Přítomni:

Předseda Národního shromáždění Fierlinger a místopředsedové Valo, Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil, Beran, dr. Škoda.

Členové předsednictva ÚV KSČ předseda vlády Lenárt, Dolanský, první tajemník ÚV KSS Dubček, Kolder; kandidát předsednictva ÚV KSČ Vaculík; místopředsedové vlády Krajčír, Piller; ministři dr. h. c. Plojhar, dr. Neuman, Dvořák, Indra, Korčák, Machačová-Dostálová, Majling, Uher, dr. Císař.

264 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: Vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda NS Fierlinger (zvoní): Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi! Zahajuji 24. schůzi Národního shromáždění.

Dovolte mi, abych vás seznámil s pořadem dnešní schůze, na jehož návrhu se předsednictvo Národního shromáždění usneslo a který byl již poslancům Národního shromáždění rozeslán:

1. Zpráva výboru ústavně právního k návrhu zákona o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů.

2. Zpráva výboru ústavně právního k návrhu zákona o organizaci soudů a o volbách soudců.

3. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu občanského zákoníku.

4. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o hospodaření s byty.

5. Společná zpráva výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o dráhách.

6. Zpráva výboru kulturního k vládnímu návrhu zákona o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.

7. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou, podepsaná dne 8. listopadu 1963 v Praze.

8.Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací ze dne 26. října 1961.

Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu nějaké připomínky? (Nikdo.)

Nemá.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo svůj denní pořad.

Přikročíme k projednání prvního a druhého bodu pořadu, jimiž jsou

1. Zpráva výboru ústavně právního k návrhu zákona o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů

a

2. Zpráva výboru ústavně právního k návrhu zákona o organizaci soudů a o volbách soudců.

Nebude-li námitek, projednáme oba body společně. (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou.

Zpravodajem k oběma návrhům zákonů je místopředseda NS dr. Škoda. Žádám soudruha místopředsedu, aby se ujal slova.

Místopředseda NS dr. Škoda: Vážené Národní shromáždění, sou- družky a soudruzi poslanci!

Ústavními zákony, které jako jediné Národní shromáždění v tomto volebním období po vydání socialistické ústavy přijalo, bylo stanoveno, že volební období zastupitelských orgánů a soudů skončí dne 12. června 1964.

Za tím účelem ústavně právní výbor NS vypracoval, projednal a předkládá Národnímu shromáždění ke schválení návrh dvou zákonů, tj. zákona o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů a zákona o organizaci soudů a volbách soudců.

Z jakých předpokladů ústavně právní výbor vycházel a v čem se navrhované zákony odlišují od dosavadních volebních řádů?

Ústavně právní výbor vycházel při zpracování navržených zákonů ze socialistické ústavy z r. 1960, z usnesení XII. sjezdu KSČ, ze současného stupně rozvoje naší socialistické společnosti a ze zkušeností dřívějších voleb, které byly upraveny, pokud jde o zastupitelské orgány, třemi předpisy a pokud jde o soudy, dvěma předpisy.

Navrhované zákony se liší od dosud platných předpisů zejména v těchto směrech:

1. S rozvojem socialistické společnosti a socialistického státu stoupá stále význam zastupitelských orgánů, jejichž prostřednictvím se pracující přímo zúčastňují správy svého státu. Socialistická ústava svěřila zastupitelským sborům, Národnímu shromáždění, Slovenské národní radě a národním výborům, rozsáhlou pravomoc a odpovědnost. Od nich je nejenom odvozena pravomoc všech ostatních orgánů státu, které jsou jim ze své činnosti odpovědny, ale pracující lid ČSSR prostřednictvím svých zastupitelských orgánů přímo vykonává státní moc. Široká pravomoc Národního shromáždění, Slovenské národní rady a národních výborů, zakotvená v socialistické ústavě, představuje rozmanité a dalekosáhlé formy, jimiž pracující lid v ČSSR se zúčastňuje na správě svého státu prostřednictvím svých volených poslanců. Proto jsou tak důležité volby do zastupitelských orgánů v socialistickém státě, neboť čím větší bude účast pracujících na správě a řízení státu, tím větší budou jeho hospodářské úspěchy a tím vyšší bude životní a kulturní úroveň všech občanů. Je proto mimořádně důležitý výběr poslanců do zastupitelských orgánů, aby byli politicky i odborně na výši úkolů socialistického státu a zastupitelských orgánů, do nichž jsou voleni, aby zastupitelské orgány dobře vykonávaly svou funkci v hospodářské a kulturní výstavbě naší socialistické společnosti.

Proto předkládaný zákon o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů zdůrazňuje, aby pracující volili za své poslance své nejlepší představitele, politicky a odborně vyspělé a schopné organizovat a sjednocovat tvůrčí síly pracujících v úsilí o plný rozvoj socialistické společnosti.

Požadavek kvalitativního zlepšení složení zastupitelských sborů není v rozporu s principem socialistické demokracie o sociálním a politickém složení zastupitelských sborů, ale plně odpovídá ústavnímu postavení zastupitelských orgánů a jejich zvýšeným úkolům v hospodářské a kulturní výstavbě státu.

Také nároky na výběr volených soudců se zvyšují obdobně jako se zvyšují požadavky na stálé prohlubování socialistické zákonnosti v socialistické společnosti. Její plnou záruku pracující lid zajišťuje volbami soudců a zvyšováním požadavků politické a odborné znalosti volených soudců.

2. Návrh zákona o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů plně zajišťuje zásadu vytýčenou XII. sjezdem KSČ, aby při volbách do zastupitelských sborů byl zvýšen vliv pracujících na výběr kandidátů a tím dále prohloubena jedna ze zásad socialistické demokracie. Návrh zákona stanoví, že pro každý volební obvod může být navržen jeden nebo více kandidátů. Návrh zákona zajišťuje, aby návrhy kandidátů na funkce poslance a na soudce byly činěny na nejširší základně. Kandidáty na poslance do zastupitelských orgánů i na volené soudce navrhuje Komunistická strana Československa, jiné politické strany a další společenské organizace, shromáždění pracujících na závodech, úřadech a vesnicích, shromáždění vojáků a ostatních ozbrojených sborů. Návrhy volebních zákonů umožňují, aby na veřejných schůzích a shromážděních pracujících byla dána všem občanům plná možnost vyjádřit se k navrženým kandidátům, pozměnit je a vybrat z více navržených takového, který bude plně zajišťovat náročné úkoly jejich poslance v zastupitelském sboru.

Jedná se o podstatné rozšíření zásady socialistické demokracie, což přispěje ke zkvalitnění výběru kandidátů na poslance za nejširší účasti pracujících a k odpovědnosti voličů za jejich práci. Návrh zákona umožňuje každé organizaci pracujících a každému občanu svobodně agitovat pro kandidáty v tisku, na schůzích či jiným způsobem.

Právě v této etapě předvolební přípravy je třeba spatřovat veliké přednosti volební soustavy socialistické demokracie, kdy každý pracující má možnost předem dobře poznat navrhované kandidáty, k nim se svobodně vyjádřit a zúčastnit se na jejich výběru, zatím co v buržoazní demokracii voliči navržené kandidáty zpravidla neznají. Naše volební řády zajišťují volbu nejlepších představitelů za široké účasti pracujících.

3. Dalším podstatným rozdílem navržených zákonných předloh je vyzdvižení orgánů Národní fronty při řízení voleb. Řídit volby budou ústřední, krajské, okresní a místní komise Národní fronty, ustavené na návrh a ze zástupců Národní fronty, které budou plnit svou funkci z pověření Národní fronty a podle jejích směrnic. Pro řízení voleb na Slovensku bude vytvořena Slovenská volební komise NF jako orgán Ústřední volební komise NF pro Slovensko. Volební komise NF vedle své dřívější funkce, kterou byla koordinace činnosti dobrovolných společenských organizací ve volební kampani a v provádění volebních příprav, převezmou podle navrhovaného zákona také funkci volebních orgánů v řízení voleb, zejména budou dbát na přesné dodržování předpisů o volbách a rozhodovat o stížnostech na nesprávný postup při volbách.

Systém volebních komisí je výrazem toho, jak naše volební soustava zajišťuje, aby volby do zastupitelských orgánů byly skutečně záležitostí pracujících. Vždyť např. v minulých volbách ve volebních komisích pracovalo více jak ³/₄ miliónu občanů.

Vyzdvižení orgánů NF ještě více potvrzuje tuto skutečnost.

4. Ostatní změny proti dosavadním volebním zákonům se týkají zjednodušení dosavadní volební soustavy, aniž by tím byla jakkoli zkrácena volební práva občanů.

Jde zejména o tato ustanovení: Všeobecné volby doplňovacích voleb do Národního shromáždění, Národního výboru hlavního města Prahy a krajských národních výborů vyhlašuje předsednictvo NS.

Obce do 1500 obyvatel budou tvořit jeden volební obvod, v němž se bude volit podle počtu obyvatel nejméně 9,15 nebo 25 poslanců společnou kandidátkou. Pokud jejich počet neklesne pod nejnižší stav stanovený zákonem, nebude nutné provádět v těchto místech doplňovací volby.

V ostatních obcích nad 1500 obyvatel se upouští od dosavadního rozpětí pro jednotlivé kategorie obcí a měst a stanoví se pouze optimální počty volebních obvodů.

Umožňuje se zvýšit počet volebních obvodů a poslanců během volebního období, zejména když v důsledku výstavby sídlišť vzroste počet obyvatel.

Aby se občanům usnadnil výkon volebního práva, umožňuje se vytváření samostatných volebních okrsků ve vzdálených osadách apod. Podle posouzení místní volební komise NF se umožňuje vydávat legitimační lístky až od 5000 voličů. Volební doba se podle zkušeností z dřívějších voleb zkracuje o 2 hodiny, přičemž se však místní volební komise zmocňuje, aby začátek voleb byl stanoven na dřívější dobu, pokud to místní potřeby vyžadují, aby každý mohl vykonat své volební právo.

Odstraňuje se rovněž dvojí vyhotovování protokolu o výsledku voleb apod.

5. Pokud jde o návrh zákona o volbách soudců, platí všechna zásadní ustanovení o volbách do zastupitelských orgánů obdobně pro přímé volby soudců. Konají-li se přímé volby soudců současně s volbami do zastupitelských orgánů, plní volební komise současně úkoly komisí pro volby soudců. Jenom obvody pro volby soudců z povolání zahrnují vždy několik volebních obvodů pro volby do okresního národního výboru a je proto třeba pro ně zřídit zvláštní volební komisi.

Poněvadž ustanovení o volbách soudců jsou obsažena v zákoně o organizaci soudů, předkládá se návrh na jeho doplnění, které spočívá zejména v těchto opatřeních:

Volby soudců bude vyhlašovat předsednictvo NS a budou upraveny zákonem. Dosud je vyhlašovala vláda a volební řád byl vydán ve formě vládního nařízení. Význam voleb soudců vyžaduje, aby volební postup byl upraven zákonem stejně jako při volbách do zastupitelských orgánů.

Jako jeden z předpokladů pro volbu soudce z povolání se stanoví požadavek úplného vysokoškolského právnického vzdělání. Navrhuje se, aby počet volených soudců, kteří vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání, byl stanoven tak, aby tito nezasedali více jak 12 dnů v roce. Při snižování soudní agendy dosavadní pevně stanovené počty soudců vedly k tomu, že mnoho volených soudců v průběhu období nebylo využito. Návrh zákona umožňuje dočasné zastoupení voleného soudce z povolání jiným voleným soudcem v případě nutnosti zajištění výkonu soudnictví maximálně na dobu 6 měsíců (např. při onemocnění zvoleného soudce apod.).

Poněvadž se novelizuje zákon o organizaci soudů, upravují se současně jeho některá dosavadní ustanovení, která v důsledku vydání pozdějších zákonů, zejména trestního řádu a zákona o soudním řízení ve věcech občansko-právních, zastarala a byla nahrazena přesnějším zněním těchto kodexů. Jinak se dosavadní platný zákon o organizaci soudů nemění.

Soudružky a soudruzi poslanci,

ústavně právní výbor NS připravil návrhy na změnu volebních zákonů na svých několika schůzích, projednal jejich účelnost v předsednictvu Národního shromáždění a s příslušnými resorty. Navrhované zákony si nevyžadují nových finančních nákladů, naopak navrhované předpisy o zjednodušení volební soustavy povedou ke značné úspoře papíru. Z hlediska legislativně-technického dosavadních pět zákonných předpisů, které upravují volební řády, se soustřeďuje do dvou zákonů.

Vedle toho bude vydán zákon o volbách do Slovenské národní rady, který ústavně spadá do kompetence tohoto orgánu.

Ústavně právní výbor je přesvědčen, že oba navrhované zákony povedou k tomu, aby do všech zastupitelských sborů a soudů byli vybráni za nejširší účasti pracujících v příštích volbách nejlepší představitelé lidu ČSSR a doporučuje proto oba navržené zákony Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)