Za stávající situace, která na vysokých školách zemědělských však je, pokud jde o možnosti rozvoje vědy, netouží žádný výzkumník na vysokou školu přejít. Ve výzkumném ústavu má totiž daleko lepší vybavení jak materiální, tak hlavně pokud jde o vybavení pomocnými technickými silami. Na škole je na mnohých katedrách situace taková, že jeden technický pracovník připadá na 3, někdy i více odborníků, kteří pracují na výzkumných úkolech. To práci zdržuje, zpomaluje se získávání potřebných podkladů z pokusů pro vyhodnocení, čímž je ochuzována praxe. Proto je třeba, jestliže se vysoké školy mají opravdu stát vědeckými pracovišti, řešit také tuto otázku.

Získávání kvalifikovaných odborníků na školu naráží často též na otázky bytové, kdy není možné získat potřebného pracovníka ať z provozu nebo z výzkumu proto, že mu škola nemůže nabídnout byt. Pak jsou mnohdy jako učitelé přijímáni takoví pracovníci, kteří nemají požadavek na byt, jejichž kvalita však není taková, jakou by škola potřebovala. Přijmout je ovšem musí, protože někdo učit musí a úvazky se nedají překračovat do nekonečna. To pochopitelně kvalitě výuky nepřidá. Nedostatek profesorů a docentů na vysokých školách zemědělských přesouvá těžiště pedagogické práce na odborné asistenty. (Na pražské VŠZ je 53 profesorů a docentů a 331 odborných asistentů.) Odborní asistenti jsou většinou mladí pracovníci, kteří se vrátili na školu po získání potřebné praxe v některém zemědělském závodě. Jestliže se chtějí stát dobrými pedagogy, pak musí studovat, ovládnout obor, ve kterém jsou pověřeni výukou, musí znát víc, než je jenom v příručkách a učebnicích. K tomu jim napomáhá nejen literatura, ale také jejich vlastní vědecká práce, a ta je ve většině případů v malém rozsahu, protože na ni nezbývá čas, protože neustále stoupajícím počtům posluchačů neodpovídá počet učitelských sil. Tato situace vede nevyhnutelně k pomalejšímu vědeckému vývoji pracovníků na vysoké škole, než jakého mohou dosáhnout pracovníci ve výzkumu. Přitom ovšem učitelé mají předávat posluchačům ty nejpokrokovější vědecké poznatky. Je tu tedy zjevný rozpor, který má za následek chtě nechtě snižování vědecké úrovně vědeckých škol. A to je podle mého názoru další z příčin, jež ovlivňuje i kvalitu přípravy našich absolventů.

Konečně závažnou příčinu nedostatků v přípravě absolventů spatřuji v tom, že zemědělské školy nemají vždy možnost seznamovat posluchače v určitém předstihu s různými nejmodernějšími zařízeními, jako jsou stroje a stavby a moderními technologickými postupy. Vysoká škola zemědělská v Praze nemá až dosud moderní školní závod, na kterém by bylo možno demonstrovat posluchačům pokrokové způsoby zemědělské výroby. Stávající školní závod je poměrně vzdálen od sídliště školy a je k němu neustále přičleňována půda zaostávajících JZD, zpravidla bez investiční výstavby. Posluchači jsou tak v praktických cvičeních připravováni pouze pro současnou dobu bez perspektivy, což je neudržitelný stav.

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství by mělo ve spolupráci se zemědělskými školami - tím mám na mysli i střední zemědělské školy - urychleně vypracovat návrh na výstavbu školních závodů-vzorových objektů, které by sloužily pro účely praktické výuky posluchačů a současně se staly základnou pro vědecké pokusy pracovníků školy. V tom směru by bylo třeba upravit i povinnosti školních závodů vůči státu, pokud jde o plnění nákupu zemědělských produktů. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství by mělo současně vyčlenit pro výstavbu školních závodů potřebné kapacity a finance. To, co bude investováno do přípravy odborníků, se nikde nemůže ztratit. Ještě nikdy nikdo neprodělal na tom, když vyškolil odborného pracovníka. A na tom by mělo mít zájem především ministerstvo zemědělství.

Soudružky a soudruzi poslanci, je jasné, že praxe nemůže čekat 5 let, než budou vyškoleni odborníci podle nových zásad. Je třeba zamýšlet se nad tím, co udělat již nyní pro zvýšení úrovně řízení. A tu se domnívám, že je urychleně třeba seznámit s novými vědeckými poznatky vedoucí pracovníky zemědělských výrobních správ, jejich specialisty a výrobní instruktory, a to v různých formách školení, počínaje postgraduálním studiem na vysokých školách přes lidové university až k různým formám školení pracovníků přímo v závodech, jak o tom hovořil s. Fryček. Zákon o novém způsobu řízení zemědělství předpokládá neustálé zvyšování odborné kvalifikace u všech pracovníků na zemědělském úseku. Ukazuje se také, že dosavadní způsob výchovy odborných pracovníků na škole, který končil složením příslušných zkoušek z daného oboru, nestačí, ale že péče školy o absolventa, a to nejen střední, ale především vysoké, by měla trvat i po nástupu těchto absolventů do praxe. Soudružky a soudruzi poslanci, problémů, které souvisí s novými metodami řízení zemědělství, je celá řada. Vybrala jsem z nich ty, které jsem považovala za důležité v souvislosti s přípravou kvalifikovaných zemědělských odborníků, které naše zemědělská výroba nezbytně potřebuje. To je odborníků, rozumějících důkladně svému oboru, odborníků, kteří budou v zemědělství pracovat s přesvědčením a radostí. Je nyní na nás, na všech poslancích, abychom pomohli realizovat v praxi všechny články zákona tak, jak jsou uvedeny v návrhu. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Dávam slovo posl. inž. Svobodovi.

Posl. inž. Svoboda: Soudruzi poslanci,

když vyšlo z jednání XII. sjezdu KSČ usnesení o tom, že zemědělská výroba bude řízena jiným, účinným způsobem, zavdalo to podnět k četným diskusím. Všichni však se shodovali v tom, že přímý způsob řízení pomocí výrobních správ bude mít bezesporu větší účinnost a podstatně zrychlí vzestup dosud stagnujícího zemědělství. Pracuji v družstvu již 11 let a mohu tedy právem říci, že poslední léta okresy řídily výrobu již jen podle jména; prakticky se řízení omezilo na rozpisy, regulaci dodávek sadby a osiv a strojů (zase pomocí rozpisů) a v některých družstvech na organizační pomoc. Příděly strojů, hnojiv, státní dodávky - na vše existovaly rozpisy; měsíční hlášení, týdenní hlášení, instruktáže, porady a schůze vždy s usnesením, celoroční plány, sezónní plány, výpisy z plánů - to byla záplava papíru, která může sloužit jako doklad toho, že administrativní řízení nikdy vzestup a stabilizaci žádné výroby nezajistí.

V letošním jaru vstoupí v činnost nové orgány - okresní výrobní správy, které ponesou spolu s námi, pracovníky zemědělství, plnou odpovědnost za řízení zemědělské výroby. Předem říkám, že již letošní jaro se stane jakýmsi zkušebním kamenem tohoto nového způsobu řízení a že tedy bude na místě, aby OVS a hlavně jejich instruktoři nezmeškali ani hodinu, aby se ujali své práce a pomohli tak již od počátku výrazně zlepšit vyhlídky na úspěšný průběh roku. Správně si počínají tam, kde nečekají až na termín zahájení činnosti OVS a počali již jarní práce řídit tak, jak o tom hovoří s. Fryček. Jarní práce jsou totiž základem úspěchu či neúspěchu v zemědělské výrobě. Letos začaly opět opožděně a jejich tempo se zvyšuje teprve v posledních dnech. Měli jsme velký dluh v orbě z podzimu a ten není ještě zdaleka vyrovnán, ačkoli každým dnem nám utíká vláha z půdy; rovněž tak je to se započetím přípravy půdy. Je nutno si uvědomit, že zvláště v nížinných oblastech, kde bylo zimní vláhy málo a značná část jí leckde při rychlém tání utekla, nelze otálet s přípravou a setím. Za vývoje počasí, jaký je v posledních dnech, mělo být v těchto oblastech obilí již zaseto. Rovněž se opožďuje ošetření ozimů a nových podsevů, které celkem dobře přezimovaly, ale které se bez jarního důkladného ošetření neobejdou. Zde platí zásada, že ošetření ozimů na jaře z největší části rozhoduje o jejich výnosech.

Co jsme dosud hlavně zanedbali? Je to, soudruzi, umění organizovat výrobu a podchytit zájem lidí. Začnu se zimní přípravou. Stále-si stýskáme, že do jarních prací nemáme všechny stroje připraveny. Ale je faktem, že v letošní dlouhé zimě mohla mnohá družstva - jako jsme to udělali u nás - omezit provoz traktorů na nutnou míru a traktoristů využít pro údržbu a opravu strojů. Vždyť máme celou řadu traktoristů-opravářů, a byl jsem svědkem, že v tuhých mrazech v mnoha družstvech často jezdily všechny traktory - ovšem po půl dne - a pak se nedělalo nic. Budiž tedy poučením pro příště - využít v zimě na přípravu strojů především ty, kdo s nimi jezdí. Nebudu se zmiňovat o nedostatcích v opravárenství STS a o náhradních dílech, protože na tyto zjevy jsou i názory různé. Je jisté, že tam, kde jsou schopní lidé u strojů a v řízení, jsou nároky na opravy menší a že také důsledné trvání na kvalitě a včasnosti oprav tlačí STS ke zlepšení práce.

Co bude úkolem OVS v dalším průběhu jarních prací? Především sledovat a vést zemědělské závody ke zkvalitnění práce jak v řízení, tak i v provozu, a to zase na prvním místě při zabezpečování krmivové základny. A tady vidím hlavní těžiště jejich činnosti; zabezpečení dostatku vlastních krmiv nám v každém případě odstraní největší potíže s plněním prodeje státu, zlepší ekonomiku družstev a zrychlí vzestup zemědělské výroby jako celku a odstraní mnohé disproporce uvnitř zemědělské výroby. Přitom musíme vycházet ze zásady, že krmiva se vyrábějí na poli (a ne pomocí oběžníků, doporučení, rozpisů) a že úspěch záleží na provedení jarních prací. Instruktoři, kteří nepřicházejí do styku s výrobou jako nováčci, mohou ovlivnit především organizaci a technologii pracovních procesů. A jsou zkušenosti, že v těch družstvech, kde tyto dva faktory byly v pořádku, zajištění krmiv bylo vcelku dobré. Jsou však mnohé zemědělské závody, které se ocitly v letošní zimě ve svízelné krmivové situaci; velmi vydatnou pomocí jsou příděly krmiv, dávané ze státních fondů do zemědělských závodů podle dohody o zvýšeném plnění dodávky mléka, masa a vajec. Aby však tato pomoc přinesla i očekávané zlepšení v dodávce na trh, na to je třeba plné odpovědnosti, denního sledování a odborné zdatnosti jak vedoucích, tak i pracovníků ve výrobě. U nás se např. projevilo během 1 dekády zvýšení dodávky mléka od 240 krav o 210 l denně, při kontrolním vážení přírůstky u prasat za 14 dnů stouply z 38 dkg na 52 dkg denně. Tuto akci je nutno chápat nejen jako pomoc pro zemědělství, ale především tak, že zemědělství ji vrátí ve zlepšeném zásobování mlékem, masem a vejci. Uvědomit si tuto návratnost a uskutečňovat ji, znamená upevňovat ekonomický svazek dělníků s rolníky, protože na získání těchto krmiv se podíleli svou prací především dělníci.

Uvedl jsem tento příklad také proto, abych ukázal, že zvýšení výroby vlastních krmiv odstraní mnohé potíže, které dnes mají odraz ve více odvětvích našeho národního hospodářství. A v tom budou mít OVS spolu s námi přední úkol.

Soudruzi, chci se zmínit o některých zjevech, které bude nutno odstranit, aby se práce OVS dařila. Jde především o celou řadu předpisů - a to je nutno zrevidovat ihned - které jsou v rozporu s výrobně-provozní formou řízení zemědělství. Týká se to celé řady předpisů, které svazují četnými ukazateli výrobu, místo pomoci ji tříští, zeslabují a v práci jak vedoucím, tak i v provozu vadí. Rovněž tak bude nutno zjednodušit financování, kde přílišná složitost, zbytečná detailizace vedou k nepřesnostem, nepřehlednosti a svou těžkopádností brzdí výrobu.

Jako příklad uvádím, že typ kravínů, které se mohou stavět do výše 800 metrů, musí být postaven i ve družstvu Tisy na Ústecku, ačkoliv je toto družstvo vysoko 750 m a bývá tam každoročně hodně sněhu. Přesto tam musí stavět tento nížinný typ a při tom je nebezpečí, že tenké, 3 až 4 cm silné panely se pod tíhou sněhu zbortí.

Jiný příklad, který se týká Státní banky. Na berounském okrese družstvo Brdský partyzán má dostatečně dotovaný investiční vklad a potřebovalo by koupit stroje mimo plánovaný příděl okresu, např. obraceč, cisternu aj. Ty stroje leží v STS, ale družstvo je nemůže koupit, poněvadž banka říká, že nemá limit, přestože družstvo má peníze.

Ještě další příklad. Na získání formuláře, který se jmenuje podpisový vzor, musíme podat žádost řádně podepsanou čtyřmi funkcionáři, předsedou, místopředsedou, účetním a jeho zástupcem. Žádost musí být ověřena národním výborem a orazítkována. Přitom tento papír nemůže nikdo zneužít, poněvadž je platný jedině, když jsou na něm uvedené podpisy, takže žádost o jeho vydání je úplně zbytečná.

Totéž platí i o předpisech pro investiční výstavbu, kde kromě roztříštěnosti vládne i mnoho neujasnění. Nechci zacházet do podrobností a nechci rovněž neoprávněně tvrdit, že se úplně obejdeme bez papírování; je však možné - a činnost OVS to jistě potvrdí - že v zemědělství méně papíru bude znamenat více výrobků. Proto bude třeba - a je to možné - revizí těchto předpisů a nařízení v podstatě dospět ke zjednodušení, aniž by utrpěla přesnost. Doslova bude nutné, aby mnohé organizace chodily za výrobou a stykem s ní se osvěžily a tím dojdou k poznání, že pomoci zemědělské výrobě nelze jen řízením a poskytováním rad z dálky, ale přímou a účinnou pomocí a spoluprací ve výrobním procesu.

OVS čekají tedy nemalé úkoly; jejich pomocníci mohou mít však usnadněnou práci, naleznou-li dobrou cestu k lidem. Dnes je to úkolem o to snazším, že instruktoři budou přicházet do styku s lidmi, kteří prošli již řadou zkušeností v řízení výroby, s lidmi, kteří se naučili oceňovat účinnou pomoc poctivých spolupracovníků za dobu své činnosti v družstvech. A to je důležitý moment pro navázání dobrého kontaktu.

Chtěl bych se ještě zmínit o cestě, kterou mohou přispět OVS k zvýšení autority a reálnosti plánu. Instruktoři budou ve stálém styku s výrobou, budou znát nejen klady, ale i zápory zemědělských závodů ve svém obvodu. Budou znát tedy reálné možnosti závodů, vhodným zásahem mohou uspíšit i odkrytí rezerv a spolu s vedoucími družstev mohou tedy již během roku sestavovat a zajišťovat podklady pro plán příštího roku. Rozhodně to povede i k lepšímu využití místních výrobních podmínek, což je předpokladem reality plánu. A realita plánu nutí i k jeho respektování samotné pracovníky ve výrobě. Myslím, že tím ubude mnohé dohadování s okresem, jak tomu bylo dříve, že zásobování trhu se nebude dít pomocí ukazatelů, ale pomocí dodávkových smluv, podpořených reálnou a hlavně vzhledem k výrobním podmínkám hospodárnou výrobou.

Zákon o nové organizaci řízení zemědělské výroby musí vést k zjednodušení řízení a tím také k větší účinnosti na celý proces. Umožní bezprostřední a rychlý styk s ústředními orgány, reálný pohled, spolehlivé podklady pro sestavování celostátního plánu a přenesením řízení přímo do výroby bude mít nezbytně vliv na rychlejší krok dopředu. Toto zjednodušení povede k odstranění četných mezičlánků v řízení, k větší odpovědnosti, protože se již nic nenechá schovat za různá hlášení a doklady.

Myslím, že OVS budou musit dbát i na další věc, totiž aby v práci instruktorů se neobjevily patriotické prvky. Toto by vedlo k řadě nezdravých zjevů ve zvýhodňování; rozhodujícím činitelem musí být výroba a snaha o její zvýšení. Je nutno zvyšovat, ale rovnoměrně, výrobu celého okresu - nic nebude platné a prospěšné pro naše národní hospodářství, bude-li se okres chlubit několika vynikajícími družstvy, když bude mít celou řadu zaostávajících závodů. Oč tedy jde? Bude nutno dobrou politickou prací a prohloubením kolektivnosti řízení dovést všechna družstva v rámci okresu ke kolektivní a opravdové odpovědnosti za splnění úkolů celého okresu. To znamená odložit dosavadní individualismus, odložit zásadu "získej pro své družstvo maximum výhod třeba i na úkor druhého"; znamená to uvědomit si, že vzestupná cesta každého zemědělského závodu závisí i od spolupráce se slabším partnerem, ve vzájemné dohodě a v kooperaci. Dnes může být předseda dobrého družstva spokojen s dobrými výsledky vlastními, ale nemůže se zříci kolektivní spoluodpovědnosti za výsledky celého našeho zemědělství, které stále nejsou dobré. A toto je druhá, morálně politická stránka řídicí práce OVS, která ve svých důsledcích může podstatně přispět k prohloubení a tím zkvalitnění výrobních vztahů v zemědělství.

Soudružka Benešová ve svém diskusním příspěvku vysvětlila některé zásady zlepšení studia na vysokých školách se zaměřením na větší uplatnění takto vyzbrojených kádrů v praxi. Chci jen doplnit, že my vysokoškoláci, kteří pracujeme přímo ve výrobě, jsme se cítili do určité míry odtrženi od vývoje vědy. Co si kdo nedoplnil četbou a osobním studiem, to se nedozvěděl a často bylo třeba u nových věcí věcného výkladu. Zkrátka kontakt se školou a tím i s pokrokem vědy končil po absolvování školy. A co je věcí, které denně přicházejí v praxi a nabízejí nová řešení, nové poznatky; mnohé z nich zůstaly nepovšimnuty, nebo přestaly jen u toho jedince, který je v praxi našel, ale pro nával výrobních povinností je nemohl prohloubit a případně i vědecky rozpracovat. V těch formách postgraduálního studia, jak se o nich zmiňuje soudružka Benešová, vidím tedy víc než jednostranný užitek pro nás, pracovníky v praxi; tam by se také dávaly podněty a náměty k rozvoji vědecké práce, docilovalo by se tím jejího úzkého sepětí s praxí. Myslím, že tuto pomoc a spolupráci by měly nové orgány řízení zemědělské výroby soustavně sledovat a využívat; přispěje to k vedení zemědělské výroby na vědeckém základě.

Nové orgány řízení zemědělské výroby jsou tedy rozhodným krokem k lepšímu; nestanou se však spásou jen tím, že budou ustaveny a že začnou pracovat. Je nutné, aby přímo a ihned vrostly do výroby. Formy práce budou v různých podmínkách různé, nemohou být šablonovité; ale jedno společné musí mít: oddanost věci, hluboké znalosti odborné, organizační, poctivý přístup k lidem a bezpodmínečnou pravdivost. Můžeme jim pomoci i tím, že budeme důsledně sledovat správnost dodržování zásad zákona, že na schůzích s družstevníky objasníme nové vztahy a budeme pracovníkům OVS všestranně usnadňovat jejich práci. Tak nejlépe splníme usnesení XlI. sjezdu KSČ, jehož výrazem je tento nový zákon. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Program jednania je vyčerpaný. Hlási sa ešte niekto o slovo? Posl. Brančík.

Posl. Brančík: Soudružky a soudruzi poslanci, i když nebudu hovořit přímo k návrhu zákona, domnívám se, že můj dotaz na ministra financí, nebo zemědělství je správné položit dnes, poněvadž se to zemědělství týká.

O co se jedná: Není to ani dávno, co jsme zde v Národním shromáždění schválili zákon o zemědělské dani, který nepatří mezi ty zákony, který by byl s velkou radostí našimi družstvy přijímán. Domnívám se, že je tomu tak také proto, že celá metodika rozpisu zemědělské daně byla shora až dolů provedena chybně v rozporu s přijatým zákonem.