V období budování vyspělé socialistické společnosti a vytváření předpokladů pro postupný přechod ke komunismu je jedním z hlavních činitelů úspěšného rozvoje společnosti socialistická věda, která, budujíc na pevném základě vědeckého světového názoru marxismu-leninismu, proniká všechen společenský i hospodářský život; stává se bezprostřední výrobní silou a jednou z hlavních tvůrčích složek dalšího vývoje společnosti a jeho plánovitého řízení.

Plníc tuto základní úlohu, musí socialistická věda, těsně spjata se životem společnosti, soustřeďovat své síly na hlavní úkoly, vyplývající z potřeb hospodářského a kulturního rozvoje země a usilovat o dosažení nejvyšší teoretické a metodické úrovně, komplexnosti a maximální efektivnosti vědeckovýzkumné práce. Těmto požadavkům je nutno přizpůsobit i náplň práce, organizační strukturu a metody činnosti vrcholné vědecké instituce, Československé akademie věd, jež vznikla přebudováním národních vědeckých institucí, to je Královské české společnosti nauk, založené v r. 1784, České akademie věd a umění, Matice slovenské, Slovenské akademie věd a umění a navazuje tak na pokrokové tradice české a slovenské vědy.

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se proto usneslo na tomto zákoně:

Československá akademie věd (dále jen "Akademie") je vrcholnou vědeckou institucí Československé socialistické republiky; rozvíjí badatelskou činnost ve svých vědeckých pracovištích a jako své členy sdružuje nejvýznamnější vědecké pracovníky.

(¹) Úkolem Akademie je pečovat o plánovitý rozvoj československé vědy a provádět vědecký výzkum na svých pracovištích tak, aby výsledky vědeckovýzkumné práce plně sloužily výstavbě vyspělé socialistické společnosti v Československé socialistické republice. Při plánování vědeckého výzkumu a veškeré své činnosti vychází Akademie z cílů hospodářského, kulturního i politického rozvoje naší společnosti, stanovených Komunistickou stranou Československa; zaměřuje vědecký výzkum tak, aby stalým rozvojem vědy napomáhal Komunistické straně Československa, státním i hospodářským orgánům a organizacím i společenským organizacím v jejich činnosti, směřující k uskutečnění těchto cílů a zejména i k soustavnému zvyšování materiální a kulturní životní úrovně pracujících.

(²) Ke splnění těchto úkolů Akademie zejména

a) vytváří celkovou koncepci rozvoje československé vědy v souladu s potřebami vývoje socialistické společnosti;

b) rozvíjí na nejvyšší úrovni vědeckovýzkumnou činnost řešením základních, pro hospodářství a společnost nejdůležitějších teoretických problémů přírodních, technických a společenských věd a napomáhá realizaci výsledků této činnosti;

c) vypracovává návrhy státních plánů základního výzkumu v oblasti přírodních, technických a společenských věd a předkládá je vládě a Státní komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky;

d) koordinuje a kontroluje plnění těchto plánů;

e) vědecky a metodicky usměrňuje základní výzkum na vysokých školách a ostatních vědeckovýzkumných pracovištích tak, aby byl zaměřen na nejdůležitější úkoly v souladu se státním dlouhodobým plánem rozvoje vědy a techniky, aby se neustále zvyšovala jejich úroveň a aby bylo co nejúčelněji využíváno všech prostředků;

f) pro potřeby vědeckých pracovišť i pro potřeby praxe vyhledává a vychovává, zejména ve spolupráci s vysokými školami, vysoce kvalifikované, ideologicky vyspělé a své socialistické vlasti oddané vědecké pracovníky a napomáhá vysokým školám v jejich pedagogické činnosti;

g) zveřejňuje výsledky své činnosti a napomáhá popularizaci výsledků vědeckého výzkumu;

h) je vrcholným představitelem československé vědy v zahraničí; organizuje a koordinuje vědecké styky s akademiemi věd a obdobnými vědeckými institucemi v zahraničí, zejména rozvíjí spolupráci s akademiemi věd socialistických zemí.

(³) K plnění svých úkolů je Akademie oprávněna vyžadovat v oblasti základního výzkumu od vysokých škol a ostatních vědeckovýzkumných pracovišť potřebné informace a dávat jim podněty k jejich vědecké činnosti a ke zlepšení vzájemné spolupráce; o tom je třeba uvědomit nadřízený orgán vědeckovýzkumného pracoviště. Akademie může podle potřeby dávat těmto pracovištím, popřípadě jejich nadřízeným orgánům doporučení k provedení vhodných opatření; pracoviště, popřípadě jejich nadřízené orgány jsou povinny doporučení projednat a Akademii sdělit své stanovisko.

(⁴) K stejným účelům je Akademie oprávněna vyžadovat si potřebné informace od státních a hospodářských orgánů a organizací i od společenských organizací.

(¹) V zásadních vědeckých otázkách je Akademie hlavním poradcem vlády a spolupracuje se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a se Státní plánovací komisí.

(²) Za svou činnost odpovídá Akademie přímo vládě; podává jí každoročně o své činnosti zprávu.

Akademie je právnickou osobou. Správu národního majetku svěřeného Akademii vykonávají jménem Akademie její organizační útvary.

Územní organizací Akademie na Slovensku je Slovenská akademie věd. Působnost a vnitřní organizaci Slovenské akademie věd upraví zákon Slovenské národní rady.

Akademie je oprávněna udělovat vědecké hodnosti. Podrobnosti jsou upraveny zvláštními předpisy.

K Akademii mohou být přidruženy vědecké společnosti; o tom rozhoduje presidium Akademie.

Akademie je oprávněna vydávat časopisy a neperiodické publikace v oboru své činnosti a zřídit k tomu účelu vydavatelský podnik.

Členy Akademie jsou:

a) řádní členové-akademici, jimiž se mohou stát vynikající českoslovenští vědci, kteří jsou oddáni socialistické vlasti, obohatili vědu pracemi zvlášť velkého významu a i jinak přispívají k výstavbě nové společnosti;

b) členové korespondenti, jimiž se mohou stát vynikající českoslovenští vědci, kteří jsou oddáni socialistické vlasti, obohatili vědu významnými pracemi a i jinak přispívají k výstavbě nové společnosti;

c) zahraniční členové, jimiž se mohou stát zahraniční vědci, kteří obohatili vědu velmi významnými vědeckými pracemi, sloužícími pokroku lidstva;

d) čestní členové, jimiž se mohou stát ti, kdož obohatili vědu pracemi světového významu, nebo se zvlášť zasloužili o vlast a socialismus či o pokrok lidstva.

Členství v Akademii se nabývá volbou, kterou provádí valné shromáždění členů Akademie a potvrzuje vláda.

(¹) Akademici a členové korespondenti jsou povinni tvůrčím způsobem pracovat ve svých vědních oborech, napomáhat realizaci výsledků vědeckého výzkumu, účastnit se činnosti Akademie, plnit úkoly, které jim Akademie uložila, jakož i svědomitě vykonávat funkce, k nimž byli povoláni.

(²) Akademici a členové korespondenti mají pravidelnou měsíční odměnu; její výši stanoví vláda.

Člen Akademie pozbývá členství usnesením valného shromáždění, jestliže se zpronevěřil vlasti, věci míru a socialismu, nebo byl-li odsouzen k trestu ztráty čestných titulů a vyznamenání; usnesením valného shromáždění může být zbaven členství též tehdy, jestliže soustavně a bez náležitého důvodu neplní úkoly, vyplývající z jeho členství v Akademii (§ 11 odst. 1).

(¹) Vrcholným orgánem Akademie je valné shromáždění členů Akademie.

(²) Valné shromáždění

a) rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se úkolů Akademie a o zásadních otázkách organizačních, zejména o vnitřní struktuře Akademie, projednává zprávu presidia Akademie o činnosti Akademie, určuje hlavní směry činnosti a dalšího rozvoje Akademie a na návrh presidia stanoví, pro které vědní obory mají být zřízena vědecká kolegia;

b) na návrh presidia Akademie volí členy Akademie, na návrh presidia rozhoduje též o zániku členství v Akademii podle § 12 ;

c) na návrh presidia Akademie volí a odvolává členy presidia Akademie.

(³) K rozhodování věcí, uvedených v odstavci 2 se valné shromáždění schází zpravidla jednou za rok. Svolává je presidium Akademie; může na ně přizvat i osoby, které nejsou členy Akademie, zejména předsedy vědeckých kolegií, jakož i vedoucí vědeckých pracovišť Akademie a jiné jejich vědecké pracovníky. Hlasovací právo na valném shromáždění mají pouze členové Akademie.

(⁴) Presidium Akademie může podle potřeby svolat zasedání valného shromáždění též k projednání závažných vědeckých, popřípadě jiných otázek nebo při významných příležitostech. Na takové zasedání zve presidium Akademie zpravidla mimo členy Akademie i širší okruh pracovníků Akademie a jiných osob, které podle povahy zasedání mohou svými znalostmi a zkušenostmi přispět k jeho úspěšným výsledkům. Na takových zasedáních se nerozhoduje hlasováním.

(¹) Stálým ústředním řídícím orgánem Akademie je presidium Akademie, jež tvoří předseda Akademie, místopředsedové Akademie, hlavní vědecký sekretář Akademie, popřípadě jeho zástupci a další členové Akademie. Členy presidia Akademie volí na dobu 4 let valné shromáždění, jež vždy určí též počet místopředsedů Akademie, popřípadě počet zástupců hlavního vědeckého sekretáře Akademie, jakož i počet dalších členů presidia Akademie. Volbu členů presidia Akademie potvrzuje vláda.

(²) Předsedou Akademie a jejími místopředsedy mohou být zvoleni pouze akademici.

(³) Je-li třeba provést volbu člena presidia Akademie před uplynutím funkčního období, volí jej valné shromáždění jen na zbytek tohoto období.

(⁴) Presidium Akademie odpovídá za svou činnost valnému shromáždění.

(⁵) Působnost presidia blíže vymezí stanovy Akademie.

(¹) Presidium Akademie může pověřit jednotlivé své členy obstaráváním určitých činností; zejména pověřuje místopředsedy Akademie péčí o koordinaci a komplexnost prací v určitých oblastech vědeckého bádání. K obstarávání určitých činností může presidium Akademie též zřizovat komise a jiné pomocné orgány.

(²) Členové presidia Akademie pověření určitou činností podle odstavce 1 jsou z výkonu této činnosti odpovědni presidiu Akademie, podávají mu o ní zprávy a předkládají mu podle potřeby své návrhy. Obdobné platí o komisích a jiných pomocných orgánech, zřízených podle odstavce 1.

(¹) Základními ideovými a vědeckými orgány pro jednotlivé vědní obory jsou vědecká kolegia Akademie, složená z členů Akademie, ředitelů (vedoucích) a jiných pracovníků vědeckých pracovišť Akademie, pracovníků vysokých škol a dalších vědeckých, technických a hospodářských pracovníků, popřípadě i jiných vynikajících odborníků.

(²) Předsedu a ostatní členy vědeckého kolegia jmenuje a odvolává presidium Akademie, které řídí jejich činnost a jemuž kolegia odpovídají.

(³) Působnost kolegií blíže vymezí stanovy Akademie.

Orgány i funkcionáři Akademie a jejich pracovišť soustavně vytvářejí podmínky pro širokou účast pracovníků Akademie na řízení vědecké práce. Zásadní otázky, týkající se určitého vědeckého pracoviště, projednávají orgány Akademie zpravidla za účasti ředitele (vedoucího), popřípadě dalších pracovníků příslušného pracoviště a zástupců společenských organizací.

Správní, hospodářskou a organizační agendu Akademie obstarává výkonný aparát, který zřizuje presidium Akademie.

(¹) Středisky vědeckovýzkumné činnosti Akademie jsou její vědecká pracoviště, jež rozvíjejí na nejvyšší úrovni vědeckovýzkumnou činnost v příslušném vědním oboru, těsně spolupracují s vysokými školami a ostatními vědeckovýzkumnými pracovišti, podílejí se na vědeckopopularizační a kulturně politické činnosti a přispívají k realizaci výsledků vědeckovýzkumných prací. Postup při zřizování a zrušování vědeckých pracovišť Akademie upravují zvláštní předpisy.

(²) V čele pracoviště je ředitel (vedoucí), jenž řídí veškerou činnost pracoviště a odpovídá za ni presidiu Akademie.

(³) Ředitel (vedoucí) vědeckého pracoviště je povinen vytvářet podmínky pro širokou účast všech pracovníků na řízení vědecké práce pracoviště (§ 16); za tím účelem též projednává všechny důležité otázky ve svém poradním orgánu (ústavní radě) a těsně spolupracuje se společenskými organizacemi působícími na pracovišti.

(¹) Povinností vědeckých pracovníků Akademie je v souladu s plány vědeckovýzkumných prací tvůrčím způsobem usilovat o co nejúčinnější řešení teoreticky závažných a pro praxi důležitých vědeckých problémů, aktivně vědecky pracovat, neustále rozvíjet své teoretické znalosti i praktické zkušenosti, politicky se vzdělávat, opírat se při své činnosti o kolektiv spolupracovníků; jsou též povinni účastnit se vědeckoorganizační práce na svém pracovišti.

(²) Povinností ředitele (vedoucího) vědeckého pracoviště Akademie je vytvářet podmínky pro to, aby každý vědecký pracovník mohl v rámci uložených úkolů na svém pracovišti plně rozvíjet své tvůrčí schopnosti a zvyšovat svou vědeckou kvalifikaci.

(³) Práva a povinnosti pracovníků vědeckých pracovišť Akademie upraví pracovní řády pracovišť.

Podrobnější úpravu organizace, vnitřních poměrů Akademie a právního postavení jejích orgánů a organizačních útvarů obsahují stanovy Akademie, na nichž se usnáší valné shromáždění členů Akademie a jež schvaluje vláda.

Zrušuje se zákon č. 52/1952 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákona č. 53/1957 Sb., a vládní nařízení č. 91/195 2 Sb., kterým se provádí zákon o Československé akademii věd.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.