Poslední věc, o které se zmíním, je zemědělská mechanizace. Musíme se dívat do světa na zemědělské stroje. Přitom je zajímavé, že se to netýká jen zemědělských strojů, ale - jak jsem se dověděl v kuloárech - platí to i o hutích a strojírenství. Měli by se snad pečlivěji vybírat lidé, kteří jezdí do světa a měli by to být technici a strojaři, kterým skutečně stačí mrknout a hned vědí, co s tím. Zatím tam jezdí hlavně komerční pracovníci, sám mezi ně patřím také a byl jsem nedávno v Anglii. Co bylo všechno platné, měli jsme mít s sebou alespoň dva zemědělské strojaře od soudruha Poláčka, aby si to obhlédli a dokázali to vyrobit.

Doporučoval bych také změnit podmínky zkoušení nových strojů. Nemohu mít nic proti nějakým určeným parametrům, jedná-li se o elektronkové stroje, ale jiná situace je u zemědělských strojů, kde je na první pohled zřejmé, je-li vhodný nebo ne. Vyrobili jsme kombajn na cukrovku a viděl jsem, jak výzkumníci stroj zkoušeli na 50 metrech. Pak vše sebrali do plachty, zvážili. sepsali a řekli, že není k ničemu. Připomínalo mi to příhodu, kde profesor zkouší žáka a dá mu takové otázky, u kterých je předem jasné, že žák propadne.

Než skončím, chtěl bych připomenout, že podle mého názoru i zde se jedná o společenský problém převýchovy lidí. Usnesení jsou dobrá věc, je však třeba je zajistit a ti, kteří je sestavili a schválili, je musí postupně provádět spolu s těmi, kteří je uvádějí v život. Doporučoval bych právě tomuto věnovat více času než vymýšlení dalších usnesení, aby se splnila ta předchozí, která splněna nebyla. Jen tak potom půjdeme rychleji vpřed, tak to od nás žádá společnost a celý život ve vyspělé socialistické společnosti. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Počet rečníkov je vyčerpaný. Hlási sa ešte niekto do rozpravy? Do rozpravy sa hlási posl. Dobiáš, Kulička, Smejkal, s. minister Ďuriš a súdruh minister Šimůnek.

Dávam slovo posl. Kuličkovi.

Posl. Kulička: Soudružky a soudruzi poslanci! Ve zprávě soudruha předsedy Státní plánovací komise se mluvilo o dopravě a speciálně o dopravě železniční. Při této příležitosti bych se chtěl dotázat s. ministra dopravy a spojů na jeden problém. Doprava jako taková musí jít cestou převážení většího množství zboží. Nemůže jít ovšem cestou neustálého prodlužování vlaků, poněvadž vlaky by se do stanic nevešly. Je třeba zvyšovat výrobu velkoprostorových vozů. Jedině touto cestou ministerstvo dopravy může splnit plánované požadavky. Je ale otázka, jak se s velkoprostorovými vozy hospodaří.

Vznáším z tohoto místa otázku, týkající se výroby velkoprostorových vozů VA a VSA, kolik jich doprava dostala, protože je známo, že v krátké době jsou nezpůsobilé, praskají rámy u podvozků a to jde o první kusy v dopravě. Další dodávky těchto vozů se snad do provozu ani nedávají, poněvadž by rozmnožily počet neschopných vozů. Touto otázkou se zabývala některá dopravní instituce, myslím, že zkušební ústav dopravní.

Můj dotaz pozůstává z těchto částí: Do jaké míry dopravní ústav výzkumný tuto tázku vyřešil, je-li mu znám důvod praskání rámů, jestli výroba v příslušném závodě byla zastavena, aby se další zmetky nevyráběly, do jaké míry bude otázka další výroby vyřešena?

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Upozorňujem, že podľa čl. 45 ústavy a podľa § 8 jednacieho a pracovného poriadku NZ sú členovia vlády povinní odpovedať na dotazy buď ihneď alebo najpozdejšie do 30 dní. Žiadam súdruha ministra dopravy, či odpovie ihneď?

Ministr dopravy Vlasák: Vážené soudružky a soudruzi, chci odpovědět na dotaz posl. Kuličky ihned. V současné době máme v naší železniční dopravě 18 % velkoprostorových vozů, které jsme dostávali v posledních letech, zejména ve druhé pětiletce. Tento park budeme stále rozšiřovat, poněvadž je to jediná cesta, jak podporovat potřeby národního hospodářství cestou zvýšeného oběhu vlaků. V tomto velkoprostorovém parku rozhodující podíl hrají odkryté velkoprostorové vozy typu VSA. Jsou to prakticky vozy dovážející uhlí, rudy a jiné sypké hmoty. Vyrábí je naše těžké strojírenství. Malou část, několik set, jsme dostali z Bulharské lidové republiky.

Pokud jde o závady, jsou vcelku dvojího druhu. Jednak drobné závady, které se běžně opravují v našich železničních dílnách a jsou zjišťovány při revizích vozového parku. Ovšem před několika měsíci se zjistily velmi vážné závady spočívající v tom, že po ujetí určitého počtu kilometrů praskají rámy vozů, zejména na podvozcích. Na základě toho jsme museli provést kontrolu všech VSA vozů a vyřadit jich 160 z provozu, poněvadž ohrožovaly bezpečnost dopravy.

Tento problém řešil náš výzkumný ústav dopravní s ministerstvem těžkého strojírenství. Zjistilo se, že příčina závad spočívá ve špatně provedených svarech na podélnících těchto vozů. Současně tento ústav při závodu Tatra ve Studénce navrhl způsob opravy a technologický způsob opravy těchto vozů. Tento způsob je nyní schválen a opravy vozů se provádějí v dílnách pro opravu vozidel. V průběhu prosince a ledna budou opravy provedeny a současně Tatra Studénka změní technologii svarů při výrobě vagónů tak, že dodávky nových vozidel tím nebudou ohroženy. Těch 160 vagónů bude opraveno do konce ledna.

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Žiadam posl. Kuličku, aby sa vyjadril k odpovedi.

Posl. Kulička: Jsem spokojen. Pokud bych ještě potřeboval, obrátím se na ministerstvo dopravy a spojů.

Podpredseda NZ dr. Kyselý: K ďalšiemu dotazu sa prihlásil posl. Dobiáš, dávam mu slovo.

Posl. Dobiáš: Jen krátce několik poznámek k otázkám, které mne vzrušily. Někteří z vás říkali, že naši pracující chtějí plnit plán. Myslím, že to je málo. Oni nejenže chtějí plnit, ale oni jej chtějí překračovat. Pracující člověk má radost z toho, když je dobře výkonný. To pozorujeme mezi lidmi, můžeme to cítit v našich podnicích, kde pracující jsou jako rodina. Když je člověk nemocný, lékař musí dělat diagnózu. Podobně je tomu u nás. Diskusi na dnešním zasedání předcházel rozbor, který provedl ÚV. Když nemoc pokračuje, najdeme lék. Však se najde. Stará formulka má dáti - dal, daleko nestačí. Hospodářský plán to není jen součet čísel, je to součet lidí a je to živý organismus. Řekl bych, že je to každodenní rentgen naší morálky. Mluvíme o kodexu mravnosti, o kodexu morálky. Tu je přímo uskutečněn.

Ty věci se najednou neobjevily, my jsme je pozorovali citlivě v posledních letech. Překážky jsme valili před sebou do příštího života. Musíme je teď odstraňovat. Dovolte mi krátké přirovnání ze života kumštýřského. Napiš dílo, které má úspěch, které je oceněno. To nejde bez tvůrčího zápasu. I začátek druhé pětiletky měl určité těžkosti, větší než měla jeho poslední třetina, která se dařila lépe. Na začátku další pětiletky máme opět potíže. Metody řízení a všechno, co stačilo v menších plánech, nestačí dnes při větších nárocích. Jsem přesvědčen, že to, s jakou otevřeností dnes Národní shromáždění přistupuje k věci, že už to je dobrý začátek. Myslím, že nepřeháním, když řeknu, že už v nás žije duch XXII. sjezdu, který nám otevírá oči, takže s otevřeností a odvahou přistupujeme k jednání.

Nemůže nikdo zde říci, že by ho tyto hospodářské otázky nechávaly chladným. Každý z nás promítá všechny ty starosti do svého působení a proto hlasy, které se tu ozvaly, jsou hlasy tvůrčí odvahy. Myslím, že mohu říci v množném čísle, že věříme soudruhu Miskovi, co říkal o ostravských havířích, o těch tisících neznámých hrdinech. V jejich rukou už dnes je záruka úspěchu. Já jsem se přihlásil ke slovu, abych i vaším jménem vyjádřil uznání, obdiv a poděkování všem našim lidem. Je to velká armáda obětavých pracujících, zaslouží si to. Všem těm, kteří z překážek rostou a z jejichž díla roste krása a sláva naší socialistické vlasti. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávam slovo ministrovi financií Ďurišovi.

Ministr financí Ďuriš: Soudružky a soudruzi, rád bych odpověděl s. Miskovi, neboť problém ostravsko-karvínského revíru souvisí s celkovou situací v našem národním hospodářství. Těžkosti v uhlí jsou spolu s hutní výrobou hlavní starostí nás všech. Soudruh Šimůnek jasně rozvedl, jak vážné jsou tyto starosti. Je nutné upozornit, že se budeme k nim ještě často vracet. Vzpomeňme si na to, protože je velmi důležité, abychom si to vždy včas a plně uvědomili. Také úloha ministerstva financí nebude lehká. Soudruh Miska uváděl, že není pravdou to, co jsem řekl o OKR na ÚV strany v minulých dnech. Na ÚV jsem doslova řekl: "Za leden až září ze 12 dolů, kde se zkoušelo zkrácení pracovní doby, hrubou výrobu splnilo jen 67 % dolů, produktivitu jen 42 %, vztah mezi produktivitou a průměrnou mzdou 17 %, za leden až září relativně ve 12 dolech čerpali ze mzdových fondů více o 28 miliónů Kčs, náklady splnili na 25 %, za leden až září ve 12 dolech překročili náklady o 30 miliónů Kčs."

Dále jsem řekl: "Současně však zvyšujeme finanční náklady pro OKR letos a pro rok 1962 přibližně o 1 miliardu 200 miliónů korun oproti třetí pětiletce na základě posledních opatření. V OKR však již jsou podmínky pro rychlejší růst těžby a produktivity práce. Produktivita práce na jednoho dělníka v dolech od roku 1955 do roku 1960 se zvýšila jen na 100,4 %, prakticky je tedy na úrovni roku 1955 - soudruh Šimůnek o tom mluvil. Investice v OKR od roku 1955 do roku 1960 se však zvýšily na 213 %, strojní základní prostředky v téže době se zvýšily na 207 %. Tyto těžkosti v OKR ukazují, že také v OKR klíčem pro řešení všech těžkostí je vysoké rozvinutí socialistického uvědomění a důsledné překonávání nálad pro ustupování před těžkostmi. To vždy pochopili horníci a pochopí i teď, totéž ovšem platí i pro řešení těžkostí v celém našem národním hospodářství. Je to ponaučení pro nás všechny."

Tato čísla jsou oficiální, jsou vzata z oficiálních podnikových výkazů P 1 - 12 a V 1 - 12, které doly předkládají státní statistice. Celkové výsledky za minulá léta jsou vzaty z oficiálních výkazů Sdružení OKR. Soudruh Miska může doložit nevěrohodnost těchto oficiálních výkazů. Pro tyto nedostatky politické byro ÚV se usneslo vrátit se k předešlé pracovní době.

Soudruh Miska dále uváděl, že při jednání se mnou letos 6. května jsme tři hodiny jednali bez výsledků. Zde je protokol z této porady z 6. května, po které následovalo jednání přímo v Ostravě ve dnech 23. - 25. května za účasti s. Misky, s. Koldera, s. Černíka, s. Krasnikovského a za účasti náměstka ministra financí s. Dvořáka, který projednával tyto problémy ve dnech 18. - 25. května 1961 trvale v Ostravě. Dále v Ostravě projednávali tyto problémy za ministerstvo financí s. Šedrle, vedoucí oddělení paliv, a jeho zástupce s. Paneš, a to od dubna do června, vcelku asi 5 týdnů.

Jaké problémy jsme projednávali se s. Miskou, o tom svědčí tento protokol ze 6. května 1961. Jeho jednotlivé body jako stanovisko ministerstva financí byly pak na této poradě projednány. Promiňte, že musím protokol číst, avšak nemohu se tomu vyhnout, protože jde o tříhodinovou práci a je nutno dokázat, je-li produktivní nebo neproduktivní.

"Záznam z jednání na ministerstvu financí dne 6. května 1961. Přítomni: s. Miska, ředitel Sdružení OKD, za ministerstvo financí: s. ministr Ďuriš, s. náměstek Dvořák, s. Stratílek.

Soudruh Miska přednesl některé návrhy k řešení tíživé situace v těžbě černého uhlí v ostravsko-karvinských dolech. Soudruh ministr Ďuriš zaujal, jak uvedeno dále, k jednotlivým návrhům své stanovisko a sdělil s. Miskovi stanovisko k zásadním otázkám zkrácení pracovní doby, zvyšování produktivity práce, prohlubování hospodárnosti atd.

I. K návrhům s. Misky:

1. K návrhu na poskytování stravy horníkům zdarma a k návrhu na získání potřebných prostředků na toto poskytování stravy zrušením odlučného, zrušením příplatku na ošacení, vybíráním pokut od bulačů atd.

a) Není možno souhlasit s poskytováním stravy zdarma. Je nutno zlepšovat stravování v prvé řadě v rámci platných předpisů, dbát na jejich dodržování, nedopustit krádeže, nepořádky atd.

b) Aby se zlepšilo stravování, zabezpečit postupné vybudování a lepší vybavení restaurací a závodních jídelen. Zabezpečit zvýšení kvality jídel, ovšem za vyšší ceny. Ministerstvo financí vychází z toho, že v pěkném prostředí a za kvalitní jídlo budou pracující ochotni i více zaplatit a tak se jejich stravování bude postupně zlepšovat.

c) Ministerstvo financí přešetří na ÚRO, zda je možné spojit otázku zrušení odlučného s otázkou zlepšení stravování. Stejně tak přešetří, zda není třeba provést změny ve formách poskytování náborových příspěvků.

d) Zvýšení investic na vybudování vepřínů, skleníků atd. je v první řadě otázka materiálových zdrojů. Ministerstvo financí přešetří tento problém na SPK.

2. K návrhu na zlepšení ubytování pracujících.

a) Zlepšení ubytování je nutno provádět na základě dnes platného systému plánování a financování. Je nutno přešetřit, zda nejsou porušovány, resp. zda jsou dodržovány platné předpisy a jestli tím není ubytování zhoršováno.

b) Ministerstvo financí přešetří možnost řešit výstavbu potřebných bytů pro pracující v OKD i přesuny mezi jednotlivými formami bytové výstavby, obdobně podle řešení přijatého pro hutě ve vládě dne 3. května 1961.

c) Odprodej domků horníkům je možno provádět podle dnes platných předpisů.

3. K návrhu na řešení závad v poskytování náhrad za onemocnění silikózou a za pracovní úrazy. Důkladný rozbor těchto problémů je nutno zapracovat do materiálu o problémech OKD pro politické byro ÚV KSČ. O správné provádění náhrad mají v prvé řadě pečovat závodní orgány ROH, závodní organizace KSČ a národní výbory.

4. K návrhu na využití kalů.

Tento problém je nutno rozebrat ze všech stránek (otázky investic, pracovních sil atd.) a provést kalkulaci efektivnosti jednotlivých alternativ možných řešení.

5. Otázka kvality gumových pásů a problém předražování některých dodávek pro OKD.

a) Ministerstvo financí zabezpečí přešetření otázky kvality gumových pásů.

b) Je třeba sestavit přehled o zdražování dodávek pro OKD a ministerstvo financí potom tyto případy přešetří.

6. K návrhu na úpravu daně ze mzdy tak, aby nebyly postihovány progresívně vysoké výdělky horníků v takovém rozsahu, jako dosud, a tím preferovat dále horníky. Ministerstvo financí nemůže souhlasit s poskytnutím výjimek z předpisů o dani ze mzdy u této jedné kategorie pracujících. Tím by se vytvářel precedent i pro jiné skupiny pracujících. Preference horníků je prováděna jinými opatřeními.