Směrnicemi sjezdu bylo uloženo maximálně využívat tuzemské suroviny a rozvíjet ta průmyslová odvětví, která je mohou nejlépe zhodnotit. V naší zemi máme velmi dobré podmínky pro rozvoj sklářského a keramického průmyslu nejen proto, že absolutní většinu surovin můžeme získat z vlastních zdrojů, ale také proto, že máme vysoce kvalifikované dělníky a techniky-skláře, jejichž jméno je známo na celém světě. Pojem českého skla a karlovarského porcelánu znamená vždy vysokou kvalitu a vkusný výrobek.

Aby byl rozvoj sklářského a keramického průmyslu zajištěn, buduje se ve spotřebním průmyslu řada nových výrobních kapacit. Je to například výstavba závodu Jablonecké bižuterie, rekonstrukce závodu na okenní sklo v Oloví a v Řetenicích, rekonstrukce závodu na obalové sklo v Kyjově, Novém Sedle a na Teplicku, výstavba nových závodů na porcelán na Karlovarsku, výstavba závodu na sanitní keramiku v Bechyni. Projekčně jsou připraveny výstavby nových závodů na Slovensku a v tradiční oblasti Nový Bor. Stejně tak se připravuje i rozšíření výroby osvětlovacích těles. Mimořádně obtížná a nákladná byla výstavba závodu na televizní baňky. Tyto výrobky vyrábí prakticky jen nejvyspělejší průmyslové státy na světě.

Rozvoj sklářského a keramického průmyslu však musí být zajišťován nejen technickým rozvojem ve spotřebním průmyslu, ale také u našich strojírenských ministerstev, protože tato výroba má všechny předpoklady pro plné uplatnění automatizace. Hlavním problémem však zůstává otázka zabezpečení skláren a závodů na porcelán vhodnou surovinou. Řekla jsem již, že máme bohatá ložiska kvalitních tuzemských surovin. Jsou však znehodnocována nesprávným postupem těžby a naprosto škodlivou distribucí sklářských písků. Tak např. náš kvalitní sklářský písek, který zaručuje vysokou úroveň českého křišťálu, je dodáván jako technický pomocný materiál do sléváren, kde může být použit písek, který obsahuje železo a neškodí výrobě. Pro výrobu kvalitního skla však obsah železa v písku způsobuje nenahraditelné ztráty. Stejně tak nehospodárně je těžen kaolin. Při těžbě není postupováno tak, aby byly získány co nejkvalitnější materiály, ale těžba je prováděna na divoko a naše porcelánky dostávají kaolin znečištěný, nebo pomíchaný s podřadnými druhy. Náprava na tomto úseku je podmínkou, aby rozvoj sklářského a keramického průmyslu znamenal maximální hospodářský přínos pro naší zem.

Jestli se přes všechny uvedené potíže daří pracujícím spotřebního průmyslu trvale plnit plánované úkoly, pak je to důsledek vysoké pracovní morálky, zejména u pracujících žen, které tvoří převážnou většinu osazenstva závodů. Je to důsledek obětavosti a mimořádného pochopení pracovníků spotřebního průmyslu pro potřeby celé společnosti. O tomto bezvýhradně kladném postoji k plnění úkolů a o politické vyspělosti pracujících svědčí také to, že v mnoha případech se jim daří bez nákladných investic v zastaralých závodech postupně vytvářet vlastními silami dobré a příjemné pracovní prostředí a zvyšovat všestranně kulturu pracoviště. Zde mají opět hlavní slovo ženy, které po usilovné práci na závodě konají své povinnosti vůči rodině v domácnosti. Jsou to právě ony, které stojí v popředí boje za plnění úkolů, nelitují osobního pohodlí a vždy je možno se na ně spolehnout.

Vysoká účast pracujících spotřebního průmyslu v brigádách socialistické práce, v řadách soutěžících o čestný titul XII. sjezdu KSČ, i v řadách novátorů a zlepšovatelů je výsledkem soustavné masově politické práce a souhry mezi dělníky i hospodářskými pracovníky na všech stupních řízení.

Všem pracovníkům spotřebního průmyslu patří uznání za vykonanou práci, neboť je jejich zásluhou, že úkoly, stanovené státním plánem, byly a budou čestně plněny. (Potlesk.)

Podpředseda NZ dr. Kyselý: Dávám slovo posl. Kuličkovi.

Posl. Kulička: Soudružky a soudruzi poslanci! V návrhu plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR na rok 1963 se hovoří nejen o úspěších, kterých bylo v roce 1962 dosaženo, ale i o mnohých nedostatcích, které zpomalují anebo narušují cestu plynulého rozvoje výrobních sil a tím i cestu rozvoje socialistické společnosti.

Mezi ty obory, které přispívají ke zvýšení problematiky v našem národním hospodářství, patří i doprava, a to hlavně doprava železniční. V železniční dopravě se postupně hromadily nedostatky, které se již projevily v druhé polovině roku 1961 a pokračovaly i v roce 1962 a mají za následek neplnění plánu v železniční dopravě hlavně nákladní a tím i řadu nepříznivých zjevů v našem národním hospodářství. Velmi nepříznivě byly ovlivněny zvláště těžba uhlí, hutní výroba a stavebnictví. l když nelze nevidět, že i další odvětví našeho národního hospodářství, ku příkladu těžké strojírenství, byla nepříznivou situací na železnici také postižena, zůstávají v popředí zájmů ty obory, které hrají v našem národním hospodářství rozhodující úlohu.

Doprava je velmi významnou službou pro hospodářský život naší socialistické společnosti. Není proto divu, že každý nedostatek má za následek řadu připomínek a stížností nejen na přepravu nákladů, ale i na osobní dopravu. A když nedostatky narůstají ještě vlivem velmi nepříznivých podmínek povětrnostních, v jakých pracuje doprava již druhý měsíc, stávají se váznou překážkou v plnění plánu dopravy i převážné části našeho národního hospodářství. Je proto naprosto nutné stávající nedostatky na železnici nejen zjišťovat, ale také současně odstraňovat. Jestliže však chceme definitivně skoncovat s nedostatky v provozu naší železnice, pak je třeba znát příčiny těchto nedostatků. V důsledku soustavné kritiky železniční dopravy ve výborech i v plénu Národního shromáždění byla tato otázka zařazena do piánu kontrolní činnosti výboru pro plán a rozpočet v druhé polovině minulého roku.

V řadě míst železniční sítě provedla společně skupina poslanců výboru pro plán a rozpočet a výboru průmyslového průzkum za účelem zjištění některých základních příčin nedostatků.

A tady je nutno říci docela otevřeně, že příčiny nedostatků nevznikly až v roce 1961 nebo 1962, ale vytvářely se řadu let, a to proto, že koncepce rozvoje železniční dopravy se vytvářela nezávisle na rozvoji výrobních sil a samozřejmě i naopak rozvoj průmyslové výroby postupoval nezávisle na přepravních možnostech železnice. Mimo to průmyslová výroba dosáhla v období budování socialistické společnosti v letech 1948-1960 netušeného rozmachu. Vždyť při porovnání s rokem 1937 vzrostla průmyslová výroba do roku 1960 čtyřnásobně. Je tedy možno říci, že jednou z hlavních příčin nedostatků v provozu železnic jsou disproporce v rozvoji výrobních sil a dopravy.

Významná část nových i rozvojových investic našeho průmyslu byla umístěna na trase již značně zatížené části železniční sítě a tak se mohlo stát, že minimální část železniční sítě, necelých 13%, je zatížena více jak 40% veškeré železniční dopravy. Jak možno potom hovořit o propustnosti a rovnoměrném zatížení železniční sítě? Z těchto důvodů je nutné, aby ministerstvo dopravy přešlo k operativnímu odstraňování přechodných nedostatků a potíží při současném zajišťování nové koncepce dalšího rozvoje železniční dopravy v koordinaci mezi jednotlivými druhy dopravy i výrobními ministerstvy. V mnohých případech to bude znamenat vytvořit pro různé oblasti také různá nová opatření, a to podle místních poměrů a potřeb, podle důležitosti a podle významu jednotlivých oblastí.

Bude proto nutné, aby značné investiční částky, které železniční doprava dostává ke svému rozvoji i pro rok 1963, byly centrálně řízeny a kontrolovány ministerstvem dopravy. Aby rozvojové investice byly umísťovány komplexně na ta místa, kde mohou maximálně zvýšit efektivnost dopravy.

Z usnesení XII. sjezdu KSČ se říká k dopravě, že je důležitým úkolem, urychleně odstraňovat současný nesoulad mezi přepravními potřebami národního hospodářství a dopravou, zejména železniční. Uskutečňovat technickou rekonstrukci komplexním zaváděním nové techniky. Potud část usnesení.

Pro železnici to tedy znamená, že tam, kde se bude provádět elektrifikace trati, bude nutno provést také elektrifikaci železničních uzlů a tratí za tímto uzlem, a to vždy s ohledem na význam příslušné oblasti. Stejným způsobem nutno postupovat i při zajišťování tratí automatickým zabezpečovacím zařízením, kde se dosud projevovala ve značné míře živelnost na úkor zvyšování efektivnosti v železniční dopravě. To jsou pro železnici úkoly, které nutno uplatňovat postupně na podkladě správné koncepce rozvoje, vypracované v souladu s potřebami národního hospodářství a dalším rozvojem výrobních sil. Dosud se tak nepostupovalo, o čemž svědčí některé příklady:

Severočeský hnědouhelný revír a železniční uzel Ústí n. L.

Železniční uzel Česká Třebová a Žilina na hlavním tahu.

Ostravsko-karvínský revír i hutě, včetně železničního uzlu a přilehlých tratí.

Přechodová stanice Čierná n. T.

To jen ty nejdůležitější.

Mimo další rozvoj dopravy železniční je nutno řešit ty nedostatky, jejichž odstraněním by se v krátké době hlavně doprava nákladní podstatně zlepšila.

Stále se projevuje nedostatek nákladních vozů a přitom současně roste jejich správkové procento. Na jedné straně tedy nejsou plněny požadavky železnice - výroba nedodává plánovaný roční počet vozů. Na druhé straně pak s tím vozovým parkem, který máme, nedovedeme hospodařit a přitom jej ničíme všude, kde se s ním dostaneme do styku. A jaké jsou příčiny poškozování vozů, na kterých se podílí železnice i přepravci:

stále značné množství nehod na železnici;

nedostatečná údržba vozového parku;

nedostatečná péče o prohlídky vozů ve stanicích technických prohlídek;

nekvalitní opravy v dílnách pro opravy vozidel, kde kvalita klesá nebo stoupá s počtem správkových vozů, a poněvadž počet správkových vozů stále stoupá, snižuje se soustavně kvalita oprav;

nesprávné řazení vozů při sestavování vlaků;

překračování doby ročních prohlídek;

na hlavních a elektrifikovaných tratích jsou do vlaků ještě zařazovány vozy starších typů, které jsou často příčinou nehody a měly by se používat jen na vedlejších tratích;

poškozování vozů při nakládce mnohem více pak při vykládce u přepravců, a to hlavně při bezohledném používání mechanizace zvláště v zimním období;

nedostatek kázně a disciplíny v hospodaření s vozy, a to jak na železnici, tak u přepravců;

předčasným vyřazováním nových vozů, mám na mysli hlavně velkoprostorové vozy Wa a Wsa, kde výrobce MTS pomáhá železnici hlavně zvyšováním správkového procenta vozů, ale rozhodně ne ke zlepšování dopravní situace.

V usnesení XII. sjezdu KSČ je mimo té části k dopravě, kterou jsem zde již citoval v začátku, ještě další, kde se říká: "Je nutno zvýšit úroveň řízení dopravy a upevnit kázeň, především v železničním provozu. Zvyšovat efektivnost dopravy rozložením zátěžových proudů na celou železniční síť, odstraňováním nehospodárných přeprav a účelnou koordinací všech doprav.

Odstranění nedostatků v hospodaření s vozovým parkem, je tedy i v souladu s usnesením XII. sjezdu KSČ a příčiny nedostatků, o nichž jsem zde hovořil, jsou opravdu v nízké úrovni řízení železniční dopravy, v nedostatečné kázni v dopravě i u přepravců, v nehospodárných přepravách a ve značné míře ve špatné koordinaci železniční dopravy s dopravou vodní i silniční. Špatná koordinace mezi jednotlivými druhy doprav a dopravy s výrobními ministerstvy má pak za následek také to, že závody z Prahy až do Ústí n. L., vybudované na březích Labe, nejsou na vodní dopravu vůbec zařízeny. To je, myslím, klasický příklad nevyužití jedné dopravy, v tomto případě vodní, přetížením dopravy železniční. V souvislosti s usnesením XII. sjezdu KSČ je tedy také třeba, aby v rámci rozpočtu bylo užíváno investičních částí účelně, hospodárně se zodpovědným výhledem, v těsné spolupráci dopravy i výroby. Je třeba již od počátku roku věnovat pozornost zpracování a plnění dopravního plánu, který je zpracováván s přepravci a který má zaručovat plynulou dopravu. To znamená, že doprava i přepravci podřídí své úsilí dodržení přepravního plánu a nedostatky z jeho neplnění, že budou okamžitě řešeny s příslušnými závěry. Ministerstvo dopravy by mělo také urychleně provést úpravu přepravního řádu tak, aby odpovídal nejen novým podmínkám našeho národního hospodářství, ale i požadavkům socialistické společnosti. Současně je třeba, aby ministerstvo dopravy v souvislosti s plněním plánu rozvoje a rozpočtu na rok 1963, vyžadovalo dodávky dopravních prostředků pro železnici ve zvýšené kvalitě při současném zajištění dodávek náhradních dílů tak, aby mohly být prováděny podle plánu, a plynule pravidelné prohlídky a opravy všech železničních vozidel včetně lokomotiv. To znamená, že by se na pomoc dopravě i ve svém vlastním zájmu měla zaměřit hlavně ta ministerstva, v jejichž resortu je výroba a dodávka železničních velkoprostorových vozů nákladních, nových typů vozů osobní dopravy, elektrických a dieselových lokomotiv a motorových vozů pro osobní dopravu na vedlejších drahách (tratích).

Aby bylo zajištěno plnění plánu i rozpočtu v roce 1963 i v letech dalších, je nutno věnovat zvláštní péči prototypovým zkouškám nových dopravních prostředků, před jejich zařazením do sériové výroby. Domnívám se, že se tak nestalo před zahájením výroby velkoprostorových vozů Wa a Wsa, o nichž se v NS už mluvilo, které dnes dopravu na železnici dále komplikují a mimořádné opravy těchto vozů stále zvyšují náklady železniční dopravy. Značné stížnosti ze strany železnice jsou též na elektrickou lokomotivu pro stejnosměrnou trakci řady 669.1, kde však zástupci ZVIL v Plzni uvedli, že sériová výroba těchto lokomotiv byla skutečně zahájena bez důkladné prototypové zkoušky, ovšem s vědomím a za souhlasu min. dopravy a pracovníků státní plánovací komise proto, že jejich potřeba byla v železniční dopravě nutná. Tady by mělo ministerstvo dopravy i ministerstvo těžkého strojírenství prověřit průběh předběžných jednání a zjistit, co mělo v té době větší význam pro dopravu i pro naše národní hospodářství? Okamžité nasazení lokomotiv řady 669.1 s rizikem nepředvídaných potíží a nedostatků, nebo jejich nasazení opozdit a tím předejít zvýšeným nákladům na údržbu a obnovu kolejového svršku i na mimořádné opravy samotných lokomotiv, se kterými nebylo počítání ani v plánu výkonů a tedy ani v plánu nákladů v minulém roce. Je třeba věnovat těmto otázkám zvýšenou pozornost též proto, že měly být už zahájeny prototypové zkoušky s elektrickou lokomotivou na střídavý proud. Po předcházejících zkušenostech je třeba přistoupit k odpovědnému provádění prototypových zkoušek co nejdříve, aby sériová výroba elektrických lokomotiv na střídavý proud byla novým úspěchem našeho těžkého strojírenství a Závodů V. I. Lenina v Plzni i významnou pomoci naší železniční dopravě.

Soudružky a soudruzi poslanci.

V těchto dnech, kdy projednáváme plán rozvoje národního hospodářství ČSSR s vládním návrhem rozpočtového zákona na rok 1963, je nutno vidět a také ocenit, že železničáři za pomoci dobrovolných pracovníků - při maximálním vypětí sil překonávají v řadě míst velmi nepříznivou dopravní situaci, která je všeobecně ztížena silnými mrazy a na mnohých místech i nežádoucím množstvím sněhu. Velmi obětavě pracují i zaměstnanci v silniční dopravě, kde sníh, sněhové závěje i trvalé mrazy vyžadují značného pracovního vypětí, aby byla doprava na silnicích zajištěna.

Za této situace je myslím třeba vidět nejen kritické připomínky k vlastním nedostatkům dopravy - hlavně dopravy železniční - ale také povinnost společné pomoci.

Již v začátku roku bude plnění plánu v dopravě i v rozvoji výrobních sil a samozřejmě tím i rozpočtu na rok 1963 narušeno. Jsem však přesvědčen, že společným úsilím všech železničářů, všech přepravců i dobrovolných pracovníků se podaří počáteční potíže i nedostatky během roku odstranit a vytvořit příznivé podmínky pro plnění úkolů v roce 1964 - v prvním roce našeho sedmiletého plánu rozvoje národního hospodářství. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Oznamujem, že schôdza bude pokračovať zajtra v piatok 25. januára v 9.00 hod.

Prerušujem schôdzu.

(Schůze přerušena v 17 hod. 25 min.)