V souvislosti s novým návrhem zákona o Státních inspekcích bych chtěl upozornit, že by se snad měla řešit též otázka normotvornosti. Většinou dosud přijaté návrhy nových státních norem jakosti zemědělských výrobků podávají nákupci, kterých je celkem 17. Celkový stav v současné době je takový, že valná část státních norem na zemědělské výrobky neodpovídá skutečnosti a stavu zemědělství. Některé případy jsem uvedl již při projednávání tohoto návrhu zákona v ústavně právním výhoru NS a proto se k nim nechci vracet.

Zajímal jsem se také o činnost Státní obchodní inspekce, která bojuje proti nejčastěji se vyskytujícím trestným činům rozkrádání socialistického vlastnictví, neboť socialistický obchod je právě těmito neduhy rozkrádání poškozován. Tak např. v hotelu Labuť v Litoměřicích u vedoucího Králíčka bylo Státní obchodní inspekcí zjištěno rozkrádání socialistického majetku v hodnotě 60 000 Kčs. Nebo v Hornickém domě v Mostě bylo ved. Rajchovi prokázáno Státní inspekcí rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví v hodnotě 170 000 Kčs. Oba provinilci byli předáni našim justičním orgánům a příkladně potrestáni. Rovněž na úseku boje proti nepoctivosti jsou pracovníky Státní obchodní inspekce zjišťovány případy hrubého poškozování zájmů našich občanů. I když drtivá většina pracovníků našeho obchodu je poctivá a svědomitá, přesto existují ještě živly, které se na úkor společnosti ještě obohacují. Tak např. na prodejně Jednoty - sortiment masa - v Příbrami, okres Brno-venkov, byli spotřebitelé ošizeni při třech nákupech v hodnotě 204 Kčs o částku 26 Kčs 70 hal. Vedoucí prodejny byla uložena pokuta ve výši 2000 Kčs. Nebo na prodejně Pramen v Brně u ved. Matějky zjistili pracovníci Státní obchodní inspekce, že v měsíci říjnu t. r. vydal spotřebitelům na zimní uskladnění 465 q brambor, které dodal jako jakost II., ačkoliv se jednalo o jakost III. Tak vyzískal pro sebe částku 5580 Kčs. Případ byl rovněž předán okresní prokuratuře v Brně.

I když máme vážné problémy v zásobování uhlím, přesto někteří nepoctiví pracovníci situaci ještě zhoršují, jak o tom svědčí zjištěný případ v uhelných skladech v Gottwaldově, kde řidič J. Pekař dodával paliva takovým spotřebitelům, kteří uhlí nepotřebovali. Měnil prostě o své vlastní vůli na fakturách jména spotřebitelů. Tak např. při rozvozu koksu mělo být dodáno 27 q spotřebitelce Jadrníčkové. Ale namísto ní byl dodán koks občanu Hrubému, který v tomto roce obdržel již 51 q paliv.

V Brněnských uhelných skladech zjistili pracovníci Státní obchodní inspekce 30. 11. 1962 posádku, která vezla 32 q hnědého uhlí pro 3 spotřebitele a tyto ošidila o 28 puten uhlí, což představuje zhruba 9,5 q. Vyšetřené uhlí dodala posádka "načerno" dalšímu spotřebiteli za spropitné ve výši 110 Kčs a občan, který dal spropitné, byl navíc poškozen v dodávce o 2 q uhlí. Bylo by možno uvést řadu dalších případů z iniciativní činnosti Státní obchodní inspekce, jejíž činnost si má každý nakonec možnost ověřit ve svém kraji.

Pokud jde o navrhovaný zákon pokládám za velmi důležité a zcela nově navrhovaným zákonem upravené zapojování pracujících do kontrolní činnosti podle paragrafu 11 předkládané osnovy zákona. Zapojování pracujících do kontrolní činnosti bude na základě tohoto zákona možné dvojím způsobem: jednak to budou pracující na kontrolovaných jednotkách, kteří budou spolupracovat s orgány Státní inspekce při prověrkách hlavně prostřednictvím společenských organizací, jako je ROH nebo ČSM, a to již při provádění prověrky.

Zde zejména bude moci být plně uplatněna iniciativa pracujících a jejich organizací, která pomůže úspěšně splnit účel prověrky a umožní kvalitnější plnění úkolů příslušné organizace. Výsledky prověrek budou projednány nejenom s vedením kontrolovaných jednotek nebo organizací, ale i s pracujícími na jejich aktivech. Takové projednávání bude mít značný preventivní účinek a bude zahraňovat dalším škodlivým účinkům, které by brzdily rozvoj našeho socialistického hospodářství.

Osnova dále dává podklady pro pomoc zkušených a kvalifikovaných pracovníků Státních inspekcí při rozšiřování a zvyšování kvalifikace pracovníků závodů a podniků. Pro pracovníky Státní obchodní inspekce pak dává návrh tohoto zákona právní podklad pro to, aby pomáhali NV v řízení a školení občanských kontrolorů a spotřebitelských rad a dozorčích výborů spotřebních družstev. To je druhá forma zapojování pracujících do kontrolní činnosti. Občanská kontrola již po léta představuje účinnou laickou kontrolu našeho obchodu. Pracovníci Státních inspekcí pomáhali již před tímto návrhem zákona NV při školení pracovníků odboru obchodu, komisí a občanských kontrolorů. Jen v letošním roce bylo např. v našem Jihomoravském kraji proškoleno 5600 občanů. Chybou však je, že vynaložené úsilí, věnované školení občanských kontrolorů a členů spotřebitelských rad neodpovídá předpokládanému účinku, neboť jen necelých 50% těchto proškolených aktivně spolupracuje na úseku občanské kontroly. Zde by měly napřít pozornost hlavně ROH a MNV a dosáhnout aktivnější činnosti proškolených občanských kontrolorů.

Navrhovaný zákon dává také právní podklad k systematické spolupráci Státní obchodní inspekce při školení a řízení občanských kontrolorů, spotřebitelských rad a dohlížecích výborů s NV, popřípadě s vedením družstev. Na základě tohoto uspořádání se očekává užší spolupráce laické kontroly s inspekčními akcemi.

V souladu s dalším rozvojem socialistické demokracie, rozšiřováním aktivní účasti pracujících na správě státu a na řízení hospodářské a kulturní výstavby, budeme uplatňovat takové formy kontroly, které umožní, aby se na hájení společenských zájmů, na upevňování státní disciplíny přímo podílely nejširší vrstvy pracujících. Kontrola má pohotovou a soustavnou prací však poznávat, předcházet a překonávat chyby a nedostatky, vyskytující se v plnění úkolů a v řízení.

Tato slova, pronesená na XII. sjezdu KSČ prvním tajemníkem UV KSČ s. Novotným musí platit také pro Státní inspekce, v jejichž činnosti by hlavní metodou práce měla být ještě užší spolupráce s občany přímo na místě bez zbytečného papírování a formalismu a tím také se budou muset vytvářet operativnější podmínky k věcné nápravě.

NS, jak ukázalo jednání ve výborech, je přesvědčeno, že tímto zákonem jsou dány Státním inspekcím ty nejlepší předpoklady pro plnění jejich úkolů a přitom také očekává, že Státní inspekce budou ještě intenzívněji plnit své úkoly a tak pomáhat KSČ a celé naší společnosti zajišťovat náročné úkoly, vytyčené usnesením XII. sjezdu KSČ.

Doporučuji plénu NS, aby předložený návrh zákona tak, jak je předložen s. zpravodajkou s úpravami a změnami provedenými ve výborech schválilo. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý:

Počet prihlásených rečníkov je vyčerpaný.

Hlási sa ešte niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, je teda skončená.

Dávam zpravodajkyni posl. Šmehlíkovej slovo k doslovu.

Posl. Šmehlíková:

Soudružky a soudruzi, vzhledem k tomu, že nedošlo v průběhu projednávání vládního návrhu zákona o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci k pozměňovacím návrhům, v diskusi naopak byla podtržena správnost a opodstatnění zákona z hlediska ochrany socialistického majetku a ochrany občanů a utvoření vzájemných vztahů mezi dodavateli a spotřebiteli, mezi výrobními a výkupními organizacemi, z hlediska dalšího zapojení pracujících na řízení a správu, doporučuji Národnímu shromáždění schválit návrh zákona tak, jak byl poslancům předložen.

Podpredseda NZ dr. Kyselý:

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Pretože neboli podané žiadne pozmeňovacie návrhy, dám hlasovať o celom vládnom návrhu naraz, podľa predloženej spoločnej zprávy výboru poľnohospodárskeho, pre plán a rozpočet a ústavne právneho.

Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Nie sú.

Kto tedy súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o štátnej poľnohospodárskej, potravinárskej a obchodnej inšpekcii, a to podľa spoločnej zprávy výboru poľnohospodárskeho, pre plán a rozpočet a ústavne právneho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o štátnej poľnohospodárskej, potravinárskej a obchodnej inšpekcii.

Tým sme prejednali štvrtý bod programu.

Pristúpime k prejednaniu piateho bodu programu, ktorým je

5. Spoločná zpráva výboru zdravotného a ústavne právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 97) o boji proti alkoholizmu (tlač 105).

Zpravodajom je posl. Sýkora, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Sýkora: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

V současné době vstupujeme do etapy, kdy budeme dále rozvíjet socialistickou společnost, kdy se připravujeme ke splnění smělých úkolů vytyčených XII. sjezdem KSČ.

Usnesení XII. sjezdu vyúsťuje v jeden jediný cíl - zabezpečit štěstí člověka. Jde o nejvyšší princip socialistického humanismu, který je zákonem, morálním příkazem nové společnosti.

Všestranná, stále se prohlubující péče o člověka je charakteristickým rysem socialistického humanismu. Nejde jen o to, aby každý jednotlivec našel své místo ve společnosti, cítil se šťastným, ale také o to, aby socialistický humanismus pronikl i jeho osobnost, aby každý sám dokázal všechny své znalosti, svůj talent, své mravní síly obrátit proti všemu, co překáží na cestě k dosažení vytčených cílů.

Vyspělá socialistická a komunistická společnost předpokládá člověka nejen vzdělaného a uvědomělého, ale i ukázněného a osvobozeného od všech neblahých přežitků minulosti. Mezi zvláště zhoubné a společensky nebezpečné přežitky patří i alkoholismus, který s dalšími přežitky závažným způsobem ztěžuje a narušuje cestu ke komunistické společnosti. Proto boj proti alkoholismu je součástí boje za komunismus v naší vlasti.

Dovolte mi několik poznámek k alkoholu a jeho působení. Lze říci, že alkohol je skoro tak starý jako lidstvo, které v dnešní době vydává přibližně ročně za alkohol 200 miliard korun.

Je třeba si uvědomit, že alkohol již v malých dávkách značně působí na centrální nervový systém, všeobecně pak lze říci, že trpí především pozornost, prodlužuje se reakční doba, pracovní tempo se nehospodárně zrychluje, avšak chyb přibývá. Stoupá sebevědomí a odvaha, mizí strach, opatrnost a tréma. Alkohol odstraňuje zábranné vlivy sebekritiky, společenských pravidel a trestního zákona. U chronického alkoholika vede pravidelné požívání alkoholických nápojů ke vzniku alkoholové povahy, která se projevuje zvýšenou dráždivostí a ztrátou pocitu slušnosti. Alkoholik reptá proti všem právním řádům, vše by sám lépe zařídil.

Povahové změny nastupují pomalu, alkoholik je schopen po určitou dobu před společností vznikající změny zastírat, jen ve vlastní rodině se nekontroluje. Chroničtí alkoholici mohou po jistou dobu býti považováni za dobré pracovníky. Při bedlivějším sledování však lze přece jen zjistit ztížené chápání, zejména nových úkolů, ztrátu dřívějších zálib a ztrátu starosti o rodinu.

Alkohol však nepůsobí jen zhoubně na centrální nervový systém a tím i na duševní schopnosti člověka, nýbrž také na celý organismus. Nadměrné pití piva např. vede k otylosti, pití koncentrovaného alkoholu - lihovin k celkové tělesné sešlosti. Alkoholismus vede ke chronickému zánětu žaludeční sliznice, trpí jaterní funkce, vyvíjí se cirrhosa - zbytnění jaterního parenchymu. K poškození jaterních funkcí - pro život velmi důležitých - vede zejména pití silných lihovin na lačno. Ve Francii, kde je toto národním zvykem, je proto počet cirrhos mnohem větší než jinde. U pijáků piva vzniká tzv. pivní srdce, dochází k degeneraci srdečního svalu. Nemírné pití do jisté míry dokonce urychluje i vznik kornatění tepen.

Je ještě třeba si zopakovat obsah alkoholu v objemových procentech a to v běžně požívaných alkoholických nápojích. Tak pivo obsahuje 1,5-4 objemová procenta alkoholu, lehká vína 6-8 procent, šumivá vína 9-11 procent, těžká vína (zejména jižní) 11-16,5 procent, likéry okolo 30 a kořalky 50 i více procent.

Z uvedeného stručného přehledu jasně vyplývá rozsah škodlivosti nadměrného požívání alkoholických nápojů a to nejen pro jednotlivce, nýbrž pro celou společnost. V období kapitalismu bylo užíváno alkoholu vědomě k stupňovanému vykořisťování dělnické třídy, k porobení koloniálních národů a k oslabení odporu vůči sociálním nespravedlnostem.

S rozvojem průmyslu byly otevírány nové krčmy v blízkosti průmyslových závodů, hospoda nabízela dělníkovi otupení a zapomnění na ubohé existenční podmínky. Engels upozornil, že unavený dělník hledal něco, co by ho pobízelo k další práci a co by mu ulehčilo vyhlídku na těžký zítřek. K pití nutil dělníka i příklad většiny, nedbalá výchova mladých lidí a v mnohých případech i přímý vliv rodičů, dávajících dětem kořalku s jistotou, že při ní zapomenou na několik hodin na nouzi, útlak života a jiné nesnáze. Opilství se stalo důsledkem životních podmínek.

Hospodářských zisků z alkoholizace národa využívali podnikatelé i státní aparát, který se neštítil využít příležitosti a pobíral z alkoholismu kuplířské příjmy ke krytí značné části státního rozpočtu. Tak např. za carské vlády v Rusku byl rozpočet kryt skoro z jedné třetiny příjmy získanými obchodováním kořalkou. Nelze se tedy divit, že kapitalistické státy neměly ve svém programu intenzívní boj proti alkoholismu a že opatření proti šíření pijáctví, pokud nějaká byla, byla formální. Jen tak se mohlo stát, že při koloniálních expanzích se vytvářeli noví pijáci, bez ohledu na důsledky. Alkoholismus v koloniálních zemích s sebou nesl hrůzy existenčního a morálního úpadku, nemoce, degeneraci a smrt.

V nové socialistické společnosti se mění názor veřejnosti na opilého člověka. Protialkoholní boj již není soubojem jednotlivců s finančním kapitálem výrobců alkoholických nápojů, ale je politickou akcí za zvýšení kulturního života pracujících. Opilost nelze omlouvat chorobou, je zaviněna bezohledností jedince k požadavkům socialistického soužití.

Alkoholismus býval považován za sociální chorobu. Je pravda, že je výslednicí vlivů prostředí, avšak jeho kořeny nezačínají v dnešní společnosti, ale v minulé. Jde tu opravdu o neblahé dědictví kapitalismu, které se už dnes nemůže zdůvodňovat nízkou sociální a hmotnou existencí jedince, ale které přežívá jen proto, že vědomí u některých našich spoluobčanů dosud ideově i kulturně zaostává za hospodářským rozmachem naší společnosti.

Socialistický stát má opravdový zájem na omezení alkoholismu. Proto již v dubnu 1948 byl vydán československý protialkoholní zákon. Jeho realizace stále více nabývala konkrétních forem. V organizaci protialkoholního boje zaujímá naše ČSSR dnes v celosvětovém měřítku přední místo, jak také bylo konstatováno na 26. mezinárodním kongresu o alkoholu a alkoholismu ve Stockholmu, který se konal v roce 1960.

Prohloubení boje proti alkoholismu bylo uloženo dokumentem strany a vlády o dalším rozvoji našeho zdravotnictví z roku 1953 a bylo doporučeno X. sjezdem strany roku 1954. V roce 1956 se vláda usnesla na souhrnných opatřeních proti alkoholismu a jejich další prohloubení vyplývá z usnesení XI. sjezdu strany roku 1958 a zejména též z usnesení XII. sjezdu KSČ.

Alkoholismus může být zlikvidován jedině tehdy, bude-li se mu věnovat všestranná pozornost, což úzce souvisí s převýchovou lidí. Alkoholismus není jen chorobou a není proto výlučně zdravotnickou otázkou. Je souhrnem všech problémů, jež jsou důsledkem jak nadměrného, tak mírného požívání alkoholických nápojů. Není snad oboru lidské činnosti, jehož by se problematika alkoholismu škodlivě nedotýkala. Alkoholismus nelze proto beze zbytků vyřešit pouhými zákazy a národohospodářskými opatřeními. Převýchova všeho obyvatelstva v tomto směru je prvořadým úkolem, i když vyžaduje dlouholetého úsilí.