Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Národní výbory zajišťují za nejširší aktivní účasti všeho pracujícího lidu kromě jiných významných úkolů také řešení bytových otázek, urychlení celkové výstavby i řádné udržování nynějšího bytového fondu. Zdaňování domovního majetku se dotýká těchto úkolů; aby se národním výborům usnadnilo jejich plnění, upravuje se a zjednodušuje také domovní daň v souladu s dosaženým stupněm rozvoje socialistických výrobních vztahů.

(¹) Domovní dani podléhají budovy zřízené k trvalým účelům, s výjimkou budov, které jsou v socialistickém vlastnictví.

(²) Spolu s budovami podléhá dani plocha jimi zastavěná, nádvoří a domovní zahrada.

(¹) Daň platí vlastník budovy. Přísluší-li k budově právo požívání, stíhají poživatele povinnosti uložené tímto zákonem vlastníku budovy.

(²) Patří-li budova společně několika osobám, zdaňují se společně a platí daň rukou společnou a nerozdílnou.

Od daně jsou osvobozeny

a) budovy (jejich části) užívané diplomatickými zástupci cizích států, pověřenými v Československé socialistické republice, jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, a konzuly z povolání za předpokladu, že je zaručena vzájemnost a že uživatelé budov nejsou československými občany,

b) budovy (jejich části), kterým přísluší osvobození podle mezinárodních smluv a dohod.

Daň se vyměřuje

a) podle zastavěné plochy z rodinných domků užívaných zcela nebo zčásti vlastníkem nebo osobami mu blízkými,

b) podle nájemného a ceny užívání z budov ostatních.

(¹) U budov, z nichž se daň vyměřuje podle zastavěné plochy [§ 5 písm. a)], vyměří se daň podle stavu k 1. lednu 1962, popřípadě, vznikne-li daňová povinnost po tomto datu, podle stavu ke dni vzniku daňové povinnosti [§ 7 odst. 1 písm. a)]. Podle tohoto vyměření se daň platí tak dlouho, dokud nedojde ke změně v okolnostech rozhodujících o vyměření daně.

(²) U budov, z nichž se daň vyměřuje podle nájemného a ceny užívání [§ 5 písm. b)], vyměří se daň na běžný kalendářní rok.

(¹) Daňová povinnost vzniká:

a) u budov, z nichž se daň vyměřuje podle zastavěné plochy, počátkem měsíce následujícího po dni, kterého se začalo budovy nebo její části užívat popřípadě po dni, kterým zaniklo osvobození od daně,

b) u budov, z nichž se daň vyměřuje podle nájemného nebo ceny užívání, dnem, kdy se budovy nebo její části začalo užívat, popřípadě dnem, kterým zaniklo osvobození od daně.

(²) Daňová povinnost zaniká:

a) u budov, z nichž se daň vyměřuje podle zastavěné plochy, koncem měsíce, ve kterém budova zanikla, byla zcela vyklizena za účelem zbourání nebo kdy u ní nastal důvod k osvobození od daně,

b) u budov, z nichž se daň vyměřuje podle nájemného a ceny užívání, dnem, kterým budova zanikla, byla zcela vyklizena za účelem zbourání nebo kdy u ní nastal důvod k osvobození od daně.

(¹) Pro vyměření daně podle zastavěné plochy [§ 5 písm. a)] se za rodinné domky považují rodinné domky ve smyslu předpisů o hospodaření s byty. Podle zastavěné plochy vyměřuje se daň též z chat sloužících rekreačním účelům.

(²) Národní výbor může pro účely vyměření daně stanovit, že stejně jako rodinné domky posuzují se také domky, které vzhledem ke svému stavebnímu uspořádání, okruhu uživatelů nebo jiným skutečnostem plní účel rodinných domků.

(¹) Daň činí ročně z každého i započatého m² zastavěné plochy v obcích

(²) Daň se vypočítává podle dolní hranice sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) až e). Národní výbor může použít vyšší sazby až do horní hranice při výpočtu daně z budov patrových, zčásti pronajatých, zvlášť dobře vybavených nebo z budov s domovní zahradou. Sloučí-li se několik obcí, může národní výbor použít při výpočtu daně v jednotlivých částech sloučené obce sazby, která by přicházela v úvahu před sloučením.

(³) Národní výbor může daň z budov, které uzná za chatrné, jakož i z nepronajatých nouzových budov a obytných chat přiměřeně snížit, popřípadě zcela prominout. Stejně může národní výbor postupovat, ukáže-li se, že vybírání daně plnou sazbou by bylo tvrdostí.

(¹) Z rodinných domků (§ 8), které jsou zcela pronajaty nebo zcela užívány jinými osobami než vlastníkem a osobami vlastníku blízkými, a z ostatních budov bez ohledu, jakým způsobem jsou užívány, vyměřuje se daň podle nájemného a ceny užívání.

(²) Za nájemné se pokládá soubor všech platů smluvených za přenechání budovy nebo její části i s příslušenstvím, popřípadě nádvoří nebo domovní zahrady, plněných vlastníku ať přímo nebo nepřímo v penězích, naturáliích, pracovních výkonech nebo jiných majetkových výhodách.

(³) Cena užívání budovy nebo její části, popřípadě domovní zahrady, se rovná nájemnému, jehož by se dosáhlo pronájmem.

Od nájemného a ceny užívání se odečítají, jestliže jsou zahrnuty v přiznaném nájemném a ceně užívání,

a) úplaty za dodávku vody a používání stok,

b) úplaty za ústřední nebo dálkové topení a za dodávku teplé vody,

c) úplaty za odvoz popela a smetí,

d) náklady spojené s výkonem prací domovnických a odměny za tyto práce, s výjimkou ceny užívání bytu domovníkova, a případné peněžité náhrady za naturální byt pro domovníka.

(¹) Základem daně je úhrn nájemného a ceny užívání (§ 10 odst. 2 a 3) za kalendářní rok, který předchází roku, na který se daň vyměřuje, po srážce odčitatelných položek (§ 11) prokazatelně zaplacených v kalendářním roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.

(²) Daň činí ročně 45 % základu daně; převyšuje-li základ daně 6000 Kčs, činí daň ročně 50 % základu.

(¹) Domovní daň je rozpočtovým příjmem místních národních výborů.

(²) Správu daně vykonává místní národní výbor, v jehož obvodu budova leží.

(¹) Vlastníci budov, z nichž se daň vyměřuje podle zastavěné plochy [§ 5 písm. a)], jsou povinni podat přiznání do 15. února 1962 zvlášť pro každou budovu podle stavu k 1. lednu 1962 a uvést v něm všechny okolnosti rozhodující o vyměření daně. Jinak jsou vlastníci domu povinni podat přiznání jen tehdy, dojde-li ke změně v okolnostech rozhodujících o vyměření daně nebo ke vzniku daňové povinnosti [§ 7 odst. 1 písm. a)], a to do 15 dní po nastalé změně nebo po vzniku daňové povinnosti.

(²) Vlastníci budov, z nichž se daň vyměřuje podle nájemného a ceny užívání [§ 5 písm. b)], jsou povinni podat přiznání každoročně do 31. ledna roku, na který se daň vyměřuje, a uvést v něm všechny okolnosti rozhodující o vyměření daně. Nedojde-li u budov v obcích do 6000 obyvatel ke změně v okolnostech rozhodujících o vyměření daně, oznámí vlastníci v uvedené lhůtě tuto skutečnost a daň se vyměří podle posledně podaného přiznání. Zanikne-li daňová povinnost [§ 7 odst. 2 písm. b)] během roku, jsou povinni podat přiznání do 15 dnů po zániku daňové povinnosti.

(³) Mimo případy uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou vlastníci budov povinni podat přiznání, jsou-li k tomu vyzváni národním výborem.

(⁴) Nepodá-li vlastník včas přiznání nebo oznámení, že nedošlo ke změnám, může mu být daň zvýšena až o 10 %.

(¹) O vyměření daně na rok 1962 z budov, z nichž se daň vyměřuje podle zastavěné plochy, vyrozumí národní výbor poplatníky bydlící v jeho obvodě, nečítá-li více než 6000 obyvatel, hromadně předpisným seznamem. Předpisný seznam vyloží národní výbor k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů.

(²) V ostatních případech vyrozumí národní výbor poplatníky o vyměření daně platebním výměrem.

(¹) Národní výbory prověřují včasnost, správnost a úplnost placení daně a správnost a úplnost daňových přiznání.

(²) Poplatníci jsou oprávněni a povinni při kontrole spolupůsobit, poskytnout orgánům provádějícím kontrolu vysvětlení a důkazní prostředky, předložit písemnosti a pomůcky týkající se skutečností rozhodných pro vyměření daně a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

Proti vyměření daně je možno se odvolat u národního výboru do 15 dnů po doručení platebního výměru nebo od posledního dne vyložení předpisných seznamů k veřejnému nahlédnutí.

(¹) Poplatníci jsou povinni daň si vypočítat sami a zaplatit ji příslušnému národnímu výboru ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 a 3, aniž by vyčkávali vyrozumění o vyměření daně.

(²) Daň, která se vyměřuje podle zastavěné plochy, je splatná ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 15. února a do 15. května. Nečiní-li roční daň z budovy více než 100 Kčs, je splatná najednou, a to nejpozději do 15. února.

(³) Daň, která se vyměřuje podle nájemného a ceny užívání, je splatná ve čtyřech stejných splátkách, a to nejpozději do 15. února, 15. května, 15. srpna a 15. listopadu. Nečiní-li roční daň z budovy více než 100 Kčs, je splatná najednou, a to nejpozději do 15. února.

(⁴) Jakmile byl poplatník vyrozuměn o vyměření daně vyložením předpisného seznamu nebo platebním výměrem, je povinen platit splátky podle toho, jak mu byla daň vyměřena. Rozdíl proti prošlým splátkám vypočteným v přiznání s případným zvýšením daně podle § 14 odst. 4 je splatný do 15 dnů od posledního dne vyložení předpisného seznamu k veřejnému nahlédnutí nebo doručení platebního výměru.

Nebyla-li daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit penále ve výši 5 % nedoplatků daně s příslušenstvím, zjištěných ke dnům splatnosti uvedeným v § 18 odst. 2 a 3.

(¹) Daň neleze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se daň stala splatnou.

(²) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

Pro daň vázne na budově zákonné zástavní právo, které má přednost přede všemi zástavními právy váznoucími na budově.

(¹) Vlastník budovy, z níž se vyměřuje daň podle nájemného a ceny užívání a z níž základ domovní daně bez případné ceny užívání bytu obývaného vlastníkem (spoluvlastníkem) nebo zdarma domovníkem, popřípadě jinou osobou, která bytu zdarma užívala již před 1. lednem 1953, přesahuje ročně celkem 3000 Kčs, je povinen odvádět nájemné na zvláštní účet nájemného.

(²) Nájemné (nárok na nájemné) nemůže být jednáním mezi vlastníkem budovy a jinými osobami sníženo, prominuto nebo postoupeno a nelze je uplatnit započtením nebo postihnout exekucí, s výjimkou exekuce vedené národním výborem pro splnění povinnosti vlastníka odvádět nájemné na zvláštní účet nájemného.

Vlastník budovy je povinen i za platnosti tohoto zákona vybírat částky, které vybíral před 1. lednem 1953 jako dávku z nájemného nebo z používaných místností (dávku ze zastavěných ploch) a poplatek za čištění města (poplatek za odvoz popela a smetí, pokud odvoz není obstaráván zvláštním zařízením), a to ve výši podle posledního pravoplatného ročního předpisu. Tyto částky jsou součástí nájemného a nájemníci (uživatelé místností) jsou povinni je platit zároveň s nájemným.

(¹) Vláda může

1. podle potřeby měnit sazby daně vyměřované podle zastavěné plochy (§ 9),

2. poskytnout úlevu, popřípadě osvobození od daně některým druhům budov nebo některým skupinám poplatníků.

(²) Ministerstvo financí

1. vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona,

2. upraví řízení ve věcech této daně a odvádění nájemného na zvláštní účet,

3. může učinit opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, které by mohly z tohoto zákona vzniknout.

Daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé na rok 1962.

Zrušuje se zákon č. 80/1952 Sb., o domovní dani, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, a předpisy podle něho vydané, s výjimkou vyhlášky č. 371/1952 Ú. l., o odvádění nájemného z budov na zvláštní účty u státních spořitelen.

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 1962.