Není proto v souladu s těmito zásadami ustanovení dosavadního zákona § 9, odst. 1, které umožňuje poskytnout slevy již při dotacích 10 až 12% hrubých peněžních příjmů.

Vážným problémem však i nadále zůstávají značné rozdíly v hospodaření družstev v horských a podhorských oblastech proti družstvům v oblastech kukuřičných a řepařských. Zde se ukazuje, že dosavadní způsob vyměřování daně nedostatečně ekonomicky působí na zmírňování důsledků působení diferenciální renty. Zvláště horská a bramborářsko-ovesná oblast potřebuje nutně větší pomoci, což vyžaduje samozřejmě větších finančních. nákladů.

Je sice zřejmé, že samostatná daň nemůže odstranit rozdíly mezi družstvy hospodařícími za odlišných přírodních a ekonomických podmínek, ale může řešení tohoto rozporu více napomáhat. K tomu, aby se podstatně omezilo působení diferenciální renty, je nutno daleko rychleji zavádět správnou specializaci výroby, zavádět vhodnou mechanizaci pro JZD, která hospodaří za ztížených podmínek, aby rychleji klesaly náklady na výrobu, dále dodržovat zásady správné cenové politiky a zvyšovat hmotnou zainteresovanost družstevníků na výrobě.

Přesto však nově upravená zemědělská daň přinese zvýšení příjmů kolem 180 až 200 miliónů korun, které mohou být věnovány na pomoc horským a podhorským JZD ke zvýšení výroby.

V průběhu posledních tří let se také ukázalo, že dosavadní způsob vyměřování daně neumožňoval dost dobře diferencovat rozdíly, které jsou uvnitř jednotlivých výrobních oblastí a mezi nejbližšími výrobními oblastmi, poněvadž rady ONV mohou snížit v řepařské oblasti daň na 5% a v bramborářské oblasti mohla být maximálně zvýšena na 4%. Zkušenosti však ukazují, že mnohá JZD hospodařící v nejlepších bramborářských oblastech dosahují působením objektivních přírodních podmínek, zejména dobrou bonitou půdy - lepších výsledků, nežli JZD hospodařící v nejhorší řepařské oblasti.

Všechny tyto okolnosti byly brány v úvahu při návrhu na změny a doplňky zákona o zemědělské dani a je tedy navrhováno:

1. Prohloubit diferenciaci daňových sazeb mezi jednotlivými oblastmi, zejména mezi oblastí řepařskou a kukuřičnou na straně jedné a bramborářsko-ovesnou a horskou na straně druhé.

2 Prohloubit diferenciaci sazeb u téže oblasti, aby mohly být správně vystiženy místní výrobní a ekonomické podmínky.

3. Odstranit nesoulad ve výši daňové sazby u JZD, které hospodaří vedle sebe, ale každé patří do jiné výrobní oblasti.

Těchto cílů bude dosaženo tím, že sazby se upravují tak, aby se vzájemně v jednotlivých výrobních oblastech překrývaly. V oblasti kukuřičné se stanoví sazba v rozpětí od 4 do 10%, v řepařské od 5 do 12%, přičemž v těch případech, kdy by vyměřování daně 12% v řepařské oblasti mělo mít za následek narušení procesu rozšíření reprodukce, stanoví se sazba nejvíce 10%, v bramborářské oblasti je stanovena sazba od 1 do 5% a v bramborářsko-ovesné a horské 1%.

Sazby daně pro každé jednotlivé družstvo stanoví v rámci daného rozpětí rada ONV, tedy volený orgán, u něhož se předpokládá, že posoudí podrobně a objektivně místní i klimatické podmínky každého JZD. Průměrná sazba pro jednotlivé výrobní oblasti je stanovena v prováděcích předpisech tohoto zákona a to tak, že činí pro oblast řepařskou průměr 9%, kukuřičnou 7% a bramborářskou 3%. Na této úrovni bude také stanoven plán zemědělské daně pro jednotlivé národní výbory.

Velmi výhodně pro JZD jsou stanoveny slevy na dani a je možno říci, že celé toto ustanovení bude účinným nástrojem k posilování zájmů družstev a celé společnosti o rozšířenou reprodukci. Od základu výpočtu daně, který tvoří skutečně dosažené celkové hrubé peněžní tržby, včetně tržeb za dodané produkty družstevníky na splnění plánu a hodnota naturálií vydaných členům na pracovní jednotky se budou odčítat částky přidělené nedělitelnému fondu na rozšířenou reprodukci a na splátky investičních půjček členů, dále se budou odpočítávat hodnoty úspor docílených na stavbách prováděných svépomocí. Tyto slevy dostanou všechna družstva.

Další slevu na dani získají ta družstva, která vloží do nedělitelného fondu na rozšířenou reprodukci nebo na splátky investičních půjček členů částku, která bude převyšovat stanovenou hranici, tj. v dnešní době 4% hrubých příjmů. Tato sleva bude činit 10 až 50% částek přidělených fondu nad tato 4%.

Je to velmi významné ustanovení, poněvadž povede k ještě výraznějšímu zainteresování družstev ke vkládání prostředků na rozšiřování výroby. Mimo mechanizaci a stavby bude žádoucí, aby se vkládaly prostředky především do zúrodňování půdy, což se projeví ve vyšší výrobě a samozřejmě i v příjmech družstev a družstevníků. Toto ustanovení přispěje také k tomu, že JZD budou stavby svépomocí provádět nejen účelně, ale také levně, poněvadž od základu daně se budou odečítat částky, které na stavbách uspoří.

Nově se také upravuje zdaňování drobných držitelů půdy, kteří zpravidla mají ještě další příjmy z výdělečné činnosti a jsou proto zvýhodňováni, poněvadž doposud platí stejnou daň jako soukromě hospodařící zemědělci. Správně by to mělo být tak, aby jejich celkové příjmy, jak z výdělečné činnosti, tak finanční a naturální příjmy z obhospodařovaných pozemků byly zdaňovány jednou daní, která by byla podle platných daňových sazeb daleko vyšší nežli obě dvě nynější daně dohromady.

Společné zdaňování těchto příjmů by si však vyžádalo poměrně značnou administrativu a proto se navrhuje pouze zvýšení daně, která bude vyměřována z příjmů z provozování zemědělského hospodářství. Toto ustanovení dává možnost spravedlivého vyměření daně, poněvadž o zvýšení budou rozhodovat místní národní výbory. Přitom budou přihlížet k sociálním poměrům poplatníka, k počtu dětí, které vyživuje, k výdělkovým poměrům, dále mohou brát ohled na potřebu zajistit obdělávání pozemků v obci apod. Daň může být zvýšena až o 100%, nejméně však o 100 Kčs. Přitom však má možnost místní národní výbor v jednotlivých případech, kdy jde např. o důchodce s nízkým příjmem nebo v jiných odůvodněných případech zvýšit daň o nižší částku, než je 100 Kčs nebo zvýšení vůbec nepředpisovat.

Toto zvýšení se nebude týkat členů JZD a osob, které hospodaří na výměře menší než 20 arů.

Nově se zákonně upravuje zdanění pěstitelů vinné révy. I tady dochází prakticky ke zvýšení daně v těch případech, kdy pěstitel nedodá hrozny nebo víno do centrálních fondů a ponechá si je v nadměrném množství k vlastní spotřebě nebo na volný prodej přímo spotřebiteli. Jak všichni víme, v důsledku nedostatečné vlastní výroby vína a jeho velké spotřeby a z toho plynoucího tlaku na dovoz ze zahraničí, muselo být přikročeno ke zvýšení cen vína, aby se spotřeba usměrnila.

Pěstitelé vína se velmi rychle přizpůsobili novým cenám vína a prodávají víno přímo spotřebitelům za daleko vyšší ceny, nežli jsou ceny vín dodávaných do centrálních fondů. Je proto spravedlivé, aby byl zvýšenou daní odčerpán neoprávněný vyšší příjem.

Navrhuje se proto, aby pro vlastní potřebu pěstitele bylo ponecháno bez zvýšení daně 300 l vína nebo 400 kg hroznů a z toho, co si ponechá nad toto množství, aby se mu zvýšila daň za každý kilogram hroznů o 3,50 až 5 korun nebo za každý litr vína o 5 až 7 korun. Toto zvýšení daně se nebude týkat členů JZD, kteří pěstují víno na výměře do 5 arů.

K zajištění spolehlivých podkladů pro výpočet zvýšení daně podle množství vinných hroznů provede místní národní výbor u každého pěstitele každoroční odhad úrody hroznů.

Zvýšení daně pěstitelů vinné révy se vztahuje i na JZD, kdy se bude daň zvyšovat za každý litr vína nebo kilogram hroznů, které JZD nedodá do centrálních fondů. Půjde o vyměření daně na to víno nebo hrozny, které si JZD ponechá pro vlastní potřebu nebo je rozdělí na naturálie členům JZD nad množství, které je stanoveno vlastními stanovami, případně celoročním výrobním a finančním plánem schváleným okresním národním výborem.

Na základě požadavků se strany národních výborů se také upravuje placení zemědělské daně, která tvoří podstatnou část rozpočtových příjmů národních výborů. Vychází se z toho, že platit 50% daně najednou do 30. listopadu způsobuje národním výborům těžkosti, poněvadž musí vyčkávat na závěr roku a v případě liknavosti poplatníků není ani dost času na vymáhání splátek. Velmi často se stalo, že realizace daně se přesunula až do příštího roku a národní výbor nemůže těchto prostředků využít ke krytí plánovaných rozpočtových výdajů v běžném roce. Proto se rozděluje poslední splátka na dvě splátky, a to 20% do konce září a 30% do konce listopadu, což bude vyhovovat jak poplatníkům zemědělské daně, tak i národním výborům, poněvadž je to časově v souladu s realizací příjmů ze zemědělské výroby. Zároveň s tím se zjednodušuje podávání daňového přiznání, a to tak, že nedošlo-li k změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně, stačí oznámí-li to poplatník ústně nebo písemně MNV.

Soudružky a soudruzi!

I když k nové úpravě zemědělské daně dochází v době, kdy celá řada opatření je zaměřena k řešení obtížné a spletité hospodářské situace u nás, není předložený návrh pouze nějakým administrativním opatřením, které by mělo přinést zvýšení příjmů do státního rozpočtu nebo rozpočtů národních výborů a které by vycházelo z potřeb a požadavků ministerstva financí. Návrh znamená prohloubení ekonomického působení zemědělské daně a je vyvolán vývojem důchodů družstev a družstevníků za platnosti nového nákupního systému. Toto je zřejmé mimo jiné i z toho, že zvýšení výnosu zemědělské daně u JZD v kukuřičné a řepařské oblasti v roce 1963 v důsledku navržených úprav se odhaduje celkem na 180 miliónů korun. Přitom však současná přímá pomoc do provozu poskytovaná státem družstvům hospodařícím v méně výhodných přírodních a výrobních podmínkách se zvyšuje v roce 1963 proti původním předpokladům z 50 miliónů korun na 210 miliónů korun.

Konečně celá zemědělská daň, a to si musí především naše družstva uvědomit, je znovu používána ve prospěch zemědělství. Vždyť např. v loňském roce celkový výnos zemědělské daně činil 649 miliónů korun, ale jen přímá pomoc státu na investice do zemědělství činila 1 miliardu 11 miliónů korun. A tak bych mohl ukazovat na rozpočty národních výborů a další obrovské částky, které jsou do zemědělství vkládány.

Jde o to, aby naše JZD hledala cesty k úhradě zemědělské daně jedině ve zvyšování zemědělské výroby. Je nesporné, že budou-li se naše družstva dobře zamýšlet nad svým hospodařením a svými povinnostmi vůči společnosti, budou také lépe zvažovat vydávání svých prostředků, budou se starat o daleko lepší využívání stávajících prostředků, což je velmi potřebné.

Poslední rozbory hospodaření JZD ukazují, že nárůst základních mechanizačních prostředků není provázen současným snižováním nákladů na výrobu, jak by tomu mělo být, ale naopak zvyšuje se čerpání pracovních jednotek na každý hektar půdy. Je to důsledek nedostatečného využívání stávající mechanizace a změkčování norem.

XII. sjezd naší strany se velmi podrobně zabýval současnou situací v zemědělství a vytýčil naprosto konkrétní úkol do roku 1970 vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň průmyslu jako podmínku vytvoření materiálně technické základny pro přechod ke komunismu. Všichni si jistě uvědomujeme, že tento hlavní úkol celé naší společnosti nebude lehkou záležitostí, a že k jeho splnění musíme soustředit všechny naše síly, že musíme ze života našich JZD odstranit všechno, co brzdí jejich rozvoj a naopak prosazovat všechno, co znamená pokrok, co povede ke zvýšení výroby a zajištění dostatku potravin pro všechen náš lid. A k dosažení tohoto cíle má napomoci svým dílem i nově upravený a doplněný zákon o zemědělské dani.

Navrhuji proto, aby Národní shromáždění předložený návrh zákona schválilo tak, jak jej výbor ústavně právní, zemědělský a výbor pro plán a rozpočet projednal a schválil. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Do rozpravy se přihlásil posl. Kruntorád; dávám mu slovo.

Posl. Kruntorád: Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych zdůraznit některé body zprávy s. zpravodaje k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani.

Chtěl bych zde ukázat, jak tento zákon bude působit v horských, podhorských a bramborářských oblastech.

Navržená úprava zemědělské daně má prohloubit její ekonomickou účinnost ve dvou směrech:

1. Více než dosud má zmírňovat rozdíly v důchodech družstev a družstevníků, hospodařících v různých klimatických a výrobních podmínkách, které vznikají působením diferenční renty.

2. Ještě více než dosud zainteresovat družstva a družstevníky na zajišťování vlastních prostředků v maximální míře pro novou stavební i strojovou výstavbu družstva a tak zajišťovat trvalý a dlouhodobý růst zemědělské produkce.

Zemědělská daň má působit ke zmírňování rozdílů, vznikajících působením diferenční renty nejen mezi jednotlivými výrobními oblastmi tím, že pro družstva hospodařící ve výrobní oblasti kukuřičné a řepařské se stanoví podstatně vyšší daň, než pro družstva hospodařící v ostatních výrobních oblastech, ale má působit i ke zmírňování těchto rozdílů v téže výrobní oblasti.

Proto je v zákoně uvedená sazba zemědělské daně platná pro tři oblasti rozpětím a rady ONV stanoví pro každé JZD ve svém obvodu sazbu daně v rámci tohoto rozpětí s přihlédnutím k místním podmínkám a poměrům.

Provedl jsem si rozbor u třech družstev přibližně o stejné výměře 800 ha. V oblasti horské, bramborářsko-ovesné a bramborářské B 2. Chtěl bych říci, že s novou úpravou zemědělské daně bude třeba také upravit vyhlášku č. 50 z roku 1959 o zařazení obcí do jednotlivých oblastí. Toto zařazení se bude projevovat nepříznivě, a to hlavně v bramborářsko-ovesné oblasti a v bramborářské oblasti. A to proto, že oblast horská a bramborářsko-ovesná jsou zařazeny do jedné sazby, a to 1%. V oblasti bramborářsko-ovesné se daň podle nového návrhu snižuje a u bramborářské B 2 se zvyšuje. Chtěl bych to ukázat na dvou družstvech, položených vedle sebe, ale nedobře zařazených Akademií do výrobních oblastí. JZD Podhůří je zařazeno v oblasti bramborářsko-ovesné. JZD Rozkvět v oblasti bramborářské B 2. Obě družstva mají stejné výměry 950 ha a 960 ha, obě družstva jsou semenářská a tak i tržby obou JZD jsou stejné přes 4 mil. Kčs. Rozdíl je v tom,. že JZD Podhůří, které mělo sazbu 2%, bude mít dle nové úpravy sazbu 1% a daň bude činit 17 000 Kčs. Kdežto sousední JZD Rozkvět,. které je v oblasti bramborářské B 2, má sazbu 3%, taktéž dle nové úpravy 3% bude mít a daň v tomto JZD činí 118.000 Kčs. Že takto nesprávně zařazených JZD na okrese Havlíčkův Brod je více, dokazuje to, že i procento odměn je vyšší v bramborářsko-ovesné oblasti - 39,1%, než v bramborářské B 2, kde je 38,2% z celkových tržeb JZD. Navrhovanou úpravou zemědělské daně se tyto rozdíly ještě více prohloubí, neboť sazba bramborářsko-ovesné oblasti se snižuje na 1% a okresní národní výbor nebude moci v takovýchto případech sazbu daně přiměřeně upravit. Navrhoval bych proto provést prověrku zařazení obcí v podhorských oblastech a tím zmenšit rozdíly, které nesprávným zařazením vznikají. ONV má rozpracováno vlastní rozdělení družstev do oblastí, podle kterých rozepisuje výrobní a dodávkové úkoly a které vyhovují, ale daň se vyměřuje z toho, co je navrženo Akademií.

V mém volebním obvodě Chotěbořska a Ledečska je nesprávně zařazených obcí více, zvláště, když někde pracovníkům Akademie stačil k zařazení do oblastí jako rozhodující činitel rozdíl nadmořské výšky.

Druhým ekonomickým cílem nové úpravy zemědělské daně je prohloubit její účinnost při podpoře družstev, zajišťujících ve zvýšené míře rozšířenou reprodukcí a uvést v soulad příslušná ustanovení zákona se zásadami přijatými po vydání zákona o zemědělské dani V. sjezdem JZD. Jsou to zejména dvě zásady, které je nutno zdůraznit:

1. odpis základních prostředků tvoří součást vlastních nákladů, které se zvlášť evidují a neukládají se do nedělitelného fondu;

2. družstva, která přešla na pevné peněžní odměňování, budou dotovat nedělitelný fond částkou převyšující 50% čistého peněžního důchodu a družstva, odměňující dle jednotek, budou dotovat nedělitelný fond nejméně 13% hrubých peněžních příjmů.

Dosavadní předpisy zákona o zemědělské dani nejsou v souladu s těmito zásadami. Tak jako příděly nedělitelného fondu se odčítají vedle přídělů na rozšířenou reprodukci a na splátky investičních půjček členů ještě i odpisy základních prostředků, třebaže se již do nedělitelného fondu neukládají a není proto důvodu odečítat je od příjmů podrobených dani a poskytovat na ně slevy. Naproti tomu vedle peněžních prostředků, přidělovaných nedělitelnému fondu, bude účelné odečítat hodnotu úspor na stavbách, prováděných svépomocí, což bude působit k zhospodárňování investiční výstavby, prováděné družstvy.