Předseda Národního shromáždění
Fierlinger a místopředsedové Valo,
Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil,
dr. Škoda.
Členové politického byra ÚV KSČ
místopředseda vlády Barák,
místopředseda vlády a předseda Státní
plánovací komise inž. Šimůnek;
kandidáti politického byra ÚV KSČ:
místopředsedkyně vlády inž. Jankovcová,
Köhler, Hlína, místopředseda
vlády Strechaj; tajemníci ÚV KSČ
Dubček, Koucký; ministři dr.
h. c. Plojhar, dr. Neuman, Biľak, Černík,
Václav David, Ďuriš, Krajčír,
Krutina, arm. gen. Lomský, Poláček,
dr. Štrougal, dr. Kahuda, Reitmajer.
270 poslanců podle prezenční listiny.
Předseda Fierlinger (zvoní): Soudružky
a soudruzi. Zahajuji 11. schůzi Národního
shromáždění.
Dovolte mi, abych vás seznámil s pořadem
dnešní schůze, na jehož návrhu
se předsednictvo Národního shromáždění
usneslo, a který byl již poslancům Národního
shromáždění rozeslán:
1. Zpráva předsedy Nejvyššího soudu
o činnosti a dalších úkolech soudů
při upevňování socialistické
zákonnosti.
2. Volba soudců Nejvyššího soudu a soudců
z povolání vojenských soudů.
3. Společná zpráva výborů průmyslového,
zdravotního a ústavně právního
(tisk 75) k vládnímu návrhu zákona
(tisk 71) o náhradách při úrazech
a nemocech z povolání.
Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu
nějaké připomínky? (Nikdo.)
Nemá.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Zjišťuji, že Národní shromáždění
je způsobilé se usnášet.
Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo svůj denní pořad.
Soudružky a soudruzi poslanci!
Na pořadu našeho jednání máme
velmi důležitý akt, jímž je volba
soudců Nejvyššího soudu a soudců
z povolání vojenských soudů. Stěžejním
principem soudnictví v Československé socialistické
republice je široká účast lidu na jeho
výkonu. Proto také výstavba našeho soudnictví
se ubírá důsledně cestou jeho postupného
zlidovění. Ústava Československé
socialistické republiky prohloubila zásadu demokratismu
v našem soudnictví - volitelnost soudců. Proto
také v proinci t. r. proběhly u nás volby
soudců do okresních i krajských soudů.
Podle článku 99 Ústavy Národní
shromáždění volí soudce Nejvyššího
soudu a podle § 45 zákona o organizaci soudů
volí též soudce z povolání vojenských
soudů.
Dnešní volbou v Národním shromáždění
bude dokončeno zvolení soudců do všech
kategorií soudů.
Dříve než přikročíme k
projednávání prvního bodu pořadu
bude třeba zvolit komisi Národního shromáždění
pro volby soudců Nejvyššího soudu a soudců
z povolání vojenských soudů, která
prozkoumá příslušné návrhy
a podá Národnímu shromáždění
zprávu.
Předsednictvo Národního shromáždění
navrhuje, aby byla zvolena komise Národního shromáždění
pro volby soudců v tomto složení: předseda
komise: dr. Škoda, členové: Kleňhová-Besserová,
dr. Kyselý, gen. L. Svoboda, Hodinová-Spurná,
Gemrot, dr. Kučera, Štefánik,
Homola, Čermák, Zvára,
Matějička, Bubník, Pešák,
Manďák, Mockovčiak, Lapárová,
Litvaj, Lenárt, Pšek, Prchlík.
Má někdo k tomuto návrhu nějaké
připomínky nebo jiný návrh? (Nikdo.)
Nemá.
Můžeme proto přistoupit k hlasování.
Kdo tedy souhlasí s tím, aby Národní
shromáždění zvolilo komisi pro volbu
soudců Nejvyššího soudu a soudců
z povolání vojenských soudů podle
návrhu předsednictva Národního shromáždění,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
jednomyslně zvolilo komisi pro tyto volby podle
předloženého návrhu.
Přistoupíme k projednání prvního
bodu pořadu, kterým je
1. Zpráva předsedy Nejvyššího
soudu o činnosti a dalších úkolech soudů
při upevňování socialistické
zákonnosti.
Uděluji slovo předsedovi Nejvyššího
soudu dr. Urválkovi.
Předseda Nejvyššího soudu dr. Urválek:
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci,
dnes Národní shromáždění
zvolí soudce Nejvyššího soudu a vojenské
soudce z povolání. Tím budou dovršeny
volby soudců v celé soustavě československých
soudů podle hluboce demokratických zásad
naší socialistické Ústavy.
Dříve než přistoupí Národní
shromáždění k volbě, podávám
podle čl. 46 Ústavy Československé
socialistické republiky zprávu o činnosti
a dalších úkolech soudů při upevňování
socialistické zákonnosti.
Při hodnocení činnosti soudů a rozboru
jejich dalších úkolů je nutné
přihlížet k tomu, že soudy vstupují
do nového volebního období za změněných
podmínek, kdy úplně a definitivně
zvítězil socialismus v naší zemi, kdy
rozvíjíme úsilí o vybudování
vyspělé socialistické společnosti.
Tato základní skutečnost se musí nezbytně
plně projevit také v činnosti našich
soudů, jejich organizaci a metodách jejich práce.
Vybudováním socialismu v naší zemi došlo
k podstatným změnám ve všech oblastech
našeho života. Dosaženou etapu vývoje naší
společnosti vyjadřuje naše nová socialistická
ústava, která je současně programem
dalšího rozvoje vyspělé socialistické
společnosti. V naší ústavě je
zakotveno a plně rozvinuto - jako základní
rys rozvoje socialistické státnosti - stálé
prohlubování a rozvíjení socialistické
demokracie, která se uskutečňuje stále
širší účastí pracujících
na správě státu a řízení
hospodářské a kulturní výstavby.
V naší ústavě je výrazně
vyzdviženo, že právě touto cestou, cestou
prohlubování socialistické demokracie, budeme
morálně upevňovat politickou jednotu naší
společnosti, zabezpečovat ochranu naší
země, střežit revoluční vymoženosti
lidu i vytvářet podmínky pro rozvoj jeho
tvůrčích schopností. Usilujeme o to,
aby tyto základní principy naší státnosti
byly plně uplatněny i v činnosti našich
soudů.
Soudruh Novotný ve své zprávě k XXII.
sjezdu KSSS na zasedání ÚV KSČ v listopadu
letošního roku zdůraznil, že nový
program KSSS plně ověřuje správnost
cesty širokého rozvoje socialistické demokracie,
kterou v posledních letech rozhodně nastoupila naše
strana. Podtrhl, že myšlenky nového programu
KSSS o přerůstání státu diktatury
dělnické třídy ve stát všelidový,
mají velký význam i pro práci naší
strany při budování vyspělé
socialistické společnosti a vytváření
předpokladů pro přechod ke komunismu v Československu.
l pro činnost našeho soudnictví platí
slova s. Novotného, že se musíme vážně
zamyslit nad tím, co jsme uskutečnili, čeho
jsme již dosáhli, jaké máme úspěchy
a nedostatky a jaké úkoly nás ještě
čekají, abychom mohli dále zvýšit
účast nejširších vrstev pracujících
a jejich společenských organizací na činnosti
soudů, abychom podstatně zkvalitnili práci
soudů.
Na prosincovém zasedání minulého roku
provedl ústřední výbor naší
strany hluboký rozbor současného stavu socialistické
zákonnosti v širokých společenských
souvislostech. Zdůraznil nutnost zachovávání
našich socialistických zákonů jak státními
orgány, tak i občany a společenskými
organizacemi. Dal konkrétní pokyny k vytvoření
právního řádu, odpovídajícího
dosažené úrovni i potřebám dalšího
rozvoje naší společnosti. Vyslovil požadavek,
aby nové zákony byly jednoduché a lidu srozumitelné
a umožňovaly tak ještě ve větším
rozsahu účast lidu na řízení
státu a národního hospodářství.
Vytyčil úkol dalšího rozšíření
a prohloubení účastí lidu a jeho dobrovolných
organizací v činnosti soudů. Orientoval pozornost
soudů na základní společenské
otázky, na jejichž řešení se mají
ještě účinněji podílet
i soudy.
Na základě pokynů ÚV KSČ byly
vypracovány osnovy významných zákonů.
Národní shromáždění již
přijalo tak významné zákony jako je
zákon o místních lidových soudech,
zákon o organizaci soudů, trestní zákon
a zákon o trestním řízení soudním.
Připravuje se osnova zákona o právu rodinném,
občanského zákoníku, zákona
o řízení ve věcech občanskoprávních,
hospodářského zákoníku a zákoníku
práce. Zákony, které již byly a ještě
budou přijaty, vytvářejí mimořádně
příznivé podmínky pro práci
našich soudů.
Zákon o organizaci soudů, jímž byly
provedeny zásady VIII. hlavy Ústavy, stanovil pevné
organizační základy pro činnost soudů
a poskytl jim další široké možnosti
účinného boje za socialistickou zákonnost,
jichž je nutno využívat.
Podle tohoto zákona byly provedeny volby soudců
všech stupňů, nejdemokratičtější
volby, jaké je možno uskutečnit jen v socialistickém
státě, v němž soudy celou svou činností
slouží zájmům lidu. Za kandidáty
na soudcovské funkce byli vybráni občané
požívající plné důvěry
a pokud jde o soudce, kteří budou vykonávat
svou funkci vedle svého zaměstnání,
nejlepší pracovníci ze závodů,
jednotných zemědělských družstev,
příslušníci inteligence. V předvolební
kampani se zúčastnilo schůzí 5 660
000 občanů. Voleb se zúčastnilo 99,22
% oprávněných voličů a pro
kandidáty na soudcovské funkce hlasovalo 99,98 %
voličů. Takových výsledků bylo
dosaženo především proto, že náš
lid, pevně semknut kolem Komunistické strany Československa,
znovu projevil svou morálně politickou jednotu a
své odhodlání bojovat za naše socialistické
cíle. Takových výsledků bylo dosaženo
také proto, že náš lid volil ze svého
středu ty občany, kteří budou v jeho
zájmu uskutečňovat naše lidové
zákony, občany, k nimž má plnou důvěru.
Volby soudců byly dalším významným
krokem k prohloubení demokratismu našeho zřízení.
Přispěly k tomu, že široké masy
pracujících projevovaly aktívní zájem
na řešení všech otázek našeho
státního a společenského života
a vyjadřovaly se s vysokou politickou zralostí k
otázkám socialistické zákonnosti,
socialistické morálky i k práci soudů.
Volby soudců mají mimořádný
význam pro další činnost soudů,
neboť dále upevnily spojení soudů s
pracujícími. To jsou cenné politické
hodnoty, které všichni soudcové i po volbách
musí dále rozvíjet.
Jednou z významných forem zvyšování
účasti lidu na činnosti soudů a dalšího
prohlubování spojení soudů s pracujícími
je pravidelné podávání zpráv
soudců o jejich činnosti a činnosti soudu,
jehož jsou členy, voličům nebo zastupitelskému
sboru, který je zvolil, jak to všem soudům
ukládá Ústava. V tomto podávání
zpráv se projevuje demokratický charakter našich
soudů, odpovědnost soudců jejich voličům
za výkon funkce, kontrola jejich činnosti ze strany
voličů při plném respektování
soudcovské nezávislosti.
Avšak nejen to. Podávání zpráv
o činnosti umožňuje soudcům, aby s pracujícími
projednávali otázky socialistické zákonnosti,
příčiny porušování zákonnosti
a opatření k zamezení nezákonnostem,
aby rozvíjeli na širokém základě
výchovnou a preventivní činnost a současně
seznamovali naše občany s našimi zákony.
Kontrola činnosti soudů lidem není pouhou
proklamací, ale je důsledně prováděna
tím, že soudce, který své povinnosti
neplní, může být z funkce odvolán.
Tak jsou pro ustanovení do funkcí i činnost
soudců zákonem zakotveny a v praxi prováděny
leninské principy volitelnosti, skládání
účtů a odvolatelnosti z funkce.
Již od roku 1949 podíleli se na činnosti našich
soudců pracující, kteří vykonávali
obětavě, s velkým smyslem pro spravedlnost,
funkci rovnoprávných soudců v senátech
při svém zaměstnání. Dnes po
volbách tvoří soudcovský sbor 52 000
soudců, kteří spojují naše soudy
se závody, s jednotnými zemědělskými
družstvy, se školami, útvary ozbrojených
sil i nejrůznějšími pracovišti.
Z tohoto počtu působí 46 000 soudců
u okresních soudů, které projednávají
bez výjimky všechny občanskoprávní
věci a téměř všechny věci
trestní. Obsahem funkce soudců není jen účast
při rozhodování soudů, ale v podstatně
větší míře výchovná
práce na pracovištích, opřená
o zkušenosti ze soudní praxe.
Jedním z nejnaléhavějších úkolů
po volbách soudců je, využít bohatých
zkušeností a bezprostředních znalostí
problémů hospodářského a společenského
života těchto soudců v celém soudním
řízení a rozhodování. Prostřednictvím
těchto soudců je možno docílit, aby
soudní činnost měla co největší
vliv na široké vrstvy občanů a na upevňování
socialistické zákonnosti.
Naše ústava ukládá společenským
organizacím úkol, vést občany k zachovávání
zákonů, k dodržování pracovní
kázně a pravidel socialistického soužití
a usilovat o to, aby předcházely a zamezovaly jejich
porušování. Je úkolem soudů,
aby v celé své činnosti uplatňovaly
všechny nové formy součinnosti se společenskými
organizacemi pracujících, právě tak
jako s národními výbory, opíraly se
při svém zjišťování podkladů
pro spravedlivé rozhodnutí i při realizaci
soudních rozhodnutí také o jejich pomoc a
zapojovaly tak nejširší vrstvy občanů
do boje proti porušování socialistického
právního řádu.
K tomu vytvářejí také nové
justiční zákony další příznivé
předpoklady. Výrazně se to projevuje v nových
trestních kodexech přijatých před
krátkou dobou Národním shromážděním.
Tak uvedení do soudní praxe nových procesních
institucí, společenské obhajoby a společenské
obžaloby bude znamenat velkou pomoc ku zvýšení
úrovně soudního zřízení
a k tomu, aby soud pronikl k podstatě věci, odhalil
příčiny spáchání trestného
činu a působil k jejich odstranění,
aby plně objasnil charakter činu a osobu pachatele
a zjistil tak všestranně předpoklady pro spravedlivé
rozhodnutí. Právě tak významné
pro činnost soudů je přejímání
záruk společenskou organizací.
Je nezbytné, aby soudy při zavádění
těchto nových ustanovení trestního
řádu do života byly v úzkém,
neformálním styku se společenskými
organizacemi. Úzkou součinností soudu se
společenskou organizací bude také daleko
účinněji zajištěna i převýchova
pachatele, odsouzeného k podmíněnému
trestu, k nápravnému opatření nebo
podmíněně propuštěného.
Společenské poslání soudů v
boji za upevňování zákonnosti je zdůrazněno
i tím, že nový zákon o organizaci soudů
ukládá soudům, aby upozorňovaly na
nedostatky v práci jiných státních
a hospodářských orgánů a institucí,
které zjistí při projednávání
trestních i občanskoprávních věcí
a žádaly o podání zprávy o tom,
jaká opatření byla učiněna
za účelem odstranění zjištěných
nedostatků.
Soudy jsou proto povinny neomezovat se na rozhodnutí konkrétní
věci, ale snažit se o zjištění
všech příčin a souvislostí a
svou autoritou působit k nápravě nedostatků,
ať je zjišťují kdekoliv.
Jedním z nejvýznamnějších opatření,
která byla učiněna k dalšímu
zlidovění soudnictví, bylo přijetí
zákona o místních lidových soudech,
jímž se provádí čl. 101 Ústavy
podle zásad, vytýčených v usnesení
pléna ÚV KSČ z 8. prosince 1960.