Na minulé schůzi Národního shromáždění jsme všichni se souhlasem, hlubokým vnitřním přesvědčením a uspokojením vyslechli zprávu presidenta republiky o práci naší delegace na XV. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. Já osobně, a jistě spolu s vámi všemi, jsem byl naplněn pocitem hrdosti a radosti zároveň, když soudruh Novotný řekl: "Vycházejíce z vašich zásad kolonialismu, páni kolonizátoři, museli bychom být velmi chudou zemí, tak jako jsou chudé i země, které jste nedávno opustili a které po vašem desetiletém a staletém panství musí začínat z ničeho, zatímco vy jste bohatí právě proto, že lid těchto zemí na vás pracoval a že jste měli v rukou jejich přírodní bohatství. A my zatím přece jen tak chudí nejsme. Naše průmyslová výroba je dnes čtyřnásobně vyšší proti r. 1937. Dobré výsledky našeho národního hospodářství se příznivě projevují na všech úsecích lidské činnosti. Životní úroveň rok od roku roste, podobně jako roste vzdělání lidu. Sociální zabezpečení zdaleka nemáte takové jako my. Naše země je silná nejen hospodářsky, ale i politickým přesvědčením a jednotou svého pracujícího lidu.

Tento rozmach jsme si zabezpečili vlastní prací, přátelskou spoluprací se Sovětským svazem, spoluprací s našimi přáteli a spojenci, socialistickými zeměmi. Na tento rozmach jsme si nikde nepůjčili, najmě na Západě ne. Žádné dluhy jsme nenadělali ani je nemáme!"

Tato slova našeho presidenta a prvního tajemníka ÚV KSČ vyjadřují velmi trefně, stručně a správně výsledky naší práce za posledních 15 let v naší, dnes už socialistické republice. Jsou současně i zhodnocením stavu a celkové dnešní situace a předpokladů k nástupu do třetí pětiletky, která v souhrnu jsou obsahem zákona, který projednáváme. Z tohoto pohledu také přistupuji ke stručnému rozboru rezerv a možností zvýšit naši zemědělskou výrobu podle usnesení celostátní konference strany a podle dnešního hesla daného ústředním výborem strany splnit třetí pětiletku v zemědělství za čtyři roky.

Základním článkem našich možností je dosažené scelení pozemků a stupeň kolektivizace zemědělství na téměř 90% v celém státě. Letošní úroda obilí není jen součtem příznivých vlivů přírodních, ale na prvém místě už výsledek několikaletého obdělávání velkých lánů s cílevědomým a správným použitím hnojení ve velké většině družstev. l když je pravdou, že ani zdaleka ještě nejsou dodržovány všechny zásady agro a zootechniky, přece už první výsledky se ukazují. To jen potvrzuje, jaké jen tady jsou ohromné rezervy dalšího zvyšování výnosů obilí při dalším postupně důsledném zkvalitnění a zlepšení dodržování agrotechnických lhůt při hnojení, orbě, přípravě půdy a hlavně pak použitím dobrých odrůd osiv a sádí. Naše dobře hospodařící družstva dokazují, že úroda není souhrn náhody příznivého nebo nepříznivého roku, ale především dobře organizovaná a se zájmem o výsledek konaná práce lidí, kteří využívajíce stávající mechanizace dosahují už každoročně stále lepších výsledků. A o to mně právě jde v mém diskusním příspěvku k zákonu o třetím pětiletém plánu, pokud se týká jeho části zemědělské výroby. Pětiletka v zemědělství bude splněna, protože se stává věcí celonárodní. Přispěje k tomu také projednávání materiálů v přípravě V. sjezdu JZD v březnu 1961. Nejdůležitější části příprav odkrývání rezerv a možností v každém družstvu a státním statku je podrobné jejich projednávání přímo s četami a skupinami podle potřeby i s jednotlivci na všech pracovištích. Nebude to rozhodně snadné. Z prvních zkušeností rozhovorů, které mám jako předseda sloučeného družstva se ukazuje, že daleko lehčí je hovořit o dosažení výroby v roce 1965 než provádět ihned opatření pro dobrou úrodu v roce 1961. Ještě loňského roku nám všechnu přípravu půdy prováděla STS. Scelením pozemků byly sice vytvořeny dosti velké celky proti malým kouskům soukromé malovýroby - přece však zůstaly zde tří, pět, sedmi hektarové a někde i ještě menší parcely. Přejíždění pásovými traktory a tím i ztrátové časy s větší spotřebou nafty a lidské práce šly na účet STS a družstva platila o1 hektaru. Dnes se musí už počítat jinak. Vlastní náklady při orbě a přípravě půdy jdou plně na účet JZD. Proto musíme dalším scelováním upravit hony o nejmenší výměře alespoň 25-30 ha i více ha. Pásové traktory budou daleko účelněji využity, práce se urychlí. Toto scelování však nepůjde provést v jednom JZD. Už jen tento prostý fakt volá po slučování družstev ve větší a velké ekonomické celky. Vezměme jen sklizeň cukrovky v našem sloučeném JZD. Zaseta byla ještě před sloučením JZD. Máme ji na 120 hektarech na 15ti různých parcelách a šíře řádků je třikrát různá Dnes ji vyorává v pěti obcích pět traktorů s různými vyoráváky zatímco by při třech nebo nejvýše pěti parcelách při stejné šíři řádků stačil dobře traktor jeden. Stejně tomu bylo i při kultivaci na jaře, kde sestavování nožů u pleček je ještě zdlouhavější, nepružné, časově ztrátové a tím i drahé. Je však třeba na prvém místě už konečně vyřešit mechanizaci sklizně cukrovky. Dosavadní kombajny ať jedno nebo dvouřádkové nevyhovují, protože se snažíme obě obtížné operace ořezávání chrástu a vyorávání řepy dělat jedním strojem. Podle mého názoru opřeného o praxi, je třeba obě práce rozdělit dvěma strojům a jít cestou dvoufázové proudové sklizně. Chrást strojem na nejméně třech řádcích najednou osekat, po silážování rozsekat a hlavně současně naložit na valníky. Druhým strojem řepu vyorat, očistit a naložit. Uvažte, že jenom v našem JZD bylo třeba ručně vidlemi naložit 2400 fůr chrástu o průměrné váze 30 q a 600 vagónu řepy taktéž ručně. Takovéto prototypy strojů je pak možno vyrobit během jednoho roku. Vždyť montéři v naší dílně už sestrojili velmi jednoduchý stroj, se kterým jsme my, myslím, první v dějinách naší ČSSR řepu vyorali a na 4 valníky naložili.

Stejně je tomu i při sklizni obilí. Zejména až přejdeme na ekonomické sklízení, dvou a později i jistě třífázovou sklizeň. Tato je bez velkých účelných honů nemyslitelná. Je ještě celá řada dalších otázek, jako jsou třeba tak zvané semenářské dílce, které v dnešním pojetí jsou vlastně také drahou malovýrobou ve velkém a jiné a jiné možnosti, které ale volají samy po slučování družstev. Stejná, ba ještě pronikavější a naléhavá nutnost sloučení JZD je v živočišné výrobě pro snižování vlastních nákladů a ulehčení práce lidí. Naše, dnes málo účelná, zdlouhavá a zejména roztříštěná investiční výstavba je toho dokladem. Stavíme objekty pro výměru 150 nebo 300 ha družstev, kde je potom ruční namáhavá práce hlavním činitelem výroby. Ve sloučeném JZD je možno také daleko účelněji využít stávajícího strojového parku a hospodařit tak lépe s mechanizačními prostředky. Největší naší slabinou ve většině družstev je údržba strojů a opravářská dílna. Na prvém místě je to pohotové odstraňování poruch přímo na počkání v době pracovního vypětí strojů a lidí a stejně i preventivní péče o stroje a jejich údržbu. Za druhé je to velká drahota opravářských dílen STS a jiných podniků.

V textu zákona se hovoří o ulehčení zemědělských prací - čteme větu: Všechny základní práce v zemědělské výrobě budou plně mechanizovány. Přiznám se otevřeně, že kdybych měl posuzovat rozvoj mechanizace podle dnešního stavu, vyslovil bych obavu o plné splnění zákona, pro který budeme všichni s hrdosti a odpovědností hlasovat. Když však vezmu v úvahu čísla rozvoje našeho těžkého průmyslu, metalurgie a hutnictví, strojírenskou výrobu a její prudce stoupající možnosti a kapacitu, jsem přesvědčen, že když si všichni uvědomíme nutnost pomoci zemědělství, bude i tato, ne snadná část práce, cele splněna. Je třeba, zejména ze strany ministerstva zemědělství, vodního a lesního hospodářství více důslednosti a rozhodnosti při objednávce strojů u MVS a dalšího vyjasnění programu potřeby strojů a jejich zařazení do výroby. To dosud není. Zatím se nemohou naši konstruktéři oprostit ze zajetí názorů na stroje, které jsou vhodné pro 50 hektarové hospodářství a ne velkovýrobní celky, dnes slučovaných JZD o výměře 10-30 násobně vyšší.

Na zemědělské výstavě v Českých Budějovicích byli podle našeho názoru nejpružnější, pokud jde o mechanizaci, lesáci. Jednoduchý přehazovač kompostů byl toho, mimo jiné stroje, nezvratným dokladem. Je to stroj dneška a zatím jsou vyrobeny jen dva kusy, a to ještě pro potřebu lesů. Myslím, že je to proto, že ti, kteří stroje pro lesní práci konstruují, byli sami lesními dělníky anebo se s dělníky denně radí. A to našim konstruktérům zemědělských strojů v zásadě a stále chybí. Prosím, abyste moje doporučení na zlepšení brali upřímně, jak je myšleno. Konstruktérům a i mnohým funkcionářům, odpovědným za zemědělskou výrobu, chybí styk s výrobou. Měli by bydlet na vesnici. Pak by jejich ženy pracovaly v JZD. A to by byla ta nejlepší kontrola a pobídkový systém na ulehčení práce. (Potlesk.)

Doložím to vlastním příkladem: právě včera mě moje žena oznámila, že na naší cukrovce osekala ručně 65 km řádků. Tolik asi také sházela na kupy. Počítáme-li 4 řepy na 1 m, je to 260 000 řep, které vzala do ruky, očistila a hodila na hromadu. To mě přirozeně nutí k vážnému zamýšlení a ne jen proto, ale přímo přikazuje, starej se jak umíš a můžeš, bojuj, aby tohle všechno nahradily stroje. Připomínám znovu, že máme svou práci rádi. Bylo by falešné, demagogické, nevěrohodné a nechutné, kdybychom škodolibě s ní chtěli vyhrožovat. Víte, že spojení s praxí a poměr k práci s ohromnými možnostmi, které nám strana a vláda dává v částce 20 miliard na zemědělství, můžeme opravdu udělat divy. A to není jen v mechanizaci zemědělských prací. To se týká všech otázek, které se musí řešit v souvislosti s plněním třetí pětiletky v zemědělství za 4 roky. Musíme se dívat ne očima dnešních denních těžkostí, ale všech možností, které nám stále se rozvíjející naše národní hospodářství umožní.

Myslím proto, že největší pozornost právě. při projednávání úkolů a perspektivních možností, odkrývání rezerv, musíme věnovat jednání s pracujícími ženami v družstvech. Naše ženy tvoří většinu členstva. V současné době na nich spočívá největší tíha ručních prací, jak na poli, tak zejména ve výrobě živočišné. Mají velmi dobrý a krajně obětavý postoj ke kolektivní práci. Ukazuje to příklad Ostravského kraje, kde projednání zvýšení dojivosti přímo s dojičkami na pracovištích přineslo velmi dobré výsledky v plnění plánu dodávky mléka v celém kraji. Dát si práci s Rozára kováváním plánu výroby na každou stáj - výkrm i drůbežárnu. Stejně i výnosů obilí, okopanin a píce z jednotlivých honů. Projednat a získat ženy do vedení družstev.

Závěr může být takový. Územní změny, rozšíření pravomoci národních výborů, předávání řízení státu stále většímu počtu lidí. Získávání žen do práce ve veřejném životě bude dobře působit i při jejich zapojování, a to nejen v představenstvech a revizních komisích, ale hlavně v četách a skupinách, kde se přímo ve výrobě hodnoty tvoří.

K této otázce mi dovolte ještě jednu poznámku. Zvětšením okresů a krajů daleko větší počet poslanců a komisí si vyžaduje i změny v metodách práce s lidmi, zejména a na prvém místě s lidmi přímo ve výrobě. A tady zatím je situace taková, že si pracovníci zejména ONV zjednodušují práci a zužují styk s JZD na osobu předsedy nejvýše ještě agronoma, zootechnika. Vytváří tak situaci, jako by předseda JZD byl celé družstvo. To samé platí i o MNV. Tam se zase pozornost a celé jednání zužuje na osobu tajemníka MNV. Je opravdu nutné změnit formy práce. Jednat a radit se s celým vedením družstva, s četami a kolektivy pracujícími přímo ve výrobě, s celou radou MNV a jeho komisemi. Bude to také nejlepší nástup k dalšímu rozšíření brigád socialistické práce, o které se budeme ve stále větším měřítku opírat v prosazování a uvádění do života smělých plánů k uskutečnění třetí pětiletky v zemědělství za čtyři roky.

Nebude to jen přínos pro naše celé národní hospodářství a zvýšenou životní úroveň na vesnici. Jsme důležitým článkem v řetězu mezinárodních událostí, důležitou zemí v boji za nový svět. Jsme přece zemí, která s vyspělým průmyslem i zemědělskou výrobou vybudovala jako druhá na světě socialistickou společnost. Čím dál víc budeme vzorem bezzemkům, drobným pachtýřům i malým a středním rolníkům na Západě, i agrárně zaostalým zemím, které se osvobodily a osvobozují z pout kolonialismu, vzorem země socialistické zemědělské velkovýroby. Stojí proto za to houževnatě pracovat, překážky překonávat jako lidé generace, kterým doba přikazuje a nesmlouvavě žádá být velikými ve veliké době, ve které žijeme. (Potlesk.)

Podpředseda NZ dr. Kyselý: Dávam slovo posl. Perkovičovi.

Posl. Perkovič: Vážení súdruhovia poslanci a poslankyne!

V treťom päťročnom pláne má byť dosiahnuté veľkého rozmachu poľnohospodárskej výroby, aby sa úroveň výroby dostala na úroveň priemyslu.

K splneniu tejto úlohy urobili sme už prvé kroky. Ešte v priebehu leta, na základe listu ÚV KSČ, takmer polovica jednotných roľníckych družstiev v kraj i vyslovila sa za možnosť - splniť tretiu päťročnicu v poľnohospodárstve za štyri roky.

Na základe iniciatívy straníckych orgánov a organizácií, ako aj popredných jednotných roľníckych družstiev, krajský orgán strany, KNV a potom i okresné orgány veľmi podrobne zhodnotili doterajší stav v poľnohospodárskej výrobe. Rozbor situácie nám jasne ukázal, že i náš, pôdnymi i klimatickými podmienkami veľmi zložitý kraj, má možnosti, aby tretia päťročnica bola splnená za štyri roky a to nielen v ukazovateľoch, ale vo väčšine produktov i v objeme.

V súčasnom období na širokej základni stranícke organizácie na dedinách, miestne národné výbory a jednotné roľnícke družstva prehodnocujú dosiahnuté výsledky a hľadajú cesty a dosiaľ skryté rezervy pre najrýchlejší rozvoj poľnohospodárskej výroby.

Úsilie za predčasné splnenie tretej päťročnice je však podopreté nielen obrovskou iniciatívou pracovníkov poľnohospodárstva, ale aj obrovskými materiálovými hodnotami, ktoré do poľnohospodárstva investujeme.

Veď do poľnohospodárstva má byť investovaná veľká čiastka národného dôchodku.

Náš kraj má dostať viac ako 10 500 traktorov, temer 2000 samoviazačov, vyše 3000 rôznych kombajnov na zber obilia, siláže a cukrovej repy a radu ďalších strojov v úhrnnej hodnote jednej miliardy 191 miliónov 961 tisíc korún. Takmer 1 miliarda 300 miliónov Kčs má byť investované do úpravy pôdy - meliorácie a na výstavbu hospodárskych budov.

Sú to obrovské prostriedky, ktorých sa dostáva nášmu kraju do poľnohospodárstva.

Sme si vedomí zodpovednosti, ktorá je na nás kladená pri správnom využití týchto prostriedkov. Hlavným meradlom účelného využitia týchto investícií bude rast produktivity práce a zvýšenie poľnohospodárskej výroby, ktoré chceme v našom kraji dosiahnuť. Touto zásadou sa riadime v našej každodennej práci. Sme si vedomí veľkosti úloh, ktoré nás čakajú. Vidíme však aj veľké možnosti, ktoré v poľnohospodárstve máme. Aby sme tieto možnosti využili a premenili v skutok, už dnes robíme celú radu vážnych opatrení.

Ide nám hlavne o to, aby sme cestou mechanizácie a novej technológie znížili potrebu živej práce, zvýšili produktivitu, odstránili namáhavé práce a dosiahli celkového rastu výroby.

Prvoradú pozornosť venujeme hlavne zúrodneniu pôdy, najmä v oblasti povodia riek v južnej časti nášho kraja, kde je možné dosiahnuť najvyšších výnosov, a je dokonca možno povedať i dvoch úrod do roka a plne použiť mechanizáciu.

V našom Stredoslovenskom kraji podľa prevedeného prieskumu je potrebné upraviť vodný režim odvodnením na ploche 98 000 ha, závlahou na ploche 28 500 ha, vybudovať kejdové hospodárstva na 20 700 ha a upraviť vodné toky v dĺžke 822 km.

Tento zásah do pôdy si vyžiada okrem nákladov na budovanie retenčných a vodohospodárskych nádrží náklad v sume 1 miliardy 365 miliónov Kčs.

Na týchto plochách, nachádzajúcich sa v najpriaznivejších klimatických podmienkach, teraz dorobíme len nekvalitné kyslé seno a málo iných plodín. Prevedením spomenutých úprav získali by sme ročné zvýšenie produkcie o 6100 vagónov zrnín a 8260 vagónov objemových krmovín.

Z týchto plôch podľa III. 5RP mali sme v kraji odvodniť 18 149 ha, závlahy previesť na 3820 ha a hnojovicové a močovkové závlahy na 12 439 ha. Mobilizáciou vnútorných rezerv, organizovaním brigád a vlastnou iniciatívou družstevníkov, rozpracovali sme splnenie týchto úloh za 2 roky do konca roku 1964 prevedieme úpravu vodných pomerov na ďalších 40 000 ha.

Takto v priebehu III. 5RP chceme vodné pomery upraviť na celej polovici plôch, vyžadujúcich si úpravy. Pre splnenie tejto úlohy boli už v kraji i okresoch urobené konkrétne opatrenia. Tak napríklad len v okrese Liptovský Mikuláš 3 jednotné roľnícke družstvá, ktoré sa rozhodli zlúčiť sa v jedno, už tejto jesene prikročili k zúrodneniu takmer 1200 ha doteraz málovýnosných pasienkov, ktoré premenia na kvalitnú ornú pôdu a kvalitné intenzívne pasienky.

Splnenie nami postavených úloh bude mať veľký hospodársky význam. Bude to znamenať v priebehu III. 5RP zvýšiť len na týchto plochách produkciu zrnín o vyše 3000 vagónov, objemových krmovín o vyše 4000 vagónov, čo len v prepočte na mlieko znamená 163 000 000 litrov mlieka v hodnote 293 000 000 korún.

Hlavné ťažisko melioračných prác v III. 5RP bude v produkčných oblastiach kraja a to v povodí rieky Slaná, horné povodie Ipľa a v povodí rieky Turiec v okrese Martin.

V povodí rieky Slanej je sústavne každoročne zaplavované viac ako 16 500 ha a závlahy je potrebné vybudovať na 15 800 ha. V povodí Ipľa treba odvodniť 13 450 ha a závlahy na 10 000 ha. V povodí Turiec treba odvodniť 10 200 ha. Tohoročné veľké záplavy práve v týchto oblastiach nám jasne potvrdili, že úlohu odvodnenia musíme tuná riešiť prednostne. V realizovaní plánu odvodnenia máme však ešte niektoré otázky nedoriešené.