Při kontrole plnění úkolů zahrnutých
v plánu rozvoje vědy a techniky na rok 1963 byla
podstatná část úkolů plněna
v termínech, ale stále zůstávaly potíže
s realizací jako v minulých letech. Komplexní
úkoly, které byly poprvé zahrnuty do plánu
v roce 1963, aby byly načerpány zkušenosti
s touto formou plánování (jednalo se např.
o úkol získávání germania z
uhlí, silikony, příčné klínové
válcování a jiné v celkovém
počtu 13), nebyly v plném rozsahu splněny.
Došlo ke skluzu v řešení rozhodujících
hlavních úkolů, jako je elektrizace střídavým
proudem a s tím spojená výroba elektrické
lokomotivy jednofázové, elektrické lokomotivy
dvouproudové prakticky o 6 měsíců,
dále nebyl plně zajištěn úkol
vývoje a výroby orientovaných trafoplechů,
zavádění kvalitních druhů betonářské
oceli do stavebnictví.
Z uvedeného neplnění komplexních úkolů
vyplývá, že jednotlivá pracoviště
nezvládla problematiku a náročnost úkolu
v koordinaci jednotlivých pracovišť a tím
byla právě narušena požadovaná
komplexnost.
Zkušenosti z roku 1963 ukázaly, že nelze postupovat
benevolentně v plnění plánu rozvoje
vědy a techniky a každý liberalismus v tomto
směru nás může jenom poškodit.
Nadále se projevují na podnicích snahy potlačit
v plánu práce technický rozvoj ve prospěch
plánu pro složky řídící
a výrobní, řídící a
koordinační činnost není ani z hlediska
resortů dostatečná. Kdybychom i nadále
pokračovali takovým způsobem v rozvoji techniky,
pak dosažení špičkové úrovně
v některých oborech by bylo spíše výjimkou
než běžným pravidlem.
Při sestavování plánu vědy
a techniky na rok 1964 byly posouzeny všechny nedostatky
v roce 1963 a v tomto smyslu byla metodika plánu upravována.
Státní plán rozvoje vědy a techniky
na rok 1964 a výhled na rok 1965 obsahuje vedle úkolů
dlouhodobého charakteru i úkoly, které mohou
výrazně přispět k řešení
současných potíží v národním
hospodářství. Do dlouhodobých úkolů
je zahrnuto 59 komplexních úkolů. Jde např.
o zavádění bloků v elektrárnách
o výkonu 200 MW počínaje rokem 1965, kde
se dosáhne u typové elektrárny 4 X 200 MW
proti elektrárně s bloky 110 MW úspory 145
pracovních sil, 300 000 t měrného paliva
za rok, investiční náklady se sníží
o 100 mil. korun. Výstavba linek 400 kW namísto
220 kW, které umožní úsporu asi 400
mil. Kčs na investicích do roku 1970.
V oblasti chemizace národního hospodářství
jde o intenzívní rozvoj plastických hmot,
další rozvoj syntetických vláken polyesterových
jako náhrada vlny, polypropylenových jako náhrada
bavlny, pro chemizaci zemědělství postupně
budou realizovány úkoly v letech 65-70 zabezpečující
zdokonalení výroby čpavku na výrobních
linkách o výkonu 100 000 t čpavku za rok.
V oblasti hutní bude komplexně zpracováno
využití siemensmartinských strusek, aby byly
získány kovové substance i nekovové
zbytky jako vápenaté hnojivo. Úkoly řešící
odstraňování kysličníku siřičitého
ze spalin velkých tepelných elektráren a
úkoly řešící čištění
odpadních vod by měly snížit škody
vzniklé znečišťováním o
150 mil. Kčs ročně.
V plánu jsou určeny také tzv. realizační
akce. Zde jde o technická řešení, která
byla již dříve ve vývoji nebo výzkumu
dokončena, kde nedošlo dosud k realizaci, ačkoliv
znamenají významný přínos pro
národní hospodářství. Jde např.
o rozšíření výroby proplétaných
textilií představujících jen v jednom
závodě roční úsporu 7 mil.
Kčs, použití topných olejů ve
větru topných pecí, které umožní
úsporu 110 000 t metalurgického koksu, uplatnění
metody přesného lití do forem ze žáruvzdorných
polosuchých materiálů aj. V plánu
se počítá, že realizační
akce přinesou na výrobních nákladech
za rok po jejich realizaci přes 2 miliardy Kčs při
pořizovacích nákladech 1 miliarda 400 000
Kčs, přičemž návratnost je někde
kratší než půl roku.
Plán ve značné míře též
věnuje pozornost kvalitě, technické úrovni
a užitné hodnotě výrobků. Dosud
byla věnována pozornost především
technické úrovni výroby ve výrobních
jednotkách a jejich efektivnosti. Nepřihlíželo
se vždy k tomu, zda má výrobek nejvyšší
parametry, čili jestli skutečně slouží
potřebám národního hospodářství.
To znamená progresívní výrobky zavádět
do výroby, ale zastavovat výrobu technicky zastaralých
výrobků. To jsou zásady jistě správné
a obecně schvalované, avšak stávají
se obtížně řešitelnými,
když se dotýkají konkrétních
zájmů závodů. Zavádění
nových výrobků nese s sebou totiž nové
problémy, nové požadavky na technologické
znalosti vedoucích techniků, mistrů i dělníků,
požadavky na organizátorské schopnosti a podobně.
Přináší riziko dočasných
potíží a možná i neúspěchů.
To všechno způsobilo, že se u nás v posledních
10 letech změnil výrobní program ve strojírenství
jen asi z 10 %, zatímco ve vyspělých kapitalistických
státech se změnil za stejnou dobu asi o 100 %. Tak
např. v oboru obráběcích strojů
činí podíl zastaralých výrobků
v r. 1963 12 % a podíl vyřazovaných jen 2,7
% z celkového objemu výroby v r. 1964.
Prvním rokem byl také zřízen fond
vědy a techniky jako významný nástroj
kádrového, hmotného a finančního
zajištění vědeckotechnického
pokroku. K tomuto plánu jsou prostředky na financování
vědy a techniky ze státního rozpočtu,
prostředky na prémie, dále pak plán
práce a mzdových fondů, plán pracovišť
vědeckovýzkumné základny aj. V investičních
prostředcích je věnováno pro pracoviště
vědeckovýzkumné a vývojové
základny 78 mil. Kčs. V r. 1964 se počítá
s dokončením výstavby a uvedením do
provozu biologických ústavů ČSAV,
Ústavu na studium vlastností kovu ČSAV, Ústavu
hygieny práce a chorob z povolání jiné.
Zahájí se výstavba dvou poloprovozů,
a to viskozové střiže a propylenových
vláken. Na řešení úkolů
plánu vědy a techniky jsou navrženy pro rok
1964 prémie v celkové výši 140 mil.
Kčs. Počet pracovníků vědeckovýzkumné
a vývojové základny na rok 1964 vzroste o
6390 pracovníků, kterými bude posílena
vědeckovýzkumná a vývojová
základna těch resortů, které zabezpečují
nejdůležitější úkoly vědy
a techniky, to je především hospodářské
resorty, na prvním místě strojírenství,
dále ČSAV a výzkum na vysokých školách.
K získání devizových prostředků
se hledají další cesty, jako je prodej tzv.
duševního vlastnictví do zahraničí
formou aktivních licenčních smluv. V kapitalistickém
světě je obchod licencemi velmi rozšířen.
Podle přibližných odhadů existuje nyní
zhruba 30-35 000 zahraničních licenčních
smluv mezi firmami a společnostmi kapitalistických
států, jejichž výnos činil v
r. 1960 1,2 mld. dolarů. Výlohy a náklady
spojené s plněním licenčních
smluv činí asi 20 % celkové ceny. To tedy
znamená, že v roce 1960 získali kapitalističtí
podnikatelé z licenčních smluv čistý
výtěžek 960 miliónů dolarů,
což odpovídá vývozu hotového
zboží za téměř 10 mld dolarů,
aby docílili stejného zisku. Československo
dosud své možnosti, i ty, které se samy nabízely,
na tomto useku nevyužilo. Nebyla např. prodána
licence na tryskový stav z obavy, abychom si nepodvázali
vývoz, ačkoliv nejsme schopni pokrýt světovou
potřebu vývozem do všech zemi. V plánu
na rok 1964 se projevuje již přehled aktivních
licencí, které může náš
stát odprodat. Z námětů dobré
technické úrovně, u nichž lze předpokládat
zájem ze zahraničí, jde např. o svařovací
stroje, malé vzduchové kompresory, výrobu
soustružnických nožů, revolverový
automat RP63 a jiné. Námětů bylo vybráno
293 druhů, které byly postoupeny podnikům
zahraničního obchodu.
Státní plán rozvoje vědy a techniky
na rok 1964 obsahuje proti loňskému plánu
řadu nových prvků, zkvalitňujících
tento plán. Avšak některé úkoly,
i když jsou zahrnuty v plánu, neumožní
dosažení vysoké technické úrovně
v plném rozsahu. Tak např. posuvná výztuž
v uhelných dolech bude zavedena v roce 1964 jen v 5 porubech,
ačkoliv je ve vyspělých státech široce
rozšířena (např. v SSSR v roce 1962
ve 153 porubech, v Anglii ve 220 porubech). Technický rozvoj
má samozřejmě zajišťovat převážnou
část celkového růstu produktivity
práce. Avšak potravinářský průmysl
kryje technickými opatřeními předepsaný
růst produktivity práce jen ze 60 % oproti 70 %
v r. 1963.
Velmi nepříznivá situace je ve strojírenství.
V resortu MTS je kryto zvýšení produktivity
práce zvýšením technické úrovně
jen ze 13 %. Tento stav je jistě nedostatečný
a neodpovídá požadovanému zvýšení
hospodárnosti výroby. Jedním z důvodů
je i nedostatek investičních prostředků.
Přes určité nedostatky, z nichž mnohé
lze odstranit ještě během roku, představuje
plán rozvoje vědy a techniky na r. 1964 krok dopředu.
Některým problémům je podle mého
názoru i v plánu rozvoje vědy a techniky
věnována nedostatečná pozornost, ačkoliv
mají zásadní význam pro růst
produktivity práce. Chtěl bych se zmínit
o jednom. Jde o výpočetní techniku. Ve zprávě
k plánu je uvedeno: "Zabezpečení výroby
a použití číslicových matematických
strojů je řešeno komplexním úkolem
pod názvem zvládnutí technického rozvoje
a výroby výpočetní techniky. Tento
úkol vytvoří především
předpoklady pro zvýšení úrovně
vědeckotechnických prací i pro řízení
národního hospodářství. Avšak
vzhledem k tomu, že vývoj středních
počítačů Epos I. a Epos II. se zpozdil,
nebude splněno usnesení vlády z r. 1961 pokud
jsou termíny upraveny podle skutečných možností
v plnění úkolů." Tolik ve zprávě.
Podle mého názoru ve zprávě mělo
být spíš uvedeno, že pro mimořádný
význam výpočetní techniky pro rozvoj
našeho národního hospodářství
byly soustředěny síly na vývoj počítačů
a vládní termíny budou zkráceny. Proč
právě rozvoj počítačů?
Jde-li o současný úkol snižování
lidí v administrativě, je to možné dvojím
způsobem: buď že povedeme méně
agendy, anebo dáme administrativě takovou techniku,
abychom lidi mohli ušetřit. Mechanické snížení
stavu administrativy nikdy nemělo dlouhého trvání
a po čase nám administrativa naopak ještě
vzrostla. Pokud jde o úsporu lidí v administrativě,
shoduje se většina odborníků ve světě,
že to bude pomocí počítacích
strojů. V technických zprávách je
uváděno, že některé pojišťovny
v USA zavedením počítačů uspoří
až 25 % administrativních pracovníků
a přitom se zkracuje doba provedení prací
o 50-70 %. Ve státní správě USA pro
věci válečných vysloužilců
bylo pro vypracování nové sjednocené
soustavy podpor pozůstalým potřeba při
konvenčním způsobu 25 000 pracovních
hodin a na počítači jen 1500 pracovních
hodin. Náklady činily jen 10 % původních
nákladů.
Přínosy velkých elektronických počítačů
lze dobře ukázat při vývoj i leteckých
turbín. Při výpočtech je třeba
řady obtížných diferenciálních
rovnic, jež bez pomoci počítačů
nelze vůbec provést anebo byly tak nákladné,
že se o nich vůbec nedalo uvažovat. Proto se
konstrukce prováděly např. aplikací.
Nyní se vypočtou nejvhodnější
úhly trysek a lopatek na počítači
za 15 minut až hodinu místo 3 roků neustálé
práce se značným nebezpečím
omylu.
K tomu všemu je třeba dostatečný počet
samočinných počítačů.
Srovnáme-li stav počítačů koncem
roku 1962, je stav následující:
USA | 8000 | počítačů, to je 1 počítač na | 23 000 obyvatel | |
Švýcarsko | 110 | 45 000 obyvatel | ||
NSR | 111 000 obyvatel | |||
Anglie | 120 000 obyvatel | |||
SSSR | 260 000 obyvatel | |||
ČSSR | 680 000 obyvatel | |||
to je 19 počítačů. | " |
V současné době není v ČSSR
v provozu ani jeden počítač středního
typu, o počítači velkém už ani
nemluvě. Charakter skladby počítačů
instalovaných u nás odpovídá jen řešení
úloh z oblasti vědeckotechnických výpočtů,
a to ještě pro úlohy nepříliš
rozsáhlé. Je však zapotřebí vidět,
že největší ekonomický přínos
znamená využití počítačů
v oblasti ekonomických výpočtů a v
řízení a správě národního
hospodářství na všech stupních.
Některé podniky v západních státech
vlastnící počítače, provádějí
průzkum odbytových možností a na základě
těchto rozborů jsou opět pomocí počítačů
sestavovány plány výroby na další
období. Tyto práce jsou právě díky
počítačům provedeny velmi rychle,
takže zbývá dostatek času na vlastní
řídící činnost na podniku.
Neocenitelná je pomoc samočinného počítače
při plánování výstavby složitých
investičních celků. Výsledkem takového
propočtu je, že se získá nejekonomičtější
přehled časového postupu výstavby,
zjistí se kritické úseky činností
a zjistí se nejvýhodnější alternativa
časového rozvrhu postupu prací. Jen při
realizaci takto vypracovaného projektu oproti klasické
metodě činí časová úspora
výstavby v průměru 25 % celkového
času.
Závěrem je možno říct, že
k širokému rozvoji takového oboru je potřebí
nejen dostatek počítačů, ale aby všichni
hospodářští pracovníci začali
již nyní myslet a pracovat novým způsobem
tak, aby mohly být vypracovány potřebné
podklady pro zpracování na počítacích
strojích. Nemáme-li zaostávat v tomto směru
za ostatními vyspělými státy, je nutné
postarat se o urychlenou instalaci středních, po
případě i velkých počítačů
a malé počítače dát prakticky
do denního používání všem
technikům a dispečerům k operativnímu
řízení výroby.
Soudružky a soudruzi!
Nemálo zbývá objasnit a probojovat, aby úloha
technického rozvoje byla správně chápána
a v praxi uplatňována. Daleko širšímu
okruhu pracujících bude třeba propagandisticky
vyložit význam vědy a techniky pro rozvoj národního
hospodářství. Ještě všude
se nedoceňuje správně vědeckotechnický
pokrok. Jak pečuje podnik o technický rozvoj, ukáže
se někdy již při pouhém projití
závodu. Když jsme prováděli v loňském
roce průzkum keramiky, mohli jsme si porovnat, jak se chápe
význam technického rozvoje ve dvou přibližně
stejně velkých sklárnách, obě
v budovách starých desítky let. V jedné
nám bylo poukázáno na řadu nedostatků
a potíží ve výrobě, v pracovnících,
sociálním zařízení a jiné.
Požadavky jistě opodstatněné. Avšak
v druhé při prohlídce jsme byli informováni,
co zde všechno nově instalovali, jaké plány
mají pro budoucnost v obnově zařízení,
co jim to přinese na zvýšení výroby,
na produktivitě a podobně. Tady bylo zjevné,
že růstem výroby se zabývali přes
technický rozvoj a že tím žil celý
závod.
Bude-li takto myslet a jednot většina našich
pracovníků ve všech orgánech průmyslu
i v zemědělství, budou rychle překonány
dosavadní nedostatky a zajištěn rychlý
rozmach našeho národního hospodářství.
(Potlesk.)
Podpredseda NZ dr. Kyselý:
Udelujem slovo posl. Borůvkovi.
Posl. Borůvka: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci,
celá desetiletí snad vytvářela a ustálila
názor, že v zimě je na vesnici klid a největší
a hlavní starostí pak je - jak zkonzumovat všechny
ty dobroty, které přinesla zabíjačka.
(Oživení; smích.) Je pravda, že
náš život na vesnici v zimě si tyto příjemné
stránky zcela správně a zaslouženě
ponechal.
Pracovní klid tu však rozhodně není.
Už od 4 hodin ráno svítí do tmy řady
oken kravínů, tikají pulzátory dojících
aparátů. Mrazivou tmu proříznou reflektory
mlékárenského auta s baňatými
cisternami. A na tabulích ve stájích se křídou
zapisují litry nadojeného mléka. Dojičky
s krmiči a zootechniky pak srovnávají a s
úsměvem pokývají hlavou, když
číslo proti plánu vzrostlo. Tím se
potvrzuje, jak správné je opatření
ministerstva zemědělství ke zvýšení
hmotné zainteresovanosti při výrobě
mléka přiznáním prémií
za mléko vyrobené a státu dodané nad
stanovený plán. A tuto denní a neustálou
a velmi odpovědnou práci vyjádří
pak stručná zpráva nákupního
podniku - že za uplynulou dekádu byl plán splněn
a také i překročen o tolik a tolik litrů,
kilogramů vepřového a hovězího
masa a kusů vajec. A tady právě se ve skutek
proměňuje usnesení XII. sjezdu i poslední
usnesení ÚV strany. A až pak ojíněnou
a mlhavou zimou se probudí bílý den, přijďte
se podívat na ruch a shon v opravářských
dílnách. Tam také plán požaduje
s opravou strojů a nářadí skončit
před zahájením jarních prací.
Ani traktory nezahájí. Je neustále co vozit
- hnojiva, stavební materiál, sena a siláž,
slámu a jaderná krmiva. A nejen to. Každou
chvíli zvoní v kanceláři telefon.
Volají uhelné sklady a prosí o pomoc v dopravě,
továrna prý má na nádraží
několik vagónů zboží, které
musí být vyloženo. A tak je až kupodivu,
kdy ten zimní klid vlastně začíná,
a shledáte, že ho vůbec není. Protože
práce pro toho, kdo pracovat chce, je neustále až
nad hlavu. Je to tak dobře. Stejně mnoho, ba možno
říci nejvíce je jí pak za okny skromných,
ne právě přepychových, ale lidem plně
postačujících družstevních kanceláří.
Tady se sčítá, porovnávají
a posuzují výsledky hospodaření minulého
roku. Agronom u jednoho stolu je zavrtán do kupy papírů.
Občas si podepře hlavu, zahledí se oknem
do mrazivého dne. Najednou prudce vstane a s kusem papíru,
počmáraným různými, jen jemu
srozumitelnými číslicemi, přijde ke
stolu zootechnika, zavolají si předsedu a ještě
ekonoma a pak začínají ty skutečně
dobré a nanejvýš konkrétní a
vzrušené debaty, kterým se jinak říká
- pracovní porady. Bez oficiálního zahájení
a bez únavných referátů. Tady se pak
dávají dohromady všechny problémy a
vztahy, kterým se zase oficiálně říká
- celoroční výrobně finanční
plán. Tady na nesmlouvavých a neústupných
faktech se potýkají lidé s problémy
zvýšení zemědělské výroby
v roce 1964, jak je žádá státní
plán. Zvýšit v celé republice zemědělskou
výrobu o 6,5 %. Zde je možno si poslechnout a také
na sloupcích čísel a jejich součtech
přesvědčit, že slučování
družstev do větších celků, bylo,
jest a bude naprosto správné, účelné
a ekonomicky nutné.
Stejně se může každý přesvědčit,
že pozvednout zaostávající JZD na úroveň
dobře hospodařících, znamená
odkrývání velkých rezerv a vcelku
by to znamenalo zvýšení celé zemědělské
výroby ve státě o celých 10 %. Kdo
není věčný a lidem protivný
škarohlíd, pozná, jak za poměrně
krátkou dobu vyrostlo v našem zemědělství
tisíce nových lidí. Lidí s velkou
odpovědností k práci, k plnění
státního plánu výroby a nákupu.
Pozná, že ty tam jsou doby strejcovských planých
řečí. Uvidí, že tu spolu se zemědělskou
velkovýrobou rostou a na vyšší organizátorskou
úroveň stoupají, i když ne snadno, lidé,
bez nichž není hospodaření na velkých
lánech už myslitelné. O všem tom, co naše
zemědělství pozvedá a posunuje vpřed,
stejně jako to, co mu na této cestě překáží
a lidi trápí, se tady hovoří. Dozvíte
se, jak je obtížný problém mládeže,
na jehož řešení už mnohde síly
a rozum funkcionářů družstev nestačí.
Jak zcela právem se jejich debata stáčí
na požadavek pomoci celé společnosti pro vytvoření
příznivých podmínek, které
by práci v zemědělství učinily
pro mládež přitažlivou. A najednou do
této mnohdy, jakoby ve věčně začarovaném
kruhu probíhající debaty, se otevřou
dveře a tam stojí instruktor naší zemědělské
výrobní správy. No jako na zavolanou. Mechanizátor
ne právě vybíravými slovy hovoří
o kalvárii, se kterou se shánějí nebo
lépe řečeno neseženou potřebné
náhradní díly. Instruktor uklidňuje
rozbouřenou hladinu hněvu s poukazem na lednové
zasedání ÚV KSČ, kde bylo velmi energicky
a snad už naposled přikázáno výrobním
ministerstvům, tuto po léta se vlekoucí,
nepříjemnou situaci vyřešit.