Orgány odborových organizací již dnes,
mohu říci s velkým úspěchem
projednávají chování těch svých
spolupracovníků, kteří zanedbávají
péči o své rodiny, kteří se
oddávají nemírnému požívání
alkoholických nápojů, kteří
projevují špatnou pracovní morálku apod.
Přitom se však zpravidla neomezí na pouhou
domluvu, ale zjišťují i příčiny
uvedených jevů a činí všechna
potřebná opatření k jejich odstranění
i k převýchově toho kterého pracovníka.
Nejvýznamnější formou zapojování
pracujících do boje proti nejrůznějším
společenským jevům, vedoucím k porušování
socialistické zákonnosti nebo narušujícím
soudružské vztahy mezi občany, se v posledních
letech stalo ustavování soudružských
soudů. Soudružské soudy se začaly ustavovat
z iniciativy samotných pracujících a proto
záhy získaly plnou důvěru a autoritu
pracujících. V letech 1959-1960 úspěšně
pracovalo na závodech a při národních
výborech téměř 800 soudružských
soudů, které postupně začaly vyvíjet
za plné podpory pracovních kolektivů a jejich
stranických a odborových organizací intenzívní
a účinnou výchovnou činnost.
Shrneme-li dosavadní výsledky jejich úspěšné
činnosti, můžeme říci, je jejich
existence účinně napomáhala nejen
prohlubovat socialistické uvědomění
pracujících a vychovávat je v duchu socialistické
morálky, nýbrž i včas a kvalitně
plnit úkoly, svěřené pracovnímu
kolektivu národohospodářským plánem.
Proto také charakteristickým rysem nového
zákona o místních lidových soudech
je, že také ony budou působit přímo
v kolektivu pracujících na závodech nebo
v obcích. Přítomní občané
při projednávání věci před
místním lidovým soudem budou mít právo
do jednání aktivně zasahovat a přispívat
tak svým podílem k objasnění věci
i ke zhodnocení činu a osoby provinilého
občana v zájmu spravedlivého posouzení
jeho provinění.
Aktivní účast kolektivu pracujících
při projednávání věci před
místním lidovým soudem vyplývá
ze samé podstaty místních lidových
soudů jako nástrojů společenského
působení na provinilého občana. Jde
o to, aby nejen místní lidový soud, ale i
kolektiv občanů, s kterými se provinilý
občan denně stýká na svém pracovišti,
nebo ve svém bydlišti, vyslovil odsouzení činu
a tím pomohl přivést provinilého občana
k zamyšlení nad vlastním počínáním,
na cestu nápravy.
Hlavním cílem, který musí sledovat
projednávání každé věci
před místním lidovým soudem, je tedy
výchovná stránka soudního jednání.
Projednání každé věci musí
být proto vedeno tak, aby splnilo svůj výchovný
účel a zapůsobilo hluboce nejen na provinilého
občana, ale i na ostatní členy kolektivu.
Systém opatření, která budou místní
lidové soudy ukládat provinilým občanům,
má proto čistě výchovný charakter.
Místní lidový soud se může dokonce
omezit jen na pouhé projednání věci,
dospěje-li k názoru, že k nápravě
provinilého občana postačí pouhé
jednání před místním lidovým
soudem. Nám nejde o vytvoření nového
donucovacího orgánu. My víme, že náš
socialistický stát je státem pracujícího
lidu, že všechna jeho činnost sleduje hlavní
cíl - zvyšování hmotné a kulturní
úrovně pracujících. Působení
ekonomických zákonů socialismu nastolujících
družnou spolupráci lidí osvobozených
od vykořisťování a soustavný
růst hmotné i kulturní úrovně
pracujících vedou k upevňování
socialistické zákonnosti a tak k soustavnému
poklesu všech negativních jevů v našem
státě.
V důsledku těchto a dalších skutečností
nepotřebujeme rozšiřovat reprisi proti pracujícím.
To ostatně není ani naším cílem.
Naším cílem je postupně a uváženě
svěřovat do přímé pravomoci
lidu stále více věcí, které
dnes řídí, spravují a rozhodují
státní orgány.
Vyslovuji přesvědčení, že naši
pracující ani po zřízení místních
lidových soudů nepřipustí jakékoli
oslabení bdělosti a ostražitosti vůči
nepřátelům naší socialistické
republiky. Se živly, které se pokusí narušit
budovatelské úsilí našeho lidu, si budeme
umět tak jako v minulosti vždy poradit a poslat je
tam kam patří! (Potlesk.)
Existence místních lidových soudů
nesmí však za žádných okolností
vést k zeslabení výchovné činnosti
národních výborů, ROH a ostatních
společenských organizací. To znamená,
zabezpečit včasné výchovné
působení na provinilého občana těmito
orgány a organizacemi, a teprve při závažnějších
jeho proviněních jej postavit před místní
lidový soud.
Mezi místními lidovými soudy, národními
výbory a společenskými organizacemi musí
být vztahy úzké a soudružské
spolupráce. Jejich výchovné působení
se bude vzájemně doplňovat a ve svém
celku vytvářet zdravé prostředí,
ve kterém se nebude dařit těm, kdož
narušují naši socialistickou morálku a
pořádek. Místní lidové soudy,
národní výbory a společenské
organizace budou tak svým kolektivním působením
vychovávat občany k nesmiřitelnému
postoji k jakémukoli jednání, které
narušuje zájmy společnosti, nebo práva
a oprávněné zájmy jednotlivých
občanů. Budou napomáhat rozvíjet soudružské
vztahy mezi pracujícími a tak společně
povedou boj proti příčinám porušování
socialistické zákonnosti, které nám
namnoze i brání v rychlejším postupu
při dovršování výstavby socialismu.
Závěrem bych chtěl ještě zdůraznit,
že místní lidové soudy ustavujeme v
době, kdy Komunistická strana Československa
cílevědomě vysvětluje význam
práva v životě naší společnosti.
Socialistické právo se stává stále
významnějším nástrojem organizace
naší socialistické společnosti i výchovy
občanů v duchu zásad socialistické
morálky.
Naše socialistické právo vyjadřuje zájmy
všech pracujících. Je jedním z důležitých
nástrojů dělnické třídy
při budování socialistické a komunistické
společnosti a při postupné likvidaci všech
přežitků kapitalismu ve způsobu života
a ve vědomí lidí. Normy našeho právního
řádu pomáhají nastolit mezi členy
naší socialistické společnosti vztahy
vzájemné spolupráce a soudružské
pomoci, znemožňují jakékoli formy útlaku
a vykořisťování a sjednocují
zájmy jednotlivých občanů se zájmy
celé společnosti. Socialistická morálka
se v důsledku toho musí projevovat v zachování
všech předpisů právního řádu.
Základní povinnosti občanů zakotvené
v normách našeho právního řádu,
jsou současně i základními mravními
příkazy, uznávanými všemi pracujícími
a dobrovolně dodržovanými převážnou
většinou členů naší společnosti.
Přežitky buržoazní morálky i starého
nazírání na normy práva, které
kdysi vyjadřovalo vůli a zájmy vládnoucí
třídy a bylo proto v rozporu se zájmy pracujícího
lidu, dožívají však ještě
u mnohých lidí. Tyto přežitky života
staré společnosti nemůžeme ponechat
bez povšimnutí. Vždyť budování
komunistické společnosti nezbytně vyžaduje
i soustavnou výchovu lidí v duchu komunistické
morálky. Upevňování socialistické
zákonnosti proto považujeme za nerozlučnou
součást prohlubování socialistické
demokracie. Prohlubující se účast
pracujících na řízení veřejných
věcí nutně vyžaduje, aby pracující
sami pečovali i o dodržování právních
předpisů a výchovným svým působením
vedli ostatní občany k dodržování
norem práva i socialistické morálky.
Jedním z nástrojů pracujících
při plnění tohoto úkolu se stanou
také místní lidové soudy. Svou výchovnou
činností přispějí k tomu, aby
boj za důsledné dodržování všech
norem práva se stal věcí všech pracujících.
Rozvoj socialistické demokracie tím nerozlučně
spojíme s upevňováním socialistické
zákonnosti a rozvíjením tvůrčí
role socialistického práva v životě
naší společnosti. Lid, jehož zájmy
socialistické právo vyjadřuje, bude sám
pečovat o to, aby právo plnilo ve společnosti
svou tvůrčí organizující roli.
Předložený vládní návrh
zákona o místních lidových soudech
vychází z principu prohlubování socialistické
demokracie, jak jej vytýčilo zejména usnesení
Ústředního výboru Komunistické
strany Československa z 8. prosince 1960. Vládní
návrh zákona provádí i příslušné
ustanovení naší nové socialistické
ústavy.
Připojuji se proto k návrhu ústavně
právního výboru a také doporučuji,
aby Národní shromáždění
předložený návrh zákona o místních
lidových soudech schválilo. (Potlesk.)
Podpredseda NZ Valo: Ďakujem s. ministrovi za jeho
prejav.
Do rozpravy k projednávanému vládnemu návrhu
zákona o miestnych ľudových súdoch sa
prihlásili poslanci Jägerman, Matějička,
Červinka.
Dávam slovo prvému prihlásenému rečníkovi
posl. Jägermanovi.
Posl. Jägerman: Soudružky a soudruzi poslanci!
Návrh zákona o místních lidových
soudech, předkládaný soudruhem zpravodajem,
je jedním z dalších kroků socialistické
demokracie, který znamená sílu naší
socialistické republiky. Zákon odpovídá
duchu naší socialistické ústavy.
Socialistická demokracie a zákonnost jsou navzájem
spjaté společenské jevy. Socialistická
zákonnost je základem našeho života. V
jejím praktickém upevňování
se uplatňuje rostoucí význam aktivní
účasti lidu při řešení
závažných otázek i v práci všech
státních orgánů.
Významná byla opatření ÚV KSČ
v oblasti socialistické zákonnosti. Naše strana
přijala zásadu rozvoje a posilování
socialistické státnosti a její přerůstání
v komunistickou samosprávu a prohlubování
charakteru socialistického státu jako organizace
pracujícího lidu. Tato opatření prakticky
uskutečňují slova V. I. Lenina o tom, že
s přerůstáním socialismu v komunismus
bude mizet jakákoli potřeba podřízení
se jednoho člověka druhému, neboť lidé
si zvyknou dodržovat základní pravidla společenského
soužití bez násilí a bez podřízení.
Naše společenské organizace a orgány
se budou čím dál, tím více
orientovat na výchovnou stránku a organizátorskou
práci. Přestupky občanů se mohou čím
dál tím víc řešit cestou výchovy
a nemusí být ukládány tresty podle
zákonů, neboť hlavní oblastí
našeho života je řešení úkolů
výstavby, organizace, nových vztahů mezi
lidmi. S růstem materiální a kulturní
úrovně lidu poroste i jeho sociálistické
uvědomění a pocit odpovědnosti za
úkoly výstavby. V naší republice nastal
nový rozmach iniciativy pracujících ve všech
oblastech života. Národní výbory jako
nové orgány veřejné a státní
správy, stojící blízko k lidem, spravují
všechny veřejné záležitosti a spravují
tedy i veřejnou bezpečnost a ochranu pořádku,
a zřizují si podřízené demokratické
orgány, svůj aparát. Vytvořením
lidového aparátu se prosazuje zásada, že
v naší zemi je pánem lid a jeho vůle,
že je zákonem tak, jak to bylo stanoveno v Košickém
vládním programu.
Všechny orgány státní správy
v nejužší spolupráci vychovávají
občany k tomu, aby přesně a svědomitě
dodržovali zákony, dobrovolně, uvědoměle
plnili své povinnosti vůči státu a
vůči celé společnosti, aby měli
v úctě práva svých spoluobčanů
a odstraňovali příčiny porušování
občanského soužití.
Už delší období státní orgány
spolupracují se společenskými organizacemi
a s širokým okruhem občanů na dobrovolné
práci při ochraně veřejného
pořádku. Uskutečňovaly výchovnou
činnost s cílem předcházet narušování
zájmů společnosti i jednotlivých občanů
tak, aby k páchání přestupků
nedocházelo. Samo projednávání plnilo
již výchovný účel a nahrazovalo
donucovací opatření a administrativní
zásahy, které byly postupně vystřídávány
působením společnosti.
Dosavadní činnost soudružských soudů
ve Východočeském kraji je důkazem
o jejich dobrém působení na občanskou
kázeň a na výchovu lidi, kteří
někdy zakolísají ve svém chování.
Tito lidé si nyní častěji rozmyslí
svůj počin, budou-li vědět, že
se octnou před svým kolektivem, který je
osobně zná, který spravedlivě rozebere
a ohodnotí všecky stránky jejich života,
výsledky jejich práce, jejich život v rodině
a na veřejnosti. Kolektiv, z jehož středu vyšli,
bude nanejvýš oprávněn posoudit s největší
znalostí a objektivitou jejich čin. Mnozí
občané si včas rozváží
přijímat za sebe záruku kolektivu, a budou
se opravdově snažit vyhnout se veřejnému
pokárání a domluvě.
Smysl veřejné prevence, rozvíjení
socialistické demokracie a její zajišťování
v praxi společenského života tkví v
tom, že lid si sám bude před svými místními
lidovými soudy soudit a předloženou osnovu
zákona bude považovat za svůj vlastní
nástroj výchovy.
Dovolte, abych to dosvědčil několika příklady
jednání soudružských soudů. Tak
např. soudružský soud v Chrudimi projednal
případ mladých provinilců, kteří
úmyslně poškozovali květinovou výzdobu
města, a doporučil komisi pro ochranu veřejného
pořádku uložení náhrady, a závodním
výborům ROH, kde dotyční pracovali,
informovat o tom na členských schůzích.
Soudružský soud přijal závazek provinilců
odpracovat 50 brigádnických hodin s tím,
že nebude-li splněn, budou jména provinilců
zveřejněna na desce MNV.
V několika podobných případech došlo
k závázání se odpracovat vinu brigádou
a soudružský soud se přesvědčil
o tom, že hodiny byly skutečně odpracovány.
V březnu letošního roku byl projednán
soudružským soudem v Čs. gumárenských
závodech v Náchodě jiný případ.
Občan vynechával směny a značně
pil. Přestože má osmičlennou rodinu,
nestará se o ni. Spoluzaměstnanci požádali
ROH, aby jeho případ byl projednán před
veřejností. Soudružský soud uložil
jmenovanému veřejnou důtku a zveřejnil
své jednání v závodním časopise.
Veřejnost souhlasila s jednáním soudružského
soudu a pracovní morálka postiženého
se zlepšila a on se začal starat o svou rodinu.
Jiný příklad jednání soudružského
soudu, svědčící o správnosti
výchovného poslání zákona o
místních lidových soudech, je z n. p. Transporta
v Chrudimi. Mladý občan se zúčastnil
pračky. Okresní prokurátor postoupil věc
soudružskému soudu, jehož se zúčastnili
spolupracovníci dotyčného z nástrojárny
a všichni členové brigády socialistické
práce, jejímž členem postižený
byl. Členové brigády požádali
soudružský soud, aby upustil od projednávání,
protože věc projednali sami před svým
kolektivem a převzali za provinilce záruku v tom,
že z něho vychovají užitečného
člena naší společnosti. Soudružský
soud jejich žádosti vyhověl a zavázal
je ke splnění jejich závazku.
Činnost soudružských soudů je možno
nepochybně hodnotit velmi kladně z hlediska prevence.
Vlastní jednání soudružských
soudů byla velmi neformální a měla
důstojný průběh. Jednalo se vždy
za přítomnosti provinilců a zpravidla veřejně
za účasti spoluzaměstnanců. Přítomným
se dala vždycky příležitost, aby se k
činům provinilce vyjádřili a v konečném
vyjádření soudružských soudů
je vždycky ztělesněna vůle a mínění
celého kolektivu. Zpravidla to bývá odsouzení
nevhodného jednání a po většině
veřejné pokárání provinilce
a případná doporučení vedením
závodů k vhodným opatřením.