Směrnicemi sjezdu bylo uloženo maximálně
využívat tuzemské suroviny a rozvíjet
ta průmyslová odvětví, která
je mohou nejlépe zhodnotit. V naší zemi máme
velmi dobré podmínky pro rozvoj sklářského
a keramického průmyslu nejen proto, že absolutní
většinu surovin můžeme získat z
vlastních zdrojů, ale také proto, že
máme vysoce kvalifikované dělníky
a techniky-skláře, jejichž jméno je
známo na celém světě. Pojem českého
skla a karlovarského porcelánu znamená vždy
vysokou kvalitu a vkusný výrobek.
Aby byl rozvoj sklářského a keramického
průmyslu zajištěn, buduje se ve spotřebním
průmyslu řada nových výrobních
kapacit. Je to například výstavba závodu
Jablonecké bižuterie, rekonstrukce závodu na
okenní sklo v Oloví a v Řetenicích,
rekonstrukce závodu na obalové sklo v Kyjově,
Novém Sedle a na Teplicku, výstavba nových
závodů na porcelán na Karlovarsku, výstavba
závodu na sanitní keramiku v Bechyni. Projekčně
jsou připraveny výstavby nových závodů
na Slovensku a v tradiční oblasti Nový Bor.
Stejně tak se připravuje i rozšíření
výroby osvětlovacích těles. Mimořádně
obtížná a nákladná byla výstavba
závodu na televizní baňky. Tyto výrobky
vyrábí prakticky jen nejvyspělejší
průmyslové státy na světě.
Rozvoj sklářského a keramického průmyslu
však musí být zajišťován nejen
technickým rozvojem ve spotřebním průmyslu,
ale také u našich strojírenských ministerstev,
protože tato výroba má všechny předpoklady
pro plné uplatnění automatizace. Hlavním
problémem však zůstává otázka
zabezpečení skláren a závodů
na porcelán vhodnou surovinou. Řekla jsem již,
že máme bohatá ložiska kvalitních
tuzemských surovin. Jsou však znehodnocována
nesprávným postupem těžby a naprosto
škodlivou distribucí sklářských
písků. Tak např. náš kvalitní
sklářský písek, který zaručuje
vysokou úroveň českého křišťálu,
je dodáván jako technický pomocný
materiál do sléváren, kde může
být použit písek, který obsahuje železo
a neškodí výrobě. Pro výrobu
kvalitního skla však obsah železa v písku
způsobuje nenahraditelné ztráty. Stejně
tak nehospodárně je těžen kaolin. Při
těžbě není postupováno tak, aby
byly získány co nejkvalitnější
materiály, ale těžba je prováděna
na divoko a naše porcelánky dostávají
kaolin znečištěný, nebo pomíchaný
s podřadnými druhy. Náprava na tomto úseku
je podmínkou, aby rozvoj sklářského
a keramického průmyslu znamenal maximální
hospodářský přínos pro naší
zem.
Jestli se přes všechny uvedené potíže
daří pracujícím spotřebního
průmyslu trvale plnit plánované úkoly,
pak je to důsledek vysoké pracovní morálky,
zejména u pracujících žen, které
tvoří převážnou většinu
osazenstva závodů. Je to důsledek obětavosti
a mimořádného pochopení pracovníků
spotřebního průmyslu pro potřeby celé
společnosti. O tomto bezvýhradně kladném
postoji k plnění úkolů a o politické
vyspělosti pracujících svědčí
také to, že v mnoha případech se jim
daří bez nákladných investic v zastaralých
závodech postupně vytvářet vlastními
silami dobré a příjemné pracovní
prostředí a zvyšovat všestranně
kulturu pracoviště. Zde mají opět hlavní
slovo ženy, které po usilovné práci
na závodě konají své povinnosti vůči
rodině v domácnosti. Jsou to právě
ony, které stojí v popředí boje za
plnění úkolů, nelitují osobního
pohodlí a vždy je možno se na ně spolehnout.
Vysoká účast pracujících spotřebního
průmyslu v brigádách socialistické
práce, v řadách soutěžících
o čestný titul XII. sjezdu KSČ, i v řadách
novátorů a zlepšovatelů je výsledkem
soustavné masově politické práce a
souhry mezi dělníky i hospodářskými
pracovníky na všech stupních řízení.
Všem pracovníkům spotřebního
průmyslu patří uznání za vykonanou
práci, neboť je jejich zásluhou, že úkoly,
stanovené státním plánem, byly a budou
čestně plněny. (Potlesk.)
Podpředseda NZ dr. Kyselý: Dávám
slovo posl. Kuličkovi.
Posl. Kulička: Soudružky a soudruzi poslanci!
V návrhu plánu rozvoje národního hospodářství
ČSSR na rok 1963 se hovoří nejen o úspěších,
kterých bylo v roce 1962 dosaženo, ale i o mnohých
nedostatcích, které zpomalují anebo narušují
cestu plynulého rozvoje výrobních sil a tím
i cestu rozvoje socialistické společnosti.
Mezi ty obory, které přispívají ke
zvýšení problematiky v našem národním
hospodářství, patří i doprava,
a to hlavně doprava železniční. V železniční
dopravě se postupně hromadily nedostatky, které
se již projevily v druhé polovině roku 1961
a pokračovaly i v roce 1962 a mají za následek
neplnění plánu v železniční
dopravě hlavně nákladní a tím
i řadu nepříznivých zjevů v
našem národním hospodářství.
Velmi nepříznivě byly ovlivněny zvláště
těžba uhlí, hutní výroba a stavebnictví.
l když nelze nevidět, že i další
odvětví našeho národního hospodářství,
ku příkladu těžké strojírenství,
byla nepříznivou situací na železnici
také postižena, zůstávají v popředí
zájmů ty obory, které hrají v našem
národním hospodářství rozhodující
úlohu.
Doprava je velmi významnou službou pro hospodářský
život naší socialistické společnosti.
Není proto divu, že každý nedostatek má
za následek řadu připomínek a stížností
nejen na přepravu nákladů, ale i na osobní
dopravu. A když nedostatky narůstají ještě
vlivem velmi nepříznivých podmínek
povětrnostních, v jakých pracuje doprava
již druhý měsíc, stávají
se váznou překážkou v plnění
plánu dopravy i převážné části
našeho národního hospodářství.
Je proto naprosto nutné stávající
nedostatky na železnici nejen zjišťovat, ale také
současně odstraňovat. Jestliže však
chceme definitivně skoncovat s nedostatky v provozu naší
železnice, pak je třeba znát příčiny
těchto nedostatků. V důsledku soustavné
kritiky železniční dopravy ve výborech
i v plénu Národního shromáždění
byla tato otázka zařazena do piánu kontrolní
činnosti výboru pro plán a rozpočet
v druhé polovině minulého roku.
V řadě míst železniční
sítě provedla společně skupina poslanců
výboru pro plán a rozpočet a výboru
průmyslového průzkum za účelem
zjištění některých základních
příčin nedostatků.
A tady je nutno říci docela otevřeně,
že příčiny nedostatků nevznikly
až v roce 1961 nebo 1962, ale vytvářely se
řadu let, a to proto, že koncepce rozvoje železniční
dopravy se vytvářela nezávisle na rozvoji
výrobních sil a samozřejmě i naopak
rozvoj průmyslové výroby postupoval nezávisle
na přepravních možnostech železnice. Mimo
to průmyslová výroba dosáhla v období
budování socialistické společnosti
v letech 1948-1960 netušeného rozmachu. Vždyť
při porovnání s rokem 1937 vzrostla průmyslová
výroba do roku 1960 čtyřnásobně.
Je tedy možno říci, že jednou z hlavních
příčin nedostatků v provozu železnic
jsou disproporce v rozvoji výrobních sil a dopravy.
Významná část nových i rozvojových
investic našeho průmyslu byla umístěna
na trase již značně zatížené
části železniční sítě
a tak se mohlo stát, že minimální část
železniční sítě, necelých
13%, je zatížena více jak 40% veškeré
železniční dopravy. Jak možno potom hovořit
o propustnosti a rovnoměrném zatížení
železniční sítě? Z těchto
důvodů je nutné, aby ministerstvo dopravy
přešlo k operativnímu odstraňování
přechodných nedostatků a potíží
při současném zajišťování
nové koncepce dalšího rozvoje železniční
dopravy v koordinaci mezi jednotlivými druhy dopravy i
výrobními ministerstvy. V mnohých případech
to bude znamenat vytvořit pro různé oblasti
také různá nová opatření,
a to podle místních poměrů a potřeb,
podle důležitosti a podle významu jednotlivých
oblastí.
Bude proto nutné, aby značné investiční
částky, které železniční
doprava dostává ke svému rozvoji i pro rok
1963, byly centrálně řízeny a kontrolovány
ministerstvem dopravy. Aby rozvojové investice byly umísťovány
komplexně na ta místa, kde mohou maximálně
zvýšit efektivnost dopravy.
Z usnesení XII. sjezdu KSČ se říká
k dopravě, že je důležitým úkolem,
urychleně odstraňovat současný nesoulad
mezi přepravními potřebami národního
hospodářství a dopravou, zejména železniční.
Uskutečňovat technickou rekonstrukci komplexním
zaváděním nové techniky. Potud část
usnesení.
Pro železnici to tedy znamená, že tam, kde se
bude provádět elektrifikace trati, bude nutno provést
také elektrifikaci železničních uzlů
a tratí za tímto uzlem, a to vždy s ohledem
na význam příslušné oblasti.
Stejným způsobem nutno postupovat i při zajišťování
tratí automatickým zabezpečovacím
zařízením, kde se dosud projevovala ve značné
míře živelnost na úkor zvyšování
efektivnosti v železniční dopravě. To
jsou pro železnici úkoly, které nutno uplatňovat
postupně na podkladě správné koncepce
rozvoje, vypracované v souladu s potřebami národního
hospodářství a dalším rozvojem
výrobních sil. Dosud se tak nepostupovalo, o čemž
svědčí některé příklady:
Severočeský hnědouhelný revír
a železniční uzel Ústí n. L.
Železniční uzel Česká Třebová
a Žilina na hlavním tahu.
Ostravsko-karvínský revír i hutě,
včetně železničního uzlu a přilehlých
tratí.
Přechodová stanice Čierná n. T.
To jen ty nejdůležitější.
Mimo další rozvoj dopravy železniční
je nutno řešit ty nedostatky, jejichž odstraněním
by se v krátké době hlavně doprava
nákladní podstatně zlepšila.
Stále se projevuje nedostatek nákladních
vozů a přitom současně roste jejich
správkové procento. Na jedné straně
tedy nejsou plněny požadavky železnice - výroba
nedodává plánovaný roční
počet vozů. Na druhé straně pak s
tím vozovým parkem, který máme, nedovedeme
hospodařit a přitom jej ničíme všude,
kde se s ním dostaneme do styku. A jaké jsou příčiny
poškozování vozů, na kterých
se podílí železnice i přepravci:
stále značné množství nehod na
železnici;
nedostatečná údržba vozového
parku;
nedostatečná péče o prohlídky
vozů ve stanicích technických prohlídek;
nekvalitní opravy v dílnách pro opravy vozidel,
kde kvalita klesá nebo stoupá s počtem správkových
vozů, a poněvadž počet správkových
vozů stále stoupá, snižuje se soustavně
kvalita oprav;
nesprávné řazení vozů při
sestavování vlaků;
překračování doby ročních
prohlídek;
na hlavních a elektrifikovaných tratích jsou
do vlaků ještě zařazovány vozy
starších typů, které jsou často
příčinou nehody a měly by se používat
jen na vedlejších tratích;
poškozování vozů při nakládce
mnohem více pak při vykládce u přepravců,
a to hlavně při bezohledném používání
mechanizace zvláště v zimním období;
nedostatek kázně a disciplíny v hospodaření
s vozy, a to jak na železnici, tak u přepravců;
předčasným vyřazováním
nových vozů, mám na mysli hlavně velkoprostorové
vozy Wa a Wsa, kde výrobce MTS pomáhá železnici
hlavně zvyšováním správkového
procenta vozů, ale rozhodně ne ke zlepšování
dopravní situace.
V usnesení XII. sjezdu KSČ je mimo té části
k dopravě, kterou jsem zde již citoval v začátku,
ještě další, kde se říká:
"Je nutno zvýšit úroveň řízení
dopravy a upevnit kázeň, především
v železničním provozu. Zvyšovat efektivnost
dopravy rozložením zátěžových
proudů na celou železniční síť,
odstraňováním nehospodárných
přeprav a účelnou koordinací všech
doprav.
Odstranění nedostatků v hospodaření
s vozovým parkem, je tedy i v souladu s usnesením
XII. sjezdu KSČ a příčiny nedostatků,
o nichž jsem zde hovořil, jsou opravdu v nízké
úrovni řízení železniční
dopravy, v nedostatečné kázni v dopravě
i u přepravců, v nehospodárných přepravách
a ve značné míře ve špatné
koordinaci železniční dopravy s dopravou vodní
i silniční. Špatná koordinace mezi jednotlivými
druhy doprav a dopravy s výrobními ministerstvy
má pak za následek také to, že závody
z Prahy až do Ústí n. L., vybudované
na březích Labe, nejsou na vodní dopravu
vůbec zařízeny. To je, myslím, klasický
příklad nevyužití jedné dopravy,
v tomto případě vodní, přetížením
dopravy železniční. V souvislosti s usnesením
XII. sjezdu KSČ je tedy také třeba, aby v
rámci rozpočtu bylo užíváno investičních
částí účelně, hospodárně
se zodpovědným výhledem, v těsné
spolupráci dopravy i výroby. Je třeba již
od počátku roku věnovat pozornost zpracování
a plnění dopravního plánu, který
je zpracováván s přepravci a který
má zaručovat plynulou dopravu. To znamená,
že doprava i přepravci podřídí
své úsilí dodržení přepravního
plánu a nedostatky z jeho neplnění, že
budou okamžitě řešeny s příslušnými
závěry. Ministerstvo dopravy by mělo také
urychleně provést úpravu přepravního
řádu tak, aby odpovídal nejen novým
podmínkám našeho národního hospodářství,
ale i požadavkům socialistické společnosti.
Současně je třeba, aby ministerstvo dopravy
v souvislosti s plněním plánu rozvoje a rozpočtu
na rok 1963, vyžadovalo dodávky dopravních
prostředků pro železnici ve zvýšené
kvalitě při současném zajištění
dodávek náhradních dílů tak,
aby mohly být prováděny podle plánu,
a plynule pravidelné prohlídky a opravy všech
železničních vozidel včetně lokomotiv.
To znamená, že by se na pomoc dopravě i ve
svém vlastním zájmu měla zaměřit
hlavně ta ministerstva, v jejichž resortu je výroba
a dodávka železničních velkoprostorových
vozů nákladních, nových typů
vozů osobní dopravy, elektrických a dieselových
lokomotiv a motorových vozů pro osobní dopravu
na vedlejších drahách (tratích).
Aby bylo zajištěno plnění plánu
i rozpočtu v roce 1963 i v letech dalších,
je nutno věnovat zvláštní péči
prototypovým zkouškám nových dopravních
prostředků, před jejich zařazením
do sériové výroby. Domnívám
se, že se tak nestalo před zahájením
výroby velkoprostorových vozů Wa a Wsa, o
nichž se v NS už mluvilo, které dnes dopravu
na železnici dále komplikují a mimořádné
opravy těchto vozů stále zvyšují
náklady železniční dopravy. Značné
stížnosti ze strany železnice jsou též
na elektrickou lokomotivu pro stejnosměrnou trakci řady
669.1, kde však zástupci ZVIL v Plzni uvedli, že
sériová výroba těchto lokomotiv byla
skutečně zahájena bez důkladné
prototypové zkoušky, ovšem s vědomím
a za souhlasu min. dopravy a pracovníků státní
plánovací komise proto, že jejich potřeba
byla v železniční dopravě nutná.
Tady by mělo ministerstvo dopravy i ministerstvo těžkého
strojírenství prověřit průběh
předběžných jednání a
zjistit, co mělo v té době větší
význam pro dopravu i pro naše národní
hospodářství? Okamžité nasazení
lokomotiv řady 669.1 s rizikem nepředvídaných
potíží a nedostatků, nebo jejich nasazení
opozdit a tím předejít zvýšeným
nákladům na údržbu a obnovu kolejového
svršku i na mimořádné opravy samotných
lokomotiv, se kterými nebylo počítání
ani v plánu výkonů a tedy ani v plánu
nákladů v minulém roce. Je třeba věnovat
těmto otázkám zvýšenou pozornost
též proto, že měly být už
zahájeny prototypové zkoušky s elektrickou
lokomotivou na střídavý proud. Po předcházejících
zkušenostech je třeba přistoupit k odpovědnému
provádění prototypových zkoušek
co nejdříve, aby sériová výroba
elektrických lokomotiv na střídavý
proud byla novým úspěchem našeho těžkého
strojírenství a Závodů V. I. Lenina
v Plzni i významnou pomoci naší železniční
dopravě.
Soudružky a soudruzi poslanci.
V těchto dnech, kdy projednáváme plán
rozvoje národního hospodářství
ČSSR s vládním návrhem rozpočtového
zákona na rok 1963, je nutno vidět a také
ocenit, že železničáři za pomoci
dobrovolných pracovníků - při maximálním
vypětí sil překonávají v řadě
míst velmi nepříznivou dopravní situaci,
která je všeobecně ztížena silnými
mrazy a na mnohých místech i nežádoucím
množstvím sněhu. Velmi obětavě
pracují i zaměstnanci v silniční dopravě,
kde sníh, sněhové závěje i
trvalé mrazy vyžadují značného
pracovního vypětí, aby byla doprava na silnicích
zajištěna.
Za této situace je myslím třeba vidět
nejen kritické připomínky k vlastním
nedostatkům dopravy - hlavně dopravy železniční
- ale také povinnost společné pomoci.
Již v začátku roku bude plnění
plánu v dopravě i v rozvoji výrobních
sil a samozřejmě tím i rozpočtu na
rok 1963 narušeno. Jsem však přesvědčen,
že společným úsilím všech
železničářů, všech přepravců
i dobrovolných pracovníků se podaří
počáteční potíže i nedostatky
během roku odstranit a vytvořit příznivé
podmínky pro plnění úkolů v
roce 1964 - v prvním roce našeho sedmiletého
plánu rozvoje národního hospodářství.
(Potlesk.)
Podpredseda NZ dr. Kyselý: Oznamujem, že schôdza
bude pokračovať zajtra v piatok 25. januára
v 9.00 hod.
Prerušujem schôdzu.