Středa 18. ledna 1961

Ve státním rozpočtu na letošní rok jsou obsaženy

příjmy:
od socialistického sektoru 97 miliard 255 miliónů 420 tisíc Kčs
daně a dávky a poplatky od obyvatelstva
11 miliard 777 miliónů 304 tisíc Kčs
ostatní příjmy 3 miliardy 501 miliónů 721 tisíc Kčs
takže úhrn příjmů činí 112 miliard 534 miliónů 445 tisíc Kčs

výdaje:
na hospodářství 57 miliard 222 miliónů 243 tisíc Kčs
na kulturní a sociální opatření 42 miliard 440 miliónů 932 tisíc Kčs
na obranu a bezpečnost 9 miliard 512 miliónů 271 tisíc Kčs
a na správu 2 miliardy 739 miliónů 861 tisíc Kčs
takže úhrn výdajů činí 111 miliard 915 milionů 307 tisíc Kčs

Z rozdílu příjmů a výdajů vyplývá přebytek 619 milionů 138 tisíc Kčs. V příloze 1 rozpočtového zákona na letošní rok je dále obsažen úhrn rozpočtů národních výborů obsažených ve státním rozpočtu, a to v tomto sestavení:

příjmy:
Přímé příjmy 14 miliard 648 miliónů 917 tisíc Kčs
Příděl ze státního rozpočtu 19 miliard 604 milióny 879 tisíc Kčs
takže úhrn příjmů činí 34 miliardy 253 miliónů 796 tisíc Kčs

výdaje:
na hospodářství 13 miliard 224 miliónů 416 tisíc Kčs
na kulturní a sociální opatření 19 miliard 486 miliónů 430 tisíc Kčs
na správu 1 miliarda 542 miliónů 950 tisíc Kčs
Úhrn výdajů národních výborů činí 34 miliardy 253 miliónů 796 tisíc Kčs

a výdaje národních výborů se tedy rovnají jejich příjmům.

V příloze 2 rozpočtového zákona na letošní rok jsou obsaženy rozpočty národních výborů v přehledu příjmů a výdajů jednotlivých krajů.

Příjmy a ve stejné výši i výdaje jednotlivých krajů činí:

Národní výbor hlavního města Prahy 2 miliardy 338 miliónů 034 tisíc Kčs
Kraj Středočeský 2 miliardy 781 miliónů 275 tisíc Kčs
Kraj Jihočeský 1 miliarda 920 miliónů 128 tisíc Kčs
Kraj Západočeský 2 miliardy 807 miliónů 357 tisíc Kčs
Kraj Severočeský 3 miliardy 259 miliónů 093 tisíc Kčs
Kraj Východočeský 2 miliardy 836 miliónů 701 tisíc Kčs
Kraj Jihomoravský 3 miliardy 887 miliónů 834 tisíc Kčs
Kraj Severomoravský 4 miliardy 477 miliónů 437 tisíc Kčs
Kraj Západoslovenský 3 miliardy 828 miliónů 442 tisíc Kčs
Kraj Středoslovenský 2 miliardy 889 miliónů 077 tisíc Kčs
Kraj Východoslovenský 3 miliardy 228 miliónů 418 tisíc Kčs
Celkové příjmy a současně výdaje národních výborů, jak jsou rozvedeny v příloze 2 rozpočtového zákona tedy činí


34 miliardy 253 miliónů 796 tisíc Kčs

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem rozpočtového zákona na rok 1961 a s návrhem státního rozpočtu na rok 1961, jak je obsažen v přílohách 1 a 2 tohoto zákona, a to podle předložené zprávy výboru pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění Československé socialistické republiky jednomyslně schválilo vládní návrh rozpočtového zákona na rok 1961 a státní rozpočet na rok 1961. (Potlesk.)

Tím jsme projednali tento bod denního pořadu.

Posledním bodem dnešního pořadu, který ještě zbývá projednat, je

2. Zpráva výboru zahraničního k návrhu presidenta republiky, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Kambodžským královstvím, podepsaná v Praze dne 27. listopadu 1960 (tisk 32).

Zpravodajem je místopředseda Národního shromáždění Antonín Fiala. Dávám mu slovo.

Místopředseda NS Fiala: Soudružky a soudruzi poslanci!

President ČSSR s. Antonín Novotný pozval u příležitosti XV. zasedání Valného shromáždění OSN k oficiální návštěvě Československa hlavu Kambožského království prince Norodoma Sihanuka. Všem je nám známo, že tato přátelská návštěva byla uskutečněna ve dnech 21.-28. listopadu 1960 a že na její cestě po republice byla našimi pracujícími vítána všude s upřímnou srdečností.

V jejím průběhu došlo i k četným rozhovorům a k přátelské výměně názorů mezi představiteli obou států, které se vyznačovaly duchem vzájemného porozumění a úcty. Plně potvrdily shodu názorů na základní otázky mezinárodních vztahů, zejména na politiku mírového soužití, na nutnost všeobecného a úplného odzbrojení pod účinnou mezinárodní kontrolou, jakož i naprosto shodné stanovisko obou stran v otázce nutnosti definitivní likvidace kolonialismu ve všech jeho formách.

Zároveň bylo oboustranně s uspokojením konstatováno, že vzájemné vztahy mezi oběma státy se ve shodě se zásadami Charty OSN a pěti zásadami mírového soužití úspěšně rozvíjejí, zejména na úseku hospodářském a kulturním.

Už po první návštěvě Československa hlavou kambodžského státu princem Sihanukem v r. 1956 došlo v duchu těchto zásad k prohloubení všestranné vzájemné spolupráce a k rozšíření osobních styků mezi státníky obou zemí. Všichni se ještě pamatujeme na úspěšnou cestu a přátelské přijetí československé vládní delegace v Kambodži v lednu 1958, kterou vedl předseda naší vlády s. Viliam Široký, na návštěvu kambodžské parlamentní delegace u nás v červenci 1958 a posléze i na krásné zážitky některých našich poslanců, kteří v čele s předsedou NS s. Fierlingerem navštívili začátkem minulého roku Kambodžu.

Na základě obchodní a platební dohody o vědeckotechnické spolupráci z r. 1956 bylo mezi našimi zeměmi dosaženo významných úspěchů na poli hospodářské spolupráce a obchodní výměny zboží. Došlo rovněž k rozšíření kulturních styků, které na základě uzavřené kulturní dohody se budou i nadále úspěšně rozvíjet a přispívat k hlubšímu poznávání života lidu obou zemí a ke kulturnímu obohacení národů Československa a Kambodže.

Kambodža se svou bohatou historií nemá, jak víte, v jihovýchodní Asii záviděníhodné postavení. Značná část jejího území, jehož rozloha činí přibližně 173 000 km2, sousedí s Thajskem a s Jižním Vietnamem a jen malou částí s Laosem. Je to země převážně zemědělská a z jejích asi 5 miliónů obyvatel pracuje 9/10 v zemědělství. Průmysl je tam teprve v začátcích a několik málo průmyslových podniků se omezuje hlavně na zpracování hedvábí a bavlny. Geologickým průzkumem se však zjišťuje, že je zde i značné nerostné přírodní bohatství, zejména rud různých kovů, které teprve čeká na využití. Stejně do značné míry je možno rozvinout pěstování kaučuku a jeho zpracování.

Tak jako ve všech koloniálních zemích zanechal i zde francouzský a za 2. světové války i japonský kolonialismus smutné dědictví; hospodářskou zaostalost a vše, co s ní souvisí. Teprve po získání nezávislosti a plného odpoutání se od Francouzského společenství v r. 1955 začíná nový, svobodný život kambodžského lidu. Kambodža se stává členem OSN, zúčastnila se známé bandungské konference v r. 1955 a přijímá její zásady mírového soužití a boje proti kolonialismu. Dává se na cestu důsledné nezávislé zahraniční politiky, politiky pozitivní neutrality, opírající se o přátelství se všemi zeměmi.

Je pochopitelné, že tato politika aktivní neutrality není po chuti imperialistům, zejména americkým i některým proamerickým vládám v sousedství Kambodže. Bylo podniknuto nemálo, často i nevybíravých pokusů o to, aby Kambodža změnila svou zahraničně politickou orientaci a aby posílila zejména útočný vojenský blok pro jihovýchodní Asii, zvaný SEATO. Avšak bezvýsledně.

Kambodža všem těmto vyděračským pokusům úspěšně čelí, poněvadž z vlastních dlouholetých zkušeností ví, jaké "dobrodiní" je možno od kolonizátorů a imperialistů očekávat. Ví ovšem také, že může spoléhat na přátelskou spolupráci a pomoc zemí socialistického tábora v čele s SSSR.

Politika aktivní neutrality Kambodže se projevila i nyní v otázce Laosu. Šéf kambodžské vlády princ Norodom Sihanuk se počátkem ledna obrátil na vlády 14 zainteresovaných států s iniciativním návrhem na svolání konference účastníků ženevské konference z r. 1954, včetně USA, členských států Mezinárodní komise pro Laos a zemí sousedících s Laosem. Tato konference má poskytnout pomoc laoskému lidu v zajištění míru, jednoty a neutrality jeho země na základě ženevských dohod z r. 1954. V prohlášení kambodžské vlády se praví, že "Kambodža považuje za svou povinnost vystoupit na obranu laoského lidu, jehož existence je vážně ohrožena." Vítáme tuto rozhodnou iniciativu kambodžské vlády, a plně se ztotožňujeme s obsahem poselství, které jako odpověď na návrh kambodžské vlády zaslal princi Sihanukovi předseda sovětské vlády s. Nikita Sergějevič Chruščov. Očekáváme jen, jak se vyjádří ostatní signatáři ženevských dohod z r. 1954.

President ČSSR s. Antonín Novotný prohlásil při loučení s hlavou Kambodžského království princem Sihanukem, že jeho návštěvu u nás můžeme právem považovat za cestu, která prohloubila možnosti rozvoje vztahů mezi národy Československa a Kambodže. Podkladem pro další rozvíjení a prohlubování přátelských styků a všestranné prospěšné spolupráce stává se zejména významný dokument, který představitelé obou zemí dne 27. listopadu 1960 v Praze podepsali. Je to Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Kambodžským královstvím, kterou president ČSSR s. A. Novotný předkládá ve smyslu čl. 42 ústavy Národnímu shromáždění k projednání a k souhlasu.

Tato smlouva, jejíž návrh jste obdrželi, plně odpovídá duchu naší socialistické ústavy, ve které je vytyčena zásada, že naše socialistická republika jako pevný článek světové socialistické soustavy chce žít v míru a přátelství se všemi národy světa a přispívat k mírovému soužití a k dobrým vztahům mezi státy s různým společenským zřízením. Není to prvá smlouva tohoto druhu, neboť obdobnou smlouvu, jaká je důkazem o možnosti přátelských mírových vztahů mezi státy s různým společenským zřízením, jsme uzavřeli již v prosinci 1959 s Etiopským císařstvím.

Již v preambuli projednávané smlouvy je vyjádřeno oboustranné přání prohlubovat a posilovat vzájemné přátelské hospodářské a kulturní styky a spolupráci mezi oběma státy za vzájemného respektování státní svrchovanosti, nevměšování se do vnitřních záležitostí, za plné rovnoprávnosti a poskytování vzájemných výhod. Je zde vyjádřeno i pevné odhodlání obou zemí přispívat vzájemnými styky ke zmírnění mezinárodního napětí, k vytvoření ovzduší důvěry mezi státy a k rozvoji mezinárodní spolupráce.

Smlouva obsahuje pouze 4 články, avšak její mezinárodněpolitický význam je dalekosáhlý a příkladný pro všechny státy a národy, které si přejí žít v míru a přátelsky spolupracovat. Potvrzuje to její první článek, v němž obě Vysoké smluvní strany slavnostně prohlašují, že mezi oběma zeměmi bude věčný mír a trvalé přátelství. Je zde i závazek, že eventuální sporné otázky, které by mezi oběma státy mohly vzniknout, budou řešeny výlučně mírovými prostředky v rámci Charty OSN.

V článku II. se obě smluvní strany zavazují rozvíjet a upevňovat vzájemné styky na poli vědy, kultury, techniky a školství a přispívat tak k lepšímu vzájemnému porozumění mezi národy Československa a Kambodže.

Článek III. konkretizuje formy spolupráce obou zemí na úseku hospodářském, která dle přesvědčení obou smluvních stran je pevným základem jejich mírových a přátelských vztahů. Budou si vzájemně pomáhat v mírové výstavbě obou zemí a rozvíjet hospodářskou spolupráci tak, aby byla prospěšna oběma zemím.

Článek IV. obsahuje ustanovení, že smlouva je uzavřena na dobu 10 let a pokud nebude vypovězena 6 měsíců před uplynutím tohoto období, prodlouží se její platnost mlčky vždy na dalších 10 let.

Poněvadž se jedná o mezinárodně politickou smlouvu, je třeba, aby podle článku 42 ústavy Národní shromáždění s ní vyslovilo souhlas. Smlouva pak bude ratifikována a nabude platnosti dnem výměny ratifikačních listin.

Z uvedeného je zřejmé, že jde o smlouvu, která je konkretizací myšlenky mírového soužití mezi státy s různým společenským zřízením a která významně přispěje k dalšímu všestrannému rozvíjení československo-kambodžských vztahů.

O tom, že tomu tak bude, svědčí i slova představitele Kambodže prince Sihanuka, která pronesl při loučení na ruzyňském letišti. Řekl: "Během dní strávených ve vaší skvělé zemi jsme ještě lépe pochopili, co znamená pro Kambodžu jistota mít věrného přítele, a mohu vás ujistit, že tato věrnost a tato stálost přátelství bude opětována bez nejmenšího omezení... Jsme malým národem na druhém konci světa a přesto jste nám dali velkolepý důkaz, že pro Československo všechny národy, malé nebo velké, bohaté nebo chudé, jsou rovnoprávné a jejich nezávislost a důstojnost má být stejně uznávána... Po návratu do své vlasti budu moci říci khmerskému lidu, že není osamocen ve světě neznajícím slitování pro slabé, ale že může počítat s bratrskou podporou Československé socialistické republiky. Vaše mírové vítězství bude pozdraveno u nás s nadšením a bude pro nás velkolepým příkladem."

My, soudružky a soudruzi, kvitujeme slova uznání a s hrdostí prohlašujeme, že v souladu s vůlí všeho našeho lidu vynaložíme veškeré úsilí k tomu, aby ve světě zvítězila myšlenka mírového soužití a vzájemné mírové spolupráce mezi všemi národy, aby byla nastolena svoboda a rovnoprávnost států bez ohledu na jejich velikost a aby byla poskytována hospodářská pomoc všem zemím, které, stejně jako Kambodža, vinou dlouholetého vykořisťování kolonizátory hospodářsky zaostaly.

Vítáme proto jménem našeho lidu uzavření Smlouvy o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Kambodží co nejsrdečněji. Zahraniční výbor NS projednal návrh Smlouvy co nejpodrobněji ve schůzi dne 17. ledna 1961 a jednomyslně doporučuje, aby Národní shromáždění Československé socialistické republiky projevilo se Smlouvou o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Kambodžským královstvím, podepsanou v Praze dne 27. listopadu 1960, svůj souhlas. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme proto hlasovat a to podle přednesené zprávy výboru zahraničního.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP