Jsou tedy vytvářeny dobré podmínky
pro další možnosti v upevňování
vzájemných styků mezi oběma zeměmi.
Nová konzulární úmluva odpovídá
v podstatě ustanovením obdobných smluv, které
byly Československou socialistickou republikou na tomto
úseku uzavřeny po roce 1945.
Cílem uvedené konzulární úmluvy
je rovněž přispět k upevnění
přátelského svazku mezi oběma zeměmi.
Úmluva má čtyři části.
Čl. 1-5 obsahuje ustanovení o zřizování
konzulátů, vysílání a přijímání
vedoucích konzulátů.
Čl. 6-14 zakotvuje podmínky, které musí
vytvořit přijímací stát k výkonu
konzulárních funkcí o výsadách
a imunitách pracovníků konzulátů.
Vzhledem k rozdílnosti trestního zákonodárství
obou zemí, byla přijata jugoslávskou delegací
československá koncepce, kterou stanoví čl.
7., odstavec 2.
Charakteristickým rysem Úmluvy je snaha poskytnout
pracovníkům konzulátů v duchu mnohostranné
Vídeňské úmluvy o konzulárních
stycích sjednané v dubnu 1963 v podstatě
stejné postavení jako pracovníkům
diplomatických misí - stejné nebo podobné
kategorie v přijímacím státě.
Čl. 15-17 pak zakotvuje práva a nedotknutelnost
konzulátů.
Články 18-31 stanoví obsah služební
činnosti vedoucího konzujátu. Uvedu jen některé
z nich.
V čl. 18 je uloženo vedoucímu konzulátu
přispívat též k rozvoji politických
a vědeckých styků smluvních stran.
V témže článku odstavci 2. - je umožněno
vedoucímu konzulátu se přímo obracet
na soudy a další příslušné
orgány přijímacího státu.
Články 19-26 zakotvují práva vedoucího
konzulátu.
Články 27-29 obsahují pro československou
stranu velmi praktická ustanovení, týkající
se vodní a letecké dopravy.
Články 32-34 obsahují závěrečná
ustanovení.
Úmluva nabývá platnosti dnem výměny
ratifikačních listin, která bude provedena
v Bělehradě.
Sjednává se na neomezenou dobu s tím, že
její platnost končí po uplynutí jednoho
roku ode dne, kdy ji jedna ze smluvních stran vypoví.
Soudruzi a soudružky, konzulární úmluva
odpovídá současným potřebám
k rozvoji a prohlubování spolupráce mezi
oběma socialistickými státy. Umožní
ve vzájemném styku jednoduchost a operativnost při
řešení všech konzulárních
otázek.
Bude podporou pro další rozvoj politických
a vědeckých styků. Svým významem
je dalším přínosem pro upevnění
přátelství mezi národy obou zemí.
Zahraniční výbor projednal ve své
schůzi 31. října vládní návrh
Úmluvy o konzulárních stycích mezi
Československou socialistickou republikou a Socialistickou
federativní republikou Jugoslávie, podepsanou 24.
června 1963 v Praze, a doporučuje ji NS ke schválení
(Potlesk.)
Podpredseda NZ dr. Kyselý:
Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikto.)
Do rozpravy sa nikto nehlási, môžeme teda pristúpiť
k hlasovaniu.
Ak nebudú proti tomu námietky, dám hlasovať
podľa prednesenej zpravodajskej zprávy.
Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu
hlasovania? (Neboli.)
Kto teda súhlasí, aby Národné zhromaždenie
vyslovilo podľa článku 42 ústavy súhlas
s vládnym návrhom, ktorým sa predkladá
Národnému zhromaždeniu Československej
socialistickej republiky k prejavu súhlasu Úmluva
o konzulárnych stykoch medzi Československou socialistickou
republikou a Socialistickou federatívnou republikou Juhoslávie,
podpísaná v Prahe dňa 24júna 1963,
nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)
Ďakujem. Tým Národné zhromáždenie
vyslovilo súhlas s touto Úmluvou.
Tým sme prejednali desiaty bod programu.
Pristúpime k prejednaniu posledného bodu programu,
ktorým je
11. Zpráva predsedy Národného zhromaždenia
podľa článku 60 odst. 2 ústavy o vydaných
opatreniach predsedníctva Národného zhromaždenia.
Pretože predseda NZ s. Fierlinger sa nemohol dnešnej
schôdzky zúčastniť, bol som poverený,
aby som zprávu predniesol sám.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci!
Předkládám vám podle článku
60 odst. 2 ústavy k dodatečnému schválení
opatření předsednictva NS, učiněná
v době od skončení posledního zasedání
Národního shromáždění.
Na schůzi předsednictva Národního
shromáždění dne 9. října
1963 byl projednán vládní návrh, kterým
se předkládá Národnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
vyslovení souhlasu Smlouva o zákazu pokusů
s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém
prostoru a pod vodou, sjednaná v Moskvě dne 5. srpna
1963. Zahraniční výbor NS, který tento
vládní návrh projednával ve své
schůzi dne 12. září 1963, jednomyslně
doporučil, aby s uvedenou Smlouvou byl vysloven souhlas.
Členové předsednictva Národního
shromáždění přivítali
návrh na schválení Smlouvy, protože
všechen československý lid v ní spatřuje
důležitý a významný krok k upevnění
mírového soužití a spolupráce
národů.
Proto podle článku 60 odst. 2 ústavy vyslovilo
předsednictvo NS dne 9. října 1963 souhlas
s moskevskou Smlouvou o zákazu pokusů s jadernými
zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru
a pod vodou.
Dne 10. října 1963 president republiky shora uvedenou
Smlouvu podle článku 62 ústavy ratifikoval.
Dalším opatřením předsednictva
Národního shromáždění,
o kterém bych vám chtěl podat zprávu,
je zákonné opatření předsednictva
NS ze dne 13. listopadu 1963 č. 84 Sbírky, o Státní
mzdové komisi.
Státní mzdová komise byla zřízena
v roce 1951 jako vrcholný orgán pro řízení
státní mzdové politiky. V jejím čele
byl předseda vlády.
Na základě dosavadních zkušeností
a s přihlédnutím k odpovědnosti vlády
za všechny úseky národního hospodářství
jeví se účelné, aby se Státní
mzdová komise stala jednoznačně orgánem
vlády, který řídí podle zásadních
směrnic vlády mzdovo u poli tiku. Rovněž
se ukázalo zapotřebí pozměnit dosavadní
ustanovení o tom, že v čele Státní
mzdové komise stojí předseda vlády.
Tyto změny jsou vyjádřeny v uvedeném
zákonném opatření předsednictva
NS, kterým je nahražen dosavadní právní
předpis. Podrobnější vymezení
působnosti Státní mzdové komise stanoví
statut, který na návrh Státní mzdové
komise schvaluje vláda. Vláda též podrobněji
vymezí působnost ministerstev a ostatních
ústředních orgánů státní
správy na úseku mzdové politiky.
Soudružky a soudruzi poslanci!
Seznámil jsem vás s opatřeními, která
předsednictvo Národního shromáždění
v uplynulém období vydalo.
Z pověření předsednictva Národního
shromáždění vám nyní tato
opatření předkládám a doporučuji,
aby je Národní shromáždění
schválilo.
Má niekto nejaké návrhy, pripomienky alebo
dotazy k prednesenej zpráve? (Nikto.)
Nemá.
Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.
Navrhujem, aby sme o schválení obidvoch opatrení
predsedníctva Národného zhromaždenia
hlasovali naraz.
Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu
hlasovania? (Neboli.)
Nie sú.
Kto teda súhlasí s hore uvedenými opatreniami
predsedníctva Národného zhromaždenia,
nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)
Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie
jednomyselne schválilo uvedené opatrenia
predsedníctva Národného shromaždenia.
Tým je program schôdze prejednaný.
Oznamujem, že schôdza Čs. skupiny Medziparlamentnej
unie sa bude konať teraz po 15 minútovej prestávke.
Dovoľte ešte, aby som oznámil jedno organizačné
opatrenie. Prejednávanie štátneho rozpočtu
na roku 1964 začne vo výboroch NZ v pondelok 9.
decembra 1963 o 9. hodine spoločnou schôdzou výboru
pre plán a rozpočet a zpravodajcov všetkých
rozpočtových kapitol. Po spoločnej schôdzi
v pondelok predpoludním budú prejednávať
pridelené kapitoly štátneho rozpočtu
jednotlivé výbory NZ podľa časového
plánu, ktorý vám všetkým bol
daný k dispozícii.
Končím schôdzku.