Počty študujúcich na vysokých školách na Slovensku sa zvýšili oproti roku 1955 a 27 %, keď v roku 1960 študovalo už na vysokých školách 27 381 poslucháčov.

Zmenou ekonomicko-spoločenských podmienok rozvinul sa v nebývalej miere aj kultúrny život v mestách a na dedine. Prejavilo sa to v rozvoji všetkých druhov kultúrnoosvetových zariadení, v nárokoch našich pracujúcich na poskytovanie kultúrnych služieb a na kvalitu obsahu kultúrnych podujatí.

V starostlivosti o zdravie nášho obyvateľstva zameriavala sa zdravotnícka starostlivosť v rokoch druhého päťročného plánu na prevenciu a zlepšovanie zdravotného stavu. V rámci starostlivosti o pracujúcich pokračovalo sa v postupnom odstraňovaní hygienických nedostatkov na závodoch a v rozširovaní závodných zdravotníckych zariadení a jaslí. V období druhého päťročného plánu začali sa budovať nové moderné nemocnice i odborné liečebné ústavy. Celkom sa odovzdalo za túto dobu 8 nemocníc. Pre ďalšie rozširovanie postelového fondu v zdravotníckych zariadeniach v treťom päťročnom pláne položil sa základ rozostavením desiatych nemocníc. I keď sa zlepšila výstavba ambulantných zariadení, ešte zďaleka sa nedosiahlo na tomto úseku uspokojivého stavu.

Rýchly rozvoj hospodárstva a rast životnej úrovne obyvateľstva dosiahnutý v uplynulých rokoch socialistickej výstavby možno názorne dokumentovať aj na príklade nášho Stredoslovenského kraja. Tento kraj, ktorý tvoria v prevážnej miere hornaté časti Slovenska, patril v minulosti k najzaostalejším oblastiam štátu. Veď také oblasti, ako Orava, Kysuce, Horehronie, Horné nitriansko, Liptov i niektoré južné časti kraja, boli najtypickejšími oblasťami biedy, nízkej životnej a kultúrnej úrovne a rozsiahleho vysťahovalectva. Starostlivosť buržoáznej vlády po sociálnej stránke tu nebola absolútne žiadna. Dokazuje to i tá skutočnosť, že v každej obci boli desiatky žobrákov, ktorí boli odkázaní na milosť ostatných občanov. Tento stav žobráctva zapríčiňovali tiež exekútori, ktorí predali za babku všetko, i strechu nad hlavou dlžníka. Veď napríklad len na Horehroní v čase hospodárskej krízy bolo prevedené celkom 7214 vykonaných exekúcií.

Industrializácia Slovenska uskutočňovaná v uplynulých pätnástich rokoch priniesla podstatné zmeny v tvárnosti celého kraja. Za toto obdobie vybudovalo sa v celom kraji 83 nových závodov a ďalších 84 závodov bolo rekonštruovaných, rozšírených a zmodernizovaných. Objem priemyselnej výroby vzrástol oproti roku 1949 takmer 6-násobne a zamestnanosť v priemysle takmer o tri štvrtiny. Značná časť nových závodov bola umiestnená do zaostalých oblastí - na Orave, na Kysuciach a na Horehroní. Tak na Orave boli vybudované Kovohuty v Istebnom, Kovohuty Mokraď, Elektrotechnický závod v Dolnom Kubíne, Tesla v Nižnej a iné. Na Kysuciach bol umiestnený veľký strojárenský závod na výrobu guličkových ložísk v Kysuckom Novom Meste a rozšírila sa tu výroba spotrebného priemyslu, zaviedla sa výroba súčiastok pre automobily a ďalšia výroba. Na Horehroní bola vybudovaná Mostáreň v Brezne, Zlieváreň v Hronci, Strojárenský závod v Závadke, Biotika v Ľupči, Cementáreň v Banskej Bystrici a iné závody.

V rokoch druhej päťročnice dosiahli sa v Stredoslovenskom kraji úspechy i v rozvoji poľnohospodárstva. Tak napríklad výroba hovädzieho mäsa na 1 ha poľnohospodárkej pôdy vzrástla o 34 %, bravčového mäsa o 70 %, mlieka o 49 %. Isteže i s dosiahnutými výsledkami nemôžeme byť ešte zďaleka spokojní, pretože nezodpovedajú daným možnostiam, avšak vidno v nich určitý vývoj vpred.

Rozvoj priemyslu a tiež zvýšenie úrovne poľnohospodárskej výroby znamená veľký prínos pre rast životnej úrovne obyvateľstva celého Stredoslovenského kraja. Tak v období druhého päťročného plánu zvýšil sa maloobchodný obrat v kraji zhruba o 32 % a výkony komunálnych služieb viac ako dvojnásobok.

Významne sa zlepšila úroveň bývania. Veď takmer 15 % obyvateľstva kraja býva v bytoch postavených v druhej päťročnici. Značné množstvo z nich vo vlastných rodinných domkoch, vybavených všetkým moderným komfortom. A tu by som chcel uviesť jeden tragický obrázok z prvej republiky, nie ojedinelý, ale typický pre toľkých ľudí v minulosti. V kronike v obci Polomka na Horehroní sa doslovne uvádza: "Železničiar na nižnom konci postavil dom, na stavbu si vypožičal 22 000 Kčs a zaviazal sa splácať banke 400 Kčs mesačne. Nestačil. Dlžoba mu narástla na 36 000 Kčs. Na licitácii kupca nebolo. Výkričná cena bola 1000 Kčs. A tu Klein, dirigent Tatra banky kúpil dom za 670,- Kčs." Neuveriteľné, ale v kronike je to doslova uvedené.

Veľké prostriedky boli dané na výstavbu zariadení spoločenskej spotreby. Za uplynulých 5 rokov sa postavilo 1113 učební všeobecno-vzdelávacích škôl. V minulosti, keď nezamestnanosť privádzala všeobecný úpadok, projevovalo sa to i v škole. Deti boli vyhladovené, nedostatočne oblečené. Dňa 23. septembra 1932 len v jednej obci na Horehroní bolo zistené, že 141 žiakov nemá ani jednu písanku. Dnes žiaci čo potrebujú, dostávajú od štátu zadarmo.

Lôžková kapacita v nemocniciach a zdravotníckych zariadeniach sa zvýšila o 1300 postelí. Značne sa rozšíril rozsah prípravy odborných kvalifikovaných pracovníkov pre všetky odvetvia hospodárstva. Koncom roku 1960 navštevovalo odborné školy 22 000 žiakov. To je o 6000 viac ako v roku 1955, a to hlavne na priemyselných odborných školách, kde sa počet žiakov zvýšil o 4000. Veľký je dopyt po usilovných kvalifikovaných pracovníkoch. Na Slovensku budujú sa v stámiliónových objemoch v ročnom pláne školy všetkých druhov a stupňov, aby nám v nich už v najbližších rokoch vychovali tisícky inžinierov, stavbárov, strojárov, hutníkov, chemikov, agro a zootechnikov, kvalifikovaných robotníkov pre všetky odvetvia národného hospodárstva montérov, zváračov, murárov, elektrikárov, sústružníkov i pracovníkov pre laboratória a výskumné ústavy.

To sú len niektoré charakteristické údaje, ktoré aspoň čiastočné vystihujú ceľkový rýchly vzostup úrovne obyvateľstva a veľké premeny, ktoré nastali v celom spôsobe života ľudu okresov Stredoslovenského kraja.

Možno povedať, že dosiahnutá úroveň v rozvoji priemyslu, v raste odbornej úrovne pracujúcich, v upevnení morálnopolitickej jednoty ľudu, vytvárali predpoklady, aby Stredoslovenský kraj i v ďalšom období sa rozvíjal rýchlym tempom tak, ako to predpokladajú úlohy stanovené v tretej päťročnici.

Výsledky, ktoré naša robotnícka trieda a pracujúci ľud dosiahol za tak krátky čas slobodnej vlasti, sú pevným fundamentom budovania vyspelej socialistickej spoločnosti. Úlohy tejto etapy stanovila vlaňajšia celoštátna konferencia KSČ v treťom päťročnom pláne rozvoja národného hospodárstva ČSSR do roku 1965. Tretí päťročný plán zabezpečuje ďalší prednostný rozvoj všetkých odvetví hospodárstva na Slovensku a v jednotlivých oblastiach a krajoch.

V predvečer 40. výročia založenia našej Komunistickej strany Československa je zvlášť radostné pripomenúť si výsledky, ktoré boli pod jej vedením na Slovensku dosiahnuté. Tieto výsledky sú veľkolepým pamätníkom boja našej strany, názorným svedectvom víťazstva velikých ideí marxizmu-leninizmu. Chcem vyjadriť odhodlanie pracujúceho ľudu nášho Stredoslovenského kraja, splniť krásne ciele výstavby vyspelej socialistickej spoločnosti. Náš pracovitý ľud, ktorý stál v prvých radoch bojovníkov za lepší život v ťažkých dobách buržoaznej republiky, i fašistickej perzekúcie, si čestne zastane svoje miesto aj pri plnení náročných úloh rozvoja hospodárstva v rokoch tretieho päťročného plánu. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávam slovo posl. Polachové.

Posl. Polachová: Soudružky a soudruzi poslanci!

Hodnotíme-li dnes plnění hospodářského plánu za rok 1960, je to jistě také proto, abychom poznali nejen jeho klady, ale abychom se poučili z nedostatků a vyvarovali se jich nebo jim předešli v roce letošním, aby rok 1961 splnil všechny plánované úkoly a byl dobrým nástupcem 3. pětiletky. Na úsek zdravotnický dává náš stát obrovské částky. Naše úsilí v péči o člověka je mírové, prodchnuté socialistickým humanismem. Aby byl člověk dlouho živ, aby měl pastýř hojnost mléka.

V kapitalistickém státě je zdraví lidské stále ještě jedním z předmětů obchodního podnikání. Kdo má prostředky, může se léčit, kdo je nemá, je odkázán na dobročinné ústavy nebo se neléčí. Tak tomu bylo do roku 1945 i u nás. Dnes je všem našim občanům naprostou samozřejmostí v případě onemocnění vyhledat lékařskou pomoc, odbornou léčbu, lázně, léky - vše úplně zdarma. Socialistická společnost poskytuje našemu zdravotnictví všechny možnosti, poněvadž v našem zřízení je lidský život a zdraví člověka tou největší hodnotou. S bezplatnou lékařskou péčí se však nesetkáváme jen v nemoci, naopak, prevenci se věnuje stále větší péče. Prevence, jejíž zásady hlásal náš Jan Evangelista Purkyně, počala se uplatňovat teprve v naší době. V etapě výstavby socialismu přestala být záležitostí jen lékařů a stala se záležitostí všech občanů. Tak např. ochranné očkování proti záškrtu, které bylo masově v našem státě zavedeno v r. 1946, ovlivnilo vývoj nemocnosti touto nákazou tak, že nemocnost poklesla z dřívějších 200 nemocných na 100 000 obyvatel na 4,3. Stejně tak byla ovlivněna velmi příznivě nemocnost dávivým kašlem, proti němuž se očkuje pravidelně od počátku r. 1958. Za tato 3 léta se podařilo snížit tuto závažnou dětskou nákazu ze 475 onemocnění na 100 000 obyvatel na pouhých 54 v r. 1960 a úmrtnost na pouhých 9. Velmi výrazných úspěchů bylo dosaženo také v boji proti dětské obrně, v němž ochranné očkování živou oslabenou očkovací látkou v r. 1960 zajistilo, že v druhé polovině roku vyjma dvou importovaných případů onemocnění nedošlo na našem území k žádnému onemocnění dětskou obrnou, zatímco v jiných letech vznikaly v tomto období i stovky těžkých onemocnění s těžkými následky. Dětská obrna přestala být u nás hrozbou. Přes 3 milióny dětí už byly očkovány proti této strašlivé nemoci a rehabilitační péči o ty, kteří touto chorobou onemocněli, nám závidí celý svět. Významného výsledku bylo dosaženo též v boji proti břišnímu tyfu. Především tím, že jsou soustavně vyhledáváni bacilonosiči, že jsou zajišťovány závady hromadného stravování i jiné závady, kde by mohli bacilonosiči svou činností ohrozit bezpečnost. Ve vhodných případech je prováděno očkování, zde se však uplatňuji též vlivy nezdravotnické. které mohou někdy přechodně zhoršit situaci v nemocnosti břišním tyfem, zejména nedostatečné technické zabezpečení vodních zdrojů.

Zvláštní pozornost byla v r. 1960 věnována některým nákazám přenosným ze zvířat na lidi. Byly stanoveny podmínky v brucelosních stájích, ve stájích s tuberkulózním dobytkem, požadovaná bezpečnostní opatření v drůbežárnách, především ve škubárnách, aby byli pracující chráněni před ptačí nemocí. Byla provedena řada opatření na ochranu lidí před TBC skotu, přenášenou nejen při ošetřování zvířat, ale též při případném nedostatečném ošetření mléka, kterému náš potravinářský průmysl nevěnuje pozornost takovou, jakou si zasluhuje. Naše ošetřovatelky dojnic při besedách upozorňují často také na to, že už při projekci kravínů není pamatováno na vhodné sociální zařízení, že šatny, sprchy nebo umývárnu si vynucují teprve po ukončení stavby. Ptají se, byl-li již některý projektant se podívat na vyprojektovaný objekt, když je v provozu. A nejen v zemědělství, ale i v průmyslu při diskusi o návrhu zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci požadují pracující, aby projektanti znali výrobu, aby sociální, hygienická a ochranná zařízení projektovali se znalostí věci. Hygienická a ochranná zařízení nejsou často konstrukčně dořešena a je nutná větší spolupráce projektantů i konstruktérů s pracujícími. Při diskusi k návrhu o bezpečnosti práce se ukázalo, ze k mnoha úrazům dochází zbytečně, neboť jak pracovníci, tak i vedení závodů podceňují často význam bezpečnostních předpisů.

Značné úsilí bylo v r. 1960 vyvinuto k ochraně účastníků 2. celostátní spartakiády i spartakiád krajských a oblastních před nakažlivými nemocemi. Výsledkem všech opatření bylo, že v souvislosti s touto hromadnou tělovýchovnou akcí nebyla zaznamenána žádná zvýšená nemocnost přenosnými chorobami.

Nerozřešeným problémem zůstává dosud nakažlivý zánět jater, proti němuž se bojuje řadou zdravotnických opatření. Nepodařilo se však nikomu na světě odhalit původce této nákazy, takže nelze proti ní použít očkovací látky a čelíme jí jen zvýšenou hygienou. Vážnou otázkou rekonvalescentů po zánětu zůstává otázka dietního stravování, jehož zlepšení je v naší moci. Jsou četné připomínky občanů na nedostatek vhodných potravin pro diety. Pozornost této dietě není věnována ve většině závodních jídelen, v restauracích a ani v jídelnách školních. A přece vhodná, správně volená strava je k doléčení bezpodmínečně nutná. Touto otázkou by se měl vážně a se vším urychlením zabývat náš vnitřní obchod.

Velmi vážně se však uplatňuje vliv nezdravotnických činitelů v rozvoji nákaz a otrav potravinami. Jsou stále nedostatky při výrobě, prodeji a skladování potravin. Tak došlo např. špatným skladováním husí a kachen k onemocnění řady osob v okrese Tábor. Stejně tak v šíření nákaz jsou i neuvědomělí zaměstnanci především tehdy, zůstávají-li během svého horečnatého onemocnění při manipulaci s potravinami.

Při realizaci preventivního hygienického dozoru často se staví v cestu nejrůznější potíže a hygieničtí pracovníci si stěžují, že jejich příkazy nejsou dodržovány. Někdy je to setrvačností starého způsobu myšlení u některých pracovníků, ale často jsou to také strohé administrativní příkazy hygieniků. Zkušenosti ukázaly, že při prosazování hygienických podmínek na závodech není myslitelné, aby orgány hygienické služby postupovaly izolovaně od orgánů ROH, ČsČK a MNV, kterým byl svěřen dozor nad bezpečností práce na závodech a výchovná práce mezi pracujícími. Nestačí strohý administrativní příkaz s udáním termínu k odstranění závady. Je třeba vést pracující systematicky k tomu, aby aktivně pečovali o důsledné dodržování všech hygienických zásad odstraňovat z životního a pracovního prostředí všechny prvky, které mohou zdraví škodit a tvořit prevenci aktivní, tvořivou, při níž je třeba uspořádat celý režim života i práce člověka tak, aby přispíval k nejlepšímu rozvoji tělesných i duševních schopností. Otázkou hygieny se zabýval zdravotní výbor na své poslední schůzi a přijal usnesení, v němž doporučuje řadu opatření ke zlepšení situace na úseku hygieny.

Investiční výstavba zůstala zdravotnictví hodně dlužna. Hodnotíme-li splnění plánu v lůžkovém fondu, vidíme, že tento v zařízeních státní zdravotní správy vzrostl v r. 1960 o 2206 lůžek tak, že kapacita lůžkových složek dosáhla v ČSSR 170 071 lůžek. Zůstalo však nesplněno 2865 lůžek, což je více než polovina celkového úkolu, plánovaného na r. 1960. Úkoly stanovené plánem v krajsky plánovaných zařízeních byly splněny toliko na 39 %. Nikdy v minulých letech nedošlo k tak nízkému plnění plánovaných úkolů v tomto směru.

Kapacita v jeslích vzrostla v r. 1960 o 2142 míst. Tím dosáhl počet míst v jeslích 41 307. Nesplněno zůstalo 1586 míst. I zde byl splněn plán jen na 57,4 %. Největší neplnění vykazuje kraj Severomoravský, Jihomoravský, Severočeský a Středočeský. Je to opět pro neplnění stavebních a adaptačních prací stavebními podniky. Při výstavbě sídlišť není soulad mezi dokončováním bytové výstavby a občanskou vybaveností. Krajské národní výbory i závody budou muset více péče věnovat kontrole plnění plánu a tyto úkoly neodsunovat dozadu. Porovnáme-li dnešek s minulostí, vidíme, že v r. 1937 bylo v československu jen 86 jeslí s 1286 místy. V jak svízelné situaci byla tehdy matka, když odcházela za výdělkem a neměla své děti komu svěřit. Počet míst v celém státě nedosahoval ani poloviny skutečného přírůstku v r. 1960. Ale přes tento ohromný rozdíl mezi minulostí a dneškem nemůžeme být spokojeni, uvědomíme-li si, jak velké úkoly máme před sebou při plnění 3. pětiletého plánu v souvislosti s dalším žařazováním žen do práce a přeřazováním jich také na druhou směnu. Je třeba sladit zájmy ženy jako matky i jako pracovnice. Promyslet dobře, jaký typ jeslí to bude, aby pracující matce pomohl. Tam, kde bude provoz v jeslích a školkách jen pro první směnu a matky půjdou na směnu odpolední, budou stále připomínky. A tady je především na odborových organizacích, vedení závodů, národních výborech, aby s kolektivem žen rozřešili tuto otázku k spokojenosti jak matek, tak závodů ve prospěch zdraví dítěte. Nebude to lehké, ale je to nezbytné s ohledem na zvyšování zaměstnanosti žen, prohlubování jejich kvalifikace. Naše závody na Ostravsku stále volají po stabilizaci kádrů a přitom i ty největší nevyvíjí dost iniciativy, aby při bytové výstavbě byly včas dokončovány také jesle a školky. Spoléhají stále na státní výstavbu dětských zařízení a svoje prostředky věnují raději na stavbu rekreačních chat. Také naše družstva budou muset pamatovat na zařízení, které mladým družstevnicím umožní nerušenou práci v družstvu.

Při projednávání rozpočtové kapitoly ministerstva zdravotnictví v prosinci m. r. hovořili téměř všichni poslanci výboru o nedostatcích v péči o chrup. V důsledku toho přijal zdravotní výbor rezoluci, v níž konkrétně uváděl opatření, která by mohla přispět k zlepšení situace na tomto úseku. Jsou to: zvýšit počet absolventů stomatologického směru lékařské fakulty. - Zvýšit počet laborantů pro zajištění kvalitní práce stomatologických laboratoří - vyškolit středně zdravotnické pracovníky pro některé, především preventivní výkony v péči o chrup.

V okamžité pomoci výbor dále navrhl jako přechodné opatření umožnit, aby bývalí zubní technici při splnění předepsaných kvalifikačních předpokladů mohli vykonávat péči o chrup v rozsahu činnosti dentistů, - kvalifikované stomatologické pracovníky pracující v jiném oboru vrátit k výkonu stomatologické péče ve zdravotnických zařízeních a konečně umožnit schopným laborantům studium na lékařských fakultách stomatologického směru.

Využívám této příležitosti a žádám soudruha ministra zdravotnictví, kdyby informoval zdravotní výbor v nejbližší době, jak bylo s těmito doporučeními zdravotního výboru naloženo, jak dalece pokročila léčebná péče na tomto úseku a zda navrhovaná opatření přispějí k odstranění nedostatků a ke zlepšení stavu zuboléčby. (Potlesk.)