Ak zdôrazňujeme výchovné poslanie ľudových súdov a miestnych súdov osobitne, to neznamená, že okrem nich už nikto nemusí výchovne pôsobiť. Bol by to omyl, veď súd je do istej miery až tou poslednou inštanciou, keď už nepomáhajú bežné výchovné metódy našej spoločnosti, t. j. pôsobenie kolektívu a spoločenských organizácií.

Chceme, aby tieto kolektívy a organizácie, najmä MNV, ROH, ČSM, rodina a škola ešte viac zintenzívnili svoje doterajšie úsilie a vplyv na výchovu našich občanov.

Miestne ľudové súdy nie sú zriaďované preto, aby funkciu masových organizácií nahradzovali, ale aby ju doplnili, aby miestne ľudové súdy pomohli tam, kde vplyv spoločenských organizácií nestačil.

Veľkým príkladom a vzorom pre zriaďovanie miestnych ľudových súdov sú doterajšie bohaté skúsenosti z činnosti súdružských súdov.

Súdružské súdy vyrástli z iniciatívy strany a pracujúcich v závodoch, z iniciatívy nositeľky novej morálky, robotníckej triedy. Súdružské súdy prerokovali stovky prípadov narušenia noriem socialistického nažívania, drobného rozkrádania a iných prečinov, až na nepatrné výnimky vždy s úspechom.

Rokovanie prospelo tak tomu kto sa previnil, ako aj celému kolektívu. Nebolo zriedkavým zjavom ani to, že v priebehu prejednávania pred súdružským súdom samotní pracujúci poukazovali na celú radu nedostatkov v organizácii práce, v kontrole, v práci odborovej organizácie, alebo organizácie mládeže, v starostlivosti o človeka, teda pomohli tak riešiť aj závažné otázky veľkého spoločenského dosahu.

Treba povedať, že v mnohých prípadoch už samotné zriadenie súdružského súdu v závode pozdvihlo pracovnú morálku, znížilo neodôvodnenú absenciu, zlepšilo kontrolu a skvalitnilo výchovnú prácu spoločenských organizácií.

K 30. 9. 1960 bolo na celom území ČSSR zriadených 776 súdružských súdov, z toho 706 súdružských súdov na závodoch a 70 pri NV. V treťom štvrťroku 1960 prejednali súdružské súdy celkom 730 záležitostí, z čoho 622 pripadá na súdružské súdy na závodoch a 108 záležitostí na súdružské súdy pri NV. Súdružské súdy prejednávali všetky prípady správne.

V našom Stredoslovenskom kraji výchovným pôsobením kolektívu, pri dobrom politicko-organizačnom zabezpečení mimosúdneho prejednávania dosahuje sa u previnilcov veľké výchovné pôsobenie, čo sa prejavuje v tom, že doteraz ani v jednom prípade nebola opakovaná trestná činnosť. Veľmi významnou je aj tá skutočnosť, že spoločenské organizácie a kolektívy pracujúcich preberali záruku, že previnilca vo svojom strede prevychovajú a že ho budú viesť k riadnemu životu pracujúceho občana našej vlasti.

Teda výchova nášho človeka sa tým stáva čoraz viac záležitosťou celej spoločnosti, čo je celkom v súlade s naším úsilím ustavične zdokonaľovať a prehlbovať socialistickú demokraciu.

Je to súčasne veľmi cenná skúsenosť pre naše súdy a všetky inštitúcie, napr. disciplinárne alebo trestné komisie, poslaním ktorých je nielen trestať, ale predovšetkým vychovávať človeka.

Dokázala sa tu obrovská morálna sila našej spoločnosti a túto silu majú práve miestne ľudové súdy plne využívať.

K posilnenie výchovnej funkcie majú miestne ľudové súdy úzko spolupracovať so všetkými orgánmi a organizáciami, ktorých úlohou je starať sa o výchovu občanov k dodržovaniu socialistického právneho poriadku.

Pôjde tu o úzku spoluprácu s orgánmi NV, ich komisiami, občianskymi výbormi, osvetovými zariadeniami NV, ďalej s orgánmi ROH, ČSM a ostatnými spoločenskými organizáciami.

Na základe uznesenia ÚV našej strany majú sa miestne ľudové súdy predbežne ustanovovať v závodoch a v obciach mestského charakteru s počtom aspoň 3000 obyvateľov.

V ostatných obciach, ktoré majú prevážne poľnohospodársky charakter, budú drobné previnenia a priestupky stíhať orgány národných výborov. Prípady väčšej spoločenskej nebezpečnosti a väčšieho rozsahu budú na návrh prokurátora stíhať okresné súdy.

Predložený vládny návrh zákona predpokladá, že miestne ľudové súdy budú stíhať také konanie, ktoré je v rozpore s naším socialistickým právnym poriadkom. Ide tu o 3 skupiny takejto činnosti: poklesok, previnenie a trestný čin.

Poklesok je také počínanie občana, ktoré je síce v rozpore s naším právnym poriadkom, vzbudzuje u pracujúcich pohoršenie, avšak nemá takú intenzitu spoločenskej nebezpečnosti, aby bolo nutné v každom prípade používať výchovných trestov.

Bude postačovať konanie pred orgánmi spoločenských organizácií alebo v závode, prípadne miestny ľudový súd bude výchovne vplývať na občana, ktorý sa poklesku dopustil.

Previnenie je také jednanie občana, ktorým bol porušený socialistický právny poriadok na úkor socialistickej spoločnosti alebo jednotlivca, ale stupeň spoločenskej nebezpečnosti nemá charakter trestného činu. Pôjde tu o drobné krádeže, menšie sprenevery, poškodenie majetku, pričom škoda takto spôsobená nebude príliš prevyšovať 500 Kčs.

Previnením bude tiež okolnosť, ak dôjde ku škode na majetku, ktorý je v socialistickom vlastníctve, ak táto škoda je spôsobená nedbanlivosťou a neprevyšuje sumu 5000 Kčs.

Previnením bude ďalej celý rad nedovolenej činnosti proti záujmom socialistického hospodárstva, proti majetku v osobnom vlastníctve, proti socialistickému spolunažívaniu, proti rodinným vzťahom a záujmom zdravého vývoja mládeže a proti pracovnej disciplíne a niektoré ďalšie skutočnosti, ktoré sú teraz známe pod pojmom priestupky a ktoré doteraz stíhajú orgány národných výborov.

Ďalšou skupinou vecí, o ktorých budú miestné ľudové súdy rozhodovať, sú trestné činy menšej spoločenskej nebezpečnosti, ktoré im budú postupované prokurátorom alebo súdom. Predpokladom postúpenia je stupeň spoločenskej nebezpečnosti a výchovná sila kolektívu, takže miestym ľudovým súdom bude možno v ďalšom vývoji postupovať stále väčší okruh vecí, čím sa dôsledne bude prevádzať demokratizácia a zľudovenie nášho súdnictva.

Pritom však miestne ľudové súdy môžu používať iba výchovné opatrenia podľa zákona o miestnych ľudových súdoch. Už táto okolnosť svedčí o tom, že naša spoločnosť je proti represívnemu postupu voči našim pracujúcim.

Konečne miestne ľudové súdy môžu prejednávať a rozhodovať o jednoduchých majetkových sporoch medzi občanmi, keď hodnota sporu neprevýši 1000 Kčs a keď sa občan so svojím nárokom obráti na miestny ľudový súd.

Miestne ľudové súdy budú zriaďované postupne podľa toho, ako budú pre ich zriadenie vytvárané podmienky. Tam, kde nebudú zriadené miestne ľudové súdy, budú stíhanie vykonávať národné výbory podľa zásad pripravovaného zákona o správnej zodpovednosti. Stíhanie trestných činov a riešenie majetkových sporov uvedených v návrhu zákona, tam kde nebudú zriadené miestne ľudové súdy, budú prejednávať okresné ľudové súdy.

V závodoch, kde nebudú ustanovené miestne ľudové súdy, budú i naďalej používať ustanovenia zákona č. 24/1957 Zb. o kárnom (disciplinárnom) stíhaní rozkrádania a poškodzovania majetku v socialistickom vlastníctve. Kvôli jednotnosti praxe bude nutné, aby prokuratúra dôsledným prokurátorským dozorom i včasnou pomocou miestnym ľudovým súdom a spoločenským organizáciám preverovala prípady uplatňovania zákona č. 24/1957 Zb. Pritom však bude možné používať len tie výchovné tresty, ktoré budú používať vo svojom rozhodovaní miestne ľudové súdy.

Pri riešení rôznych otázok a sporov u miestnych ľudových súdov bude treba venovať zvýšenú pozornosť politicko-organizačnej príprave prejednávania trestnej záležitosti a zaistiť plnú dôstojnosť pri vyhlásení rozhodnutia alebo rozsudku v mene republiky.

Uvedením zákona o miestnych ľudových súdoch do života prevedieme ďalšiu demokratizáciu nášho súdnictva. Rozhodovanie o potrestaní, či nepotrestaní previnení a trestných činov občana prenesieme do závodov a obcí, teda tam, kde k porušeniu socialistického právneho poriadku došlo a kde pracujúci sami prostredníctvom volených sudcov miestnych ľudových súdov budú môcť rozhodnúť, akým vhodným spôsobom prispieť k prevýchove občana, ktorý pochybil v svojom konaní.

Predložený vládny návrh zákona vyzdvihuje predovšetkým výchovnú funkciu ako hlavný nástroj pri náprave občana, čo je v naprostom súlade s komunistickou morálkou nového človeka, človeka novej socialistickej spoločnosti.

Miestne ľudové súdu sa budú opierať o súčinnosť s orgánmi činnými v súdnom konaní a s ďalšími orgánmi a inštitúciami. Národné výbory, štátne orgány a spoločenské organizácie pritom musia poskytovať miestnym ľudovým súdom sústavnú a všestrannú pomoc a podporu.

Národné výbory, organizácie ROH, predstavenstvá jednotných roľníckych družstiev, spoločenské organizácie a u mladých ľudí zvlášť rodina, škola a organizácia mládeže, musia ešte viac než doteraz rozvinúť svoje výchovné a preventívne pôsobenie.

Účinnosť zákona sa navrhuje od 1. júla 1961, a to z toho dôvodu, aby bolo možné previesť dokonalú prípravu pri ustanovovaní miestnych ľudových súdov a aby zákon nadobudnul účinnosť v rovnakom čase s pripravovaným zákonom o úlohách národných výborov pri zaisťovaní socialistického poriadku.

Som presvedčený, že schválením vládneho návrhu zákona o miestnych ľudových súdoch prispejeme podstatne k riešeniu ďalších významných úloh v duchu socialistickej ústavy, našej socialistickej spoločnosti.

Dôsledné prevedenie zákona o miestnych ľudových súdoch a jeho pravidelná kontrola bude dôležitým prostriedkom pri riešení otázok dovŕšenia socialistickej kultúrnej revolúcie.

Ústavnoprávny výbor prejednal vládny návrh zákona o miestnych ľudových súdoch na svojej schôdzke dňa 31. marca t. r. a v celom rozsahu ho schválil.

Z poverenia ústavnoprávneho výboru navrhujem Národnému zhromaždeniu, aby po prerokovaní vládneho návrhu zákona o miestnych ľudových súdoch tento schválilo. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: K prejavu sa prihlásil minister spravodlivosti dr. Alois Neuman. Prosím súdruha ministra, aby sa ujal slova.

Ministr spravedlnosti dr. Neuman: Vážené Národní shromáždění!

Projednáváme vládní návrh zákona, jehož význam zde právě zdůraznil s. zpravodaj. Dovolte mi, abych při této příležitosti poukázal na některé skutečnosti, které nám v současné době umožňují postupně rozšiřovat a prohlubovat socialistickou demokracii.

Komunistická strana Československa, jejíž založení před 40 lety budeme v těchto dnech oslavovat, od počátku učila, že cílem veškerého snažení je člověk. Bojovala proto za práva pracujících a její boj byl také korunován úspěchem. Pod jejím vedením dosáhl již náš lid obrovských úspěchů při budování nové socialistické společnosti. A jedním ze základních rysů této společnosti je neustálý rozvoj socialistické demokracie. Víme všichni, že skutečná demokracie může být jen tam, kde si lid sám vládne a kde práce je zbavena veškerého vykořisťování. Jen takový lid dosahuje nevýdaných úspěchů, jak to celému světu znovu potvrdil obrovský úspěch sovětských lidí při nedávném historickém okamžiku, kdy poprvé v dějinách lidstva člověk proletěl ionosférou více jak 300 km vzdálen od naší země.

Budovatelské úspěch i morálně politická jednota našeho lidu vytvořily předpoklady pro další prohlubování naší demokracie.

Proces socialistické výstavby je však nerozlučně spojen s rozbitím starého buržoazního aparátu, budováním nového socialistického státního aparátu a se soustavným zapajováním pracujících mas do správy státu a řízení národního hospodářství. Po dovršení socialistických proměn se tento vývoj podstatně urychluje. Do plnění úkolů státního i hospodářského aparátu jsou postupně zapojovány stále širší vrstvy občanů a různé úkoly, dosud plněné státními orgány, jsou cílevědomě přenášeny na národní výbory, Revoluční odborové hnutí a ostatní společenské organizace pracujících.

Tento vývoj socialistické státnosti cestou stálého prohlubování socialistické demokracie je umožněn tím, že se všech sférách našeho společenského života se výrazně uplatňuje vedoucí role Komunistické strany Československa. Pod jejím vedením plní pracující lid složité úkoly budování socialistické a komunistické společnosti.

Tyto charakteristické rysy vývoje socialistické demokracie se projevují i v našem soudnictví. Naše soudnictví pod cílevědomým vedením KSČ prošlo vývojem, v jehož průběhu byly zapojovány do aktivní účasti na jeho výkonu stále širší vrstvy občanů. Základní směrnici pro přestavbu našeho soudnictví dala Ústava 9. května, která stanovila, že k jeho výkonu mají být povoláni vedle soudců z povolání také soudci z lidu. V dalším vývoji se účast soudců z lidu na výkonu soudnictví soustavně prohlubovala. Postupně byl tak vytvořen mnohatisícový aktiv soudců z lidu, kteří stále soustavněji uplatňují svůj vliv nejen na rozhodování soudů, ale i při výchově občanů a zejména při propagaci socialistického právního řádu.

Převážná většina těchto soudců je na svých pracovištích nejen vzornými pracovníky, ale i předními bojovníky za upevňování socialistické zákonnosti. Tito soudci aktivně pomáhají i při zavádění rozhodčího řízení v pracovních sporech na našich závodech a při provádění zákona o kárném stíhání drobného rozkrádání. Po zkušenostech více než 10 let mohu dnes říci, že ustanovení Ústavy 9. května o účasti soudců z lidu na výkonu soudnictví bylo velkým revolučním činem a významným dějinným mezníkem ve vývoji naší socialistické justice.

Pod vedením KSČ byl postupně vybudován soudní aparát, který je lidovým v tom nejvlastnějším slova smyslu. Dělníci, rolníci a příslušníci inteligence oddaní věci socialismu, se tak dnes takřka denně významně podílejí na výkonu soudnictví a plnění všech jeho úkolů.

Důležitým prvkem zlidovění našeho soudnictví je dále to, že soudcové skládají ze své činnosti účty pracujícímu lidu tím, že mu podávají zprávy o výkonu soudcovské funkce a prostřednictvím besed s pracujícími si ověřují důsledky svého rozhodování u soudů. Socialistický soudce je voleným funkcionářem, pracujícím mezi masami a podléhajícím jejich kontrole. Nová socialistická ústava stanoví zásadu volitelnosti všech soudců. Zakotvuje přímé volby soudců okresních soudů na základě obecného, rovného, přímého a tajného volebního práva. Tyto volby dále prohloubí spojení našich soudců s pracujícími a pomohou zaktivizovat další pracující do boje proti všem zjevům narušujícím socialistickou zákonnost.

Základním článkem naší soudní soustavy jsou okresní soudy, které dnes rozhodují všechny trestní a občanskoprávní věci s výjimkou kontrarevolučních trestných činů.

Schválením návrhu zákona o místních lidových soudech se zlidovění soudnictví dále prohloubí tím, že tyto soudy budou rozhodovat o některých trestných činech a občanskoprávních věcech, které až dosud rozhodovaly okresní soudy.

V zapojování pracujících do boje proti jevům narušujícím socialistickou zákonnost a soudružské vztahy mezi občany jsme již získali v minulých letech řadu dobrých zkušeností, zejména v národních výborech.

Na základě těchto zkušeností jsme v roce 1957 přenesli zákonem o kárném stíhání drobného rozkrádání boj proti tomuto negativnímu společenskému jevu přímo na pracoviště a zapojili do něho široké vrstvy pracujících. V mnoha našich závodech rozvíjejí dnes sami pracující úspěšně ochranu socialistického vlastnictví jako základ socialistického zřízení.

Do závodů bylo dále v posledních letech přeneseno rozhodování pracovních sporů. Jejich řešení je svěřeno odborovým organizacím.