Předseda Národního shromáždění Fierlinger a místopředsedové Valo, Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil, dr. Škoda.

Členové politického byra ÚV KSČ, místopředseda vlády a ministr vnitra Barák, Pavol David, místopředseda vlády Dolanský, místopředseda vlády Kopecký a místopředseda vlády a předseda Státní plánovací komise inž. Šimůnek; kandidáti politického byra ÚV KSČ místopředsedkyně vlády inž. Jankovcová; ministři dr. h. c. Plojhar, dr. Neuman, Černík, Václav David, Ďuriš, Krajčír, Krosnář, arm. gen. Lomský, Machačová-Dostálová, Majling, akad. Nejedlý, Poláček, Štrougal, Uher, Beran, Reitmajer, dr. Vlasák, inž. Púčik, Brabec a inž. Šmok.

280 poslanců podle presenční listiny.

Předseda Fierlinger (zvoní): Zahajuji 7. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že došel dopis presidenta Československé socialistické republiky, kterým oznamuje, že svým rozhodnutím ze dne 13. dubna 1961 svolal podle článku 50, odstavec 1 ústavy Československé socialistické republiky zasedání Národního shromáždění na den 17. dubna 1961.

Mám smutnou povinnost oznámit Vám, že dne 9. března 1961 zemřel poslanec Národního shromáždění Jan Vodička. (Poslanci povstávají). V době první světové války bojoval v řadách čs. legiích v Rusku a aktivně se zúčastnil boje proti jejímu reakčnímu vedení. Po velké Říjnové socialistické revoluci vstoupil do řad Rudé armády. Po svém návratu do vlasti byl od založení Komunistické strany Československa jejím členem a pracoval v různých veřejných funkcích. Pracující lid mu projevil důvěru a zvolil jej již v údobí první republiky poslancem Národního shromáždění. Po březnu 1939 byl spolu s dalšími předními pracovníky komunistické strany zatčen gestapem a vězněn až do konce války v koncentračním táboře v Sachsenhausenu.

Po osvobození vrací se ihned k aktivní veřejné stranické práci, stává se čelným funkcionářem Svazu protifašistických bojovníků a je zvolen poslancem Národního shromáždění. Po celou dobu pracoval neúnavně pro rozkvět naší socialistické vlasti.

Uctěme nyní památku soudruha, který celý svůj bohatý a plodný život věnoval budování socialismu v naší vlasti. (Poslanci usedají.)

Předseda: Děkuji.

Předsednictvo Národního shromáždění se ve své schůzi dne 12. dubna 1961 usneslo navrhnout Národnímu shromáždění k projednání tento denní pořad, který již byl poslancům Národního shromáždění rozeslán:

1. Zpráva vlády podle čl. 41, odst. 1 ústavy, o plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky v roce 1960.

2. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 34) o obraně Československé socialistické republiky.

3. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 36) o místních lidových soudech.

4. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 35), kterým se předkládají Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu:

1. Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná naposled dne 31. října 1958 v Lisabonu, podepsaná za Československou republiku dne 17. dubna 1959 v Bernu.

2. Lisabonská dohoda na ochranu označení původů a jejich mezinárodního zápisu ze dne 31. října 1958 spolu s Prováděcím řádem k této dohodě ze dne 31. října 1958, podepsaná za Československou republiku dne 17. dubna 1959 v Bernu a

3. Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původů zboží ze dne 14. dubna 1891, revidovaná naposled v Lisabonu dne 31. října 1958;

4. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle čl. 60 odst. 2 ústavy o vydaných zákonných opatřeních předsednictva Národního shromáždění.

Má někdo nějaké připomínky k tomuto návrhu denního pořadu? (Nebyly.)

Nemá.

Můžeme přistoupit ke hlasování.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s navrženým denním pořadem, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo denní pořad.

Soudružky a soudruzi!

Dříve než přistoupíme k projednávání denního pořadu, dovolte, abych vzpomněl velké historické údálosti v dějinách lidstva že první člověk, první obyvatel naší planety překročil hranice vesmíru na palubě sovětské kosmické lodi. (Dlouhotrvající potlesk.)

Spolu se vším československým lidem se radujeme nad touto událostí, která je důkazem skvělého vítězství lidského ducha a lidské práce a nevyčerpatelných lidských možností. Jsme nesmírně šťastni, že kolébkou tohoto vítězství je první socialistická země Sovětský svaz, jejíž zřízení dokázalo uvolnit největší tvůrčí síly člověka a krok za krokem naplňovat jeho nejsmělejší cíle. Vypuštění kosmické sovětské lodi s prvním člověkem se sovětským kosmonautem Jurijem Gagarinem a jeho šťastný návrat na zem je symbolem mírového humanistického úsilí sovětské vědy a Sovětského svazu a je současně novým skvělým důkazem o převaze socialistické vědy i socialistické společenské soustavy.

Předsednictvo Národního shromáždění odeslalo presidiu Nejvyššího sovětu blahopřejný telegram k tomuto obrovskému vítězství s přáním dalších úspěchů hrdinnému sovětskému lidu na jeho smělé cestě k dobývání vesmíru. (Dlouhotrvající potlesk.)

Prvním bodem pořadu je

1. Zpráva vlády podle články 41 odst. 1 ústavy o plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky v roce 1960.

Přistupujeme tedy k důležitému aktu podle ustanovení článku 41 ústavy, podle kterého Národní shromáždění, vedle své legislativní činnosti, "schvaluje zejména dlouhodobé plány rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet, zkoumá, jak jsou plněny, a projednává zprávu vlády o plnění ročních plánů a státní závěrečný účet".

Vyslechneme tedy dnes zprávu vlády o plnění plánu rozvoje národního hospodářství za minulý rok a v duchu tvořivé kritiky a na základě výsledků prací výborů zhodnotíme, jak byl plán plněn s tím, abychom všechny dosavadní zkušenosti za minulý rok získané plně využili pro splnění velkých úkolů, které nás čekají v tomto i příštích letech.

Výbory Národního shromáždění věnují otázkám rozvoje národního hospodářství trvale značnou část své práce a projednávají je za účasti předních odborníků a představitelů pracujících ze závodů, staveb i zemědělství. Aktivní součinnost při zajišťování společného úsilí o plnění a překročení ročních plánů považujeme za jeden z předních úkolů všech poslanců Národního shromáždění. Chceme tím co nejlépe podpořit úsilí strany a vlády o plné využití všech tvořivých sil našeho lidu k dalšímu úspěšnému rozvoji naší vlasti a k zajištění míru ve světě.

Zprávu přednese místopředseda vlády a předseda Státní plánovací komise inž. Otakar Šimůnek. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a předseda Státní plánovací komise inž. Šimůnek: Soudružky a soudruzi poslanci!

Dovolte, abych z pověření vlády republiky podal Národnímu shromáždění zprávu o výsledcích dosažených v rozvoji národního hospodářství v roce 1960. Vzhledem k tomu, že rok 1960 byl posledním rokem druhé pětiletky, je možno vás informovat o tom, jak byly podle předběžných výsledků splněny hlavní cíle, které pro léta 1956-1960 byly stanoveny Směrnicemi ústředního výboru Komunistické strany Československa a zákonem o druhém pětiletém plánu.

Československý pracující lid dořešil pod vedením Komunistické strany Československa v období druhé pětiletky základní úkoly přechodu od kapitalismu k socialismu. V letech 1956-1960 získal socialistický sektor rozhodující převahu i v zemědělství. Tím bylo dovršeno vítězství socialistických výrobních vztahů v celém národním hospodářství, které vstoupilo do třetí pětiletky již jako hospodářství jednosektorové. Vítězství socialistických výrobních vztahů spolu s dosaženou úrovní výrobních sil umožnilo, že v uplynulých pěti letech byla dobudována materiálně výrobní základna socialismu.

V druhé pětiletce se podařilo, s výjimkou zemědělství, vcelku splnit základní předpoklady proporcionálního rozvoje národního hospodářství tak, jak byly stanoveny v druhém pětiletém plánu.

V letech 1949 až 1955 jsme prováděli přestavbu a výstavbu národního hospodářství zaměřenou na přednostní růst těžkého průmyslu a na sepětí naší ekonomiky s ekonomikou socialistických zemí. V tomto období jsme tedy vytvářeli především podmínky pro zajištění trvalého harmonického a rychlého rozvoje.

V druhé pětiletce se podařilo na základě výsledků předchozích let rozvinout socialistické výrobní vztahy v celém národním hospodářství upevnit a prohloubit plánovitost, zvýšit efektivnost národního hospodářství a odstranit, případně zmírnit některé disproporce zděděné z minulosti. Podařilo se zejména překonat zaostávání energetické základny rozsáhlou výstavbou velkých elektráren, zvýšit těžební kapacitu v uhelných dolech, zvýšit výrobu stavebních hmot a nastoupit cestu rozsáhlé výstavby v černé metalurgii. Národní hospodářství se rozvíjelo v letech 1956 až 1960 rovnoměrnějšími tempy, než tomu bylo v předchozím období. Průměrný roční přírůstek národního důchodu činil za období druhé pětiletky 7,1 %. Základní rozdělení národního důchodu na fond akumulace a spotřeby bylo charakterizováno růstem podílu akumulace na národním důchodu při trvalém růstu fondu spotřeby. Tím byly vytvořeny dobré podmínky pro rozvoj národního hospodářství v třetí pětiletce, kde můžeme předpokládat v podstatě stejně rychlé tempo růstu národního důchodu jako v pětiletce druhé; přitom ovšem absolutní přírůstek bude podstatně vyšší.

Neustálý růst podílu fondu akumulace byl provázen rychlým růstem životní úrovně, kde osobní spotřeba se zvýšila o 36 %, tj. o více než předpokládal zákon o druhém pětiletém plánu.

Těžiště rozvoje národního hospodářství v druhé pětiletce bylo v průmyslové výrobě, kde jsme dosáhli průměrného ročního přírůstku 10,7 %, tj. za celou pětiletku 66 %. Přitom v posledním roce pětiletky jsme dosáhli největšího ročního přírůstku průmyslové výroby z celé pětiletky, a to 11,7 %. Dosažené výsledky v průmyslové výrobě jsou tedy podstatně vyšší než předpokládaly Směrnice ústředního výboru a než bylo stanoveno zákonem o druhé pětiletce. Jestliže ve Směrnicích z roku 1956 se počítalo se zvýšením hrubé průmyslové výroby o 50 % a v zákoně o druhé pětiletce se zvýšením o 54 %, byly skutečným vývojem tyto původní předpoklady daleko překonány. Překročení původních předpokladů a rychlý růst průmyslové výroby, zejména v posledních letech druhé pětiletky, byl umožněn velkým rozmachem organizátorské práce strany, posílením její vedoucí úlohy v hospodářství a tím, že strana ve všech závodech důsledně orientovala pracující na plnění národohospodářských plánů. Překročení původních předpokládů nám současně ukazuje, že v našem národním hospodářství a zejména v iniciativě našich pracujících jsou skryty ohromné síly.

V souladu se Směrnicemi a se zákonem pečovali jsme v průmyslu o další přednostní růst výroby výrobních prostředků, jejichž výroba se zvýšila o 74 %, zatímco výroba spotřebních předmětů vzrostla o 56 %.

Na zvýšení výroby výrobních prostředků se podílí především růst strojírenské výroby, kde došlo k významným strukturálním změnám, které se projevily zejména v druhé polovině pětiletky intenzívnějším rozvojem výrobních oborů charakteru těžkého strojírenství. Tato změna se projevila především ve zvýšení výroby válcovacích, chemických a energetických zařízení, ve zvýšení výroby zařízení pro dopravu, pro výrobu stavebních hmot a pro potravinářský a lehký průmysl. Přitom se objem strojírenské výroby v roce 1960 ve srovnání s rokem 1955 téměř zdvojnásobil a podíl strojírenství na celkové průmyslové výrobě se zvýšil z 29 % na téměř 34 %. Ve strojírenské výrobě byla zvládnuta řada náročných organizačních a technologických problémů a naše strojírenství se dostalo na vyšší technickou úroveň. Dodávkami svých výrobků zvýšilo strojírenství technickou úroveň všech odvětví československého národního hospodářství a přispělo k rozvoji výrobních sil nejen v naší zemi, ale i v ostatních zemích socialistického tábora.

K rychlému rozvoji došlo i v metalurgii. Za druhou pětiletku vzrostla výroba oceli o 2,3 mil. tun a dosáhla v roce 1960 výše 6,8 mil. tun. Dosáhli jsme v druhé pětiletce o 70 % většího přírůstku oceli než v letech 1951-1955. Velikost rozvoje černé metalurgie vynikne nejlépe z toho, že za uplynulých 5 let jsme vyrobili o 12 % více oceli než za 19 let trvání předmnichovské republiky. Významným rysem v rozvoji černé metalurgie je skutečnost, že jsme započali cílevědomě vytvářet podmínky pro změnu struktury výroby válcovaného materiálu, přičemž jsme se soustředili na zvýšení výroby profilové oceli, válcovaného materiálu z ušlechtilých ocelí a oceli válcované za studena. V této koncepci budeme pokračovat ve třetí pětiletce, v níž budeme řešit zajištění potřeb národního hospodářství plechy. V barevné metalurgii je třeba vyzvednout zejména skutečnost, že v roce 1960 vzrostla výroba tekutého hliníku ve srovnání s rokem 1955 na více než dvojnásobek.

V chemickém průmyslu nutno především vyzvednout, že v důsledku neustále se zvyšujících dodávek ropy ze Sovětského svazu se nám podařilo v podstatě vyřešit krytí potřeb v pohonných látkách, jejichž výroba stoupla během druhé pětiletky více než dvojnásobně. Velkou péči jsme věnovali zajištění rozvoje výroby umělých hnojiv, zejména dusíkatých, jejichž výroba stoupla téměř dva a půlkrát. Zahájili jsme výstavbu průmyslu vyrábějícího syntetická vlákna, plastické hmoty a syntetický kaučuk, což významně přispěje k rozšíření vlastní surovinové základny pro zpracovatelský a strojírenský průmysl. Rozvoj chemického průmyslu uskutečněný v druhé pětiletce nutno však považovat pouze za počátek rozsáhlé výstavby chemie, ve které budeme v třetí pětiletce intenzívně pokračovat.

V druhé pětiletce jsme podstatně rozšířili vlastní zdroje paliv a surovin. Ve srovnání s rokem 1955 jsme zvýšili například v minulém roce těžbu černého uhlí o 6,6 mil. tun, hnědého uhlí o 16,8 mil. tun. Rozšíření palivové základny a výstavba velkých elektráren umožnily zvýšit výrobu elektřiny během uplynulých pěti let o 9,4 mld kWh a dosáhnout tak v roce 1960 celkové výše výroby 24,3 mld kWh.

K rozšíření surovinové základny přispěl i rozvoj výroby cementu, který byl v druhé pětiletce podstatně rychlejší než v předcházejících letech. Zatímco v letech 1951-1955 se zvýšila výroba cementu o 900 tis. tun, činil přírůstek výroby cementu v druhé pětiletce více než 2 mil. tun.

Výsledky dosažené v průmyslové výrobě v druhé pětiletce dokumentují přesvědčivým způsobem sílu a přednosti socialistického zřízení a jsou dalším důkazem schopností a pracovitostí našeho lidu.

Srovnáváme-li růst naší průmyslové výroby s růstem průmyslu v průmyslově vyspělých kapitalistických státech, dokumentuje i toto srovnání názorně přednosti socialistických výrobních vztahů. Zatímco, jak jsem uvedl, dosáhlo Československo v uplynulých letech v průmyslové výrobě přírůstku 66 %, dosáhly například Francie 43 %, Německá spolková republika 41 %, Velká Británie 14 %, USA 12 % a Belgie 9 %. Rychlejší rozvoj našeho hospodářství vedl k tomu, že jsme v druhé pětiletce v řadě základních průmyslových výrobků ve výrobě na 1 obyvatele předstihli další průmyslově vyspělé státy, jako například ve výrobě oceli velkou Británii, ve výrobě elektřiny Belgii a ve výrobě cementu Velkou Británii a USA.