Výbory Národního shromáždění
pro plán a rozpočet, průmyslový a
zemědělský, projednaly ve dnech 15.-18. ledna
1963 státní hospodářský plán
na rok 1963 a vládní návrh státního
rozpočtu na rok 1963.
Státní rozpočet na rok 1963 zabezpečuje
v souladu se státním plánem rozvoje národního
hospodářství potřebné finanční
prostředky na další rozvoj národního
hospodářství, na další růst
hmotné i kulturní úrovně pracujících
a na upevnění hospodářské moci
i síly republiky. Státní rozpočet
vychází z úkolů vytyčených
XII. sjezdem KSČ, z úspěchů, kterých
pracující lid dosáhl při výstavbě
socialismu a opírá se o spolupráci mezi zeměmi
socialistického tábora. K zvyšování
rozvoje hospodářství a k odstraňování
nedostatků a přechodných obtíží
je třeba zvýšené ekonomické účinnosti
řízení národního hospodářství.
Je proto třeba mobilizovat všechny nevyužité
rezervy a možnosti, zejména v produktivitě
práce a v nákladech. K zajištění
další výstavby socialistického hospodářství
je třeba neustále rychlejšího zvyšování
tempa rozvoje výroby. Z těchto hledisek a ve smyslu
usnesení XII. sjezdu projednávali poslanci státní
plán i návrh státního rozpočtu.
Zabývali se zejména problémy využití
domácích surovin, otázkami výstavby
chemického průmyslu a problémy železniční
dopravy. V průmyslové výrobě snižováním
nákladů, zlepšováním kvality
výrobků, novou technikou, technologií, organizací
a řízením výroby. Ve stavebnictví
zlevněním nákladů, zmechanizováním
stavebních prací a zvyšováním
výroby stavebních hmot.
V rozpravě o zemědělství se zabývali
poslanci otázkami sjednocení organizace a řízení
zemědělské výroby a příčinami
zaostávání rozvoje zemědělské
výroby.
Při projednávání rozpočtů
krajů, v nichž jsou obsaženy jak rozpočty
KNV, tak i rozpočty národních výborů
nižších stupňů, byla poslanci zdůrazněna
úloha národních výborů, která
se neustále zvyšuje a rozšiřuje. Roste
podíl a význam hospodářství
spravovaného národními výbory na národním
hospodářství. Tím se stále
zvyšuje pravomoc a odpovědnost národních
výborů při výstavbě státu.
K hospodaření národních výborů
měli poslanci řadu kritických připomínek,
zejména k otázkám řízení
zemědělství, rozvoji služeb, k práci
komisí národních výborů a k
účasti pracujících na řízení
a správě národních výborů.
Velké prostředky vynakládá stát
na sociální a kulturní opatření.
V rozpočtu na rok 1963 činí výdaje
na tato opatření 36,7 % z celkového objemu
výdajů státního rozpočtu. Ve
školství se jedná hlavně o zvýšení
úrovně a dalším rozvoji vysokých
škol, zajištění stálého
a podstatného růstu vzdělání
mládeže i pracujících, o těsném
spojení školy se životem, o práci mezi
mládeží a o rozvoji a prohloubení účinnosti
osvětové práce. Ve zdravotnictví jsou
to opatření k zlepšení úrovně
práce zdravotnických zařízení,
výchova pracovníků a rozvoj hygienické
a protiepidemické služby. Bude třeba více
preventivně působit k odstraňování
příčin nemocí a úrazů,
k ozdravění pracovních prostředí
a k vysoké kultuře a uvědomělému
jednání jednotlivců i kolektivů v
upevňování zdraví.
Třebaže náš státní rozpočet
je zaměřen na mírové budování,
horečné zbrojení v imperialistických
státech nás nutí, abychom zabezpečovali
obranyschopnost naší republiky. Rozpočet na
obranu a bezpečnost dává potřebné
finanční prostředky, aby naše ozbrojené
síly byly vybaveny moderní technikou a mohly čelit
event. ohrožení republiky.
Poslanci přinesli do rozpravy ze svých pracovišť
a ze styku s pracujícími z volebních obvodů
připomínky, které směřovaly
k odstranění nedostatků. Mimoto zkoumali,
zda vynaložené prostředky jsou dostatečné
a zda je jich hospodárně vynakládáno
na stanovené úkoly.
Na základě výsledků svého jednání
doporučují výbory Národnímu
shromáždění, aby státní
hospodářský plán na rok 1963 vzalo
se souhlasem na vědomí a vládní návrh
rozpočtového zákona na rok 1963, jakož
i státní rozpočet obsažený v
příloze č. 1 a 2 tohoto vládního
návrhu, schválilo.