Ve státním rozpočtu
na letošní rok jsou obsaženy
od socialistického sektoru | 97 miliard 255 miliónů 420 tisíc Kčs |
daně a dávky a poplatky od obyvatelstva |
11 miliard 777 miliónů 304 tisíc Kčs |
ostatní příjmy | 3 miliardy 501 miliónů 721 tisíc Kčs |
takže úhrn příjmů činí | 112 miliard 534 miliónů 445 tisíc Kčs |
na hospodářství | 57 miliard 222 miliónů 243 tisíc Kčs |
na kulturní a sociální opatření | 42 miliard 440 miliónů 932 tisíc Kčs |
na obranu a bezpečnost | 9 miliard 512 miliónů 271 tisíc Kčs |
a na správu | 2 miliardy 739 miliónů 861 tisíc Kčs |
takže úhrn výdajů činí | 111 miliard 915 milionů 307 tisíc Kčs |
Z rozdílu příjmů
a výdajů vyplývá přebytek 619
milionů 138 tisíc Kčs. V příloze
1 rozpočtového zákona na letošní
rok je dále obsažen úhrn rozpočtů
národních výborů obsažených
ve státním rozpočtu, a to v tomto sestavení:
Přímé příjmy | 14 miliard 648 miliónů 917 tisíc Kčs |
Příděl ze státního rozpočtu | 19 miliard 604 milióny 879 tisíc Kčs |
takže úhrn příjmů činí | 34 miliardy 253 miliónů 796 tisíc Kčs |
na hospodářství | 13 miliard 224 miliónů 416 tisíc Kčs |
na kulturní a sociální opatření | 19 miliard 486 miliónů 430 tisíc Kčs |
na správu | 1 miliarda 542 miliónů 950 tisíc Kčs |
Úhrn výdajů národních výborů činí | 34 miliardy 253 miliónů 796 tisíc Kčs |
a výdaje národních
výborů se tedy rovnají jejich příjmům.
V příloze 2 rozpočtového
zákona na letošní rok jsou obsaženy rozpočty
národních výborů v přehledu
příjmů a výdajů jednotlivých
krajů.
Příjmy a ve stejné
výši i výdaje jednotlivých krajů
činí:
Národní výbor hlavního města Prahy | 2 miliardy 338 miliónů 034 tisíc Kčs |
Kraj Středočeský | 2 miliardy 781 miliónů 275 tisíc Kčs |
Kraj Jihočeský | 1 miliarda 920 miliónů 128 tisíc Kčs |
Kraj Západočeský | 2 miliardy 807 miliónů 357 tisíc Kčs |
Kraj Severočeský | 3 miliardy 259 miliónů 093 tisíc Kčs |
Kraj Východočeský | 2 miliardy 836 miliónů 701 tisíc Kčs |
Kraj Jihomoravský | 3 miliardy 887 miliónů 834 tisíc Kčs |
Kraj Severomoravský | 4 miliardy 477 miliónů 437 tisíc Kčs |
Kraj Západoslovenský | 3 miliardy 828 miliónů 442 tisíc Kčs |
Kraj Středoslovenský | 2 miliardy 889 miliónů 077 tisíc Kčs |
Kraj Východoslovenský | 3 miliardy 228 miliónů 418 tisíc Kčs |
Celkové příjmy a současně výdaje národních výborů, jak jsou rozvedeny v příloze 2 rozpočtového zákona tedy činí |
34 miliardy 253 miliónů 796 tisíc Kčs |
Kdo tedy souhlasí s vládním
návrhem rozpočtového zákona na rok
1961 a s návrhem státního rozpočtu
na rok 1961, jak je obsažen v přílohách
1 a 2 tohoto zákona, a to podle předložené
zprávy výboru pro plán a rozpočet,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní
shromáždění Československé
socialistické republiky jednomyslně schválilo
vládní návrh rozpočtového zákona
na rok 1961 a státní rozpočet na rok 1961.
(Potlesk.)
Tím jsme projednali tento
bod denního pořadu.
Posledním bodem dnešního
pořadu, který ještě zbývá
projednat, je
2. Zpráva výboru
zahraničního k návrhu presidenta republiky,
kterým se předkládá Národnímu
shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Smlouva o přátelství
a spolupráci mezi Československou socialistickou
republikou a Kambodžským královstvím,
podepsaná v Praze dne 27. listopadu 1960 (tisk 32).
Zpravodajem je místopředseda
Národního shromáždění
Antonín Fiala. Dávám mu slovo.
Místopředseda NS Fiala:
Soudružky a soudruzi poslanci!
President ČSSR s. Antonín
Novotný pozval u příležitosti XV. zasedání
Valného shromáždění OSN k oficiální
návštěvě Československa hlavu
Kambožského království prince Norodoma
Sihanuka. Všem je nám známo, že tato přátelská
návštěva byla uskutečněna ve
dnech 21.-28. listopadu 1960 a že na její cestě
po republice byla našimi pracujícími vítána
všude s upřímnou srdečností.
V jejím průběhu
došlo i k četným rozhovorům a k přátelské
výměně názorů mezi představiteli
obou států, které se vyznačovaly duchem
vzájemného porozumění a úcty.
Plně potvrdily shodu názorů na základní
otázky mezinárodních vztahů, zejména
na politiku mírového soužití, na nutnost
všeobecného a úplného odzbrojení
pod účinnou mezinárodní kontrolou,
jakož i naprosto shodné stanovisko obou stran v otázce
nutnosti definitivní likvidace kolonialismu ve všech
jeho formách.
Zároveň bylo oboustranně
s uspokojením konstatováno, že vzájemné
vztahy mezi oběma státy se ve shodě se zásadami
Charty OSN a pěti zásadami mírového
soužití úspěšně rozvíjejí,
zejména na úseku hospodářském
a kulturním.
Už po první návštěvě
Československa hlavou kambodžského státu
princem Sihanukem v r. 1956 došlo v duchu těchto zásad
k prohloubení všestranné vzájemné
spolupráce a k rozšíření osobních
styků mezi státníky obou zemí. Všichni
se ještě pamatujeme na úspěšnou
cestu a přátelské přijetí československé
vládní delegace v Kambodži v lednu 1958, kterou
vedl předseda naší vlády s. Viliam Široký,
na návštěvu kambodžské parlamentní
delegace u nás v červenci 1958 a posléze
i na krásné zážitky některých
našich poslanců, kteří v čele
s předsedou NS s. Fierlingerem navštívili začátkem
minulého roku Kambodžu.
Na základě obchodní
a platební dohody o vědeckotechnické spolupráci
z r. 1956 bylo mezi našimi zeměmi dosaženo významných
úspěchů na poli hospodářské
spolupráce a obchodní výměny zboží.
Došlo rovněž k rozšíření
kulturních styků, které na základě
uzavřené kulturní dohody se budou i nadále
úspěšně rozvíjet a přispívat
k hlubšímu poznávání života
lidu obou zemí a ke kulturnímu obohacení
národů Československa a Kambodže.
Kambodža se svou bohatou historií
nemá, jak víte, v jihovýchodní Asii
záviděníhodné postavení. Značná
část jejího území, jehož
rozloha činí přibližně 173 000
km2, sousedí s Thajskem a s Jižním
Vietnamem a jen malou částí s Laosem. Je
to země převážně zemědělská
a z jejích asi 5 miliónů obyvatel pracuje
9/10 v zemědělství.
Průmysl je tam teprve v začátcích
a několik málo průmyslových podniků
se omezuje hlavně na zpracování hedvábí
a bavlny. Geologickým průzkumem se však zjišťuje,
že je zde i značné nerostné přírodní
bohatství, zejména rud různých kovů,
které teprve čeká na využití.
Stejně do značné míry je možno
rozvinout pěstování kaučuku a jeho
zpracování.
Tak jako ve všech koloniálních
zemích zanechal i zde francouzský a za 2. světové
války i japonský kolonialismus smutné dědictví;
hospodářskou zaostalost a vše, co s ní
souvisí. Teprve po získání nezávislosti
a plného odpoutání se od Francouzského
společenství v r. 1955 začíná
nový, svobodný život kambodžského
lidu. Kambodža se stává členem OSN,
zúčastnila se známé bandungské
konference v r. 1955 a přijímá její
zásady mírového soužití a boje
proti kolonialismu. Dává se na cestu důsledné
nezávislé zahraniční politiky, politiky
pozitivní neutrality, opírající se
o přátelství se všemi zeměmi.
Je pochopitelné, že tato
politika aktivní neutrality není po chuti imperialistům,
zejména americkým i některým proamerickým
vládám v sousedství Kambodže. Bylo
podniknuto nemálo, často i nevybíravých
pokusů o to, aby Kambodža změnila svou zahraničně
politickou orientaci a aby posílila zejména útočný
vojenský blok pro jihovýchodní Asii, zvaný
SEATO. Avšak bezvýsledně.
Kambodža všem těmto
vyděračským pokusům úspěšně
čelí, poněvadž z vlastních dlouholetých
zkušeností ví, jaké "dobrodiní"
je možno od kolonizátorů a imperialistů
očekávat. Ví ovšem také, že
může spoléhat na přátelskou spolupráci
a pomoc zemí socialistického tábora v čele
s SSSR.
Politika aktivní neutrality
Kambodže se projevila i nyní v otázce Laosu.
Šéf kambodžské vlády princ Norodom
Sihanuk se počátkem ledna obrátil na vlády
14 zainteresovaných států s iniciativním
návrhem na svolání konference účastníků
ženevské konference z r. 1954, včetně
USA, členských států Mezinárodní
komise pro Laos a zemí sousedících s Laosem.
Tato konference má poskytnout pomoc laoskému lidu
v zajištění míru, jednoty a neutrality
jeho země na základě ženevských
dohod z r. 1954. V prohlášení kambodžské
vlády se praví, že "Kambodža považuje
za svou povinnost vystoupit na obranu laoského lidu, jehož
existence je vážně ohrožena." Vítáme
tuto rozhodnou iniciativu kambodžské vlády,
a plně se ztotožňujeme s obsahem poselství,
které jako odpověď na návrh kambodžské
vlády zaslal princi Sihanukovi předseda sovětské
vlády s. Nikita Sergějevič Chruščov.
Očekáváme jen, jak se vyjádří
ostatní signatáři ženevských
dohod z r. 1954.
President ČSSR s. Antonín
Novotný prohlásil při loučení
s hlavou Kambodžského království princem
Sihanukem, že jeho návštěvu u nás
můžeme právem považovat za cestu, která
prohloubila možnosti rozvoje vztahů mezi národy
Československa a Kambodže. Podkladem pro další
rozvíjení a prohlubování přátelských
styků a všestranné prospěšné
spolupráce stává se zejména významný
dokument, který představitelé obou zemí
dne 27. listopadu 1960 v Praze podepsali. Je to Smlouva o přátelství
a spolupráci mezi ČSSR a Kambodžským
královstvím, kterou president ČSSR s. A.
Novotný předkládá ve smyslu čl.
42 ústavy Národnímu shromáždění
k projednání a k souhlasu.
Tato smlouva, jejíž návrh
jste obdrželi, plně odpovídá duchu naší
socialistické ústavy, ve které je vytyčena
zásada, že naše socialistická republika
jako pevný článek světové socialistické
soustavy chce žít v míru a přátelství
se všemi národy světa a přispívat
k mírovému soužití a k dobrým
vztahům mezi státy s různým společenským
zřízením. Není to prvá smlouva
tohoto druhu, neboť obdobnou smlouvu, jaká je důkazem
o možnosti přátelských mírových
vztahů mezi státy s různým společenským
zřízením, jsme uzavřeli již v
prosinci 1959 s Etiopským císařstvím.
Již v preambuli projednávané
smlouvy je vyjádřeno oboustranné přání
prohlubovat a posilovat vzájemné přátelské
hospodářské a kulturní styky a spolupráci
mezi oběma státy za vzájemného respektování
státní svrchovanosti, nevměšování
se do vnitřních záležitostí,
za plné rovnoprávnosti a poskytování
vzájemných výhod. Je zde vyjádřeno
i pevné odhodlání obou zemí přispívat
vzájemnými styky ke zmírnění
mezinárodního napětí, k vytvoření
ovzduší důvěry mezi státy a k
rozvoji mezinárodní spolupráce.
Smlouva obsahuje pouze 4 články,
avšak její mezinárodněpolitický
význam je dalekosáhlý a příkladný
pro všechny státy a národy, které si
přejí žít v míru a přátelsky
spolupracovat. Potvrzuje to její první článek,
v němž obě Vysoké smluvní strany
slavnostně prohlašují, že mezi oběma
zeměmi bude věčný mír a trvalé
přátelství. Je zde i závazek, že
eventuální sporné otázky, které
by mezi oběma státy mohly vzniknout, budou řešeny
výlučně mírovými prostředky
v rámci Charty OSN.
V článku II. se obě
smluvní strany zavazují rozvíjet a upevňovat
vzájemné styky na poli vědy, kultury, techniky
a školství a přispívat tak k lepšímu
vzájemnému porozumění mezi národy
Československa a Kambodže.
Článek III. konkretizuje
formy spolupráce obou zemí na úseku hospodářském,
která dle přesvědčení obou
smluvních stran je pevným základem jejich
mírových a přátelských vztahů.
Budou si vzájemně pomáhat v mírové
výstavbě obou zemí a rozvíjet hospodářskou
spolupráci tak, aby byla prospěšna oběma
zemím.
Článek IV. obsahuje
ustanovení, že smlouva je uzavřena na dobu
10 let a pokud nebude vypovězena 6 měsíců
před uplynutím tohoto období, prodlouží
se její platnost mlčky vždy na dalších
10 let.
Poněvadž se jedná
o mezinárodně politickou smlouvu, je třeba,
aby podle článku 42 ústavy Národní
shromáždění s ní vyslovilo souhlas.
Smlouva pak bude ratifikována a nabude platnosti dnem výměny
ratifikačních listin.
Z uvedeného je zřejmé,
že jde o smlouvu, která je konkretizací myšlenky
mírového soužití mezi státy s
různým společenským zřízením
a která významně přispěje k
dalšímu všestrannému rozvíjení
československo-kambodžských vztahů.
O tom, že tomu tak bude, svědčí
i slova představitele Kambodže prince Sihanuka, která
pronesl při loučení na ruzyňském
letišti. Řekl: "Během dní strávených
ve vaší skvělé zemi jsme ještě
lépe pochopili, co znamená pro Kambodžu jistota
mít věrného přítele, a mohu
vás ujistit, že tato věrnost a tato stálost
přátelství bude opětována bez
nejmenšího omezení... Jsme malým národem
na druhém konci světa a přesto jste nám
dali velkolepý důkaz, že pro Československo
všechny národy, malé nebo velké, bohaté
nebo chudé, jsou rovnoprávné a jejich nezávislost
a důstojnost má být stejně uznávána...
Po návratu do své vlasti budu moci říci
khmerskému lidu, že není osamocen ve světě
neznajícím slitování pro slabé,
ale že může počítat s bratrskou
podporou Československé socialistické republiky.
Vaše mírové vítězství
bude pozdraveno u nás s nadšením a bude pro
nás velkolepým příkladem."
My, soudružky a soudruzi, kvitujeme
slova uznání a s hrdostí prohlašujeme,
že v souladu s vůlí všeho našeho
lidu vynaložíme veškeré úsilí
k tomu, aby ve světě zvítězila myšlenka
mírového soužití a vzájemné
mírové spolupráce mezi všemi národy,
aby byla nastolena svoboda a rovnoprávnost států
bez ohledu na jejich velikost a aby byla poskytována hospodářská
pomoc všem zemím, které, stejně jako
Kambodža, vinou dlouholetého vykořisťování
kolonizátory hospodářsky zaostaly.
Vítáme proto jménem
našeho lidu uzavření Smlouvy o přátelství
a spolupráci mezi Československou socialistickou
republikou a Kambodží co nejsrdečněji.
Zahraniční výbor NS projednal návrh
Smlouvy co nejpodrobněji ve schůzi dne 17. ledna
1961 a jednomyslně doporučuje, aby Národní
shromáždění Československé
socialistické republiky projevilo se Smlouvou o přátelství
a spolupráci mezi Československou socialistickou
republikou a Kambodžským královstvím,
podepsanou v Praze dne 27. listopadu 1960, svůj souhlas.
(Potlesk.)
Předseda NS Fierlinger:
Hlásí se někdo
do rozpravy? (Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí,
můžeme proto hlasovat a to podle přednesené
zprávy výboru zahraničního.
Jsou nějaké námitky
proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)