Místopředseda Pospíšil: Dávám slovo posl. Paškovi.

Posl. Pašek: Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych zde na zasedání našeho Národního shromáždění se obrátil na přítomného ministra všeobecného strojírenství s. Poláčka s následujícím dotazem. Při své návštěvě na ONV Ostrava Hrušov obrátili se na mně vedoucí funkcionáři se stížností a žádali mně o pomoc. Jedná se o problém veřejného osvětlení. Na území svého obvodu mají zářivkové osvětlení pořízené s dosti značným nákladem, ale dnes jim chybí 150 zářivek a 300 náhradních trubic, které si nemohou nikde opatřit. Proto se obrátili na svého poslance o pomoc. Technomat v Praze na dotaz sdělil, že má zářivky na skladě, ale je prý zákaz vydávat je na veřejné osvětlení, neboť se přednostně musí zásobovat výroba nebo nové výrobní kapacity uváděné do provozu. Žádám proto s. ministra, aby nám vysvětlil, jak se bude řešit tento nedostatek zářivek pro veřejné osvětlení, neboť to není jenom problém Hrušova, ale mnoha dalších měst i obcí, ve kterých bylo zářivkové osvětlení zařízeno. Proto se táži, proč vznikl tento nedostatek a jak zjedná ministerstvo všeobecného strojírenství nápravu. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: Dávám slovo poslanci Krejšímu.

Posl. Krejčí: Soudružky a soudruzi poslanci, mám dotaz na ministra zemědělství k otázce zabezpečení výroby brojlerů a jiných technických zařízení do velkokapacitních drůbežáren. Zúčastnil jsem se kontroly výroby zemědělských strojů v lednu t. r. v hlavním výrobním závodě Agrostroj Prostějov, který má být dodavatelem těchto zařízení. Avšak tam soudruzi teprve pracují, nebo lépe řečeno mají zařazen do plánu vývoj těchto zařízení. Se zavedením do výroby snad ani letos vůbec nepočítají. A přitom s. Hendrych znovu na zasedání ÚV KSC hovořil o nutnosti rychlého zabezpečení výroby drůbežího masa a vajec novou technologií. Proč tedy zaostává výroba těchto nových zařízení, když jsou v zemědělské velkovýrobě tak potřebná a kdy je počítáno na ministerstvu zemědělství s její výrobou a dodáváním družstvům a státním statkům.

Další dotaz mám na s. min. zemědělství, jak postupuje výstavba velkých státních podniků na výrobu drůbežího masa a vajec? (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: Dávám slovo posl. Karlovské.

Posl. Karlovská: Soudružky a soudruzi, zahraniční výbor při projednávání rozpočtu mimo jiné vyslechl i expozé s. ministra Davida. Od té doby na mezinárodním politickém poli nastala řada závažných událostí. Obracím se na s. min. zahraničních věcí Davida s prosbou, aby vysvětlil průběh a perspektivy boje kubánského lidu proti hrubým útokům amerického imperialismu, zejména nyní, po konferenci v Punta del Este. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: Dávám slovo posl. Pechovi.

Posl. Pecha: Soudružky a soudruzi poslanci V Ve zprávě k návrhu rozpočtu Československé socialistické republiky na rok 1962 je kapitola Obrana a bezpečnost ČSSR. V této kopitole je zvláštní důraz kladen na řešení německé otázky, která nás jako bezprostřední sousedy Německa obzvláště zajímá. V této souvislosti chtěl bych vznést dotaz na soudruha ministra zahraničních věcí: Jaký je současný stav v likvidaci pozůstatků druhé světové války uzavřením mírové smlouvy s Německem a přeměnou západního Berlína ve svobodné město?

(Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: O slovo se hlásí posl. Ircing.

Posl. Ircing: Soudružky a soudruzi!

Úkoly plánu na rok 1962, jak jste jistě všichni zpozorovali, jsou zaměřeny na mírové budování v naší vlasti. Také finanční prostředky, které jsou plánovány na jednotlivé rozpočtové kapitoly, dokazují, že náš plán na letošní rok je skutečně mírový, protože na obranu a bezpečnost je plánováno pouze 8,7 % z celého objemu našeho rozpočtu. Naši pracující při projednávání plánu na rok 1962 velmi bedlivě a pozorně sledují veškeré mezinárodní dění a při besedách a schůzích vznáší četné dotazy na mezinárodní situaci. V současné době v popředí zájmu našich pracujících stojí zejména otázky všeobecného a úplného odzbrojení.

V souvislosti s tím měl bych dotaz a přání na ministra zahraničních věcí s. Davida, zda by nám mohl vysvětlit, jaké jsou předpoklady pro úspěch v nastávajícím zasedání Výboru osmnácti zemí pro odzbrojení v Ženevě, zejména v souvislosti s návrhem předsedy Rady ministrů SSSR s. Chruščova, aby jednání bylo zahájeno za přítomnosti šéfů vlád nebo hlav států těchto osmnácti zemí. Jistě nám to pomůže v nastávajícím období, kdy četné dotazy našich pracujících budou vznášeny právě k této otázce, jakmile Výbor osmnácti zemí zahájí své zasedání. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: Hlásí se ještě někdo o slovo? Hlásí se posl. Lyčka.

Posl. Lyčka: Soudruzi poslanci! Ve zpravodajské zprávě i ve zprávě ministra financí s. Ďuriše bylo poukazováno na závažnost neplnění úkolů hutního průmyslu pro národní hospodářství. Byla údobí, že hutě plnily úkoly uložené plánem, které byly potřebné pro národní hospodářství. Položil jsem si sám pro sebe otázku, že se snad zhoršili pracovníci nebo organizace práce. Když jsem si provedl rozbor ve Vítkovických železárnách Klementa Gottwalda, které splnily druhou pětiletku beze zbytků ve všech ukazatelích, řekl jsem si, že to nemůže být jenom v lidech, že to nemůže být jenom v organizaci, neboť přechodem do třetí pětiletky se přestaly úkoly plnit. Ukázalo se, že hlavní příčinou neplnění je neplnění úkolů investiční výstavby. Agregáty nenajíždějí podle termínů a tím není také plněn plán výroby. Ty závody, jako Válcovny trub, Mostárna Lískovec, Stará ocelárna, nemají investiční výstavbu a plán plní i ve třetí pětiletce.

Nechci hovořit o tom proto, aby pro hutě byly nějaké alibistické důkazy. Chci o tom hovořit proto, aby i ostatní ministerstva se nad tím zamyslela, nejenom hutě, ale i těžké strojírenství, všeobecné strojírenství i stavebnictví, která mají svůj podíl na této těžké situaci v hutích. Není lehké skloubit a kontrolovat všechny položky pro investiční výstavbu. Vždyť např. vysoká pec č. 6 má 80 dodavatelů z několika ministerstev. Sdružené závazky jsou velmi pracně uzavírány s hlavními dodavateli, ale za 14 dní nejsou už nic platné, neboť termíny se nedodržují. Je třeba, aby se vyžadovala pravdymluvnost jak od jednotlivých ministerstev, tak i od ředitelů jednotlivých podniků i ostatních hospodářských pracovníků. Zpočátku výstavby se porad o investiční výstavbě zúčastňovali ředitelé závodů. Víme, že ředitel je v závodě pouze jeden, že nemůže být všude, ale je třeba, aby byli zodpovědní pracovníci posíláni na tyto porady, aby byli informovaní, aby také byli vybaveni pravomocí něco rozhodnout. Co se ale stává? Stává se to, že přicházejí referenti poslední garnitury z jednotlivých mamutích podniků, že na posledních pěti poradách je po každé někdo jiný, ten se potom vymlouvá, že neví, co předtím někdo slíbil a taktéž ani neví, jak vypadá situace.

V roce 1961 byl skluz na investicích ostravských hutních závodů přes 600 mil. Kčs a z toho za 400 mil. Kčs technologického zařízení, které mělo dnes již vyrábět. Bude-li mít plán investiční výstavby velkou autoritu, bude-li se pevně držet, pak nemusíme mít obavy o termíny, jakost i parametry nových agregátů. Vždyť pro rok 1962 jen na Ostravsku vzrůstá centralizovaná investiční výstavba v hutích o 200 mil. Kčs pouze ve stavební potřebě proti roku 1961. Dnes není na Ostravsku na jeden hutní podnik, který by neměl skluz v investiční výstavbě.

Dalším nedostatkem je stálé oddalování schválení koncepce rekonstrukce VŽKG, umožňující celou řadu zásadních změn, které narušují celý technologický tok hutní části podniku. V důsledku častých změn docházelo v roce 1960 a 1961 k opožďování projektové dokumentace stavebních prací i montážní technologie. Tyto skluzy se soustřeďují nyní do roku 1962 a termíny nových agregátů jsou vážně ohroženy.

Věřím, že poctivějším postojem jednotlivých ministerstev ve výkonu investiční výstavby, pomůže se hutnímu průmyslu, aby nebyl dlužníkem národnímu hospodářství. Vždyť naprostá většina hutníků tyto neúspěchy velmi těžce nesou a jsou odhodláni splnit své úkoly beze zbytku v patřičné jakosti i sortimentu. Děláme opatření, aby i vlastní provozy zlepšily poměr k investiční výstavbě, abychom mohli pokračovat v tradici Vítkováků, že jsou hodni důvěry strany a vlády, že jsou hodni i jména ve svém štítě. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: O slovo se přihlásil posl. inž. Havlíček.

Posl. inž. Havlíček: Vážené soudružky a soudruzi! Mám dotaz na s. ministra těžkého strojírenství, jaká opatření podnikne ministerstvo těžkého strojírenství k tomu, aby v roce 1962 došlo k podstatnému zvýšení využití základních fondů. Vznáším tento dotaz proto, že směnnost ve strojírenství je stále nízká, např. v porovnání se skutečností, jaká je ve spotřebním průmyslu, kde se jede téměř v celém rozsahu na dvě směny, přestože zde ve výrobě pracuje téměř 50 % žen.

Počátkem roku 1961 byl proveden rozbor skutečností za rok 1960 podle metodických pokynů zpracovaných Státní plánovací komisí jako první etapa šetření využití základních fondů. Výsledky, které tento rozbor přinesl, nebyly úměrné vynaloženému času a úsilí zúčastněných pracovníků. Ukazuje se jedna věc, že přes řadu rozborů a to mnohdy velmi složitých, přes nespočet porad a konferencí apod. ke zvýšení směnnosti stále nedošlo. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: Hlásí se ještě někdo o slovo?. (Nikdo) Není tomu tak, pořad řečníků je vyčerpán. Soudruzi ministři odpoví na dotazy zítra. Dnes se ještě přihlásil k odpovědi ministr všeobecného strojírenství s. Poláček. Dávám mu slovo.

Ministr všeobecného strojírenství Poláček:

Soudružky a soudruzi poslanci!

Chtěl bych využít této příležitosti k odpovědi na dotaz soudruha poslance Paška a říci několik slov i k diskusnímu příspěvku s. poslance Fryčka a s. poslance Šubrta.

Poslanec Fryček tu mluvil kriticky na adresu našeho ministerstva, když mluvil o potřebě většího počtu vlečných vozů a o možnosti použití pneumatik z mlátiček pro zvýšení výroby. Vyšší potřeba vlečných vozů v zemědělství je jistě oprávněná, protože poměr traktorů a vlečných vozů je zatím nedobrý. Právě na základě tohoto stavu jsme v minulém roce společně se Státní plánovací komisí, ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství i ministerstvem hutního průmyslu a rudných dolů provedli hluboký rozbor o možnosti zvýšení výroby vlečných traktorových vozů. Toto zvýšení není pouze limitováno pneumatikami, ale ukázalo se, že to je válený materiál, který limitoval výši. Byly to některé druhy výkovků i odlitků z ocelolitiny, které byly limitovány podle požadavků ministerstva zemědělství. Ke zvýšení došlo tak, jak umožňuje celé národní hospodářství. Tyto počty byly prostě přijaty ve vládním usnesení č. 641. Dodávky vlečných vozů do zemědělství byly dávány ve dvou druzích, třítunové a pětitunové a v roce 1961 dostalo zemědělství 25.385 vlečných vozů. V plánu na rok 1962 je 27 200 kusů. Znamená to, že od roku 1961 - a takový je předpoklad až do roku 1965 - bude zemědělství dostávat více vlečných vozů než traktorů. V letech 1961 a 1962 to bylo asi o 10 000 kusů více vlečných vozů nežli traktorů. Tím i nepříznivý poměr vlečných vozů a traktorů se bude postupně rok od roku zlepšovat.

K potřebě nových vlečných vozů. V plánu technického rozvoje na letošní rok je pět dalších druhů závěsů a přívěsů, z nichž některé již jsou v prvním čtvrtletí vyrobeny v ověřovací sérii a budou připraveny pro výrobu. Jedná se o návěs sklápěcí s hnanou nápravou, o traktorový přívěs sklápěcí velkoprostorový, o návěs sklápěcí, o návěs sklápěcí vysokozdvižný s hnanou nápravou a o krmný vůz s řetězovým dopravníkem.

V roce 1961 bylo vcelku zavedeno do sériové výroby 34 nových strojů pro zemědělství, v plánu na rok 1962 se předpokládá 42 nových strojů, tak jak je nám to uloženo usnesením vlády. Provádíme pravidelně měsíčně kontrolu a děláme všechna opatření k tomu, aby úkoly, stanovené nám pětiletým plánem, byly i v jednotlivých letech splněny.

Pokud se týče diskusního příspěvku posl. Šubrta, naprosto s ním souhlasím. Věnujeme pozornost celé světelné technice. Je vybudováno Středisko světelné techniky Tesla Holešovice. Jeho úkolem je stanovit správné způsoby osvětlení. Chceme středisko vybudovat pro celou republiku a jeho úkolem bude, zkoumat prodlužování životnosti, vliv nekvalitního elektrického proudu na životnost. O tom, jaká opatření děláme, dáme podrobnou zprávu, jakož i o opatřeních, která jsou rozpracována podle jednání na zmíněné konferenci.

Dále chtěl bych odpovědět na dotaz poslance Paška. Zásobování zářivkami v letošním roce a zvláště v prvé polovině bude skutečně obtížné. V roce 1961 ve druhém pololetí se předpokládalo přemístění strojního zařízení na výrobu zářivek Tesla Vrchlabí do nově budovaného závodu Tesla Holešovice. Počítalo se, ze výroba v tomto závodě pojede naplno od počátku roku 1962.

Neplněním decentralizace výstavby v Holešovicích v roce 1961 dochází i k opoždění náběhu výroby zářivek v tomto podniku. My jsme však výrobu ve Vrchlabí museli loni zastavit, poněvadž tam dochází k rozšíření výroby elektronek, které jsou nezbytné ke kompletaci důležitých zařízení i plnění našich závazků, které vyplývají z obchodních dohod.

Na základě této skutečnosti bylo v závěru loňského roku se stavební výrobou projednáno urychlené dokončení alespoň těch nezbytných ploch v Tesle Holešovice, které jsou pro výrobu zářivek nezbytné, a to tak, aby výroba zářivek na prvé lince mohla být zahájena k 1. dubnu 1962 a na druhé lince k 1. červnu 1962. Výroba na první lince by mohla být zahájena již 15. března za, předpokladu, že bude zajištěno potřebné množství skleněných trubic.

Provedením mimořádných opatření soudruhů v Tesle Holešovice a za pomoci zásobovacího odboru MVS se zabezpečuje výroba zářivek v Tesle Holešovice ve výši 1 mil. 50 tis. kusů zářivek v letošním roce. Dovozem je nyní zajištěno 850 tis. kusů a hledáme další možnosti na našem ministerstvu, abychom mohli zvýšit dovoz o dalších 200 tis. kusů.

Tím by v roce 1962 bylo zajištěno 2 mil. 100 tis. kusů zářivek, což by bylo cca o 18 % více proti skutečnosti v roce 1961, ale i přesto se zdá, že to vznesené požadavky v letošním roce plně nekryje. (Posl. Harus: Vy jste řekl, že se vám to zdá. Co se zdá, to je sen. Veselost.) Dva milióny jedno sto tisíc kusů zářivek budou zajištěny, ale přesto požadavky jak naběhnou kryty nebudou.

Krytí potřeby pro r. 1963 a další je řešeno již letos tím, že ve IV. čtvrtletí 1962 bude dovezena výkonná zářivková linka, která spolu se dvěma instalovanými letošního roku v Holešovicích dá roční kapacitu 4 mil. kusů zářivek a tím potřeba kryta bude.

Vzhledem k této situaci chceme pak zvláště v I. polovině roku zajistit zářivky především pro osvětlení vnitřní, a to i nově budovaným podnikům, aby se neomezovalo jejich uvedení do provozu.

K používání zářivek pro účely veřejného osvětlení bych chtěl však říci ještě několik slov. Veřejné osvětlení v naší republice zahrnuje svítidla o celkovém výkonu cca 35 000 kw s roční spotřebou kolem 140 mil. kWh. Tato úroveň osvětlení bude s rostoucím provozem dopravy stále stoupat. Ekonomického zvyšování hladin osvětlení lze dosáhnout pouze při použití výbojkových zdrojů světla, tj. zářivkami nebo rtuťovými výbojkami. Přes značný rozvoj osvětlení výbojkového je v současné době síť našeho veřejného osvětlení stále ještě převážně žárovková a má tedy dvakrát až třikrát nižší účinnost než síť se zdroji výbojkovými. Podrobné rozbory a současný prudký rozvoj veřejného osvětlení v zahraničí ukazují, že budoucnost veřejného osvětlení patří především rtuťovým výbojkám s luminoforem. Rtuťové výbojky mají oproti zářivkám několik podstatných výhod, především je k dispozici výkonová řada výbojek od 40 až do 1000 W, kdežto při použití zářivek je únosné pouze použití výkonů do 80 W. Dále je to podstatně zvýšená spolehlivost provozu, zejména při nižších teplotách, která mluví jasně pro použití rtuťových výbojek, např. za mrazu. Rovněž nutnost podstatného zvýšení hladin osvětlení si vynucuje použití zdrojů s vyššími výkony v průměru 250-400 W a při použití výbojek k tomuto účelu je možno provést instalaci a rekonstrukci sítí s podstatně nižšími náklady, protože se použije menšího počtu svítidel, která jsou konstrukčně jednodušší a obsahují menší množství doplňkových přístrojů pro provoz výbojek. Rovněž náklady na údržbu jsou podstatně nižší v osvětlení s výbojkami oproti osvětlení se zářivkami. Tyto výhody rtuťových výbojek převažují i nad tím, že rtuťové výbojky mají o něco horší barevné podání a o něco nižší měrný výkon než zářivky.