Těší nás ovšem přitom, že dnes z vystupování umělců v zahraničí máme i zisk hospodářský, že zahraniční zájezdy našich hudebních umělců jsou aktivní i v cizích měnách. Uveďme jako příklad některé nejvýznamnější akce tohoto druhu - to jest orientované do západních zemí - v loňském roce:

Co do ohlasu a účinku byl nesporně vrcholem zájezd České filharmonie na Mezinárodní festival do Salzburgu a turné skupiny československých těles v počtu 440 umělců na festival v Perugii, do milánské Scaly a několika dalších italských měst. Z velkých těles navštívil dále Pražský komorní orchestr 6 západních zemí, na dalších zájezdech byly Česká filharmonie, Slovenská filharmonie (v Itálii, Anglii a NSR), orchestr FOK, Brněnská a Ostravská filharmonie, všechna naše přední kvarteta a desítky sólistů. Nejvíce zájezdů se soustředilo do Německé spolkové republiky, dále pak do Rakouska, Velké Británie a Itálie. Významnou kulturní událostí byl zájezd opery Národního divadla v Praze na festival do Wiesbadenu a uvedení Rusalky v obsazení našich umělců na Holland Festivalu. Pro celkový obraz je zajímavé, že jen na komerční pro nás výhodné bázi se uskutečnilo v NSR 51 akcí s 933 vystoupeními našich umělců, v Rakousku 41 akcí a 489 vystoupení, v Anglii 17 akcí a 336 vystoupení, v Itálii 16 akcí a 167 vystoupení apod. Nově se v minulém roce uplatnily studentské soubory našich akademií múzických umění, a to v Itálii, NSR a Anglii. Soubor Vysoké školy múzických umění v Bratislavě získal na soutěži studentských divadel v Itálii I. cenu tzv. Zlatou Parmu. Bylo též realizováno tradiční vysílání folkloristických skupin na pozvání místních festivalů a z iniciativy našich přátel. Celkem bylo vysláno 17 souborů do Itálie, Francie, Velké Británie, Belgie, Rakouska a NSR. Připočteme-li k tomu úspěšný zájezd SLUKu do Paříže, organizovaný na komerční bázi, můžeme učinit závěr, že i vysílání souborů lidových písní a tanců má při správném pojetí a přiměřeném rozsahu stále své místo v naší kulturní propagaci i do západních zemí.

Také na mezinárodních uměleckých soutěžích jsme získali několik vynikajících úspěchů. Významné je především vítězství dirigenta Košlera v New Yorku. Cenné je i první místo Věry Soukupové na pěvecké soutěži v Brazílii a umístění našich houslařů v Liege.

Všechny tyto kulturně politické aspekty značného mezinárodního dosahu posoudil zahraniční výbor Národního shromáždění na své schůzi dne 18. t. m. při projednávání vládního návrhu Mezinárodní úmluvy o právech výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací, která byla podepsána v Římě koncem roku 1961, aby si zodpověděl otázku, zda je správné, aby ČSSR k této úmluvě přistoupila. Zvážil přitom i hospodářské výsledky při uplatňování našich umělců v zahraničí a zjistil, že vykazují v průběhu posledních 4 let soustavně stoupající tendenci. Vzrůst za toto období, použijeme-li jako základ srovnání hospodářské výnosy dosažené v roce 1961, stoupl v roce 1962 na 112 % a v roce 1963 na 139 %. Na tomto celkovém růstu se podílely i kapitalistické státy, a to tak, že zvýšení oproti roku 1961 činilo v roce 1962 123 % a v roce 1963 již 164 %. Vývoj je tedy možno i v této oblasti považovat za uspokojivý.

Převážná část zahraničních styků na úseku divadel, hudby a estrád se uskutečňovala na základě smluv sjednaných Hudební a divadelní agenturou Pragokoncert. Při této velmi rozsáhlé činnosti udržel Pragokoncert podstatnou převahu počtu vystoupení našich umělců v zahraničí ve srovnání se zahraničními akcemi u nás. Tak proti 213 akcím do kapitalistických a rozvojových zemí stojí 62 akcí umělců z těchto oblastí u nás a proti 2765 našim vystoupením v zmíněných oblastech 835 vystoupení u nás. Pokud jde o devizový výsledek získal Pragokoncert ve valutách kapitalistických států 1 391 000 Kčs/dev. proti vydání 103 000 Kčs/dev. Čistý přínos našemu hospodářství ve výši 1 288 000 Kčs v tvrdých valutách za rok 1963 představuje cenný příspěvek kulturní fronty do státní pokladny.

Bylo by však nesprávné spatřovat těžiště kulturních zahraničních styků v ekonomických otázkách. Československá socialistická republika uskutečňuje v mezinárodních stycích důsledně politiku mírového soužití různých společenských systémů a především v tomto duchu neustále rozvíjí i mezinárodní styky kulturní. Od přístupu k Římské úmluvě lze očekávat, že se použitím právních forem z úmluvy vyplývajících vytvoří pro šíření československé umělecké produkce v zahraničí ještě příznivější podmínky, které bude možno využít jak z hlediska našich politických zájmů, tak i pokud jde o naše hospodářské potřeby.

Ze všech uvedených důvodů v souladu s usnesením zahraničního výboru Národního shromáždění doporučuji Národnímu shromáždění, aby vládní návrh na přistoupení ČSSR k Úmluvě schválilo a vyslovilo svůj souhlas s Úmluvou podle zprávy výboru zahraničního. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo:

Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Kto súhlasí, aby Národné zhromaždenie Československej socialistickej republiky vyslovilo podľa článku 42 ústavy súhlas s touto Medzinárodnou úmluvou, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie vyslovilo súhlas

s touto úmluvou.

Končím schôdzku.