V období budování vyspělé socialistické
společnosti a vytváření předpokladů
pro postupný přechod ke komunismu je jedním
z hlavních činitelů úspěšného
rozvoje společnosti socialistická věda, která,
budujíc na pevném základě vědeckého
světového názoru marxismu-leninismu, proniká
všechen společenský i hospodářský
život; stává se bezprostřední
výrobní silou a jednou z hlavních tvůrčích
složek dalšího vývoje společnosti
a jeho plánovitého řízení.
Plníc tuto základní úlohu, musí
socialistická věda, těsně spjata se
životem společnosti, soustřeďovat své
síly na hlavní úkoly, vyplývající
z potřeb hospodářského a kulturního
rozvoje země a usilovat o dosažení nejvyšší
teoretické a metodické úrovně, komplexnosti
a maximální efektivnosti vědeckovýzkumné
práce. Těmto požadavkům je nutno přizpůsobit
i náplň práce, organizační
strukturu a metody činnosti vrcholné vědecké
instituce, Československé akademie věd, jež
vznikla přebudováním národních
vědeckých institucí, to je Královské
české společnosti nauk, založené
v r. 1784, České akademie věd a umění,
Matice slovenské, Slovenské akademie věd
a umění a navazuje tak na pokrokové tradice
české a slovenské vědy.
Národní shromáždění Československé
socialistické republiky se proto usneslo na tomto zákoně:
Československá akademie věd (dále
jen "Akademie") je vrcholnou vědeckou institucí
Československé socialistické republiky; rozvíjí
badatelskou činnost ve svých vědeckých
pracovištích a jako své členy sdružuje
nejvýznamnější vědecké
pracovníky.
(1) Úkolem Akademie je pečovat o plánovitý
rozvoj československé vědy a provádět
vědecký výzkum na svých pracovištích
tak, aby výsledky vědeckovýzkumné
práce plně sloužily výstavbě
vyspělé socialistické společnosti
v Československé socialistické republice.
Při plánování vědeckého
výzkumu a veškeré své činnosti
vychází Akademie z cílů hospodářského,
kulturního i politického rozvoje naší
společnosti, stanovených Komunistickou stranou Československa;
zaměřuje vědecký výzkum tak,
aby stalým rozvojem vědy napomáhal Komunistické
straně Československa, státním i hospodářským
orgánům a organizacím i společenským
organizacím v jejich činnosti, směřující
k uskutečnění těchto cílů
a zejména i k soustavnému zvyšování
materiální a kulturní životní
úrovně pracujících.
(2) Ke splnění těchto úkolů
Akademie zejména
a) vytváří celkovou koncepci rozvoje československé
vědy v souladu s potřebami vývoje socialistické
společnosti;
b) rozvíjí na nejvyšší úrovni
vědeckovýzkumnou činnost řešením
základních, pro hospodářství
a společnost nejdůležitějších
teoretických problémů přírodních,
technických a společenských věd a
napomáhá realizaci výsledků této
činnosti;
c) vypracovává návrhy státních
plánů základního výzkumu v
oblasti přírodních, technických a
společenských věd a předkládá
je vládě a Státní komisi pro rozvoj
a koordinaci vědy a techniky;
d) koordinuje a kontroluje plnění těchto
plánů;
e) vědecky a metodicky usměrňuje základní
výzkum na vysokých školách a ostatních
vědeckovýzkumných pracovištích
tak, aby byl zaměřen na nejdůležitější
úkoly v souladu se státním dlouhodobým
plánem rozvoje vědy a techniky, aby se neustále
zvyšovala jejich úroveň a aby bylo co nejúčelněji
využíváno všech prostředků;
f) pro potřeby vědeckých pracovišť
i pro potřeby praxe vyhledává a vychovává,
zejména ve spolupráci s vysokými školami,
vysoce kvalifikované, ideologicky vyspělé
a své socialistické vlasti oddané vědecké
pracovníky a napomáhá vysokým školám
v jejich pedagogické činnosti;
g) zveřejňuje výsledky své činnosti
a napomáhá popularizaci výsledků vědeckého
výzkumu;
h) je vrcholným představitelem československé
vědy v zahraničí; organizuje a koordinuje
vědecké styky s akademiemi věd a obdobnými
vědeckými institucemi v zahraničí,
zejména rozvíjí spolupráci s akademiemi
věd socialistických zemí.
(3) K plnění svých úkolů
je Akademie oprávněna vyžadovat v oblasti základního
výzkumu od vysokých škol a ostatních
vědeckovýzkumných pracovišť potřebné
informace a dávat jim podněty k jejich vědecké
činnosti a ke zlepšení vzájemné
spolupráce; o tom je třeba uvědomit nadřízený
orgán vědeckovýzkumného pracoviště.
Akademie může podle potřeby dávat těmto
pracovištím, popřípadě jejich
nadřízeným orgánům doporučení
k provedení vhodných opatření; pracoviště,
popřípadě jejich nadřízené
orgány jsou povinny doporučení projednat
a Akademii sdělit své stanovisko.
(4) K stejným účelům je
Akademie oprávněna vyžadovat si potřebné
informace od státních a hospodářských
orgánů a organizací i od společenských
organizací.
(1) V zásadních vědeckých
otázkách je Akademie hlavním poradcem vlády
a spolupracuje se Státní komisí pro rozvoj
a koordinaci vědy a techniky a se Státní
plánovací komisí.
(2) Za svou činnost odpovídá Akademie
přímo vládě; podává
jí každoročně o své činnosti
zprávu.
Akademie je právnickou osobou. Správu národního
majetku svěřeného Akademii vykonávají
jménem Akademie její organizační útvary.
Územní organizací Akademie na Slovensku je
Slovenská akademie věd. Působnost a vnitřní
organizaci Slovenské akademie věd upraví
zákon Slovenské národní rady.
Akademie je oprávněna udělovat vědecké
hodnosti. Podrobnosti jsou upraveny zvláštními
předpisy.
K Akademii mohou být přidruženy vědecké
společnosti; o tom rozhoduje presidium Akademie.
Akademie je oprávněna vydávat časopisy
a neperiodické publikace v oboru své činnosti
a zřídit k tomu účelu vydavatelský
podnik.
Členy Akademie jsou:
a) řádní členové-akademici,
jimiž se mohou stát vynikající českoslovenští
vědci, kteří jsou oddáni socialistické
vlasti, obohatili vědu pracemi zvlášť
velkého významu a i jinak přispívají
k výstavbě nové společnosti;
b) členové korespondenti, jimiž se mohou stát
vynikající českoslovenští vědci,
kteří jsou oddáni socialistické vlasti,
obohatili vědu významnými pracemi a i jinak
přispívají k výstavbě nové
společnosti;
c) zahraniční členové, jimiž
se mohou stát zahraniční vědci, kteří
obohatili vědu velmi významnými vědeckými
pracemi, sloužícími pokroku lidstva;
d) čestní členové, jimiž se mohou
stát ti, kdož obohatili vědu pracemi světového
významu, nebo se zvlášť zasloužili
o vlast a socialismus či o pokrok lidstva.
Členství v Akademii se nabývá volbou,
kterou provádí valné shromáždění
členů Akademie a potvrzuje vláda.
(1) Akademici a členové korespondenti jsou povinni tvůrčím způsobem pracovat ve svých vědních oborech, napomáhat realizaci výsledků vědeckého výzkumu, účastnit se činnosti Akademie, plnit úkoly, které jim Akademie uložila, jakož i svědomitě vykonávat funkce, k nimž byli povoláni.
(2) Akademici a členové korespondenti
mají pravidelnou měsíční odměnu;
její výši stanoví vláda.
Člen Akademie pozbývá členství
usnesením valného shromáždění,
jestliže se zpronevěřil vlasti, věci
míru a socialismu, nebo byl-li odsouzen k trestu ztráty
čestných titulů a vyznamenání;
usnesením valného shromáždění
může být zbaven členství též
tehdy, jestliže soustavně a bez náležitého
důvodu neplní úkoly, vyplývající
z jeho členství v Akademii (§ 11 odst. 1).
(1) Vrcholným orgánem Akademie je valné
shromáždění členů Akademie.
(2) Valné shromáždění
a) rozhoduje o zásadních otázkách
týkajících se úkolů Akademie
a o zásadních otázkách organizačních,
zejména o vnitřní struktuře Akademie,
projednává zprávu presidia Akademie o činnosti
Akademie, určuje hlavní směry činnosti
a dalšího rozvoje Akademie a na návrh presidia
stanoví, pro které vědní obory mají
být zřízena vědecká kolegia;
b) na návrh presidia Akademie volí členy
Akademie, na návrh presidia rozhoduje též o
zániku členství v Akademii podle § 12
;
c) na návrh presidia Akademie volí a odvolává
členy presidia Akademie.
(3) K rozhodování věcí,
uvedených v odstavci 2 se valné shromáždění
schází zpravidla jednou za rok. Svolává
je presidium Akademie; může na ně přizvat
i osoby, které nejsou členy Akademie, zejména
předsedy vědeckých kolegií, jakož
i vedoucí vědeckých pracovišť Akademie
a jiné jejich vědecké pracovníky.
Hlasovací právo na valném shromáždění
mají pouze členové Akademie.
(4) Presidium Akademie může podle potřeby
svolat zasedání valného shromáždění
též k projednání závažných
vědeckých, popřípadě jiných
otázek nebo při významných příležitostech.
Na takové zasedání zve presidium Akademie
zpravidla mimo členy Akademie i širší
okruh pracovníků Akademie a jiných osob,
které podle povahy zasedání mohou svými
znalostmi a zkušenostmi přispět k jeho úspěšným
výsledkům. Na takových zasedáních
se nerozhoduje hlasováním.
(1) Stálým ústředním
řídícím orgánem Akademie je
presidium Akademie, jež tvoří předseda
Akademie, místopředsedové Akademie, hlavní
vědecký sekretář Akademie, popřípadě
jeho zástupci a další členové
Akademie. Členy presidia Akademie volí na dobu 4
let valné shromáždění, jež
vždy určí též počet místopředsedů
Akademie, popřípadě počet zástupců
hlavního vědeckého sekretáře
Akademie, jakož i počet dalších členů
presidia Akademie. Volbu členů presidia Akademie
potvrzuje vláda.
(2) Předsedou Akademie a jejími místopředsedy
mohou být zvoleni pouze akademici.
(3) Je-li třeba provést volbu člena
presidia Akademie před uplynutím funkčního
období, volí jej valné shromáždění
jen na zbytek tohoto období.
(4) Presidium Akademie odpovídá za svou
činnost valnému shromáždění.
(5) Působnost presidia blíže vymezí
stanovy Akademie.
(1) Presidium Akademie může pověřit
jednotlivé své členy obstaráváním
určitých činností; zejména
pověřuje místopředsedy Akademie péčí
o koordinaci a komplexnost prací v určitých
oblastech vědeckého bádání.
K obstarávání určitých činností
může presidium Akademie též zřizovat
komise a jiné pomocné orgány.
(2) Členové presidia Akademie pověření
určitou činností podle odstavce 1 jsou z
výkonu této činnosti odpovědni presidiu
Akademie, podávají mu o ní zprávy
a předkládají mu podle potřeby své
návrhy. Obdobné platí o komisích a
jiných pomocných orgánech, zřízených
podle odstavce 1.
(1) Základními ideovými a vědeckými
orgány pro jednotlivé vědní obory
jsou vědecká kolegia Akademie, složená
z členů Akademie, ředitelů (vedoucích)
a jiných pracovníků vědeckých
pracovišť Akademie, pracovníků vysokých
škol a dalších vědeckých, technických
a hospodářských pracovníků,
popřípadě i jiných vynikajících
odborníků.
(2) Předsedu a ostatní členy vědeckého
kolegia jmenuje a odvolává presidium Akademie, které
řídí jejich činnost a jemuž kolegia
odpovídají.
(3) Působnost kolegií blíže
vymezí stanovy Akademie.
Orgány i funkcionáři Akademie a jejich pracovišť
soustavně vytvářejí podmínky
pro širokou účast pracovníků
Akademie na řízení vědecké
práce. Zásadní otázky, týkající
se určitého vědeckého pracoviště,
projednávají orgány Akademie zpravidla za
účasti ředitele (vedoucího), popřípadě
dalších pracovníků příslušného
pracoviště a zástupců společenských
organizací.
Správní, hospodářskou a organizační
agendu Akademie obstarává výkonný
aparát, který zřizuje presidium Akademie.
(1) Středisky vědeckovýzkumné
činnosti Akademie jsou její vědecká
pracoviště, jež rozvíjejí na nejvyšší
úrovni vědeckovýzkumnou činnost v
příslušném vědním oboru,
těsně spolupracují s vysokými školami
a ostatními vědeckovýzkumnými pracovišti,
podílejí se na vědeckopopularizační
a kulturně politické činnosti a přispívají
k realizaci výsledků vědeckovýzkumných
prací. Postup při zřizování
a zrušování vědeckých pracovišť
Akademie upravují zvláštní předpisy.
(2) V čele pracoviště je ředitel
(vedoucí), jenž řídí veškerou
činnost pracoviště a odpovídá
za ni presidiu Akademie.
(3) Ředitel (vedoucí) vědeckého
pracoviště je povinen vytvářet podmínky
pro širokou účast všech pracovníků
na řízení vědecké práce
pracoviště (§ 16); za tím účelem
též projednává všechny důležité
otázky ve svém poradním orgánu (ústavní
radě) a těsně spolupracuje se společenskými
organizacemi působícími na pracovišti.
(1) Povinností vědeckých pracovníků
Akademie je v souladu s plány vědeckovýzkumných
prací tvůrčím způsobem usilovat
o co nejúčinnější řešení
teoreticky závažných a pro praxi důležitých
vědeckých problémů, aktivně
vědecky pracovat, neustále rozvíjet své
teoretické znalosti i praktické zkušenosti,
politicky se vzdělávat, opírat se při
své činnosti o kolektiv spolupracovníků;
jsou též povinni účastnit se vědeckoorganizační
práce na svém pracovišti.
(2) Povinností ředitele (vedoucího)
vědeckého pracoviště Akademie je vytvářet
podmínky pro to, aby každý vědecký
pracovník mohl v rámci uložených úkolů
na svém pracovišti plně rozvíjet své
tvůrčí schopnosti a zvyšovat svou vědeckou
kvalifikaci.
(3) Práva a povinnosti pracovníků
vědeckých pracovišť Akademie upraví
pracovní řády pracovišť.
Podrobnější úpravu organizace, vnitřních
poměrů Akademie a právního postavení
jejích orgánů a organizačních
útvarů obsahují stanovy Akademie, na nichž
se usnáší valné shromáždění
členů Akademie a jež schvaluje vláda.
Zrušuje se zákon č. 52/1952 Sb., o Československé
akademii věd, ve znění zákona č.
53/1957 Sb., a vládní nařízení
č. 91/195 2 Sb., kterým se provádí
zákon o Československé akademii věd.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.