Prudký rozvoj našeho národního hospodářství si vyžádá další zapojování žen do pracovního procesu. Důležitá je skutečnost, že socialistická společnost není myslitelná bez ekonomické nezávislosti ženy. To předpokládá, aby každá žena měla v hospodářském a kulturním životě takové místo, jako má muž. Budeme proto zaměstnané ženě vytvářet stále lepší podmínky nejen v závodě, ale i mimo něj - tzn. urychlit výstavbu dětských zařízení, napomáhat ve výchově dětí zaměstnaných matek, ulehčovat práci v domácnosti apod. Jedním z prostředků, které zbaví pracující ženu starostí v péči o dítě v době zaměstnání, jsou jesle. V loňském roce bylo u nás 1185 jeslí oproti 94 jeslím v roce 1945. K největšímu rozvoji jeslí došlo v roce 1950-51. Přesto v poslední době s prudkým rozvojem zaměstnanosti žen je dosavadní počet míst v jeslích nedostačující. Návrh zákona o třetím pětiletém plánu předpokládá, že z 260 000 žen, jež se do roku 1965 zapojí do pracovního procesu, bude i značný počet matek s malými dětmi. Uvolňuje proto potřebné prostředky pro rozsáhlé rozšíření počtu míst v jeslích. Bude správné, jestliže národní výbory využijí při vytváření nových jeslí místní iniciativy. Především však musí v tomto směru víc úsilí vyvinout přímo závody samy, protože zatím tvoří závodní jesle zhruba jen ¹/₆, což neodpovídá jejich významu.

Třetí pětiletý plán staví před zdravotníky velké úkoly i v boji proti chorobám hromadného výskytu, které trvale ohrožuji zdraví pracujících. Především jde o tbc, která přestala být typickou sociální chorobou, vyrůstající z nelidských podmínek kapitalistické společnosti. Máme vytvořeny dostatečné materiálně technické i kádrové předpoklady pro dobrou péči o nemocné tuberkulózou. Potěšující je, že se nám podařilo dosáhnout největších úspěchů v boji proti tbc u dětí. Dnes jde o to, abychom postupně vymýtili tuberkulózu vůbec ze života naší společnosti. Totéž platí i o mnoha dalších chorobách, především o chorobách srdečních, cévních, nervových a duševních, o reumatismu a novotvarech.

Klademe si smělé cíle přetvářet přírodu a krajinu všude tam, kde žije a pracuje člověk, aby byla krásná a důstojná komunistického člověka.

Proto se musíme také především zaměřit na život naší vesnice: nebývalou měrou vzrostlo hmotné zabezpečení lidí na vesnici, stavíme moderní zařízení pro zemědělskou velkovýrobu, ale kultura a hygiena bydlení na vesnici, výstavba takových zařízení jako jsou jesle, dětské útulky apod., přes všechny kladné změny nedosahují takového tempa rozvoje, jak bychom si přáli. Jistě postačí probudit iniciativu a soutěživost lidí na vesnici k tomu, aby svépomocí stavěli vodovody, upravovali silnice, dvory, zahrady a byty a přitom využívali nejlepších zkušeností z akcí pro zvelebení obcí.

Stále významnější místo v dalším rozvoji zdravotnické péče musí zaujímat hygienicko protiepidemická služba. Ona jako nejmladší část v úseku zdravotnictví stojí před úkolem dobudovat siť svých zařízení a rozšířit svoji činnost tak, aby ještě účinněji zasahovala všude tam, kde je nutno vytvářet zdravé a hygienické podmínky.

Jedním ze základních předpokladů zdraví obyvatelstva je správná výživa. Proto budeme odstraňovat živelnost ve výběru jídel a pečovat o biologickou kvalitu stravy. Tato hlediska je nutno zvlášť uplatňovat v závodním a školním stravování, na které můžeme mít největší vliv. V těchto zařízeních se denně stravuje značné množství obyvatel. Budeme-li tam správně řídit jejich výchovu, budeme tím ovlivňovat i upevňování jejich zdraví.

Bude třeba daleko důsledněji se zabývat otázkou co nejširšího a masového rozvoje tělovýchovy s přednostním zaměřením na školní mládež a pracující dorost, plánovat velkoryse a začít s budováním rekreačních oblastí pro pracující.

V příštích 5 letech vynaložíme prakticky dvakrát tolik prostředků na všechna materiální a kádrová opatření k ochraně zdraví než ve druhé pětiletce. To však je jen jedna stránka věci. V budoucnu se bude lékařská věda stále více zaměřovat k tomu, jak ovlivnit vývoj člověka přetvářením podmínek životního a pracovního prostředí, výživy, pohybu, odpočinku apod. Tento směr zdravotnické péče bude vyžadovat i změnu myšlení lidí, kteří lékařskou službu přijímají. To se bude muset projevit i na obsahu osvětové práce. Mnoho záslužného již zdravotníci na tomto poli vykonali, bude však nutno upustit jen od informací laiků o otázkách, které je zajímají. Zdravotnická osvěta se musí stát školou, ve které se lidé budou učit vytvářet si sami zdravé životní prostředí a potom budou stále řidší případy, kdy je nutno často administrativní cestou nutit vedení závodu - jak se to někdy děje - k zavádění bezpečnostních opatření, odstraňování prachu a kouře z komínů, budou řidší a řidší případy svévolného znečišťování vodních toků. Prostě musíme se dostat až k takovému stavu, kdy zdraví člověka se stane záležitostí všech.

Lze tedy v souhrnu říci, že všechna plánovaná zdravotnická opatření se musí projevit nejen ve všestranně kulturně a zdravotně příznivém prostředí, které pomůže vytvářet lidi fyzicky a duševně dokonalejší, kteří budou žít déle a zdravěji, ale i v prodlužování délky produktivního života pracujících. Bude k tomu třeba i další výchovné práce se samotnými zdravotníky, především lékaři. Převážná část lékařů i sester vykonává obětavě své těžké a důležité povolání. Desítky zdravotnických pracovníků byli vyznamenáni řády a medailemi. Jsou mezi nimi i laureáti státní ceny Klementa Gottwalda, nositelé Čs. ceny míru a titulu zasloužilý lékař.

Za plné podpory se stále rozšiřují vědecká pracoviště. Umožňujeme všem lékařům neustálé zvyšování odborné kvalifikace. Máme dnes k dispozici prakticky všechny potřebné léky, specializovaná léčebná pracoviště a širokou síť dobře vybavených lázní všeho druhu. Materiálně technické vybavení zdravotnictví je možné vyjadřovat jen ve stamiliónových hodnotách. Správně a účinně využívat těchto prostředků, které mají v rukou především lékaři, není pochopitelně jednoduché.

Proto socialistický lékař bude stále víc ve své osobě slučovat vysoce kvalifikovaného odborníka, organizátora i politického pracovníka, tak aby své důležité poslání viděl jasně politicky jako cenný příspěvek věci komunismu, věci šťastné budoucnosti lidstva.(Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Dávám slovo poslanci Žiakovi.

Podpredseda NZ Žiak: Vážené Národné zhromaždenie!

V pláne rozvoja národného hospodárstva v tretej päťročnici je vyznačená spoločná naša cesta k ďalšiemu nepretržitému a rýchlemu rozmachu nášho národného hospodárstva. V presných číslach je vyjadrený úchvatný rytmus veľkorysej, cieľavedomej výroby, ťažby nerastov, uhlia a rúd, výroby elektrickej energie, strojov, spotrebného tovaru a zvýšenia rastlinnej a živočíšnej produkcie v poľnohospodárstve.

Nové továrne, nové výrobné prostriedky, viac strojov, viac obytných domov, škôl, nemocníc, viac šatstva a obuvi, hračiek deťom, viac svetla a energie z jestvujúcich a nových elektrární, viac poľnohospodárskych strojov, viac potravín.

To je reč číslic. Reálna reč, ktorá sa opiera o prírodné bohatstvo našej vlasti, o náš vysoko vyvinutý priemysel, o naše úrodné a zajtra úrodnejšie polia, o naše doterajšie veľké výsledky socialistického budovania v posledných rokoch. Nie sú to čísla náhodné, alebo nadsadené. Je to obraz nesmiernych reálnych možností v jednej z najkrajších krajín na svete, ktorá sa nazývá Československá socialistická republika.

Za všetkými percentami, za plánovaným množstvom produkcie vidíme pilné ruky a nadané hlavy pracujúcich ľudí, mužov a žien našej vlasti, nás všetkých. S každým sa ráta. Na nikoho sa nezabudlo. Každé miesto na pracoviskách rúk a umu je dôležité. Dôležité je ak fáraš do bane v Ostrave, alebo Handlovej, ak vedieš lokomotívu, alebo pracuješ pri výrobe gigantických turbín, ak traktorom pripravuješ pôdu pre bohatú úrodu, alebo staviaš nové domy a továrne, ak s láskou v škole učíš a vychovávaš deti, alebo zachraňuješ narušené zdravie človeka. Niekde v tom veľkorysom päťročnom pláne ťa, milý spolupracovník, ako dôležitého započítali. Vzali do úvahy nielen tvoje ruky a um, ale aj lásku k rodnej zemi, k ľudu, ľudstvu a mieru. Vzali do úvahy tvoju lásku k deťom, ktoré majú mať zdarma učebné knihy, výdatnú stravu, obuv a odev, čo vydrží v školskej práci i v hre, ktoré majú mať šťastných rodičov. Do úvahy vzali tvoju úctu a vďaku k starcom, ktorí po únavnom životnom diele majú nárok na tichý a spokojný podvečer života.

Náš štát patrí dnes ku krajinám s najvyššou životnou úrovňou na svete, s vysokým stupňom vzdelania a s vysokou kultúrou. Za 15 rokov od oslobodenia hrdinskou Sovietskou armádou sme vyriešili také problémy našich občanov, s akými sa kapitalizmus za stáročia nevie vyrovnať. Natrvalo sme odstránili nezamestnanosť, vybudovali sme bezkrízové, vysoko prosperujúce hospodárstvo, spriemyselnili sme zaostalé oblasti v štáte, - naše spriemyselnené Slovensko v tomto ohľade je žiarivým príkladom, - v socialistickom poľnohospodárstve sme uplatnili družstevnú veľkovýrobu, vytvorili sme podmienky bratského spolunažívania národov a národností, rovnoprávnosti Čechov a Slovákov a zabezpečili sme predpoklady trvalej, pevnej, materiálnej základne ďalšieho vzostupu národného hospodárstva v bratskej spolupráci so štátmi mohutného socialistického tábora. To sú skutočne radostné veľkolepé naše úspechy.

Máme v živej pamäti, ako náš pracujúci ľud živoril, ako malá hŕstka bohatých žila na výslní blahobytu, vyžmýkaného z práce a potu pracujúcich a naprostá väčšina národa biedila, ako veľmi mnohí v cudzine museli hľadať zárobok a kus chleba.

V novom socialistickom zriadení sa výrazne dokázalo, že hlad a bieda nemajú miesta tam, kde pracujúci vládnu, vlastnia výrobné prostriedky, rozvíjajú socialistickú tvorivú prácu a užívajú ovocie svojej práce.

Starosť o neustály rast životnej úrovne pracujúceho ľudu je iste jedna z najzodpovednejších úloh socialistického štátu. Medzi prvoradých činiteľov dobrej a rastúcej životnej úrovne náleží spravodlivá mzda pracujúcim. Naša posledná mzdová prestavba významne prispela k uplatneniu spravodlivej socialistickej odmeny za prácu, upevnila mzdovú disciplínu, mzdy uviedla do súladu s úrovňou techniky, posilnila osobnú zainteresovanosť na zvyšovaní produktivity práce, podnietila snahu po lepšej odbornej kvalifikácii a v konečnom výsledku za posledné dva roky zvýšila robotníkom príjmy o jednu miliardu 800 miliónov korún.

Je len prirodzené, že zvýšená technická úroveň závodov, vzrastajúca kvalifikácia pracovníkov prinesie plynulý rast produktivity práce a tak i vyššie mzdy. Porovnanie priemernej mesačnej mzdy robotníka z roku 1936, keď činila 420 Kčs a dnešnej vyše 1300 Kčs, hovorí veľmi výrazne.

Treba si uvedomiť, že v roku 1936 boli u nás státisíce nezamestnaných, ktorí žili v biede a zúfalstve a pre zamestnaných nebolo autobusov, závodných jedální, širokej sociálnej starostlivosti, dovoleniek a rekreácie, ako je tomu dnes. Proste, nebolo socializmu, nebolo spravodlivosti, nebolo blahobytu.

Terajšie početné masové stávky robotníkov v kapitalistických krajinách pripomínajú nám obraz nášho niekdajšieho života. A naopak. Nový, sociálne spravodlivý život bez vykorisťovateľov a vykorisťovaných v Sovietskom sväze, u nás a v celom socialistickom svete je príťažlivým príkladom pre pracujúcich v imperialistickom svete a v krajinách, ktoré trpia v otroctve kolonializmu. Oprávnené sú naše nádeje, že podmanivé myšlienky socializmu zanedlho zvíťazia a radostné svetlo socializmu, spravodlivosti a mieru zažiari nad celým svetom.

Podobne ako v priemysle, zaznamenali sme vzrast príjmov aj u našich družstevníkov.

Keď sa v celom rozsahu uskutočnia záväzky našich družstevných roľníkov o splnení tretej päťročnice v poľnohospodárstve za štyri roky, to znamená, keď sa podstatne zvýši poľnohospodárska produkcia, podstatne sa zvýšia aj príjmy družstevníkov.

Od menovej reformy v poradí ôsme zníženie maloobchodných cien v tomto roku, znamená úsporu jednej miliardy 800 miliónov Kčs pre naše rodiny. Keď k tomu prirátame zdarma poskytované učebnice a školské pomôcky deťom na všeobecne vzdelávacích a odborných školách, zníženie sadzieb za elektrický prúd v domácnostiach a úpravu nízkých dôchodkov, dôjdeme k ďalšej úctyhodnej sume ³/₄ miliardy Kčs ročných úspor.

Naši pracujúci s vďakou privítali uznesenie ÚV KSČ, že zlacnené tovary v rovnakej kvalite zostanú trvale na trhu.

Podľa tradície naši občania v prílete lastovičiek videli skutočný príchod jari. Teraz, keďže ceny obyčajne zlacňujú na jar, hovoria: "Priletia lastovičky, donesú zníženie cien". Je to pekné ľudové prirovnanie. Ale lastovičky ceny neznížia. Ceny znižuje sám pracujúci ľud svojou usilovnou, cieľavedomou prácou, múdro spravovanou a usmerňovanou politikou Komunistickej strany Československa.

K vzrastu životnej úrovne bezprostredne a významne prispieva naša bytová výstavba. Veľkú úlohu "Vyriešiť bytový problém do roku 1970" ÚV KSČ právom vyhlásil za celonárodnú úlohu.

V tretej päťročnici máme postaviť 482 000 bytových jednotiek, t. j. o 152 000 viac ako v druhej päťročnici.

V nových 646 000 bytoch, postavených za posledných 15 rokov býva zhruba 19% súčasného počtu obyvateľov. Úroveň bývania v týchto obydliach je neporovnateľne vyššia, ako bol priemerný stav bývania do roku 1945.

V roku 1965 má byť v nových bytoch ubytované zhruba 31% a v roku 1970 celkove až 45% obyvateľov. Pri výstavbe nových bytov má sa ešte vo väčšej miere uplatniť zvýšený štandard bývania, najmä zväčšením obytnej plochy a zvýšením podielu troj a viacizbových bytov. V tomto čase prebieha diskusia o bývaní v ČSSR, ktorú vyhlásil ÚV KSČ.

Tvoria sa nové typy bytov. Doteraz návrhy na nové typy bytov boli otázkou úzkeho kruhu odborníkov. Dnes je do prípravy zapojená podstatne širšia časť projektantov.

Právom sa očakáva, že pracujúci svojimi pripomienkami pomôžu zlepšiť a skvalitniť návrhy na nové byty.

Veď byty, ktoré dnes staviame a budeme stavať v budúcich rokoch, používať sa budú aj v komunistickej spoločnosti. Nemôže nám byť ľahostajné, aká bude kvalita bytov, aký podiel má mať ich úžitková plocha, koľko majú mať izieb s ohľadom na menej a viacpočetné rodiny, aké rozmery majú mať jednotlivé miestnosti a príslušenstvo.

Vyslovená je zásada, že 60% bytov stavaných v etážovej zástavbe, má mať tri a viac izieb. Na podklade domácich a zahraničných skúseností sa zdôrazňuje, že kuchyňa nemá byť obývacím priestorom, ale má slúžiť na prípravu jedál. To umožní zväčšiť obytnú miestnosť na úkor kuchyne.

Pri zvládnutí úloh bytovej výstavby je dôležité rozširovať výstavbu družstevnú, podnikovú a v JRD.

S bytovou výstavbou úzko súvisí kultúrnosť bývania, ktorú netvoria len bytové jednotky, ale aj ostatné objekty, zariadenia a úprava okolia.

Nemalá úloha čeká pracovníkov v bytovej architektúre a v spotrebnom priemysle, aby navrhli a vyrábali moderný, účelný a vkusný nábytok.

Je nedostatkom, ak sídliskám chýbajú možnosti rýchleho občerstvenia, nákupu, rekreácie, kultúrneho a spoločenského života a bezprostrednej zdravotnej starostlivosti. Žiaľ, treba povedať,. že doterajším sídliskám mnoho týchto náležitostí chýba.

V tretej päťročnici na Slovensku máme postaviť 195 000 bytov, z toho v družstevnej výstavbe 48 000 a v súkromnej 74 000 bytových jednotiek. K družstevnej a súkromnej bytovej výstavbe významne pomáha úverová pomoc a podpora štátu. Ale nesmierne významná vec sú aj úspory jednotlivcov. V našej socialistickej republike z roka na rok pribúdajú vkladatelia a úspory vzrastajú. Úspory sú významným odzrkadlením blahobytu pracujúcich. Ale mohlo by sa usporiť ďaleko viac. V kapitalizme pracujúci človek sporil z mála, lebo ho k tomu nútil strach z núdze. Vtedy bolo priliehavé príslovie: "Hľaď sporiť včas, máš v núdzi zas". Dnes iste niet strachu z núdze a biedy. Sú tu však iné šľachetné pohnútky. Mladý zamestnaný človek so slušným zárobkom chce sa osamostatniť, založiť si rodinu. Hovorí: "Mám zamestnanie, chcem byt". Hlási sa do družstevnej bytovej výstavby. Má byt, chce mať pekný nábytok, rádio, televízor, práčku. Tu je na dlani vyložený cieľ, prečo rozumne a sústavne sporiť. S úsporami rýchlejšie a lepšie postavíš dom a zariadiš si ho najvkusnejšie.