ roku činit 526 mil. Kčs a v r. 1965 již 586 mil. Kčs. Velký význam pro zaměstnané ženy má skutečnost zajištěná zákonem na neplacenou mateřskou dovolenou až do doby, kdy dítě dosáhne 1 roku svého věku. Při čerpání neplacené mateřské dovolené zachovává se matkám nedotčený pracovní poměr. Organizace budou mít za povinnost zařadit matku po návratu z mateřské dovolené na pracovní místo, na kterém pracovala dříve, před nástupem na mateřskou dovolenou. Zákon také stanoví, že organizace nesmí dávat výpověď pracovnicím, které jsou těhotné, nebo pečují o dítě ve věku do 1 roku a v některých případech ani pracovnicím, které pečují o děti starší.

Soudruzi a soudružky poslanci, nová zákonná opatření budou vyžadovat, aby jednotlivé resorty, především ty, v jejichž odvětvích pracuje značný počet žen, počítaly s touto zákonnou úpravou a vytvářely také možnosti plného uplatnění práva na zkrácenou a změněnou pracovní dobu zaměstnaných žen-matek.

Nový zákon přináší i další zlepšení péče o těhotné ženy a matky, upravuje prodloužení mateřské dovolené, peněžitou pomoc pracovnicím při porodu dvojčat, nebo více dětí až na 35 týdnů a osamělým matkám, které jsou jinak odkázány jen na vlastní příjem, až na 26 týdnů. Zákon dále upravuje mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství pracovnicím, které převzaly do své trvalé péče dítě, které si chtějí osvojit, nebo jehož matka zemřela. Na druhé straně zákon upravuje možnost přerušení placené mateřské dovolené, jestliže dítě muselo být v průběhu mateřské dovolené ze zdravotních důvodů převzato do kojeneckého, nebo jiného zdravotního zařízení. Délka mateřské dovolené a poskytování peněžité pomoci i v mateřství se omezuje, jestliže se matka přestala o dítě vůbec starat, nebo narodilo-li se dítě mrtvé, nebo zemřelo v průběhu mateřské dovolené. Ale i za těchto okolností zajišťuje se matkám dovolená odpovídající zdravotnickým hlediskům a mezinárodní normě.

Zákon konečně upravuje i přestávky ke kojení, zákaz překládání těhotných žen a pracovnic, které pečují o děti do 1 roku a ukládá povinnost organizacím, vycházet vstříc pracovnicím, které jsou těhotné, nebo pečují o děti při zařazování do práce a při úpravě pracovní doby.

Soudruzi a soudružky poslanci, k zásadám předloženého zákona vyjadřovalo se v průběhu přípravy tohoto zákona mnoho žen. Ocenily velikou péči, kterou úprava zajišťuje ze strany socialistické společnosti. Starost a péče celé společnosti o problémy zaměstnaných žen a matek a zároveň jejich dětí jsou posilou ženám k plnění jejich mateřského poslání i dalšího podílu k rozvoji naší socialistické společnosti.

Jménem zdravotního a ústavně právního výboru Národního shromáždění doporučuji plenární schůzi Národního shromáždění tento vládní návrh zákona ke schválení. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Děkuji soudružce zpravodajce.

Do rozpravy se přihlásili posl. Marečková a dr. Macúch.

Dávám slovo prvému přihlášenému řečníkovi posl. Marečkové.

Posl. Marečková: Soudružky a soudruzi!

Zákon o zvýšené péči o těhotné ženy a matky je skutečný doklad péče o ženu v našem socialistickém státě.

Žena je dárcem života, vychovatelkou, budovatelkou vlasti, hospodářem. Jsou to stejně důležité úkoly. Přitom v úloze matky je žena nenahraditelná. Zkušenosti z dětských domovů, kde jsou děti všestranně hmotně zabezpečeny, ukazují, jak těmto dětem schází právě vřelý mateřský cit, který se nedá nahradit. To je také jeden z důvodů, pro který se k prodloužení mateřské dovolené přistupuje.

Zmizely doby, kdy žena byla hospodářsky závislá na muži, kdy vdavky byly většinou hmotným zabezpečením pro ženu. Kdy žena sloužila jako rozmnožovatelka rodů. V rodinách dělníků byl přírůstek do rodiny zatížením. Ženy byly odsouzeny k věčné, nekonečné práci v domácnosti, odsouzeny k starosti o denní skývu.

Mohlo by se říci, že tyto doby jsou nenávratně pryč a že je zbytečné si je připomínat. Naši lidé si zvykli na vymoženosti naší společnosti, že je považují za úplně samozřejmé. Musíme připomínat hlavně mladým lidem, že péče o ženu a ostatní zvýšení životní úrovně lidu jsou závislé od úspěchů v našem hospodářství.

Mateřství bylo opěvováno v písních i básních. V naší společnosti vedle morálního ocenění mateřství je ženám-matkám poskytováno i široké hmotné zabezpečení.

Nejdelší mateřská dovolená na světě, péče o těhotné ženy, zákonný nárok na přeřazení těhotných žen na lehčí práci, záruka, že se žena po skončení mateřské dovolené může vrátit na původní pracoviště a další opatření obsažená v zákoně, který dnes budeme schvalovat, jsou toho nejlepším dokladem.

Prodloužení mateřské dovolené na 22 týdnů, případně i na 1 rok není jediná pomoc v péči o ženy. Soudružka Šťastná ukázala ve své zprávě, kolik žen je u nás zapojeno do pracovního procesu.

Aby žena mohla dobře plnit zodpovědné úkoly, které jí přísluší v zaměstnání, pomáhá jí společnost budováním služeb, zařízením pro děti apod.

U zařízení pro děti bych se chtěla zastavit. Znám z vlastní zkušenosti výhodu mateřské školky. Dobrá školka je zárukou klidu žen v práci. I když úroveň výchovné péče je jistě v různých školkách různá, je to zařízení velmi pěkné.

Co ztěžuje práci ženám, matkám dětí, je poměrně vysoká nemocnost dětí právě v těchto zimních měsících. Chřipková a jiná dětská onemocnění vyřadí nejen děti z kolektivního zařízení, ale i matky z práce. Nemá-li žena nikoho, kdy by se jí o děti v nemoci a hlavně při karanténě staral, nezbývá nic jiného, než vynechat v práci.

Muži většinou nenesou tíhu starostí o nemocné dítě, a proto také se někde ženy nesetkávají s pochopením na pracovištích a musí často slyšet "už zase jste doma".

Měly by proto ostatní ženy na pracovištích i v odborových orgánech a v BSP usnadnit ženám tato období. To jsou ovšem jen opatření, když již nemoc nastala. Pro zlepšení situace by bylo třeba udělat všechna preventivní opatření, aby k hromadným onemocněním nedocházelo. V diskusi k těmto otázkám se ve zdravotním výboru ukázalo, že hlavní nedostatek je ve výživě a nemocnost je zaviněna nedostatkem vitamínu C. Bude třeba promyslet účinná opatření, aby v naší stravě bylo více ochranných játek. Některá opatření, jako zlevnění zeleniny, byla již udělána. Je třeba v nich pokračovat.

Přes všechny tyto problémy, které v kolektivních zařízeních jsou, máme jich nedostatek a ženy často diskutují o rozvoji těchto zařízení. Prodloužení mateřské dovolené až do 1 roku jistě sníží tlak na umisťování dětí v jeslích. Je ale třeba hledat cesty, jak zařízení rozšiřovat za minimálních nákladů a v mezích možností. Že to jde, ukáži na příkladu z Litomyšle.

V Litomyšli, stejně jako v jiných místech, rovněž se vyskytuje naprostý nedostatek míst v jeslích, což se nedobře odráželo v zaměstnanosti žen. MěNV, když neměl jiných možností, řešil tuto otázku ve spolupráci s ÚNZ v místě a po dohodě se svépomocí pustili pracovníci nemocnice do práce a vybudovali si ze staré dílny, kterou přestěhovali, vzorné jesle pro 18 dětí za minimálních nákladů 40 000 Kčs. Jesle jsou vzorně vybudovány po všech stránkách včetně všech starostí o ošetřování dětí. Tímto způsobem bylo pomoženo a ulehčeno nejen situaci v městě Litomyšli, ale i nemocnici, která po této stránce měla potíže s pracovními silami, zvláště s matkami dětí, které by jinak nemohly nastoupit do práce. Jesle již fungují přes rok ve správě a řízení MěNV. Úzká spolupráce MěNV a nemocnice v tomto směru přinesla společnosti užitek a dokazuje nám, že když závod má pochopení a NV pomůže, lze úspěšně mnohé problémy vyřešit.

Na adresu mužů bych chtěla říci, že by bylo nesprávné považovat prodloužení mateřské dovolené za příležitost zbavit se pro mnohé muže dnes ještě obtížné - pomoci v domácnosti. Statistiky ukazují, že zaměstnané ženy čeká doma po příchodu z práce druhá směna. Rozhodně nelze tyto věci paušalizovat a zevšeobecňovat. Ani zákon ani nařízení by zde nepomohly. Je třeba kus výchovné práce a jistě určitého času, aby žena byla opravdu rovnoprávná i v rodině.