Zpravodajem je posl. Šik. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Šik: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci,
předpokládaný návrh nové právní
úpravy evidence nemovitostí řeší
otázku evidování užívacích
a vlastnických vztahů k nemovitostem a omezení
těchto vztahů. Sleduje v souladu se zásadami
ústavy ČSSR cíl, upevňovat socialistické
vlastnictví, chránit osobní vlastnictví
a zajistit poskytování údajů nutných
pro plánování a řízení
národního hospodářství, zvláště
zemědělství.
Návrh zákona o evidenci nemovitostí navazuje
v uvedených směrech na ustanovení připravovaného
občanského zákoníka a úzce
souvisí s některými ustanoveními notářského
řádu, schváleného nedávno NS.
Notářský řád upravuje spolupůsobení
státních notářství při
evidenci nemovitostí, zejména jim ukládá
předávat orgánům geodézie opisy
právních listin, které jsou předmětem
zápisů do evidence nemovitostí.
Požadavky budování naší vyspělé
socialistické společnosti nemohou být již
uspokojovány dosavadními evidencemi, zejména
ne pozemkovými knihami, vzniklými za odlišných
politicko-ekonomických podmínek. Účelem
pozemkových knih bylo zajištění soukromého
vlastnictví, obchodu s nemovitostmi a smluvního
zástavního práva, které bylo typickým
institutem kapitalistické společnosti. Kromě
toho pozemkové knihy neposkytují dnes ani přehled
o vlastnických vztazích.
Evidence nemovitostí v prvé republice a v základě
až do poslední doby byla dvojí a byla založena
v podstatě na zásadě, že evidence právních
vztahů k nemovitostem vedou soudy ve veřejných
knihách pozemkových a železničních,
kdežto technická část této evidence,
tj. mapy, na kterých jsou zobrazeny pozemky a jejich parcelní
čísla a výměry nemovitostí
byly vedeny v pozemkovém katastru. Obě tyto evidence
na sebe navazovaly, vzájemně se doplňovaly
a nesoulad v jedné evidenci se ihned odrážel
v evidenci druhé.
Zápisy pozemkových knih a pozemkového katastru
byly udržovány ve stálém vzájemném
souladu až do r. 1945. Po tomto roce postupným budováním
socialismu docházelo u nás k velkým ekonomickým
a společenským přeměnám, které
se podstatně dotkly vlastnických i užívacích
vztahů k půdě.
Byly to zejména změny, které nastaly osídlováním
pohraničí, revizi pozemkové reformy, novou
pozemkovou reformou a hospodářsko-technickými
úpravami pozemků pro JZD a státní
statky. Všechny tyto rozsáhlé změny
nebyly převážně provedeny ani v pozemkových
knihách, ani v pozemkovém katastru. O jak rozsáhlé
změny jde, je patrno z toho, že těmito změnami
bylo dotčeno více jak 6 miliónů hektarů
pozemků, tj. téměř 50 % území
naší republiky
Další nesouhlas v pozemkových knihách
vznikl tím, že občanským zákoníkem
byl od 1. 1. 1951 zrušen konstitutivní princip zápisu
v těchto knihách a tím pro občany
a organizace nestátního sektoru byla zrušena
povinnost provádět knihovní zápisy
při změnách vlastnických a jiných
práv.
V této době pozemkový katastr, který
byl veden podle držitelů, nevyhovoval již potřebám
socialistického hospodářství, zejména
plánování a řízení zemědělské
výroby a nákupu zemědělských
výrobků.
Proto X. sjezd KSČ uložil orgánům geodézie
a kartografie založit novou přesnou evidenci půdy
podle jejího skutečného užívání.
Založená jednotná evidence půdy je dílem
technickým a eviduje na podkladě map potřebné
údaje o pozemcích podle jejich skutečného
užívání bez ohledu na vlastnické
vztahy.
Založením jednotné evidence půdy byl
zaveden pořádek do výkaznictví o užívání
půdních fondů, které je nutné
pro řádné hospodaření s těmito
fondy, pro rozšiřování výměry
orné půdy, odkrývání rezerv
v půdních fondech a tím i k soustavnému
zvyšování zemědělské výroby.
Jednotná evidence půdy, zejména její
mapy, druhy pozemků a jejich výměry, se stala
podkladem pro prověrky půdních fondů
prováděných na podzim loňského
roku podle usnesení předsednictva ÚV KSČ
ze dne 10. září 1963 o generálním
plánu na plné a racionální využití
veškeré půdy pro zemědělskou
výrobu.
Diskuse poslanců v ústavně právním
výboru při předběžném
projednávání tohoto návrhu zákona
však ukázala, že ani dnes jednotná evidence
půdy není v souladu se skutečností.
Například v okrese Uh. Hradiště pečlivou
prověrkou se zjistilo, že oproti údajům
jednotné evidence půdy je v okrese o 536 ha orné
půdy méně a jen o 418 ha více půdy
zemědělské. Příčina
spočívá v tom, že nebyly prováděny
i při povolených změnách, jako ornou
půdu na vinice a sady popřípadě výstavbu
zemědělských objektů, evidenční
změny.
Někteří poslanci poukazovali na chaotický
stav, který v některých oblastech v držbě
půdy zatím trvá a zda předkládaná
osnova zákona bude s to, současný stav podchytit.
Zde je nutno uvést, že uplatnění tohoto
navrhovaného zákona bude v daleko širší
míře v oblastech, kde je socializace v podstatě
dokončena v oblastech, kde socializace probíhá,
bude uplatnění tohoto zákona samozřejmě
pozdější.
Bylo konstatováno, že jednotná evidence půdy
byla velkým pomocníkem při zjišťování
půdních rezerv a jak je známo z výsledku
prověrky, má býti vráceno zpět
zemědělské výrobě 168 tisíc
hektarů půdy.
V zásadě se všichni poslanci shodli na nutnosti
zavést přesnou evidenci nemovitostí, hlavně
půdy, aby s půdou jakožto živitelkou nás
všech, bylo co nejšetrněji zacházeno.
Předložená osnova zákona o evidenci
nemovitostí je v souladu s plánem komplexních
úprav jednotlivých úseků právního
řádu, je v souladu s připravovaným
občanským a hospodářským zákoníkem
a notářským řádem a navazuje
na ně.
Nová právní úprava evidence nemovitostí
prováděná tímto zákonem vychází
z potřeb naší socialistické hospodářské
soustavy a bude vhodně spojovat zájmy společnosti
na ochraně vlastnictví státního, družstevního
a společenských organizací a vlastnictví
osobního. Bude podrobně evidován národní
majetek u nezemědělských závodů,
domovní a pozemkový majetek v zastavených
a k zastavění určených částí
obcí do všech podrobností.
Dosavadní soukromé vlastnictví k zemědělské
a nezemědělské půdě bude evidováno
zjednodušenou formou.
Zjednodušení bude spočívat v tom, že
podle parcel bude evidováno prakticky jen vlastnictví,
které je současně v osobním užívání.
Vlastnictví k pozemkům, které jsou např.
sdruženy v hospodaření jednotných zemědělských
družstev, bude evidováno jen z hlediska užívání,
tj. u JZD. Vedení takového vlastnictví podle
parcel, jejichž hranice v přírodě ani
neexistují, bylo by krokem zpět a znamenalo by oživování
soukromovlastnických tendencí. Uvážíme-li,
že dnes je více než 760 tisíc zemědělských
závodů sdruženo v JZD, potom nám vyplyne
v plné šíři obtížnost, která
by nastala při evidování půdního
vlastnictví u sdružené půdy.
Obdobně bude nutno postupovat u pozemků státních
statků, jestliže státní statek hospodaří
na pozemcích, které státu vlastnicky nepatří,
např. JZD přejde i se členy do státního
statku.
Naproti tomu pozemky ve vlastnictví státu budou
evidovány v každém případě.
Nová evidence nemovitostí bude navazovat na dosavadní
jednotnou evidenci půdy, s kterou bude tvořit jeden
celek.
V evidenci nemovitostí, jejímž technickým
podkladem jsou mapy velkých měřítek,
budou vedeny skutečné vztahy užívací
v dosavadních evidenčních listech jednotné
evidence půdy a vlastnické i užívací
vztahy podle občanského zákoníka na
nově založených listech vlastnictví.
List vlastnictví bude obsahovat zejména jméno
vlastníka, popřípadě název
organizace spravující národní majetek,
všechny nemovitosti (podle jejich parcelních čísel),
které jim patří nebo které mají
ve správě, omezení jejich práv a odkaz
na příslušnou listinu uloženou ve sbírce
listin.
Nová evidence nemovitostí přispěje
k vyjasnění vztahů nejen k půdě,
ale také ke všem nemovitostem v obcích i ve
městech.
Provádění zápisů v pozemkových
a železničních knihách se dnem účinnosti
tohoto zákona zastavuje a knihy budou nadále sloužit
za částečný podklad pro založení
evidence nemovitostí a dočasně ke zjišťování
trvajících vlastnických práv a jejich
omezení.
Zákon o evidenci nemovitostí je rámcový
a k jeho provedení je připravena vyhláška.
Vybudováním nové evidence nemovitostí
bude dosaženo významného cíle, neboť
tato evidence odstraní duplicitnost dosavadních
evidencí, zjednoduší řízení
příslušných orgánů a organizací,
neboť technické i právní podklady o
změnách v právních vztazích
budou u jednoho orgánu a odstraní se tak postupně
potíže vyplývající z nedostatků
a neúplnosti dosavadních evidencí budovaných
na zastaralých právních předpisech.
Návrh nové právní úpravy vycházející
ze změněných zásad má poskytovat
právní podklad pro vybudování komplexní
evidence právních vztahů o nemovitostech,
který by vyhovoval potřebám naší
vyspělé socialistické společnosti
a zásadám ústavy ČSSR.
Doporučuji proto plénu Národního shromáždění,
aby předložený návrh zákona o
evidenci nemovitostí byl, jak rovněž doporučuje
ústavně právní výbor NS, schválen.
(Potlesk.)
Místopředseda NS Pospíšil:
Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme
tedy přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s tímto vládním návrhem
zákona, a to ve znění zprávy výboru
ústavně právního, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo tento vládní návrh
zákona.
Tím jsme projednali třetí bod pořadu.
Přistoupíme k projednání čtvrtého
bodu pořadu, kterým je
4. Společná zpráva výboru pro plán
a rozpočet a výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 154)
o notářských poplatcích.
Zpravodajem je posl. Tymeš, dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi!
Návrh zákona o notářských poplatcích
je součástí komplexních úprav
jednotlivých úseků právního
řádu. Notářské poplatky totiž
úzce souvisí s institucemi občanského
práva i občanského soudního a notářského
řádu. Tyto instituce novou úpravou občanského
práva hmotného i procesního doznají
změny a těmto změnám se přizpůsobují
také notářské poplatky. To je hlavní
důvod proč vláda předkládá
Národnímu shromáždění
návrh nového zákona. Návrh zákona
není tudíž předkládán
z důvodů finančních, aby se získaly
nové příjmy pro státní rozpočet.
Nezavádí se nové druhy poplatků a
beze změny se ponechává jak dolní,
tak horní hranice sazeb jednotlivých poplatků.
Proto nová úprava o notářských
poplatcích nebude míti vliv na výši
jejich výnosu, která není velká a
v posledních letech činila zhruba 118 mil. Kčs
ročně.
Novou úpravou se odstraní rozdíl mezi posuzováním
jednotlivých případů z hlediska občanského
práva a z hlediska poplatkových předpisů.
Napříště budou státní
notářství při rozhodování
o poplatkových případech vycházet
ze závěrů, k nimž příslušné
orgány došly při rozhodování
o případu podle předpisů občanskoprávních
a budou se při zjišťování podkladů
pro vyměření notářských
poplatků řídit více než dosud
zásadami materiální pravdy. Úprava
též do značné míry zjednoduší
administrativní práce spojené s vyměřováním
poplatků.
Další důležitá změna je
v tom, že celé řízení ve věcech
notářských poplatků bude nyní
pouze věcí justičních orgánů.
Zatímco dříve o odvolání proti
rozhodnutí státních notářství
v poplatkových věcech rozhodovaly finanční
odbory KNV, nyní budou rozhodovat krajské soudy.
Orgánům finanční správy se
však zajišťuje právo kontroly provádění
zákona.
Notářské poplatky za úkony se vybírají
za činnost státních notářství
jako částečná náhrada výdajů
spojených s úkony provedenými na žádost
občanů a v jejich zájmu. Notářské
poplatky z dědictví, darování a převodů
nemovitosti doplňují účelově
naši daňovou soustavu. Nový notářský
řád svěřuje státním
notářstvím nové úkoly, které
dosud obstarávaly soudy a proto počet poplatných
úkonů se zvýší. Dosavadní
osvobození od poplatků za úkony, které
bylo přiznáváno jen některým
útvarům státního soc. sektoru se rozšiřuje
nyní na všechny organizace.
U notářského poplatku z převodu nemovitosti
je hlavní změna v tom, že poplatek se zásadně
platí z úplaty za nemovitost. Dosud se platil poplatek
z obecné (prodejní) ceny nemovitosti. Nedosáhne-li
úplata plné ceny nemovitosti vybere se z rozdílu
mezi úplatou a plnou cenou nemovitosti poplatek z darování,
který je podstatně vyšší. Poplatek
se nebude vybírat z převodu nemovitosti do socialistického
vlastnictví i ze soc. vlastnictví.
Jedním z cílů poplatku je odčerpat
část finančních prostředků,
které převodce získává realizaci
nemovitého majetku, a proto poplatek bude platit převodce.
Pouze tam, kde k převodu nemovitosti dochází
proti vůli vlastníka (např. při vyvlastnění
nebo nuceném prodeji) bude poplatníkem nabyvatel.
Dosud jak známo, platí poplatek nabyvatel i převodce
společně. Převod nemovitosti jsou povinni
ohlásit státnímu notářství
převodce i nabyvatel. Poněvadž však k
převodu nemovitosti dochází podle návrhu
nového občanského zákoníka
ve většině případů až
registrací smlouvy o převodu u st. notářství,
zahájí v takových případech
samo notářství poplatkové řízení,
a proto ohlašovací povinnost poplatníka v těchto
případech není nutná.
Při vyměřování notářského
poplatku z dědictví bude stát. notářství
zásadně vycházet z výsledků
občansko-právního řízení
o projednání dědictví. V důsledku
toho budou od ceny zděděného majetku odpočitatelné
také soukromé dluhy zustavitele, což dříve
nebylo. Proti dosavadnímu stavu je také změna
v tom, že se budou do základu poplatku započítávat
investiční půjčky. Osvobození
od poplatků z dědictví mezi rodinnými
příslušníky v movitých věcech
se z původních 500 Kčs zvyšuje na 3000
Kčs. Další zvýhodnění
je v tom, že se v každém případě
vyloučí z dědických podílů
manžela a nezletilých dětí majetek v
movitých věcech do částky 3000 Kčs,
i když celková hodnota bude tuto částku
přesahovat.
Ze základu poplatku bude vyloučena cena zděděných
hospodářských budov a pozemků, které
jsou nebo budou sdruženy v JZD.
Notářský poplatek z dědictví
sleduje novými ustanoveními i momenty výchovné.
Podle nového zákona se může zvýšit
poplatek z dědictví až o 50 %, nejvíce
však o 500 Kčs, jestliže se dědicové
mezi sebou o rozdělení dědictví nedohodnou
a rozhodnout musí státní orgán.
Základem poplatku z darování je cena nabývaného
majetku po srážce zjištěných dluhů,
ceny jiných povinností a případné
úplaty.
V zájmu právní jistoty občanů
je vybírání notářských
poplatků též časově omezeno promlčením
nároku státu na vyměřeni poplatku
ve 3 letech od doby, kdy mohl být poplatek vyměřen.
Absolutně se však tento nárok státu
promlčuje za 10 let.
Výbory Národního shromáždění
pro plán a rozpočet a ústavně právní,
projednaly vládní návrh zákona o notářských
poplatcích a konstatovaly, že nová úprava
vyhovuje současné etapě vývoje naší
společnosti, znamená zlepšení, zpřesnění
a zjednodušení zákonných ustanovení
a doporučily proto Národnímu shromáždění,
aby vládní návrh čís. 154 o
notářských poplatcích schválilo.
(Potlesk.)
Místopředseda NS Pospíšil:
Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme
přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s tímto vládním návrhem
zákona, a to ve znění společné
zprávy výboru pro plán a rozpočet
a výboru ústavně právního,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo tento vládní návrh
zákona. Tím jsme projednali čtvrtý
bod pořadu.