Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Myslivost jako odvětví zemědělské
a lesní výroby zajišťuje podle potřeb
socialistické společnosti v souladu se státním
plánem rozvoje národního hospodářství
řádný chov, zušlechťování,
ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské
zužitkování ulovené zvěře.
Péče o plánovité zvelebování
myslivosti je v zájmu celé naší společnosti.
Socialistické společenské zřízení
vytváří podmínky, aby se co největší
okruh pracujících podílel na řízení
myslivosti a na výkonu práva myslivosti.
Právo myslivosti je oprávnění a povinnost
zvěř plánovitě chovat, zušlechťovat,
chránit, lovit (chytat, stíhat, střílet
nebo jinak usmrcovat), ulovenou nebo zhaslou zvěř
si přivlastňovat a sbírat vejce zvěře
pernaté a shozy paroží, jakož i oprávnění
užívat k tomu v nezbytné míře
honebních pozemků.
(1) Československý myslivecký
svaz je dobrovolnou společenskou organizací; sdružují
se v něm jako v jediné celostátní
myslivecké organizaci všichni českoslovenští
občané, kteří vykonávají
právo myslivosti. Členy Československého
mysliveckého svazu mohou být i ti, kteří
nevykonávají právo myslivosti, povolí-li
to ústřední výbor Československého
mysliveckého svazu.
(2) Činnost Československého mysliveckého
svazu a práva a povinnosti jeho členů se
řídí stanovami, které schvaluje ministerstvo
zemědělství, lesního a vodního
hospodářství.
(3) Československý myslivecký
svaz se účastní na řízení
myslivosti podle ustanovení tohoto zákona, provádí
zkoušky z myslivosti podle zkušebního řádu
vydaného ministerstvem zemědělství,
lesního a vodního hospodářství.
Ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství může
pověřit Československý myslivecký
svaz dalšími úkoly na úseku myslivosti.
(1) Pracující z měst a venkova,
kteří mají platné lovecké lístky,
mohou vytvářet myslivecká sdružení
k tomu, aby společně vykonávali v honitbách
právo myslivosti. Myslivecké sdružení
je socialistickou organizací.
(2) Stanovy mysliveckého sdružení
musí být předem schváleny okresním
národním výborem, který také
dozírá na jejich dodržování a
na činnost mysliveckého sdružení. Členství
ve dvou nebo více mysliveckých sdruženích
není dovoleno. Dozor na hospodaření mysliveckého
sdružení, zejména na plnění plánu
mysliveckého hospodaření a lovu vykonává
též Československý myslivecký
svaz.
(3) Vzorové stanovy mysliveckých sdružení
vydá ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství po projednání
s Československým mysliveckým svazem.
Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na
honebních pozemcích, které okresní
národní výbor uznal za honitbu, oboru nebo
samostatnou bažantnici.
(1) Okresní národní výbor
uzná za honitbu souvislé honební pozemky,
které má ve správě nebo užívání
socialistická organizace, pokud mají výměru
alespoň 500 ha.
(2) Sousedí-li souvislé honební
pozemky, které jsou ve správě nebo užívání
různých socialistických organizací,
přičemž pozemky žádné z
těchto organizací nedosahují výměry
500 ha, může okresní národní
výbor sloučit tyto honební pozemky a uznat
je za honitbu, jestliže takto sloučené honební
pozemky dosáhnou výměry alespoň 500
ha a vytvoří-li se tím podmínky pro
řádné myslivecké hospodaření.
(3) Okresní národní výbor
uzná za honitbu též souvislé honební
pozemky, které mají ve správě nebo
užívání odborné školy, na
kterých jsou vychováváni myslivci z povolání,
nebo ústavy pro výzkum zvěře, i když
tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li
však podmínky pro řádné myslivecké
hospodaření.
(4) Honební pozemky ve správě
nebo užívání socialistické organizace,
které nedosahují výměry potřebné
pro uznání honitby a jichž se nepoužije
k vytvoření honitby podle odstavců 2 nebo
3, přičlení okresní národní
výbor k sousední honitbě; přitom zpravidla
přičlení honební pozemky ve správě
nebo užívání státní organizace
k honitbě státní organizace a honební
pozemky ve správě nebo užívání
jednotného zemědělského družstva
k honitbě jednotného zemědělského
družstva, pokud zásady řádné
péče o myslivost nevyžadují jiné
přičlenění těchto pozemků.
(5) Honební pozemky, které nejsou ve
správě nebo užívání socialistické
organizace, přičlení okresní národní
výbor k sousedním honitbám.
(6) Při uznávání honiteb
provede okresní národní výbor současně
jejich zaokrouhlení tak, aby honitba odpovídala
zásadám řádného mysliveckého
hospodaření a aby se její hranice pokud možno
kryly s přírodními hranicemi.
Okresní národní výbor může
uznat za oboru souvislé honební pozemky, které
má ve správě nebo užívání
socialistická organizace, i když nedosahují
výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a
dokonale ohrazené, takže zvěř, která
se v nich chová, nemůže volně vybíhat.
Okresní národní výbor. může
uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve
správě nebo užívání státní
organizace spolu s přilehlými cizími honebními
pozemky zemědělskými, popřípadě
lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé
a vytvářejí dohromady výjimečně
vhodné podmínky pro intenzívní chov
bažantů; přitom není třeba, aby
jejich celková výměra dosahovala 500 ha.
Při uznávání samostatné bažantnice
rozhodne okresní národní výbor současně
o přičlenění přilehlých
cizích honebních pozemků v potřebném
rozsahu.
Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostat z jednoho
na druhý bez překročení cizího
pozemku. Cesty, silnice, železniční tratě,
přirozené a umělé vodní toky
a nádrže nebo úzké pozemkové
pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle
zásad řádného mysliveckého
hospodaření není možný, nepřerušují
souvislost pozemků; leží-li ve směru
podélném, nezakládají souvislost mezi
pozemky jimi spojenými.
Nehonebními pozemky jsou pozemky zastavěné,
nádvoří, dvory, zahrady a školky řádně
ohrazené, náměstí, návsi, tržiště,
ulice, cesty a parky uvnitř zastavěných ploch,
železniční tratě, nádraží,
silnice a hřbitovy. Jiné pozemky může
z důvodů bezpečnostních prohlásit
za nehonební okresní národní výbor
nebo z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství.
Právo myslivosti přísluší socialistické
organizaci, která má ve správě nebo
užívání největší
výměru z honebních pozemků, jež
byly uznány za honitbu nebo oboru; právo myslivosti
v samostatné bažantnici přísluší
státní organizaci, která o její uznání
požádala.
Socialistická organizace, jejíž honební
pozemky ve výměře větší
než 50 ha byly začleněny do honitby nebo samostatné
bažantnice jiné socialistické organizace (§
6 odst. 2, 4 a 6 a § 8), má nárok vůči
této organizaci na poměrnou část úplaty
za postoupení výkonu práva myslivosti. To
platí obdobně v případě, kdy
k postoupení výkonu práva myslivosti nedošlo.
Nedojde-li o tom mezi organizacemi k dohodě, rozhodne okresní
národní výbor.
(1) O uznání honiteb, obor a samostatných
bažantnic (dále jen "honitby") rozhoduje
po projednání s Československým mysliveckým
svazem okresní národní výbor, v jehož
obvodě leží honební pozemky. Jestliže
honební pozemky leží v obvodech více
okresních národních výborů,
rozhoduje o uznání honitby okresní národní
výbor, v jehož obvodě leží největší
část honebních pozemků, a to vždy
v dohodě s ostatními zúčastněnými
národními výbory. Takové dohody je
třeba i v případě, týká-li
se zaokrouhlení nebo přičlenění
honebních pozemků náležejících
k honitbě, o jejímž uznání rozhoduje
jiný okresní národní výbor.
(2) V rozhodnutí o uznání honitby
uvede okresní národní výbor zároveň
socialistickou organizaci, které přísluší
v honitbě právo myslivosti.
(3) Okresní národní výbor
zařadí jednotlivé honitby do jakostních
tříd. Jakostní třídy stanoví
ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství po projednám
s Československým mysliveckým svazem.
Socialistické organizace postoupí výkon práva
myslivosti za úplatu mysliveckému sdružení
nebo státní organizaci lesního hospodářství
v oboru působnosti ministerstva zemědělství,
lesního a vodního hospodářství.
Státní organizace může též
vykonávat právo myslivosti na vlastní účet.
(1) Státní organizace a myslivecká
sdružení, které vykonávají v
honitbě právo myslivosti (v dalším "uživatel
honitby"), jsou povinny spravovat honitbu s péčí
socialistického hospodáře a ustanovit k tomu
kvalifikovaného mysliveckého hospodáře.
Kvalifikaci mysliveckých hospodářů,
jejich povinnosti a oprávnění upraví
ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství po projednání
s Československým mysliveckým svazem.
(2) Mysliveckého hospodáře schvaluje
okresní národní výbor k návrhu
uživatele honitby; před schválením si
vyžádá vyjádření Československého
mysliveckého svazu. Schválenému mysliveckému
hospodáři vydá okresní národní
výbor průkaz o oprávnění vykonávat
tuto funkci
(1) Smlouva o postoupení výkonu práva
myslivosti musí být uzavřena písemně
na dobu 10 let. K platnosti této smlouvy, její změně
nebo prodloužení je třeba schválení
okresním národním výborem.
(2) Jedno myslivecké sdružení smí
uzavřít smlouvu o postoupení výkonu
práva myslivosti jen v jedné honitbě. Výjimky
může ve zvlášť odůvodněných
případech povolit okresní národní
výbor na doporučení krajského výboru
Československého mysliveckého svazu.
(3) Myslivecké sdružení nesmí
postoupit jinému výkon práva myslivosti v
honitbě, ani v její části..
(4) Smlouva o postoupení výkonu práva
myslivosti zaniká:
a) uplynutím doby,
b) zánikem honitby,
c) zánikem mysliveckého sdružení,
d) výpovědí jedné ze smluvních
stran pro nedodržení podmínek smlouvy, popřípadě
dohodou těchto stran schválenými okresním
národním výborem,
e) rozhodnutím okresního národního
výboru o zrušení smlouvy v případě,
že uživatel honitby porušuje hrubě nebo
opětovně předpisy o myslivosti nebo zásady
řádného mysliveckého hospodaření
a nezjedná ve lhůtě stanovené okresním
národním výborem nápravu,
f) rozhodnutím o vyhrazení výkonu práva
myslivosti podle § 18 odst. 1.
(1)Přejde-li právo myslivosti, jehož
výkon je smlouvou postoupen, na jinou socialistickou organizaci,
vstupuje tím tato organizace do smlouvy o postoupení
výkonu práva myslivosti na místo dosavadní
organizace; to platí obdobně o nárocích
na náhradu podle § 12.
(2) Změny uznaných honiteb, ve kterých
je výkon práva myslivosti smlouvou postoupen, lze
provádět jen po zániku této smlouvy.
(1) Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
může z důvodu obecného zájmu,
a jde-li o zájem ochrany přírody v dohodě
s ministerstvem školství a kultury, omezit nebo zakázat
výkon práva myslivosti v některých
honitbách, stanovit podmínky jeho výkonu
a vydat pokyny pro schvalování plánu mysliveckého
hospodaření a lovu v takových honitbách,
popřípadě zřídit v nich rezervace
pro zvěř a učinit opatření
k zajištění péče o ně.
Z uvedených důvodů může si ministerstvo
zemědělství, lesního a vodního
hospodářství vyhradit v některých
honitbách za úplatu výkon práva myslivosti
a pověřit jím některou státní
organizaci.
(2) Uživatel honitby může žádat,
aby okresní národní výbor část
honitby, v níž jsou výjimečně
vhodné podmínky pro intenzívní chov
bažantů, prohlásil za uznanou bažantnici;
při uznávání této bažantnice
může okresní národní výbor
přičlenit k honitbě cizí honební
pozemky v rozsahu nutném pro zajištění
úspěšného chovu bažantů.
O náhradě socialistické organizaci, která
má ve správě nebo užívání
takto přičleněné honební pozemky,
platí obdobně ustanovení § 12.
(1) Zvěří podle tohoto zákona
se rozumí:
a) zvěř užitková:
srstnatá: jelen (příslušníci
rodu Cervus), daněk skvrnitý (Dama dama L.), srnec
obecný (capreolus capreolus L.), jelenec (příslušníci
rodu Odocoileus), los evropský (Alces alces L.), kamzík
horský (Rupicapra rupicapra L.), kozorožec horský
(Capra ibex L.), koza bezoárová (Capra aegagrus
Erxleben), muflon (Ovis musimon Pall.), prase divoké (Sus
scrofa L.), svišť horský (Marmota marmota L.),
zajíc polní (Lepus europaeus Pall.), králík
divoký (Oryctolagus cuniculus L.),
pernatá: drop velký (Otis tarda L.), tetřev
hlušec (Tetrao urogallus L.), tetřívek obecný
(Lyrurus tetrix L.), jeřábek lesní (Tetrastes
bonasia L.), krocan divoký (Melaagris gallopavo L.), bažant
(příslušníci rodu Phasianus, Syrmaticus,
Chrysolophus, Gennaeus), koroptev polní (Perdix perdix
L.), hřivnáč (Columba palumbus L.), doupňák
(Columba oenas L.), hrdlička zahradní (Streptopelia
decaocto Fr.), hrdlička divoká (Streptopelia turtur
L.), sluka lesní (Scolopax rusticola L.), bekasina otavní
(Capella gallinago L.), kvíčala (Turdus pilaris
L.), lyska černá (Fulica atra L.), husa (příslušníci
rodu Anser), berneška (příslušníci
rodu Branta), kachny (příslušníci podčeledi
Annatinae,)
b) zvěř škodná:
srstnatá: medvěd brtník (Ursus arctos L.),
rys ostrovid (Lynx lynx L.), kočka divoká (Felis
silvestris Schreb.), vlk (Canis lupus L.), liška obecná
(Vulpes vulpes L.), kuna lesní (Martes martes L.), kuna
skalní (Martes foina Erxl.), mývalovec kuní
(Nyctereutes procyonoidaes Cray), tchoř tmavý (Putorius
putorius L.), tchoř světlý (Putorius eversmanm
Less.), lasice hranostaj (Mustela erminea L.), lasice kolčava
(Mustela nivalis L.), vydra říční
(Lutra lutra L.), jezevec lesní (Meles meles L.), veverka
obecná Sciurus vulgaris L.), ondatra pižmová
(Ondatra zibethica L.),
pernatá: orel (příslušníci rodu
Aquila), orlovec říční (pandion haliaetus
L.), jestřáb lesní (Astur gentilis L.), krahujec
obecný (Accipiter nisus L.), poštolky (Cerchneis B.),
pochop (Circus aeruginosus L.), pilich (Circus cyaneus L.), moták
lužní (Circus pygargus L.), káně lesní
(Buteo buteo L.), káně rousná (Buteolagopus
Pont.), výr velký (Bubo bubo L.), sovy příslušníci
čeledi Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea
L.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo L.), roháč
(Podiceps cristatus L.), racek chechtavý (Larus ridibundus
L.), vrána obecná (Corone corone L.), havran polní
(Trypanocorax frugilegus L.), straka obecná (Pica pica
L.), sojka obecná (Carrulus glandarius.), kavka obecná
(Colceus monedula L.).
(2) Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
může spolu s ministerstvem školství a
kultury a po projednám s Československým
mysliveckým svazem měnit výpočet zvěře.
(3) Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
dbá ve spolupráci s Československým
mysliveckým svazem, aby v přírodě
zůstaly zachovány veškeré druhy zvěře.
K tomu účelu činí v dohodě
s ministerstvem školství a kultury a po projednání
s Československým mysliveckým svazem potřebná
opatření.
(1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře
před nepříznivými vlivy, zejména
před strádáním, škodlivými
zásahy lidí, škodnou zvěří
a škodlivými zvířaty a ochrana mysliveckých
zařízení.
(2) Zajištění řádné
ochrany myslivosti je povinností každého uživatele
honitby; v rámci této povinnosti je uživatel
honitby též povinen pro každých jejích
500 ha ustanovit mysliveckou stráž. Mysliveckou stráží
může být jen ten, kdo má platný
lovecký lístek; schvaluje ji k návrhu uživatele
honitby okresní národní výbor, který
ji též vezme do slibu. Myslivecká stráž
je povinna nosit při výkonu své činnosti
služební odznak se státním znakem.
(1) Myslivecká stráž je oprávněna
zejména:
a) zadržet osoby, které přistihne se střelnou
zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí v honitbě
nebo při neoprávněném výkonu
práva myslivosti anebo při činu tímto
zákonem zakázaném a zjistit jejich totožnost.
V takových případech je zejména oprávněna
odebrat přistiženým osobám zbraně,
lovecké a chytací nástroje, chycenou nebo
ulovenou zvěř, popřípadě i
loveckého psa a fretku, vykázat je z honitby, a
jsou-li neznámy odevzdat je orgánu veřejné
bezpečnosti. Přistižené osoby jsou povinny
uposlechnout. Odebrané zbraně a nástroje
odevzdá myslivecká stráž neprodleně
orgánu veřejné bezpečnosti;
b) usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv
svého vedoucího a ve vzdálenosti větší
než 200 m od nejbližšího trvale obydleného
domu hledají nebo pronásledují zvěř
anebo se k ní plíží. Toto oprávnění
se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li
se od stáda více než 200 m a na psy lovecké,
slepecké, zdravotnické, vojenské a služební,
pokud jako takoví jsou k rozeznání a pokud
se při výkonu služby nebo při výcviku
vzdálí z vlivu svého vedoucího jen
přechodně;
c) usmrcovat kočky potulující se v honitbě
ve vzdálenosti větší než 200 m
od nejbližšího trvale obydleného domu
nebo pokud je ve vzdálenosti kratší než
200 m přistihne při pytlačení;
d) lovit v honitbě škodnou zvěř (§
19 odst. 1 písm. b) a hubit zvířata škodlivá
myslivosti (pytlačící psy, kočky a
v bažantnicích ježky)
(2) Oprávnění podle odstavce 1
písm. b) až d) přísluší
též členům mysliveckých sdružení
a uživatel honitby je může přenést
i na loveckého hosta.
(3) Vlastníkům psů a koček
je zakázáno nechat je volně pobíhat
v honitbě. V případě jejich usmrcení
může vlastník požadovat náhradu
škody jen tehdy, dokáže-li, že k jejich
usmrcení nedošlo za okolností uvedených
v odstavci 1 písm. b) až d).
(1) Při obhospodařování
pozemků jsou jejich uživatelé povinni dbát
o to, aby nebyly způsobovány zbytečné
škody na zvěři. Na honebních pozemcích
je po celý rok zakázáno vypalovat křoviny,
trávu, plevel a suchý rákos, jakož i
mýtit a vyřezávat živé ploty
a křoviny. Výjimky může povolit místní
národní výbor.
(2) Na žádost uživatele honitby může
okresní národní výbor, zejména
v době hnízdění a kladení mláďat,
omezit vstup do honitby nebo jejích částí.
(1) V zájmu ochrany zvěře jsou
uživatelé polních honiteb povinni pečovat
o zakládání remízků a uživatelé
lesních honiteb o zakládání políček
pro zvěř na pozemcích, na kterých
jim to okresní národní výbor na jejich
žádost povolí.
(2) Uživatel honitby je povinen zřizovat
krmelce a zásypy, jakož i vhodné úkryty
pro zvěř ve volném poli a v době nouze,
zejména v zimě, zvěř přikrmovat.
(3) Zjistí-li okresní národní
výbor, že zvěř trpí hladem zaviněním
uživatele honitby, a nezjedná-li uživatel honitby
na výzvu okresního národního výboru
okamžitou nápravu, nařídí okresní
národní výbor krmení zvěře
na jeho náklad.
(1) Uživatel honitby je povinen vypracovat plán
mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě
a zajistit v něm provedení lovu (včetně
odchytu) zvěře v rozsahu a druzích, který
pro honitbu vyplývá z rozpisu celostátního
plánu lovu (včetně odchytu) stanoveného
ministerstvem zemědělství, lesního
a vodního hospodářství.
(2) Plán mysliveckého hospodaření
a lovu schvaluje okresní národní výbor.
(3) Směrnice pro vypracování a
schvalování plánu mysliveckého hospodaření
a lovu v honitbách vydá ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
po projednání s Československým mysliveckým
svazem.
(1) Uživatel honitby je povinen zajistit splnění
plánu mysliveckého hospodaření a lovu
schváleného okresním národním
výborem. Jestliže uživatel honitby bez vážných
důvodů plán neplní, může
okresní národní výbor zajistit splnění
plánu na jeho náklad. Výnosy za zvěř
budou pak po odečtení nákladů ponechány
uživateli.
(2) Myslivecký hospodář je povinen
vést záznamy o hospodaření v honitbě
a podávat hlášení pro statické
účely.
Dobu lovu jednotlivých druhů zvěře,
popřípadě její hájení
stanoví ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
v dohodě s ministerstvem školství a kultury
a po projednání s Československým
mysliveckým svazem.
(1) Uživatel honitby je povinen sledovat a dohledávat
zvěř postřelenou nebo jiným způsobem
zraněnou, která přeběhne nebo přeletí
do cizí honitby nebo na nehonební pozemky, je však
povinen předem zpravit mysliveckého hospodáře
cizí honitby, který se může sledování
a dohledávání zvěře zúčastnit;
stejně tak je povinen o tom předem zpravit uživatele
nehonebních pozemků. Zvěř patří
uživateli honitby, z níž přeběhla
nebo přeletěla.
(2) Zvěř zhaslá nebo padlá,
která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích,
náleží uživateli nejbližší
honitby.
Uživatel honitby je povinen používat při
výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného
psa. Bližší pokyny o používání
takových psů, o jejich kvalifikaci a počtu
pro jednotlivé honitby vydá po projednání
s Československým mysliveckým svazem ministerstvo
zemědělství, lesního a vodního
hospodářství.
(1) Je-li v zájmu zemědělské
nebo lesní výroby anebo v zájmu mysliveckého
hospodaření třeba, aby počet některého
druhu zvěře byl snížen, může
okresní národní výbor po projednání
s Československým mysliveckým svazem povolit,
popřípadě uložit uživateli honitby
příslušnou úpravu stavu zvěře.
Nevyhoví-li uživatel honitby takovému příkazu,
může jej okresní národní výbor
dát provést na jeho náklad. Výnosy
za zvěř budou pak po odečtení nákladů
odevzdány uživateli honitby. Taková úprava
se provede v rámci plánu lovu (odchytu) zvěře
stanoveného pro obvod okresního národního
výboru.
(2) Vyskytne-li se potřeba lovu některého
druhu zvěře v době hájení pro
účely vědecké, povoluje takový
lov ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství, a jde-li o
vzácné nebo na bytí ohrožené
druhy zvěře v dohodě s ministerstvem školství
a kultury.
(3) Okresní národní výbor
může povolit z důvodu obecného zájmu
odchyt zvěře i v době hájení.
(4) Okresní národní výbor
může po projednání s Československým
mysliveckým svazem povolit v době hájení
mimořádný lov poraněné zvěře
a lov zvěře pro účely výcviku
a zkoušek loveckých psů; ulovená zvěř
se započítává do plánu mysliveckého
hospodaření a lovu stanoveného pro tuto honitbu.
(5) Vznikne-li potřeba omezit stavy některého
druhu zvěře na nehonebních pozemcích,
povoluje lov na těchto pozemcích na žádost
jejich uživatelů okresní národní
výbor. Provedením lovu pověří
okresní národní výbor podle návrhu
Československého mysliveckého svazu osoby,
které mají platné lovecké lístky;
ulovená zvěř patří těmto
osobám.
(1) Lov zvěře smí být prováděn
jen způsobem odpovídajícím zásadám
řádného výkonu práva myslivosti,
ochrany zvěře a ochrany přírody. Zejména
se zakazuje:
a) lovit zvěř způsobem, jímž
se zbytečně trýzní, trávit
zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem; myslivecký
hospodář a myslivecká stráž však
mohou, dodrží-li předpisy o používání
jedů, trávit vrány, straky a lišky fosforovým
těstem nebo strychninem v uzavřených vejcích,
popřípadě jiným jedem;
b) střílet na spárkatou zvěř
broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používat
při střelbě na ni nábojnic s okrajovým
zápalem nebo nábojnic kratších než
40 mm, i když jde o ránu dostřelnou;
c) střílet spárkatou zvěř v
době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců
a solisk;
d) lovit zvěř kromě prasat divokých,
tetřevů, tetřívků a sluk za
noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před
východem slunce;
e) lovit zvěř spárkatou na čekané
ve vzdálenosti do 100 m od hranic honitby a lovit bažanty
ve vzdálenosti do 200 m od hranic cizí bažantnice;
f) chytat zvěř do ok nebo na lep;
g) používat při nahánění
a lovu zvěře umělých zdrojů
světelných;
h) používat psů, kromě psů nízkonohých,
ke štvaní zvěře.
(2) Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
může po projednání s Československým
mysliveckým svazem stanovit, které další
způsoby lovu jsou zakázány nebo omezeny,
popřípadě může stanovit určité
způsoby lovu.
(1) Kdo vykonává právo myslivosti,
musí mít u sebe lovecký lístek, a
jde-li o člena mysliveckého sdružení
nebo loveckého hosta, též povolenku k lovu.
Tyto průkazy je povinen předložit na požádání
orgánu veřejné bezpečnosti, mysliveckému
hospodáři a myslivecké stráži.
(2) Povolenky k lovu vydává na předepsaném
tiskopise uživatel honitby. Povolenky k lovu nepotřebují
myslivecký hospodář a osoby vykonávající
právo myslivosti v jeho přítomnosti. Pro
sbírání vajec zvěře pernaté,
shozů paroží a chytání ondatry
pižmové se nevyžaduje lovecký lístek
a postačí povolenka k lovu. Myslivecké sdružení
nesmí vydávat československým občanům
povolenky k lovu za úplatu.
(3) Lovecké lístky vydává
okresní národní výbor, v jehož
obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům,
kteří nemají trvalý pobyt v Československé
socialistické republice, vydává lovecký
lístek okresní národní výbor,
v jehož obvodu se zdržují.
(4) Druhy loveckých lístků jsou:
a) lovecký lístek pro československé
občany,
b) lovecký lístek pro posluchače odborných
škol, na kterých jsou vychováváni myslivci
z povolání,
c) lovecký lístek pro myslivce a lesníky
z povolání,
d) lovecký lístek pro cizince.
(5) Bližší předpisy o vydávání
a odebírání loveckých lístků,
zejména o tom, komu musí nebo může být
lovecký lístek odepřen, vydá ministerstvo
zemědělství, lesního a vodního
hospodářství v dohodě s ministerstvem
vnitra a ministerstvem financí.
(1) Českoslovenští občané
i cizinci, kteří vykonávají právo
myslivosti, musí být pojištěni proti
následkům zákonné odpovědnosti
za škody způsobené při této činnosti
ublížením na zdraví nebo usmrcením
jiných osob bez omezení pojistných částek
a za škody na věcech nejméně na částku
50 000 Kčs za jednu pojistnou událost. Pojistné
podmínky, které blíže upraví
rozsah tohoto pojištění, nesmějí
obsahovat výhradu, že pojistná ochrana odpadá
v případě neopatrného chování
pojištěného.
(2) Za osoby, které požívají
v Československé socialistické republice
diplomatických a konzulárních výsad
a imunit, uzavírá pojištění ministerstvo
zahraničních věcí. Diplomatické
nebo konzulární průkazy vydané těmto
osobám ministerstvem zahraničních věcí
nahrazují lovecký lístek.
(1) Uživatel honitby smí prodávat
jen zvěř, kůže zvěře,
zvěřinu a vejce pernaté zvěře,
pocházející z jeho honitby; předpisy
veterinární a hygienické zůstávají
nedotčeny. Myslivecký hospodář musí
vést záznamy o tom, komu, kdy a jaké množství
které zvěře (zvěřiny) nebo
vajec pernaté zvěře bylo dodáno.
(2) Počínaje 16. dnem doby hájení
až do jejího skončení mohou zvěřinu
užitkové zvěře prodávat jen podniky
státního a družstevního obchodu a zpracovávat
jen závody veřejného stravování
a závodní jídelny.
(3) Pokud je u některých druhů
zvěře doba hájení rozdílná
podle jejího pohlaví, smí být zvěřina
nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy,
lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.
(4) Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
může zavést lístky o původu zvěře,
popřípadě jiný způsob kontroly
ulovené zvěře.
(1) Uživatel honitby je povinen hradit:
a) škodu, která byla v honitbě způsobena
výkonem práva myslivosti na honebních pozemcích
nebo na polních plodinách dosud nesklizených,
vinné révě nebo na lesních porostech;
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích
nebo na polních plodinách dosud nesklizených,
vinné révě nebo na lesních porostech
způsobila zvěř užitková.
Je-li uživatelem honitby myslivecké sdružení,
ručí za náhradu škody všichni jeho
členové rukou společnou a nerozdílnou.
(2) Škody způsobené užitkovou
zvěří, která unikla z obory, je povinen
hradit uživatel obory, pokud neprokáže, že
uniknutí zvěře bylo umožněno
poškozením ohražení neodvratitelnou událostí,
nebo osobou, za niž neodpovídá.
(3) Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
v dohodě s ministerstvem financí stanoví,
kdo a za jakých podmínek hradí škodu,
kterou způsobil na včelstvech a domácím
zvířectvu medvěd.
(4) Uživatel honebního pozemku je povinen
učinit přiměřená opatření
k zabránění škod působených
zvěří, přičemž však
nesmí být zvěř zraňována.
Pokud uživatel honebního pozemku taková opatření
neprovede, snižuje se náhrada škody podle míry
jeho zavinění. Stejná opatření
může učinit uživatel honitby, pokud se
tím neomezuje užívání pozemku.
(5) Škody způsobené zvěří
na pozemcích nehonebních nebo vinné révě
neošetřené proti škodám působeným
zvěří (přihrnutí hlíny,
ochranný nátěr apod.), dále na neoplocených
zahradách ovocných a zelinářských
nebo na květinových školkách, stromořadích
nebo na stromech porůznu rostoucích, anebo na pozemcích
s vysokocennými plodinami se nenahrazují. 0 tom,
která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných
případech okresní národní výbor.
(6) Škody způsobené zvěří
na plodinách nesklizených v agrotechnických
lhůtách se nehradí. Rovněž se
nehradí škody na plodinách uskladněných
na honebních pozemcích - krechty, siláže
- nebyla-li učiněna opatření, jimiž
jsou tyto plodiny účinně chráněny
proti škodám působeným zvěří.
(1) Poškozený a uživatel honitby se
mají o náhradě škody (§ 34) dohodnout.
Nedohodnou-li se, rozhodne o povinnosti k náhradě
škody tříčlenná rozhodčí
komise. Stálými členy rozhodčí
komise jsou zástupce okresního národního
výboru a zástupce okresního výboru
Československého mysliveckého svazu. Tyto
členy jmenuje a odvolává okresní národní
výbor, který jim také vydá doklad
o jejich jmenování. Třetím členem
rozhodčí komise je zástupce místního
národního výboru, v jehož obvodu škoda
vznikla. Předsedou komise je zástupce okresního
národního výboru. Jmenování
členů rozhodčí komise a jejich náhradníků
oznámí okresní národní výbor
příslušným místním národním
výborům a okresnímu výboru Československého
mysliveckého svazu.
(2) Členové komise mají nárok
na náhradu ušlé odměny za práci
a náhradu nutných hotových výdajů.
(1) Neoznámí-li poškozený
předsedovi rozhodčí komise způsobenou
škodu a požadovanou výši náhrady
v případě poškození zemědělských
plodin do 14 dnů a v případě poškození
lesních kultur do 30 dnů ode dne, kdy škoda
vznikla, a neohlásí-li současně, jaká
opatření učinil k zabránění
škod působených zvěří,
pozbývá nároku na náhradu. Byla-li
škoda způsobena na zemědělských
plodinách a její výše se dá zjistit
teprve v době sklizně, může uživatel
honitby žádat, aby rozhodnutí o výši
škody bylo odloženo až do doby sklizně;
byla-li škoda způsobena na lesních kulturách,
může žádat o odložení do 15.
srpna.
(2) Předseda rozhodčí komise uvědomí
písemně uživatele honitby o ohlášeném
požadavku a vyzve poškozeného a uživatele
honitby, aby se o náhradě škody dohodli. Nedohodnou-li
se, sta. noví předseda rozhodčí komise
místo a dobu jednání a tyto údaje
oznámí ostatním členům komise
a účastníkům.
(3) Předseda rozhodčí komise vyzve
před zahájením jednání opětně
účastníky k uzavření smíru;
bylo-li jeho vyzvání bezvýsledné,
zahájí jednání. Řízení
rozhodčí komise musí směřovat
k tomu, aby co nejdříve byl zjištěn
stav věci jako podklad pro rozhodnutí.
(4) O jednání rozhodčí
komise se sepíše zápis, který v závěru
obsahuje rozhodnutí o výši náhrady škody
se lhůtou, do kdy má být zaplaceno. Zápis
se sepíše též, dojde-li ke smíru.
(5) Rozhodnutí rozhodčí komise
a smír před ní uzavřený jsou
soudně vykonatelné. Oznámí-li některý
z účastníků předsedovi rozhodčí
komise do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí
sděleno, že s rozhodnutím rozhodčí
komise nesouhlasí, pozbývá toto rozhodnutí
účinnosti. Předseda rozhodčí
komise je povinen vyrozumět účastníky
o tom, že rozhodnutí pozbylo účinnosti.
Neuplatní-li poškozený do 30 dnů ode
dne, kdy bylo toto vyrozumění doručeno, nárok
na náhradu škody v občanskoprávním
řízení u soudu, pozbývá nároku
na náhradu škody.
Náhrady členům rozhodčí komise,
jakož i náhrady spojené s jednáním
komise, nese okresní národní výbor,
který je může uložit účastníku
řízení, jestliže je zavinil zejména
podáváním svévolných návrhů
nebo úmyslným protahováním řízení.
(1) Ústřední řízení
myslivosti přísluší ministerstvu zemědělství,
lesního a vodního hospodářství.
V krajích a okresech řídí myslivost
krajské a okresní národní výbory.
Úkoly v myslivosti zajišťují tyto orgány
za účinné spolupráce s Československým
mysliveckým svazem.
(2) Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
a krajské a okresní národní výbory
mohou pozastavit výkon usnesení a opatření
Československého mysliveckého svazu, popřípadě
jeho organizačních složek, pokud odporují
platným předpisům.
(3) Působnost národních výborů
ve věcech myslivosti, pokud se vztahuje na organizace v
oboru působnosti ministerstva národní obrany,
vykonává ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství.
(4) Stanoví-li tento zákon, že opatření
prováděná ministerstvem zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
nebo národními výbory mají být
projednána s Československým mysliveckým
svazem, projednává zamýšlená
opatření ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
s ústředním výborem Československého
mysliveckého svazu, krajské národní
výbory s krajskými organizačními složkami
tohoto svazu a okresní národní výbory
s jeho okresními nebo základními organizačními
složkami.
(1) Socialistické organizace, které mají
ve správě nebo užívání
honební pozemky, oznámí do 30 dnů
ode dne účinnosti tohoto zákona příslušnému
okresnímu národnímu výboru výměry,
popřípadě další údaje
týkající se těchto pozemků.
Půjde-li o honební pozemky, které splňují
podmínky stanovené tímto zákonem pro
uznání honitby, požádají současně
o jejich uznání; v ostatních případech
navrhnou nové vhodné uspořádání.
(2) Oznámení o honebních pozemcích,
které nejsou ve správě nebo užívání
socialistických organizací, předloží
okresnímu národnímu výboru místní
národní výbory.
(3) Na základě předložených
oznámení rozhodne okresní národní
výbor s účinností od 1. ledna 1963
o uznání, popřípadě o novém
vhodném uspořádání honiteb
ve svém obvodu (§§ 6 až 8), a to v termínech
stanovených prováděcím předpisem.
(1) Dosavadní honební společenstva
zanikají dnem 31. prosince 1962.
(2) Dosavadní myslivecké společnosti,
které odpovídají zásadám tohoto
zákona, převzaly stanovy vydané ministerstvem
zemědělství, lesního a vodního
hospodářství a vykonávají právo
myslivosti v honitbě, která bude uznána (§
39 odst. 3), se přeměňují dnem schválení
těchto stanov okresním národním výborem
na myslivecká sdružení. Ostatní myslivecké
společnosti zanikají dnem 31. prosince 1962.
(3) Způsob likvidace zaniklých honebních
společenstev a mysliveckých společností,
jakož i opatření o likvidačních
přebytcích stanoví ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
v dohodě s ministerstvem financí.
(1) Dosavadní smlouvy o pronájmu, které
se týkají honiteb, jež budou uznány
podle § 39 odst. 3, a v nichž jednou ze smluvních
stran je myslivecká společnost, která se
přemění v myslivecké sdružení
podle § 40 odst. 2, je třeba přizpůsobit
ustanovením tohoto zákona. Upravené smlouvy
musí být předloženy okresnímu
národnímu výboru; nového schválení
smlouvy však není třeba.
(2) Ostatní smlouvy o pronájmu honiteb
zanikají dnem 31. prosince 1962.
Bažantnice (včetně připojených
honebních pozemků), jejichž zřízení
povolil okresní národní výbor podle
dosavadních předpisů, zůstávají
zachovány; pokud v zájmu řádného
mysliveckého hospodaření bude třeba
je zaokrouhlit, popřípadě přičlenit
k nim cizí polní honební pozemky, učiní
tak okresní národní výbor podle ustanovení
tohoto zákona.
Počínaje dnem 1. ledna 1965 jsou uživatelé
honiteb povinni zajistit řádný výkon
práva myslivosti mysliveckými hospodáři,
kteří mají kvalifikaci stanovenou pro zastávání
této funkce (§ 15).
(1) Za účelem získání
vyšší odborné kvalifikace se provádějí
vyšší odborné myslivecké zkoušky.
Ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství může
stanovit, pro které služební funkce je třeba
vyšší odborné myslivecké zkoušky,
a upravit způsob jejího provádění.
(2) Předpisy potřebné k provedení
tohoto zákona vydá ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady.
(1) Zrušují se
zákon č. 225/1947 Sb., o myslivosti, a všechny
předpisy vydané k jeho provedení.
vyhláška Nejvyššího úřadu
cenového č. 699/1949 Ú. l., kterou se stanoví
nejvýše přípustné pachtovné
z honiteb,
vyhláška ministerstva zemědělství
č. 531/1950 Ú. l., o úpravě odchytu,
komorování, výkupu a odbytu zvěře,
vyhláška ministerstva zemědělství
a lesního hospodářství č. 127/1958
Ú. l., o zřizování a obhospodařování
bažantnic,
vyhláška ministerstva zemědělství
č. 26/1960 Sb., o chytání ondatry pižmové
a sběru jejích kožek.
(2) Zrušují se dále
zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení
přísežné stráže, určené
k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti
a rybářství, a
zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných
hajných k ochraně lesů, polního majetku,
myslivosti, rybářství a vod a vodních
děl,
pokud se vztahují na přísežnou stráž
(přísežné hajné) k ochraně
myslivosti.