Předseda Národního shromáždění Fierlinger a místopředsedové Valo, Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil, Beran.

Členové předsednictva ÚV KSČ předseda vlády Široký, první tajemník ÚV KS S Bacílek, místopředseda vlády dr. Dolanský, Hendrych; kandidáti předsednictva ÚV KSČ Dubček, místopředsedkyně vlády inž. Jankovcová; místopředsedové vlády Krajčír, Piller; ministři dr. h. c. Plojhar, dr. Neuman, Indra, Ďuriš, Korčák, Krutina, Machačová-Dostálová, Poláček, dr. Štrougal, inž. Takáč, Hamouz, Pešl, inž. Púčik.

267 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: Vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda NS Fierlinger (zvoní): Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi! Zahajuji 17. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že došlo rozhodnutí presidenta republiky ze dne 9. ledna 1963, kterým podle článku 50 odst. 1 ústavy Československé socialistické republiky svolává zasedání Národního shromáždění.

Soudružky a soudruzi,

dovolte mi, abych dále oznámil, že předsednictvu Národního shromáždění došel dopis presidenta republiky ze dne 5. ledna 1963, v němž sděluje, že podle článku 62 ústavy Československé socialistické republiky ministra Františka Krajčíra zprostil řízení ministerstva zahraničního obchodu a

jmenoval jej místopředsedou vlády,

ministra Oldřicha Černíka pověřil řízením ministerstva paliv,

ministra Josefa Korčáka zprostil řízení ministerstva výstavby a

pověřil jej vedením Ústřední správy energetiky,

Josefa Pešla jmenoval ministrem a pověřil jej řízením ministerstva těžkého strojírenství,

ing. Samuela Takáče jmenoval ministrem a pověřil jej řízením ministerstva výstavby,

Františka Vokáče jmenoval ministrem a pověřil jej řízením ministerstva dopravy,

Františka Hamouze jmenoval ministrem a pověřil jej řízením ministerstva zahraničního obchodu,

Vasila Biľaka,

Josefa Reitmajera

a dr. Františka Vlasáka odvolal z funkce ministra.

Dále president republiky jmenoval

Richarda Dvořáka vedoucím Ústřední správy pro místní hospodářství a

ing. Miloslava Laiperta vedoucím Ústřední správy spojů.

Nyní mi dovolte, abych vás seznámil s pořadem dnešní schůze, na jehož návrhu se předsednictvo Národního shromáždění usneslo a který byl již poslancům Národního shromáždění rozeslán:

1. Zpráva ministra-předsedy Státní plánovací komise o piánu rozvoje národního hospodářství ČSSR na rok 1963.

2. Společná zpráva výborů pro plán a rozpočet, průmyslového a zemědělského o vládním návrhu rozpočtového zákona na rok 1963.

3. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle článku 60 odst. 2 ústavy o vydaných zákonných opatřeních předsednictva Národního shromáždění.

Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu nějaké připomínky? (Nikdo.)

Nemá.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet

Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo svůj denní pořad.

Soudružky a soudruzi,

plénum Národního shromáždění se dnes schází k mimořádně důležitému zasedání, aby projednalo jednak plán rozvoje národního hospodářství na tento rok, jednak návrh státního rozpočtu. Oba dokumenty byly podrobně projednány příslušnými ekonomickými výbory a jsme přesvědčeni, že naše výborová diskuse přispěla k vyjasnění složité problematiky našeho národního hospodářství, které v důsledku svého předchozího bouřlivého vývoje i v důsledku mnohých vnějších příčin stojí před mimořádnými úkoly. Již naše předchozí diskuse ve výborech se vyznačovala plnou důvěrou ve správnost a moudrost usnesení XII. sjezdu KSČ, jakož i v pracovní nadšení našeho lidu i v naše organizační schopnosti, které nám umožní zdolat nejnaléhavější naše problémy, na jejichž řešení je nyní třeba soustředit veškerou naši pozornost a veškeré naše síly.

Nepříznivé povětrnostní podmínky poslední doby značně ztížily úkoly našich pracujících na mnohých úsecích našeho hospodářství, a to zejména v železniční dopravě, v hutích a na většině závodů, jejichž výroba je značně ztížena nedostatkem elektrického proudu. Ale právě v těchto ztížených podmínkách naši pracující dávají skvělý příklad vědomí své velké odpovědnosti a příklad skutečné obětavosti. My všichni připojujeme se k výzvě Ústředního výboru KSČ a vlády republiky, abychom podle svých sil a možností pomohli k vytvoření podmínek pro plnění plánovaných úkolů. Uvědomujeme si naši odpovědnost a jsme odhodláni přispět k plné mobilizaci našeho pracujícího lidu, abychom obtíže, s nimiž se setkáváme, co nejdříve překonali.

Přistoupíme nyní k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

1. Zpráva ministra-předsedy Státní plánovací komise o plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR na rok 1963.

Žádám soudruha ministra Indru, aby se ujal slova.

Ministr-předseda Státní plánovací komise Indra: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, připadl mi úkol podat Vám zprávu o státním plánu rozvoje národního hospodářství v roce 1963, který vláda schválila 11. ledna. Je to úkol tím snazší, že podrobně charakterizoval letošní plán na zasedání ÚV KSČ soudruh V. Široký a že jeho výklad byl zveřejněn.

Soudruzi poslanci,

letošní plán se zpracovával v době příprav XII. sjezdu podle direktiv červencového pléna ÚV a s využitím mnoha podnětných návrhů pracujících z předsjezdové diskuse. Závěrečné fáze plánovacích prací pak byly velmi významně ovlivněny výsledky XII. sjezdu, který svým usnesením vytýčil cestu pro další rozvoj naší socialistické společnosti, tedy v prvé řadě pro budování takové materiální a technické základny, jež by vytvořila podmínky pro postupný přechod k výstavbě komunismu.

Celým svým průběhem potvrdil sjezd, že naše strana pokračuje v osvědčené praxi, že považuje za samozřejmé soustřeďovat každodenní pozornost především na ekonomické problémy. A budiž konstatováno, že tento soustředěný zájem o ekonomiku není přechodný, že není vynucen současnými obtížemi. Vzpomínáme, že už na tribuně XI. sjezdu bylo národní hospodářství nazváno hlavním bitevním polem v boji za úplné vítězství socialismu. A na prahu letošního roku prohlásil soudruh Novotný opět, že "...starost o rozvoj ekonomiky je tím hlavním a základním v činnosti celé naší komunistické strany.

XII. sjezd se však nezabýval jen vzdálenou budoucností, ale určil i místo, jež v boji za tuto budoucnost připadá roku 1963. Letos máme - cituji ze sjezdové zprávy - "překonat nedostatky a velké nešvary v materiálně-technickém zásobování a v odběratelskododavatelských vztazích", provést "řadu opatření, která půjdou na kořen nedostatků předcházejících let". Doslova se v usnesení sjezdu říká: "Musíme odstranit všechno špatné, co se objevilo v životě naší země, v národním hospodářství a vytvořit si tak základnu pro nástup do sedmiletého plánu." Šlo tedy o to, aby plán pro letošní rok zastavil nebo aspoň výrazně přibrzdil nezdravé vývojové tendence a tím vytvořil podmínky pro obnovení harmonického proporcionálního rozvoje československé ekonomiky. Takto vláda chápala přípravu plánu a v tomto duchu bude rozvíjet i úsilí za jeho úspěšné splnění.

Soudružky a soudruzi,

plán pro rok 1963 se začal zpracovávat v době, kdy byl stav národního hospodářství v dokumentu ÚV pro předsjezdovou diskusi souhrnně charakterizován jako "porušení proporcionality a nedostatečná efektivnost, vyplývající především z nízké úrovně řízení a plánování a z neplnění plánovaných úkolů".

Z této charakteristiky stavu i příčin je na první pohled zřejmé, že překonávání nedostatků ukládá takové kvalitativní i kvantitativní úkoly, jež nelze zvládnout v jediném ročním plánu. Vždyť obnovení proporcionality a zvýšení efektivnosti je spojeno s vážnými zásahy do struktury národního hospodářství, se zásahy, jež se neobejdou bez změny záměrů v investiční výstavbě, bez zásadního obratu v péči o rozvoj vědy a techniky apod. A všechny tyto zásahy přinesou kýžený výsledek jen tehdy, půjde-li s nimi ruku v ruce neustále se zlepšující řízení a tedy i plánování.

I takto stručně a všeobecně zdůrazněné problémy napovídají, že máme co činit s úkoly, jež nás budou zaměstnávat delší dobu a nezbytně se stanou i obsahem sedmiletého plánu.

Všichni víte, že komplikace s přípravou letošního plánu narůstaly, když se ani ve druhém pololetí minulého roku nepodařilo zastavit nepříznivý vývoj. Ani upravený výrobní plán se neplnil a základna pro sestavení plánu na roku 1963 byla v neustálém pohybu, a to k horšímu. To je i jeden z důvodů zpoždění při zpracování plánu.

Upravený plán průmyslové výroby byl v roce 1962 splněn na 98,9%. Průmyslová výroba tedy vzrostla proti roku 1961 o 6,2% - V hmotných vztazích zůstává nejvážnější disproporce mezi surovinovou základnou, včetně zemědělských výrobků a zpracovatelskými odvětvími. Národní hospodářství nedostalo plánované množství energie a kvalitních paliv, hutních materiálů, chemických výrobků a výrobků zemědělských. Plán hrubé výroby ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů byl splněn jen na 97,1%; zejména nebyl splněn upravený plán výroby surového železa o 154 tisíc tun a válcovaného materiálu o 292 tisíc tun.

Nesplnění plánu výroby zboží ve zpracovatelském průmyslu, zejména ve strojírenských ministerstvech a v potravinářském průmyslu, má bezprostřední vliv na uspokojování konečných potřeb národního hospodářství, a to i pro letošní rok.

Plán zemědělské výroby byl splněn v r. 1962 zhruba na 88%. Rostlinná výroba v roce 1962 byla asi o 10% nižší než v roce 1961.

Nesplnění výrobních úkolů v roce 1962 bylo doprovázeno i poklesem efektivnosti. Podstatně se zpomalil růst produktivity práce a nebyly splněny úkoly ve snižování vlastních nákladů. V investiční výstavbě jsme nedosáhli předpokládaného snížení rozestavěnosti, pokračoval i rychlý růst zásob, zejména v průmyslu a v oblasti materiálně technického zásobování.

Příčiny tohoto stavu byly na XII. sjezdu vysvětleny a netřeba k nim nic dodávat. Faktem je, že se naše výrobní plány už po dva roky nesplnily a že to mělo velmi nepříznivý vliv i proto, že se na mnoha úsecích pracovalo bez potřebných rezerv. V mnoha závodech se v těchto podmínkách příliš jednostranně upřeli na honbu za kvantitativním plněním plánu, volili jen tzv. "pro závod výhodnější úkoly často bez ohledu na potřeby společnosti. To je i jeden z důvodů dost rozšířeného svévolného narušování odběratelsko dodavatelských vztahů, které se ovšem řetězovitě šíří z oboru na obor, z odvětví na odvětví a vrcholí nejednou ve výrobě, jež nemá finálního ekonomického užití, tedy, ve výrobě samoúčelné. Jednostranné úsilí o splnění kvantitativních úkolů vede i k podcenění kvalitativních ukazatelů. Důsledek se nejvýrazněji projevil v tom, že ve výsledcích minulého roku je příliš velký rozdíl mezi růstem společenského produktu a národního důchodu. Tak dále narůstalo napětí mezi zdroji a potřebami, napětí, jež se nejzřetelněji projevovalo rostoucími nároky na dovozy.

Mimořádně vážné následky mělo neplnění výrobních i nákupních úkolů v zemědělství. Nevykoupených 383 miliónů litrů mléka znamenalo i ztrátu 17,6 tis. tun másla. Když k tomu připočteme více než 11 tis. tun nevykoupeného masa, 2 800 tun drůbeže a 132 miliónů kusů vajec, je zřejmé, že vláda musela vyvinout maximální úsilí, aby byly zabezpečeny rostoucí nároky obyvatelstva. Vzniklá situace si vynutila další mimořádné dovozy potravin.

Správně pochopit závěry XII. sjezdu znamenalo uvědomit si, že ekonomická fakta nemohou být při sestavování plánu přehlédnuta, nemá-li se dostat ke slovu voluntarismus. Zlehčovat skutečný stav nedostatků v národním hospodářství, podceňovat výsledky provedených ekonomických analýz by znamenalo smiřovat se - v rozporu s požadavky efektivnosti - s rozrůstáním extenzívních prvků v našem národním hospodářství. Lapidárně vyjádřeno by šlo o další hospodářsky neodůvodněné dovozy, šlo by o další tříštění investičních prostředků, o pokračující neodůvodněný růst zaměstnanosti atd. Netřeba dokazovat, že by taková pasivní kapitulace před živelným vývojem byla ke škodě našeho lidu a že by byla v zásadním rozporu s politikou KSČ.

Výsledkem pozorného zhodnocení situace je roční plán, který se od plánů minulých let značně liší zejména v celkovém tempu rozvoje národního hospodářství, tedy v předpokládaném růstu společenského produktu i národního důchodu. Přesto obsahuje plán náročné výrobní úkoly. Tak například černého uhlí má být vytěženo (v odbytové těžbě) 27,800.000 tun a uhlí hnědého 67,200.000 tun.

Podle plánu má být vyrobeno 31 mld kwh elektřiny, přes 8 mil. tun oceli, 5,4 mil. tun válcovaného materiálu, 6 mil. tun cementu, 178 tis. tun dusíkatých a 195 tis. tun fosforečných hnojiv, 74,6 tis. tun chemických vláken, 103,6 tis. tun plastických hmot; dále má být vyrobeno např. téměř za půldruhé miliardy Kčs chemického zařízení, přes 29 tisíc traktorů, téměř 54 tisíc osobních automobilů, 260 tisíc televizorů a 220 tisíc chladniček.

I když zpomalení tempa vyvolává řadu komplikací, svědčí uvedené údaje o síle naší ekonomiky, o významném postavení ČSSR v socialistickém táboře i ve světovém hospodářství. Uvedená čísla dokazují, že rychlým rozvojem v posledních letech jsme dosáhli stádia, v němž existují všechny podmínky pro postupný kvalitativní obrat, ba co víc: tento kvalitativní obrat se stal objektivní nutností.

Při srovnání s úkoly, jež vyplývají z usnesení XII. sjezdu pro budoucí léta nelze nevidět, že letošní plán v sobě tají mnoho slabin, které varují před podceňováním náročností uložených úkolů a rozbíjejí představy, že by letošek mohl být nějakým tzv. "rokem oddechu". Nic takového nepřichází v úvahu, protože zpomalené tempo ještě samo o sobě problémy neřeší. Všichni přece víme, jak těžce se od prvních dnů nového roku potýkáme s nedostatkem paliv a elektrické energie a jaké to má následky v plnění výrobních úkolů celého národního hospodářství i v soukromém životě pracujících. Stejně tak není jediného odvětví, jež by nebylo postiženo porušením rytmického chodu železniční dopravy. Ale ani materiálně technické zásobování, zejména pro ministerstvo těžkého strojírenství není zcela zabezpečeno. Ani v investiční činnosti jsme, vzdor všemu úsilí, neuspěli z roku na rok výrazněji omezit na žádoucí míru značnou roztříštěnost výstavby a ostatní nešvary s tím spojené. A po neúspěšném loňském roce budou i náročné úkoly zemědělské výroby vyžadovat maximální úsilí.

O všech nedostatcích letošního plánu jednala vláda "naprosto otevřeně, protože nám je cizí jakákoliv" pštrosí politika, jež znemožňuje cílevědomé zápolení s obtížemi. K čemu by bylo dobré strkat hlavu do písku právě v takové době, kdy potřebujeme velmi dobře vidět a správně hodnotit všechny jevy, řídit práci s rozvahou, ale odvážně, když potřebujeme neustále hledat nové neotřelé metody řídící a kontrolní činnosti? Mobilizovat do boje lze úspěšně jen tehdy, když konkrétně víme proč a proti čemu máme bojovat, když známe smysl boje a mistrně ovládáme potřebné bojové nástroje. Strana, opírající se o své historické zkušenosti nás učí, že je užitečnější hovořit o nedostatcích otevřeně, než oslabovat kritické posuzování a sladkými slovy vyvolávat pocity sebeuspokojování.

Vláda však oceňuje i klady letošního plánu, dialekticky vidí, že nedostatky nejsou izolovány, že jsou naopak provázeny a často i vyváženy některými jevy, z nichž je zřejmý nástup správných tendencí.

Z tohoto hlediska je pro plán charakteristické například místo, jaké se dostává rozvoji vědy a techniky. V minulých letech jsme praktickému uskutečňování hlásaných zásad o rozvoji techniky zůstali nemálo dlužní, jak lze ilustrovat například několika charakteristickými údaji o plnění plánu technického rozvoje v roce 1961, který byl nedávno vyhodnocen.

V jednotlivých odvětvích se v roce 1961 pohybovalo plnění plánu vědeckotechnického rozvoje od 50% (např. v odvětví hutě, chemie) do 81% a bylo nejhůře plněnou částí národohospodářského plánu. V odvětví strojírenství, které má rozhodující úlohu, bylo v roce 1961 splněno pouze 73% úkolů a přitom byly ještě provedeny u cca 20% úkolů změny, převážně prodloužení původních termínů. Rovněž tempo nahrazování konstrukčně zastaralých strojírenských výrobků novými bylo nedostatečné; zvlášť nízký podíl nových výrobků v roce 1961 byl v oborech svařovacích strojů (asi 0,20% z celkového objemu výroby), u kotlářských výrobků (0,84%) , u strojů pro výrobu stavebních materiálů a stavebních a silničních strojů (1,5%), u zemědělských strojů a traktorů (1.9%) atd. z celkového objemu výroby.

Technický rozvoj byl ve všech svých fázích zatlačen v nejednom případě na samotnou periférii plánu a často docházelo k absurdnostem: nebylo prostředků na technický rozvoj, protože nebylo moderní techniky, která by potřebné zdroje vyprodukovala. Proto se zvyšování výroby zajišťovalo neúměrně rychlým růstem zaměstnanosti až z toho vzniklo "tvrzení" o tom, že nedostatek pracovních sil je "limitujícím činitelem" rozvoje národního hospodářství. To však platí jen tehdy, když se růstu produktivity práce dosahuje nesprávnými metodami, mnohdy na úkor skutečné efektivnosti a nejednou i fiktivně, třeba neodůvodněným hromaděním kooperací apod.

Nyní tedy vláda projednávala a schválila opět roční plán rozvoje vědy a techniky, od jehož zpracovávání v ročním členění se v posledních letech ustoupilo.

V plánu rozvoje vědy a techniky na rok 1963 jsou poprvé obsaženy komplexní úkoly, zajišťující časovou a věcnou návaznost jednotlivých dílčích úkolů od základního výzkumu až po realizaci. Jejich zaměření je takové, aby byly komplexně řešeny některé důležité úkoly základních technickoekonomických koncepcí rozvoje vědy a techniky na léta 1964-1970; lze předpokládat, že tyto úkoly přinesou nejen podstatný vědeckotechnický pokrok, ale i vysoký ekonomický efekt. Jde o takové úkoly, jako například problémy velkovýrobní technologie chovu hospodářských zvířat, elektrárenský blok 200 MW, vývojovou jadernou elektrárnu, elektrizaci železnic střídavým proudem, číslicovou automatizací bloku kotelturbina apod.