Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto do rozpravy? Posl. Lörincz, dávam mu slovo.

Posl. Lörincz: Vážené súdružky a súdruhovia, súdružka zpravodajkyňa správne hodnotila návrh zákona, keď hovorila o tom, že v podstate je možno tento zákon dobre prijať. S tým môžem plne súhlasiť a za to nejdem diskutovať k zákonu, ale mal by som kratšie poznámky k tomu, čo v zákone nie je.

Poprvé využívam príležitosť, že je tu s. minister financií a mal by som teraz k nemu dotaz, ako hodlá riešiť otázku atelierov pre výtvarných umelcov, lebo v predošlom bytovom zákone bola tiež taká poznámka, že sú to neobytné miestnosti, ktoré nepodliehajú nadmernosti. A bývalý minister financií Ďuriš potom vynašiel novú terminológiu a pomenoval to zárobkovými miestnosťami a vyrúbal na to také nekresťanské honoráre - ceny za 1 m², že výtvarník buď musel miestnosť považovať za zárobkovú miestnosť, alebo neplatil nájomné a boli také prípady, že ani laureát štátnej ceny nemohol platiť také vysoké nájomné. Neviem, ako podľa tohoto nového zákona s. minister financií hodlá hodnotiť ateliere v prevádzke, či za 10 m² neobytnej plochy, alebo inou cestou.

Potom by som mal prosbu na predsedu vlády s. Lenárta, ktorý predložil tento zákon na schválenie. Veľmi kladne môžem privítať § 20, kde dávame prednosť umelcom, ktorí prechádzajú do menších priemyselných obcí a na vidiek. Poznám situáciu, že veľa umelcov žije vo veľkom meste, v centroch, čo považujem za prirodzené, keď umelci prichádzajú do miest a kultúrnych centier, ale niekedy tématika ho tiahne na vidiek, čo je treba podporovať, keď tam ide. Ovšem keď necháme bod c) takto, mám obavy, že niektorí predsedovia a podpredsedovia národných výborov to budú vykladať tak, že môžu umelcovi prideliť byty a ateliere len v obciach na vidieku, čiže, previesť decentralizáciu, i keď to nie je v prospech rastu našej kultúry.

Ako príklad poviem z našej Bratislavy, keď členovia Slovenskej filharmonie chceli odtiaľ odísť, pretože nemali byt. Obrátili sa na predsedu národného výboru a ten vyhlásil, že nech odídu, že to nevadí, že je Dimitrovka alebo iný závod, odkiaľ zoberieme nové kádre. Myslím, že Slovenská filharmonia nemôže byť na takej úrovni, že by mohla pre dychovú hudbu prijať nové kádre. Keď sa obrátili výtvarní umelci na tohoto predsedu, vyhlásil, že v Petržalke je skleník, a tam že môžu maľovať. Mám rád kvety a na kvety máme v Petržalke objednávku za 18 000 dolarov z Rakúska, rakúskym hosťom ktorí tam prišli, sa veľmi tieto kvety páčili. V Petržalke zostali kvety, lebo potrebujú slnko. Ale myslím, že v socializme nepotrebujeme takých predsedov národných výborov. Viem, že takých predsedov nemáme, ale stojíme pred volbami a čert nikdy nespí - som vyrovnaný s čertom i s bohom - ale možno že príde taký predseda NV, ktorý sa takto díva na kultúrnych a umeleckých pracovníkov. Preto by som prosil, keby sa pozmenil a doplnil tento zákon tak, že do § 20 bod c) by sa vsunulo slovo "predným umelcom, ktorý prechádzajú do menších..." atď., aby totiž mali tuná nároky i tí umelci, ktorí nemôžu odísť. V Dojnom Kubíne alebo v Dunajskej Strede nie je filharmónia, tá musí byť v Bratislave alebo v Prahe. Toľko by boli moje poznámky. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Ďalej sa hlási posl. Hollý.

Posl. Hollý: Vážené súdružky, súdruhovia!

Dnes projednávame mnoho závažných a dôležitých zákonov. Mal by som praktický dotaz a prosím o jeho vysvetlenie. V § 60 o rodinnom domku sa hovorí, že za rodinný domček sa považuje ten, ktorý nepresahuje 5 obytným miestností a 120 m² obytnej plochy. Teraz ide o takú vec, ku ktorej je rad pripomienok: Je viac súrodencov a tí budú chcieť mať viacpodlažný dom. Za čo bude považovaný s ohľadom na šetrenie s pôdou. Bylo by správne uvažovať v takom prípade buď dať na každé poschodie nové číslo, lebo nemyslím, že by bolo správne, aby sa stavali len prízemné domky, ale myslím, že našou snahou je, dávať viac toho priestoru hore než dolu a že by bolo správne, i keď nie v zákone, aspoň v prevádzacích predpisoch, upresniť, aby bolo umožnené prakticky stavať viacpodlažné byty a domky a považovať to, ak ide o viac súrodencov, za rodinné domky. Taký dotaz by som mal a bol by som rád, keby mi mohlo byť naň odpovedané a ako by táto zásada mohla byť pojatá do zákona alebo do prevádzacích predpisov.

Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto o slovo? Podpredseda dr. Škoda.

Místopředseda NS dr. Škoda: Soudružky a soudruzi poslanci! Nejprve k návrhu soudruha poslance Hollého bych podal toto vysvětlení: Tento návrh nespadá do bytového zákona, ale do občanského zákona, který jsme projednali dnes dopoledne. Jde o tzv. vlastnictví k bytům. To je významný právní institut, který by se dotkl tisíců a tisíců bytů nejenom do budoucnosti, ale i do minulosti. Proto ústavně právní výbor aniž navrhl zamítnutí tohoto návrhu, vycházel z návrhu předsednictva Národního shromáždění, aby ke každému zákonu, který se týká širokého uplatnění mnoha desítek a tisíc našich občanů, byl nejdříve předložen politicko ekonomický průzkum, aby tento návrh zákona mohl být posouzen a předložen.

Takový politicko-ekonomický průzkum dosud předložen nebyl. Proto není na závadu, aby ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ostatními resorty provedlo politicko-ekonomický průzkum a předložilo návrh na tento speciální zákon. Občanský zákon tomuto speciálnímu zákonu nebrání. Ovšem není možno předložit Národnímu shromáždění návrh zákona, který se bude týkat v tomto případě statisíců našich občanů, bez ekonomicko-politického průzkumu, nehledě k tomu, že tento zákon by odebral právo dispozice bytů národním výborům. Ze zprávy s. zpravodajky jsme se dozvěděli, že národní výbory disponují jen 30 % bytů.

Tolik pokud jde o dotaz s. posl. Hollého.

Pokud jde o posuzování bytových potřeb vědeckých a uměleckých pracovníků, zůstává to zachováno jako v dřívějším zákoně. Nic se ani ve znění zákona pokud jde o § 72 nemění v porovnání s dosavadním zákonem. Čili oprávnění, která měli vědečtí a umělečtí pracovníci, zůstanou i nadále zachována.

Druhý dotaz s. posl. Lörincze se ovšem týká § 20, aby vedle předních umělců byly i umělci, kteří přicházejí na vesnici, privilegováni. Je třeba, aby se k této věci vyjádřil ještě příslušný zástupce vlády.

Podpredseda NZ Valo: Chce s. minister financií odpovedet ihned?

Ministr financí Dvořák: Prosil bych, abych odpověď mohl dát za chvíli. Nechci se vyhnout dotazu s. posl. Lörincze, který tuto otázku dal pravděpodobně proto, že měl na mysli, že kdysi jsem byl gestorem tohoto zákona. Podle mých informací to nespadá do mé kompetence a chtěl bych se vedle poradit ještě s gestory, takže za chvíli na to budu moci odpovědět.

Podpredseda NZ Valo: Ďakujem, hlási sa ešte niekto o slovo? Sú všetci spokojení s odpoveďou, ktorú predniesol súdruh podpredseda NZ dr. Škoda? Alebo majú k tomu ešte nejaké poznámky?

Neni tomu tak.

Prosím súdružku zpravodajkyňu o záver.

Zpravodajkyně posl. Dohnalová: Soudružky a soudruzi, chtěla bych se zmínit ještě o otázce s. Lörincze pokud se týká ateliérů. Jsem toho názoru, že otázky vymezení nájemného spadají opravdu do úpravy a kompetence s. ministra. Ovšem otázku ateliérů jako takového není možné upravit v zákoně, ale bude upravena v návodu pro národní výbory ve výkladu zákona o hospodaření s bytovými prostory. Tyto otázky není možno řešit přímo v návrhu zákona.

Dále přišel z pléna písemný dotaz. Jsem toho názoru, že otázka na kterou se pisatel ptá, je řešena v § 11 oddíl c) zákona, který hovoří, že osobě, která dobrovolně uvolní svůj byt, lze přidělit byt nejvýše stejné hodnoty a vybavení, ale s menším úhrnem podlahové plochy obytných místností. To znamená, že uživatel nebude platit místní poplatek z bytu a že místní národní výbor mu přidělí takový byt, který odpovídá jeho nárokům. K tomu dotazu odpovídal ve svém příspěvku také s. Jägerman.

Soudružky a soudruzi, vzhledem k tomu, že veškeré připomínky se nevztahovaly přímo k samotnému zákonu, doporučuji, aby plénum Národního shromáždění vládní návrh zákona o hospodaření s byty schválilo.

Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto do rozpravy? Súdruh podpredseda Škoda.

Místopředseda NS dr. Škoda: Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych ještě za ústavně právní výbor zaujmout stanovisko k návrhu s. posl. Lörincze, k tomu, kdy udělit byt mimo pořadník. Tento návrh byl v porovnání s minulým návrhem zúžen, poněvadž minulý návrh byl zneužíván a pracující to velmi kritizovali. Proto návrh zákona říká, že se zřetelem na státní zájem lze mimo pořadník přidělit byl představitelům a pracovníkům ze zahraničí, zastupitelským úřadům a osobám uvedeným v § 75, členům vlády, předsednictva Národního shromáždění, Slovenské národní rady, vedoucím ústředních orgánů a předsedům krajských národních výborů. Jak vidíte, nejsou tam ani jmenováni předsedové okresních národních výborů, jako tomu bylo v minulém zákoně, jakož i osoby stejně zodpovědných funkcí. Předním umělcům, kteří přicházejí do menších průmyslových obcí a na vesnice a jimž vydá příslušná organizace osvědčení o umělecké kvalifikaci, se tato výhoda zajišťuje. Další rozšíření ústavně právní výbor nedoporučuje. Navrhuji ponechání § 20 v původním znění.

Podpredseda NZ Valo: Prosím súdruha ministra financií.

Ministr financí Dvořák: Vážení soudruzi poslanci, musím se vám omluvit za informaci, kterou jsem vám před chvílí dal. Skutečně má pravdu s. posl. Lörincz, že jde o vyhlášku ministerstva financí, která byla svého času vydána k tzv. nebytovým prostorům. Já sám jsem o tom nevěděl, myslím, že jste informováni, že my na ministerstvu připravujeme velkou redukci různých předpisů a směrnic. Prosím za omluvu, že jsem nebyl informován, že tato vyhláška je mezi nimi.

Vyhláška bude upravena v souvislosti s úpravou nájemného, to znamená, že bude k 1. X., kdy vstoupí v platnost úprava nájemného, mezi ministerstvem financí a Ústřední správou tato otázka vyřešena. Nemohu bohužel dnes ještě říci, jak v meritorní oblasti budeme přihlížet k poznámce nebo návrhu s. posl. Lörincze.

Podpredseda NZ Valo:

Je s. Lörincz spokojný?

Posl. Lörincz: Ano.

Podpredseda NZ Valo:

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Kto súhlasí s vládnym návrhom zákona o hospodárení s bytmi, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Ďakujem. Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Nikto.

Tým Národné zhromaždenie schválilo vládny návrh zákona o hospodárení s bytmi.

Pristúpime k prejednaniu piateho bodu programu, ktorým je

5. Spoločná zpráva výboru pre plán a rozpočet a výboru ústavne právneho k vládnemu návrhu zákona o železniciach.

Zpravodajcom je posl. Kulička, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Kulička: Soudružky a soudruzi poslanci!

Vládní návrh zákona o dráhách, který je dnes Národnímu shromáždění předkládán k projednání, shrnuje nebo nově formuluje a upravuje řadu zkušeností, potřeb i ustanovení tak, jak je přinesl vývoj naší ekonomiky, během 14 let od vydání dosavadního zákona o dráhách.

Zákon o dráhách z roku 1950 se zabýval ještě celou řadou otázek, které v našem stávajícím společenském uspořádání zastaraly, staly se zbytečnými. Měl také celou řadu zvláštních úprav, které se rozvojem socialistické společnosti dostaly do rozporu s nově přijatými právními úpravami jiných odvětví národního hospodářství. Proto nový návrh zákona o dráhách je vydáván v souvislosti s komplexní úpravou právních předpisů, navazuje úzce na právní úpravy platné pro ostatní odvětví národního hospodářství a napomáhá tak po právní stránce, aby železniční doprava mohla lépe sloužit rozvoji a potřebám národního hospodářství.

Má-li však nový zákon splnit tento náročný úkol, musí ministerstvo dopravy přenést suché právní formy do živých a srozumitelných prováděcích předpisů, aby nejen po stránce právní, ale i po stránce provozní byly vytvořeny předpoklady k odstranění zaostávající železniční dopravy za potřebami národního hospodářství. Vládní návrh zákona o dráhách vychází ze skutečnosti, že všechny druhy dopravy v našem státě tvoří jednotný dopravní systém a že hlavním článkem tohoto dopravního systému zůstává železniční doprava.

A právě proto, nebo hlavně proto, že železniční doprava tvoří v novém zákoně hlavní článek dopravního systému ČSSR, byl tento návrh zákona při projednávání ve výboru Národního shromáždění pro plán a rozpočet v prosinci minulého roku podroben velmi přísné kritice. V početné a obsáhlé diskusi byla uvedena řada připomínek, hlavně k nedostatkům v provozu železniční dopravy. Bohatá diskuse vyplynula hlavně z toho, že nejen poslanci Národního shromáždění, ale prakticky všichni pracující, skoro každý občan ČSSR se dostane do přímého styku se železniční dopravou, hlavně s dopravou osobní. Na rozdíl od výrobních odvětví může se tedy přímo každý přesvědčit o nedostatcích, které byly a jsou připomínány a kritizovány. Všechny problémy železniční dopravy, projednávané v předcházejících letech a dosud nevyřešené, byly příčinou různých názorů mezi poslanci výboru pro plán a rozpočet k předloženému návrhu zákona o dráhách. Největším nedostatkem pak bylo, že prováděcí předpisy, na které se návrh zákona odvolává, a na které se odvolávali i pracovníci ministerstva dopravy, nebyly známy. Bylo proto rozhodnuto, vyžádat si od ministerstva dopravy prováděcí předpisy, porovnat tyto s návrhem zákona a předložit jej pak znovu k projednání. To se také stalo, a teprve při lednovém zasedání letošního roku projednal výbor pro plán a rozpočet při některých výhradách k přepravnímu řádu ČSD vládní návrh zákona o dráhách a doporučil výboru ústavně právnímu ke konečné legislativně technické úpravě.

Tuto stručnou charakteristiku k projednávání vládního návrhu zákona o dráhách jsem uvedl proto, že výbor pro plán a rozpočet vycházel právě z té zásady, ze které vychází i návrh zákona, a je formulována takto: spojení železniční dopravy s celým národním hospodářstvím a složité vnitřní působení různých činitelů, jako je ekonomika, technika a organizace, činí z celostátních drah zvlášť citlivý druh dopravy, jehož případné vnitřní disproporce mohou vážně ohrozit výrobu a spotřebu. S tím je možno souhlasit, vždyť se o tom v současné době můžeme přesvědčit, ale současně upozornit, že je nutné, zvlášť pečlivě dbát o to, aby byl zajištěn také soulad mezi dopravními potřebami a dopravními možnostmi železniční dopravy.

Předkládaný návrh zákona je komplexní právní normou pro železnice, tramvajové dráhy, trolejbusové dráhy a lanovky. Podle ustanovení § 2 zákon řadí mezi železnice dráhy celostátní, vlečky a dráhy důlní, lesní i dráhy pionýrské. Zákon zjednodušuje rozdělení drah, upouští od členění drah na veřejné a neveřejné, na tratě hlavní a vedlejší vzhledem k tomu, že všechny dráhy v podstatě plní tutéž ekonomickou funkci, totiž podle své povahy se podílejí na plnění státního plánu přepravy způsobem, který určuje potřeba národního hospodářství.