Národné výbory tak ako pred rokmi sledovali počet založených jednotných roľníckych družstiev, teraz majú sledovať, ktoré jednotné roľnícke družstvá najlepšie uplatňujú chozrasčotné metódy hospodárenia, majú dokonalú účtovnú evidenciu a najúčinnejšie využívajú kalkuláciu nákladov pre zvýšenie efektívnosti výroby, to znamená, kde sa výrobné sily a výrobné vzťahy vzájomne najlepšie rozvíjajú.

V JRD Medlov v okrese Olomouc, ktoré hospodári na 1137 ha poľnohospodárskej pôdy, prehĺbili v minulom roku chozrasčotné hospodárenie. V živočíšnej výrobe rozpracovali na jednotlivé mesiace plán výroby, nákladov a príjmov na jednotlivé chovy a stajne. Stanovili limity materiálových a pracovných nákladov. Výsledky sú vyhodnocované mesačne za účasti družstevníkov a miestneho národného výboru, a pritom sú odkrývané nedostatky, vyhľadávané lepšie metódy hospodárenia a maximálne využité všetky vnútorné zdroje družstva.

Týmto správnym využitím chozrasčotných metód hospodárenia hrubé peňažné príjmy sa zvýšili o 19,5 % oproti predchádzajúcemu roku. Náklady na 1 Kčs výroby mlieka sa znížili o 14,5 %, u hovädzieho mäsa o 8,5 % a u bravčového mäsa, na výrobu ktorého sa družstvo zameralo, dokonca o 50 %. Pracovná jednotka v peniazoch a v naturáliách sa zvýšila o 5,4 % a celková priemerná ročná odmena družstevníka sa zvýšila o 902 Kčs.

Krajské, okresné a miestne národné výbory, ich poľnohospodárske, finančné a plánovacie orgány majú skoncovať so stavom, že riadnu kalkuláciu robí iba tretina družstiev, že z 8493 jednotných roľníckych družstiev s novou účtovnou evidenciou len 242 má vzornú účtovnú evidenciu a chozrasčotné metódy riadenia sa len pomaly zavádzajú.

Preto spoločne s poľnohospodárskymi komisiami a odbormi i s finančnými orgánmi budú v jednotných roľníckych družstvách, štátnych majetkoch a strojových a traktorových staniciach už pri zostavovaní výrobno-finančných plánov zabezpečovať, aby v týchto plánoch bola plne uplatnená maximálna efektívnosť, vysoká úroveň produktivity práce a hospodárnosti, správne spojovanie výrobno-finančných plánov s rozpočtom národných výborov a správne využitie štátnej pomoci, úveru a poľnohospodárskej dane pre rozvoj poľnohospodárskej výroby.

Na základe takto spoľahlivo pripravených výrobno-finančných plánov poľnohospodárskych závodov finančné komisie a finančné odbory za účasti Štátnej banky spolu s poľnohospodárskymi komisiami a odbormi budú potom môcť vypracovať ekonomicky efektívne a mobilizačné okresné a miestne rozpočty a finančné plány v poľnohospodárstve

Potom sa v poľnohospodárstve lepšie využijú veľké vnútorné rezervy, výroba porastie rýchlejšie ako príjmy, efektívnosť výrobno-finančných plánov bude zabezpečená od počiatku dobre zvládnutými jarnými prácami. Všestranné sociálne a dôchodkové zabezpečenie družstevníkov je spojené s rozvojom výroby a hospodárnosti družstiev a má sa tak stať účinným nástrojom a podnetom pre úspešné zvládnutie úloh v poľnohospodárstve.

Životná úroveň pracujúcich sa tiež v tomto roku plánovite ďalej zvyšuje. To je základný kvalitatívny rys rozvoja socialistickej spoločnosti, pričom kvantitatívny rast je závislý od každoročného tempa rastu výroby, produktivity práce a znižovania nákladov. Nedostatočné plnenie niektorých úloh vo výrobe, nižšie tempo produktivity a znižovania nákladov ovplyvňujú i výšku prostriedkov, ktoré spoločnosť má pre ďalší rozvoj hospodárstva a životnej úrovne.

Osobná spotreba pracujúcich sa v tomto roku zvýši o 5,8 %. Spoločenská spotreba je už vyššie než stanovila tretia päťročnica pre tento rok a ďalej sa zvyšuje o 4,6 %. Peňažné príjmy obyvateľstva sa majú zvýšiť o 4,2 %. Pre zabezpečenie poľnohospodárstva potrebným počtom pracovníkov sa rozširuje sociálne a dôchodkové zabezpečenie družstevníkov. Zo štátnych prostriedkov sa v tomto roku na toto poistenie poskytuje 340 mil. Kčs.

Maloobchodný obrat sa má zvýšiť o 5,5 % a dosiahnuť takmer 104 miliárd. Na Slovensku sa má zvýšiť o 7,6 %.

Platené služby pre obyvateľstvo sa majú zvýšiť o 8 %.

Určité ťažkosti vo výrobe a v zásobovaní vyžadujú, aby sme vo výrobe i v obchode veľmi obozretne riadili a organizovali výrobu a obeh tovarov, aby sme na základe dobrých znalostí potrieb vyrábali v správnych sortimentoch a nepripustili výrobu zmetkov a plytvanie materiálom a aby sme starostlivo hospodárili so zásobami. Podobne máme však zvýšiť úsilie za hospodárne a kvalitné uskutočňovanie platných služieb obyvateľstvu a ďalej ich rozširovať.

Súčasne musíme pochopiť, že niekedy dopyt po niektorých druhoch tovarov, ako napr. chladničky a autá, rastie tak rýchlo, že výroba nestačí tak rýchlo uspokojiť tieto potreby. V minulom roku sa napríklad zvýšil predaj chladniček o 30 %, napriek tomu však dopyt nebol uspokojený. Aj tuná rozšírenie výroby chladničiek je obmedzené možnosťami kapacitnými a materiálovými.

Vysoké tempo rozvoja spoločenskej spotreby a nutnosť veľmi hospodárne používať naše zdroje vyžaduje, aby sme v duchu uznesenia ústredného výboru KSČ vo všetkých hospodárskych organizáciách, v národných výboroch, družstvách, štátnych úradoch a spoločenských organizáciách veľmi sprísnili režim hospodárnosti na úseku spoločenskej spotreby, zostrili kontrolu výdavkov a obmedzili výdavky na rôzne neproduktívne účely. Finančné orgány v spolupráci so všetkými pracujúcimi majú neústupne uplatňovať prehĺbenie hospodárnosti.

V tomto roku činia rozpočtové výdavky na školstvo a kultúru, zdravotníctvo, telovýchovu, nemocenské poistenie a sociálne zabezpečenie a na bytové hospodárstvo 44.830 mil. Kčs. Je to o 500 mil. Kčs viacej, než stanovila tretia päťročnica.

Na školstvo a kultúru sa určuj e 9736 mil. Kčs, tj. o 6,7 % viacej, na Slovensku viacej o 8,9 %. Z týchto prostriedkov je zverených národným výborom 86 %. Plánovite ďalej pokračuje veľké dielo rozvoja socialistického školstva a kultúry. Sústavne sú zabezpečované podmienky, aby naša vyspelá veda stále účinnejšie mohla plniť svoju zodpovednú spoločenskú funkciu, aby človek ako rozhodujúca výrobná sila v svojom konaní vychádzal z poznatkov vedy.

Na vysokých školách v školskom roku 1962/1963 počet poslucháčov v dennom štúdiu a v štúdiu pri zamestnaní sa zvýši o 11 % a bude činiť celkom 123.000 poslucháčov.

Počet miest v materských školách prekročil už predpoklady tretej päťročnice pre rok 1963. Tiež tuná ako oj na iných úsekoch spoločenskej spotreby tempo rozvoja sa môže zvyšovať iba v súlade s rozvojom našej výroby a hospodárnosti.

Výdavky na zdravotníctvo činia 6509 mil. Kčs, tj. o 4,4 % viacej. Z toho je národným výborom zverené 96 %. Počet lôžok v zdravotníckych zariadeniach na tisíc obyvateľov činí tento rok 12,4 oproti 4,9 lôžka v roku 1937. Počet miest v jasliach, dojčenských ústavoch a detských domovoch sa tento rok zvýši o 17 %. Pri tomto kvantitatívnom raste máme neustále zvyšovať i starostlivosť o kvalitu poskytovaných zdravotníckych služieb.

Výdavky na nemocenské poistenie činia 7875 mil. Kčs a neustále sa zvyšujú. Bezplatná kúpeľná liečba sa poskytne tento rok 207.000 pracujúcim. V Karlových Varoch, kde v roku 1939 iba 2 % pacientov boli robotníci, dnes vyše 50 % pacientov sú robotníci. Pracovná neschopnosť poklesla od roku 1955 z 5,22 % na 4,03 %

Prídavky na deti činia tento rok 4.350 mil. Kčs. V tomto roku sa zavádzajú tiež prídavky na deti v jednotných roľníckych družstvách. Na pioniersku rekreáciu sa vyšle 270.000 detí. Všetky tieto a ďalšie opatrenia sú súčasťou plánovitého zvyšovania životnej úrovne najmä rodín s viacej deťmi a s nižšími príjmami.

Na sociálne zabezpečenie sa určuje 14.125 mil. Kčs, tj. o 7,7 % viacej. Počet dôchodkov sa od roku 1955 z 1,944.000 zvyšuje v tomto roku na 2,468.000.

Súdruhovia a súdružky!

Úlohy štátneho plánu i rozpočtu sa stávajú skutočnosťou činorodou právou a uvedomelým úsilím človeka. XII. sjazd našej strany bude rokovať a ďalšej ceste rozvoja našej socialistickej spoločnosti. Komunizmus dnes už nie je iba cieľom, ale konkrétnym pracovným programom. Pracujúci ľud ako vlastník výrobných prostriedkov rozhoduje o plnom využití všetkých zdrojov. Uvedomením si nutnosti svojho konania úspešne zvládne úlohy tohoto roku.

V mene vlády Československej socialistickej republiky navrhujem, aby Národné zhromaždenie schválilo návrh rozpočtového zákona a štátneho rozpočtu na rok 1962.

Místopředseda NS Fiala: Děkuji ministru financí soudruhu Ďurišovi za jeho projev.

Do rozpravy k projednávanému bodu se přihlásili poslanci: Bichler, Kaplan, Gebriška, Čermák, Berák, Goppoldová, Fryček, Kubánek, Koráň, Šťastná.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi posl. Bichlerovi.

Posl. inž. Bichler: Soudružky a soudruzi poslanci!

Celý život naší republiky prodělává bouřlivý rozvoj. Na každém kroku setkáváme se s novými závody, městy. Vyrůstají fabriky, rozšiřují naši surovinovou základnu, budeme mít svůj kaučuk, vyrůstají gigantické Východoslovenské železárny, nad mohutnými zásobami koksovatelného uhlí Severomoravského kraje vyrůstají nové těžní věže.

Náš lid se pustil do obrovského díla. Dějiny naší země nepoznaly dosud práci takového rozsahu. Zahraniční návštěvníci nám často kladou otázky: "Odkud na to berete peníze, stavíte naplno přitom zvyšujete životní úroveň a ještě půjčujete i jiným státům?" Odpověď je v práci našich národů. Ale přesto, že nás lid vynakládá velké tvořivé úsilí, přesto se nám rukou nedostává; schází nám pracovní síly v každé oblasti. Dnes každý závod, každý průmyslový sektor pátrá po každé zdravé ruce a hlavě.

Skutečností je, ze naše výroba roste a poroste i nadále prudčeji, nežli nám přibývá obyvatelstva. Proto s takovou naléhavostí dostávají se na pořad problémy techniky, jako hlavního zdroje růstu produktivity práce. My máme do roku 1965 předstihnout ekonomickou úroveň Francie, Anglie a záp. Německa. Do roku 1980 máme zvýšit produktivitu na pracovníka 6krát a hodinovou produktivitu na dělníka 10krát. Bez techniky to neuděláme. Bez technického rozvoje nelze takové úkoly zajistit.

Proto strana staví technický rozvoj do středu naší pozornosti, vede nás všechny pracovníky závodů k ještě větší starostlivosti o rozvoj vědy a techniky. A vzhledem k výsledkům minulého roku tím naléhavěji, že oproti plánu růstu produktivity 6,8 % dosáhli jsme růstu pouze 5,1 %. Přírůstek výroby kryli jsme pouze ze 60 % růstem produktivity namísto plánovaných 80 % a zaměstnávali jsme o více než 100 000 pracovníků oproti předpisu plánu. Přitom náklady jsme nesnížili o 2,49 %, ale o 1,4 %.

Dovolte mi, abych se nyní dotkl několika problémů technického rozvoje, tak, jak jsme je viděli v našem průmyslovém výboru.

Zaprvé je nutno vidět, že převážný podíl techniky rodí se s novými investicemi. Hutě prováděly loni obrovskou investiční výstavbu. Na všech našich závodech objevila se nová produktivnější technika. Řešila problém hlubokotažných pásů, orientovaného trafoplechu s nízkými wattovými ztrátami, používání olejů v martinských pecích, zvyšování výkonů na válcovacích tratích, výrobu svařovaných trubek, odlehčené profily a mnohé další.

I v letošním roce technický rozvoj velkými investicemi dosáhne v hutích obrovské sumy. Před dokončením stojí další aglopásy, kyslíkárny pro intensifikaci výroby oceli, moderní koksovny. Hlavní naše úsilí musí být proto zaměřeno na tyto velké investice a rekonstrukce.

Je však nutno vidět i značné obtíže, které s sebou taková obrovská investiční výstavba nese. Známe zářné příklady rychlého náběhu nových investic. Za takovou investici je možno považovat například novou kontijemnou trať v našem závodě, která naběhla velmi rychle podle náběhové křivky ve spolupráci sovětských, našich a německých techniků a dělníků z Německé demokratické republiky. Dobře připravené osazenstvo, které se zapracovávalo na stejné válcovně v Krivoj Rogu v SSSR, zvládlo kvalitně a rychle novou techniku a po několika měsících provozu žádalo o zvýšení plánu o 70 000 tun.

Na druhé straně však víme, že mnohé investice nám naopak vážně sklouzly a nedávají národnímu hospodářství plánovaný přínos. V takové situaci je nutno více než kdy jindy maximálně využívat stávající zařízení. Jde o zvýšení časového využití, o zvýšení výkonu intenzifikací. Řečeno terminologií zemědělců, jde o zvýšení hektarových výnosů v hutích. Rezervy k dispozici jsou. Tak například zvýšením časového využití martinských pecí jen o jedno procento lze vyrobit o 80 000 tun oceli navíc. Jistě není vždy lehké vytáhnout rezervy na světlo. A není to ani v silách jednoho nebo několika lidí. Ale značné rezervy tu bezpochyby jsou. Vezměme si takový příklad. My sice víme, ze většina ostravských vysokých pecí má lepší ukazatele využití užitečného objemu nežli je tomu v průměru v USA, ale to pro nás není rozhodující. Sovětský svaz má daleko lepší ukazatele nežli máme my, Huť Lenina v Polsku rovněž, a to jsou závody, kam se musíme dívat. Je na každém členu naší velké hutnické rodiny, na každém z nás, abychom si vzali na mušku alespoň jednu takovou rezervu a na základě sovětských a jiných pokrokových zkušeností roztočili její kola.

Potřebujeme to velmi naléhavě. V letošním roce máme dále zvýšit výrobu surového železa o 9,6 %, oceli o 12,4 %, průsadu blokovou o 16,2 % a výrobu válcovaného materiálu o 14,2 %. To jsou, soudruzi, úkoly vysoké.

Vedle investic tedy technický rozvoj intenzifikací agregátů bude v tomto roce naším denním chlebem.

Technický rozvoj vyžaduje přirozeně technické znalosti. Stupeň vzdělanosti našich občanů se za posledních 10 let zhruba zdvojnásobil. V roce 1950 mělo celkem 0,7 % našich občanů vysokoškolského vzdělání, ale v roce 1959 již 1,3 %. Středoškolské vzdělání mělo v roce 1950 ukončeno 3,7 % občanů, ale v r. 1959 již 5,9 %. Avšak přes tento růst ve srovnání se sovětskými lidmi se učíme málo

Měl jsem možnost před nedávnem navštívit jeden velký sovětský hutní závod. Možno říci, že na tom závodě se technice učí prakticky každý. Viděl jsem úžasný hlad po vědě a technice. Myslím, že bychom se měli zamyslet nad naléhavostí většího tempa zvyšování vzdělanosti, a to nejen v hutích, ale ve všech sektorech. Je třeba si vzít příklad ze strojírenského závodu ve Snině-Vyhorlatu. V této zapadlé části Slovenska, kde dříve lišky dávaly dobrou noc, mají dnes u strojírenského závodu inženýrský institut. Závod přitom solidně plní své plány. Na význam zvyšování technického vzdělání ukázal svého času i ministr s. Šmok na příkladu Istebné a Kladna.

Technický rozvoj bez znalosti techniky, to soudruzi, nejde. Maďaři prý mají jedno přísloví, "že myslet bolí", ale to se nedá nic dělat, učit se musíme.

Naše 3. pětiletka předpokládá zvýšit počet pracovníků s vysokoškolským a středoškolským vzděláním téměř o jednu třetinu a do konce roku 1970 o 68 % ve srovnání s rokem 1960, přičemž je nutno 30 % přírůstků krýt absolventy studia při zaměstnání. Na úseku zvyšování vzdělání není naléhavějšího úkolu než zvyšování počtu absolventů vysokých škol.

My máme sice na stejný počet obyvatel o 40 % více vysokoškoláků než Belgie, o 100 % více než NSR, o 40 % více než Francie, o 80 % více než USA, ale srovnání s kapitalistickými státy nám již nepomůže. Tam se už v rozsahu vzdělání mnoho nepoučíme. Pro nás je však zarážející skutečnost, ze například v hutnictví, o němž říkáme, že je klíčem našeho hospodářství, absolvovalo vysokou školu ve studijním roce 1959/60 pouze 146 inženýrů, zatím co například ve strojírenství 945, v elektrotechnice 899, ve stavebnictví 1070, v ekonomice a právu 873. Ve zvýšení vysokoškolské kvalifikace je velká možnost jak pomoci technickému rozvoji kupředu. Jen tehdy, budeme-li techniku ovládat, může se stát rozvoj a využívání vědy a techniky základem řízení dílen, provozů, závodů, celého národního hospodářství. Bohužel dosud tomu tak vždy není a význam technického rozvoje je často podceňován. Vyskytují se i názory, že pro závod je užitečnější právník než technik, že na techniku má člověk dost času až jde do pense apod.

Já nemám nic proti právníkům, ale pochybuji, že bychom pomocí právníků mohli zajistit růst průmyslové výroby v letošním roce o 9,2 % a růst výroby o 6 %. Pracovníci s takovými názory si nevidí ani na špičku nosu, žijí ze dne na den.