Plán lékařských míst nebyl splněn do konce roku, na přidělené místo nenastoupilo 51 absolventů lékařských fakult a 48 nesložilo v termínu zkoušky. 51 lékařů, kteří po ukončení studia skládali slavnostní slib, vzápětí odmítlo nastoupit nabídnuté místo. Naše společnost jim umožnila získat si vysokou kvalifikaci a jak je možné, že odmítají jít konat svoji povinnost tam, kde je jich třeba. (Posl. Harus: Tito lékaři jsou také schopni odmítnout jít k nemocnému.) Naši dělníci, družstevníci i děti, kteří bydlí v malých městech a v pohraničí, stejně potřebují lékařské ošetření, stejně dobrou prevenci, jako ve velkých městech a v moderních střediscích. (Potlesk.) Vysoká kvalifikace, odborná práce sama - nestačí socialistickému lékaři. Je potřeba, aby při vysoké odbornosti dával i kus svého srdce, aby měl krásný a upřímný vztah k člověku. Bez lásky k člověku, bez lásky a upřímného vztahu k našemu zřízení nemůže být sebeodbornější práce zdravotníka dobrá. Takové obětavé lékaře potřebuje naše společnost a naše pohraničí by si zasloužilo, aby nejen ti mladí a nezkušení, kteří vycházejí z fakulty, šli tam pracovat, ale také ti, kterým naše moderně vybavené velké nemocnice umožnily praxi, předali své zkušenosti do zapadlejších oblastí, aby se přestali přezíravě dívat ze svého vysezeného místa ve velké nemocnici a velkém městě na ty, kteří za podstatně horších podmínek oddaně pracují v nejodlehlejších obcích naší vlasti. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, při všech nedostatcích, které si při kontrole plnění plánu nezakrýváme a které nám působí jisté starosti, udělali jsme v našem zdravotnictví velký skok kupředu. V některých úsecích jsme dosáhli světového prvenství. Preventivní zdůraznění našeho zdravotnictví půjde stále dál, půjde v bezpečnosti a ochraně při práci, ve zvýšené péči hygienické, v péči o čistotu vod a vzduchu. Poradíme si s popílkem unikajícím z našich elektráren a cementáren, očistíme vzduch i vody našeho Ostravska. Budeme postupně realizovat plán třetí pětiletky. K této radostné a činorodé práci potřebujeme mír. Mír dětem a všemu lidstvu. Vzduch čistý nejen od popílku, ale hlavně od radioaktivního záření. A za upevnění míru pro lepší zítřek v socialismu a komunismu dáme rádi všechny své síly. (Potlesk).

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávam slovo posl. Šejnovi.

Posl. Šejna: Soudružky a soudruzi poslanci! Budu hovořit k té části zprávy vlády, která se týká splnění úkolů v našem zemědělství. Zpráva ukazuje na přesvědčivých faktech, že v našem zemědělství bylo dosaženo velkých socialistických přeměn, že se rok od roku zvyšovala zemědělská výroba a zejména v minulém roce vzrostla zhruba o 7 %. Nedokázali jsme však plně využít předností socialistické zemědělské velkovýroby k tomu, aby lépe zabezpečovala potřeby celé společnosti. Plán vcelku splněn nebyl. S tím se nelze smiřovat a nedostatky omlouvat. Všichni víme, že zemědělství je dnes jeden z rozhodujících úseků. Nemá-li dojít k vážným disproporcím v našem národním hospodářství a nemá-li být ohroženo zabezpečení neustále rostoucí životní úrovně lidu, pak musí být důsledně splněny všechny úkoly, které KSČ pro rozvoj zemědělství vytyčila. Do roku 1970 je nutné, aby se zemědělská výroba svým rozvojem vyrovnala průmyslu. To vyžaduje především splnit úkoly třetí pětiletky, zvýšit zemědělskou výrobu o 22-23 %, ne za 5, ale za 4 roky.

Je to při podmínkách, které naše zemědělství má, úkol reálný a splnitelný. Vyžaduje dosáhnout vysoké intenzity výroby, využití všech prostředků, které v zemědělství máme, zejména půdy. Takovou může být pouze výroba vysoce a dokonale organizovaná, kde se maximálně využije mechanizačních prostředků. Dovolte, abych se u otázky využití a zabezpečení mechanizace v našem zemědělství zastavil. V usnesení ústředního výboru strany z února letošního roku se mj. říká:

"Ústřední výbor KSČ, vycházeje ze stanoveného plánu budování vyspělé socialistické společnosti znovu zdůrazňuje velkou závažnost úkolů rozvoje zemědělství."

Zdálo by se, že by to mělo stačit, když ústřední výbor znovu zdůrazňuje závažnost otázky, že všichni, kteří mají se zemědělstvím co společného by měli, jak se říká "šroubovat naplno". Ovšem ne tak, že úkoly ÚV strany budou slavnostně opakovány až do JZD a farem státních statků, jak jsme někdy svědky, ale že bude sveden boj za jejich každodenní plnění. Že k tomuto cíli bude napřena konkrétní politická a organizátorská práce.

Je to povinnost i nás, poslanců. V zemědělském výboru jsme se zabývali řadou palčivých otázek, mezi jinými i otázkou mechanizace zemědělské výroby. A to je jeden z úseků, kde podle mého názoru slova ústředního výboru o velké závažnosti problémů zemědělství někteří pracovníci nevztahují na sebe. Nejde tady o podporu takových teorií, které hlásají, že má-li zemědělství splnit úkoly za čtyři roky, musí také za čtyři roky dostat stroje, plánované pro třetí pětiletku. To jsou teorie škodlivé, vycházející ze zásady, napřed ať dá stát mně, a potom dám já jemu. Přitom všichni víme, že je právě v silách zemědělců zajistit si vyšší příděl strojů. Vždyť soudruh Novotný o tom hovořil. Řekl, že dovoz másla a masa za první dva měsíce letošního roku představuje ochuzení každého okresu v naší republice o 45 traktorů, které musíme za tyto produkty vyvézt.

Jde však o to, jak prostředky, vynakládané na mechanizaci zemědělské výroby jsou správně využívány, zda stroje jsou na nejvyšší technické úrovni a jak hospodárně využíváme materiálních prostředků, určených k výrobě zemědělských strojů. A těchto prostředků, jak o tom hovořil místopředseda vlády soudruh Šimůnek, není málo.

A tady se zdá, že není vše v pořádku.

Podle toho, jak jsem já měl možnost, i někteří jiní soudruzi poslanci zjistit, jde o nedostatky již ve vývoji a výzkumu mechanizačních prostředků. Soustava zemědělských strojů obsahuje 489 strojů, které má vyvíjet a vyrábět československý průmysl. Je pravda, že z tohoto počtu je určeno okolo 40 nejdůležitějších strojů, na které má být soustředěna hlavní pozornost. Ovšem nedostatek je v tom, že ti lidé, kteří mají tento úkol konkrétně plnit, inženýři, technici a konstruktéři, o tom mnoho neví. Podle osobních a resortních zájmů se protlačuje všech 489 strojů stejně. Někteří soudruzi z výzkumného ústavu strojírenství nám dokonce řekli, že okolo mechanizace zemědělství se hodně hovoří, všichni ví, jaký je to vážný problém, ale u nich prý je celkem klid.

Přece by nebylo možné, soudružky a soudruzi, aby náš vyspělý průmysl, naši inženýři a technici, zlaté ruce našich dělníků, jak to tvrdí všichni ti, kteří sem jezdí, a my víme, že je to pravda, nedovedli zkonstruovat a vyrobit kvalitní stroje pro zemědělskou velkovýrobu.

Samozřejmě některé stroje jsou složité, těžkosti jsou i v závodech, které vyrábějí mechanizaci pro zemědělství, ale přece je těžko pochopitelné, že dodnes nemáme ani takové jednoduché stroje, které by odpovídaly rozvoji zemědělské výroby, jako je rozmetadlo umělých hnojiv. Soudruzi vědí, že stávající talířová rozmetadla nevyhovují, že v JZD je nahrazují rukama družstevnic a přitom v soustavě zemědělských strojů se počítá zas jenom s tímto rozmetadlem. U některých strojů se zdá, že ti, kteří je navrhují nepočítají s tím, že jdeme cestou zemědělské velkovýroby, vytvářením velkých ekonomických celků, ale že se spíš shlédli v některých menších strojích určených pro kapitalistickou malovýrobu.

Inženýři, technici a dělníci v závodech chápou nutnost rychlé pomoci zemědělství. Když byli naši soudruzi poslanci v Prostějově v největším závodě vyrábějícím mechanizační prostředky pro zemědělství, tam pracovníci upozornili například na takovou věc. Mohli by zahájit ve větším množství výrobu mlátiček universál MU 110. Je to velmi výkonná mlátička, odpovídající požadavkům rozvoje našeho zemědělství, bohužel prvních 50 strojů bude vyrobeno až v roce 1963, za celou pětiletku jich bude vyrobeno 3150. Ovšem bude také vyrobeno 2050 kusů mlátičky automatické MA 110, která se zdaleka nevyrovná mlátičce univerzální.

Soudruzi v závodě tvrdí, že za minimální pomoci nadřízených orgánů by mohli daleko dřív přejít na výrobu mlátičky univerzální a tak konkrétně pomoci naší zemědělské velkovýrobě.

Myslím, že všichni pracující v zemědělství přivítají slova soudruha Novotného o tom, že náš průmysl musí vyrábět a dodávat ty stroje a zemědělské nářadí, které budou JZD a státní statky požadovat. Není přece možné hospodařit tak, jak ukazuje příklad litoměřického okresu. Okres Litoměřice obdržel bilanční příděl v roce 1961 - 70 kusů mlátiček MAR 90. V okrese jsou nutně zapotřebí, ovšem nad čím je nutno se pozastavit je to, že s uvedeným počtem mlátiček přišlo i 70 kusů vázacích lisů 1300, které nebyly nárokovány a žádný zemědělský závod je nechce převzít, protože je výhodnější použít k této mlátičce řezačku. Je to produktivnější. A tak ještě dnes na Litoměřickém nádraží mokne 25 kusů těchto lisů a zemědělci právem poukazují na to, proč materiál, který se takto plýtvá na stroje, o něž není zájem, není využit na takové stroje, které umožňují zavádět v zemědělství mnohem produktivnější formy práce. A to není, soudružky a soudruzi, příklad jediný.

Nebo se podívejme soudruzi na problém dosoušení sena. V litoměřickém okrese máme 50 ventilátorů a letošní příděl 80 kusů je krácen na 20. Výroba prý nemá elektromotory. Mechanizátoři i pracující v zemědělství si kladou otázku, "což by nešlo vyrobit alespoň 50 % ventilátorů na dosoušení bez motorů, pouze s řemenicí a využít motorů, které již v zemědělství jsou a je jich vcelku dost?" Jistě by bylo potřeba přizpůsobit otáčky. Myslím, že to ale není takový problém, který by naši technici nemohli vyřešit a ještě bychom ušetřili.

Tak by bylo možno ukázat i na některé další příklady, které svědčí o tom, že otázky mechanizace zemědělství nejsou řešeny vždy dost důsledně a s plnou promyšleností, tak jak to ukládá ústřední výbor naší strany.

Kdyby odpovědní činitelé ve výzkumu a vývoji zemědělských strojů promysleli celou organizaci, aby nebyla situace taková, jak nám řekli soudruzi, že určité výsledky ve vývoji kombajnu pro sklizeň řepy dosáhli v prototypové dílně v Chodouni u Prahy, a jiné zas v Jičíně. Kdyby prý se obojí výsledky daly dohromady, mohl by být kombajn na řepu ve velmi krátké době vyřešen, ovšem všechno prý záleží na dvou soudruzích z Jičína a Chodouně, aby se domluvili.

Soudruzi, položili jsme si otázku, jestli je to opravdu tak, že u nejsložitějších strojů pro mechanizaci zemědělství, jejich rychlé předání do výroby záleží na jednom nebo dvou soudruzích, až se oni domluví, pak je třeba se nad tím pozastavit. Což by nebylo možné pružnou, nebyrokratickou organizací a promyšleným odměňováním organizovat věc tak, že by několik inženýrů a konstruktérů bylo pověřeno vyřešit do určité doby ty nejnaléhavější úkoly, které před námi stojí v mechanizaci zemědělství a volit pro to i vhodnou odměnu?

S tím souvisí i důsledné vyjasnění kompetence mezi výzkumným ústavem ministerstva zemědělství v Řepích, kde podle našeho názoru soudruzi mají řadu otázek velmi dobře promyšlených a mezi výzkumným ústavem ministerstva strojírenství v Chodouni. Při této příležitosti bych se chtěl zmínit ještě o problému zkoušek s prototypy nových strojů, než přijdou do výroby. Tyto stroje jsou zkoušeny na zkušební stanici ministerstva zemědělství. Stojí zde otázka, nebylo-li by lepší zkoušet je přímo na státních statcích a jednotných zemědělských družstvech, předsedou komise určit mechanizátora státního statku nebo předsedu JZD, aby přímo dělníci a družstevníci posoudili kvalitu stroje v praxi, bez toho, aniž by za ním jezdila pojízdná dílna se vším vybavením, tak jak mají možnost soudruzi na zkušební stanici a jak zase na druhé straně nemá možnost horské JZD.

Možná, že by nám tento systém ukázal nedostatky a poruchovost strojů daleko líp a snížili bychom určitě poruchovost, projevující se, když jsou stroje dodávány zemědělským závodům ve velkých sériích.

Někteří soudruzi z ministerstva zemědělství, což je podivné, omlouvají nedostatky mechanizačních prostředků tím, že prý všechny stroje schvaluje Rada vzájemné hospodářské pomoci.

Soudruzi, nehledejte alibi u tohoto orgánu, protože i naši přátelé v Sovětském svazu a ostatních socialistických zemí se jistě nebudou na nás zlobit, když náš průmysl bude i jim dodávat výkonnější stroje.

Ještě na jednu otázku považuji za nutné upozornit, a to je distribuce zemědělských strojů. Tak např. pro Severočeský kraj byl v uplynulém roce splněn plán dodávek zemědělských strojů pouze na 58,3 % ve finančním objemu, přesto, že jde o velmi produkční kraj. Některé příčiny byly přímo v kraji a jednotlivých odběratelích, pozdě poskytnutém úvěru družstvům státní bankou, nebo, že objednané stroje došly později atd.

Soudruzi, kteří rozdělují stroje, odůvodnili Severočeskému kraji menší příděl tím, že je třeba vyrovnat disproporce ve stupni mechanizace jednotlivých krajů, zejména českých a slovenských. Přitom soudruzi v Ústí n. L. mají zjištěno, že funkcionáři některých JZD tohoto kraje jezdí nakupovat stroje, které potřebují a Agrotechny v českých krajích jim je nejsou s to dodat, do Nitry a Bratislavy. Jen za čtvrté čtvrtletí 1960 v těch případech, které byly zjištěny, bylo nakoupeno skoro za milion korun strojů ve slovenských krajích.

Myslím, soudružky a soudruzi, že ani není třeba rozvádět ne správnost těchto skutečností, které přinášejí nejen hospodářské, ale i politické škody.

Soudruzi, v minulosti mechanizace našeho zemědělství značně zaostávala za vyspělými kapitalistickými státy s intenzívním zemědělstvím. V současné době díky správné linii naší strany a rychlému postupu mechanizace je tento rozdíl rychle vyrovnáván.

Třetí pětiletý plán stanoví úkol základní práce v rostlinné a živočišné výrobě plně mechanizovat a postupně zavádět komplexní mechanizaci prací při pěstování hlavních plodin a dosáhnout toho, aby v roce 1965 připadlo v socialistickém sektoru na 1 traktor 33 ha orné půdy, na 1 obilní kombajn 149 ha obilovin, na 1 kombajn na sklizeň kukuřice 39 ha kukuřice na zrno, silážní kombajn 13 ha silážních ploch. A tisíce dalších strojů. Tím se podstatně zvýší mechanizace našeho zemědělství, umožní růst produktivity práce. To bude ovšem také vyžadovat věnovat daleko větší pozornost otázkám zvyšování technické úrovně pracovníků v zemědělství i opravárenské službě.

Rychlý postup mechanizace našeho zemědělství se např. v Severočeském kraji promítá tak, že k 31. 12. 1960 bylo v kraji celkem 5419 traktorů kolových i pásových, 1125 kombajnů, 632 nákladních aut a tisíce dalších strojů. Počet traktorů jenom za rok 1961 stoupne o 608 kusů. Méně rychle však již stoupá počet proškolených technických kádrů v zemědělství. Proto vedle určitého přílivu proškolených mladých lidí do zemědělství bude třeba klást daleko větší důraz na pořádání různých dlouhodobých i krátkodobých kursů pro naše zemědělce, aby úroveň znalostí a schopností kádrů ovládat tuto techniku nezaostávala za mohutným rozvojem mechanizace zemědělství.

Vždyť všichni víme, že řada strojů je vynikající světové úrovně. Vezměme jenom naše traktory. A přesto péče o jejich údržbu v zemědělských závodech je nedostatečná. Namnoze to vypadá tak, jako když soudruzi vycházejí ze zásady, že z cizího krev neteče. V mnohých JZD vidíme to, čemu někteří říkají "studený odchov": stroje stojí za stodolou celou zimu, soudruzi. S tím je třeba skoncovat. Tady mají pracující a organizátoři zemědělské výroby hodně co dohánět. Není pochyb o tom, že naši dělníci se vyrovnají s problémy mechanizace zemědělství. Že budou dávat pracujícím v zemědělství stále víc a kvalitnějších strojů. Ovšem na druhé straně to musí být pracující v zemědělství, kteří se musí naučit tyto stroje ovládat, hospodárně využívat a udržovat je tak, aby poruchovost byla co nejmenší.

Soudruzi poslanci, otázky, které dnes projednáváme, jsou závažné. V naší Československé socialistické republice jsme už řešili řadu velmi těžkých problémů. Není pochyb o tom, že i úkol, který před nás staví naše komunistická strana na úseku zemědělství splníme. Že nejen v naší republice předstihneme kapitalistické země, ale, že v tomto mírovém zápase budeme platným článkem v celém socialistickém táboře. Je to velká odpovědnost nás, poslanců, kteří zde sedíme i všech těch, kteří nás sem jako své zástupce poslali. Je jen třeba, abychom za to všichni vzali tak, že nebude potřeba, aby nás ústřední výbor naší strany znovu upozorňoval na vážnost situace, ale že jako zástupci lidu z této tribuny oznámíme ústřednímu výboru strany, že pětiletka v zemědělství byla splněna za čtyři roky. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Prerušujem schôdzu na 20 minút.

Místopředseda NS Pospíšil (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi. Dávám slovo posl. Brančíkovi.