Stavy slepic se v letošním roce zvýšily na 24,5 mil. kusů a tím byl překročen stav, předpokládaný pro rok 1965. V socialistickém sektoru, který hospodaří na 87% zemědělské půdy, je však chováno jen 35% slepic z celkových stavů. Nízké stavy slepic v zemědělských závodech socialistického sektoru nepříznivě ovlivňují plnění plánu výkupu vajec.

Ve třetí pětiletce se proto počítá se zvýšením stavu slepic v socialistických zemědělských závodech tak, že u jednotných zemědělských družstev budou zvýšeny stavy slepic o 70% a u státních statků o 100%, zejména budováním intensivních velkochovů o minimální koncentraci 5000 nosnic.

Pro rozvoj chovu prasat a drůbeže máme tedy v existujících stavech vytvořeny dobré podmínky, které společně s rozvojem krmivové základny vytvářejí předpoklady k překročení úkolů pětiletky.

Daleko vážnější úkoly jsou na úseku chovu skotu, zvláště ve zvyšování stavu krav a výrobě mléka. Také v letošním roce nedošlo zde k zlepšení. Naopak, plánované stavy krav stejně jako v minulých letech nedocílíme.

Hlavní příčiny neplnění plánovaných úkolů ve zvyšování stavu krav jsou v nedostatečném odchovu jalovic. Početní stavy jalovic jsou sice v současné době dost vysoké, avšak špatný jejich vývin brání jejich zapouštění. Tím je zpomalován celý cyklus obnovy stáda krav, odchov mladého skotu se prodražuje a stává se nákladným.

K zajištění plánovaných stavů krav musí být v každém zemědělském závodě zabezpečen správný odchov jalovic, který musí začít už zvýšeným odchovem telat od všech nejužitkovějších matek. Při odchovu telat a mladého skotu musí závody upustit zásadně od malovýrobních forem, spojených s velkou potřebou živé práce a přejít k velkovýrobním technologickým postupům, které jsou založeny na volném ustájení.

Abychom dosáhli stanovených úkolů ve zvyšování stavu krav ve třetí pětiletce, potřebujeme nutně v přepočtu na 100 krav převádět nejméně 18-20 jalovic do základního stáda.

Špatná situace je také ve výrobě mléka. Za 4 roky druhé pětiletky se zvýšila dojivost v celostátním průměru pouze o 45 litrů na 1 dojnici. Přitom existuje mnoho zemědělských podniků, kde je dosahována průměrná dojivost podstatně vyšší než je celostátní průměr, který činí na 1 dojnici pouze 1800 litrů.

Například státní statky na Slovensku dosáhly v minulém roce u celkového stavu 47 000 krav užitkovosti 2695 litrů na jednu krávu. Rovněž některá JZD vykazují vynikající užitkovost.

K dalšímu rozvoji chovu skotu a růstu jeho užitkovosti ve třetí pětiletce potřebujeme především dosáhnout toho, aby bylo zajištěno krmení po celý rok a aby byla podstatně zlepšena plemenářská práce.

Větší úsilí než dosud je třeba věnovat zlepšení zdravotního stavu dobytka, zejména skotu. Počítá se s tím, že v průběhu třetí pětiletky bude u nás likvidována brucelosa a podstatně poklesne tuberkulosa hovězího dobytka. V krajích a okresech se připravují ozdravovací plány a postupné převádění nemocných kusů do isolačních stájí a postupné nahražování mladým zdravým dobytkem. Hlavní roli v ozdravění stáda však musí sehrát přímo zemědělské závody správným odchovem mladého dobytka. Přitom je třeba v průběhu prvních let pětiletky rozšířit pokrokovou technologii volného ustájení krav, která se na základě našich i zahraničních zkušeností ukazuje všestranně výhodná.

Rychlý rozvoj chovu skotu, krav a výroby mléka je třeba považovat za přední úkol této pětiletky. Musíme na něj zaměřit všechno naše úsilí a podporovat podle vzoru Severomoravského kraje růst iniciativy pracujících v zemědělství pro jeho splnění.

V současné etapě rozvoje socialistické zemědělské velkovýroby výrazně se zvyšuje význam mechanizace polních prací a dopravy. Těžiště je v uplatnění prvků průmyslové organizace práce a v podmínkách velkovýroby zvyšovat intenzitu zemědělské výroby při současném rychlém růstu produktivity práce a snižování vlastních nákladů. Z toho vyplývají i požadavky na zavádění nové techniky, která musí nejen nahražovat namáhavou ruční práci, ale současně zvyšovat úroveň agrotechniky, rychlé provádění prací a omezovat závislost na klimatických podmínkách.

Rozsah prostředků, určený ve třetí pětiletce na rozvoj mechanizace dává v zásadě předpoklady k dosažení těchto cílů. Zpracovaná soustava strojů rovněž tyto požadavky vyjadřuje. Dosavadní zkušenosti v zavádění této soustavy a praktické výsledky z použití některých nových strojů ukazují, že nejcitlivějšími místy v mechanizaci v rostlinné výrobě zůstávají sklizňové práce u okopanin a pícnin a zemědělská doprava.

Při pěstování cukrovky je pracovně nejnáročnější sklizeň Přitom poměrně vysoké koncentraci ploch v řepařské oblast neodpovídá dosavadní úroveň mechanizace sklizňových prací Stále převažuje mnoho ruční práce v oklešťování a nakládán řepy. Tím se doba sklizně prodlužuje, dochází ke ztrátám i k* zhoršení podmínek pro podzimní osev.

Potřebám a požadavkům socialistické zemědělské velkovýroby zdaleka neodpovídá dosavadní vývoj sklizňových strojů na cukrovku. Zatím se vyrábí pouze jednořádkový kombajn, který je vhodný pro lehké půdy. Ačkoliv těchto strojů bylo dodáno přes 900 kusů, na vlastní sklizni se to prakticky neprojevilo.

I když tento typ řepného sklízeče snižuje potřebu pracovních sil při sklizni, požadavkům velkovýroby zásadně neodpovídá. Vyžaduje velký počet traktorů i vlečných vozů, jejichž využití je velmi nízké.

Úsilí je proto zaměřeno na vývoj víceřádkových sklízečů. Na tomto úkolu se pracuje již 6 let, ale i výsledky letošních zkoušek jsou velmi neuspokojivé. Zpoždění ve vývoj i dvouřádkových sklízečů brzdí tak postup v zavádění kombajnové sklizně cukrovky. Naprosto nezbytným požadavkem na konstruktéry víceřádkových sklízečů je řešit nakládací zařízení ať již transportéry nebo vysokozdvižnými zásobníky, které musí být nerozlučnou součástí kombajnů. Dobrá funkce těchto zařízení je důležitou podmínkou pro úspěšné provádění komplexně mechanizované sklizně cukrovky. Při tomto způsobu práce se snižuje potřeba pracovních sil podle zahraničních zkušeností o jednu třetinu a náklady na 1 ha z 1100 Kčs na 697 Kčs.

Ve vývoji sklizňových strojů na cukrovku bude třeba využít i zkušeností získaných s rozdělenou sklizní v Sovětském svazu, v NDR i v některých kapitalistických státech. Tento způsob umožňuje konstrukčně řešit víceřádkový seřezávač chrástu i víceřádkový sklízeč bulev jako lehké a mobilní stroje.

Očekáváme, že v tomto směru naše zemědělské strojírenství rychlým vývojem a výrobou kombajnů na komplexní sklizeň cukrovky poskytne pracovníkům v zemědělství co nejrychleji stroje, které skutečně odpovídají velkovýrobní technologii.

Slabým místem v mechanizaci sklizně okopanin je také sklizeň brambor. Mechanizovaný způsob sklizně je uspokojivě vyřešen pro práci na lehkých a středně těžkých půdách. K plynulosti a komplexní mechanizaci sklizně je ovšem třeba zvýšit počet dopravních traktorů, sklápěcích přívěsů, skládacích a nakládacích transportérů a výkonných třídičů brambor. Soustava strojů pro sklizeň brambor je vývojově vyřešena a ve třetí pětiletce přispěje ke komplexní mechanizaci sklizňových prací na většině ploch. Ovšem nemůžeme ponechat stranou i nutnost vyřešit též mechanizaci sklizně v nejtěžších půdních podmínkách. Cestou k tomu bude využití dělené sklizně brambor dvouřádkovým kombajnem, rozdružovadla a bramborárny.

Ve sklizni pícnin jsou již vývojově vyřešeny a v praxi vyzkoušeny technologické postupy, které snižují spotřebu práce, snižují sklizňové ztráty a umožňují sklízet i za nepříznivého počasí. Mechanizace těchto prací ve třetí pětiletce bude uskutečňována dvěma základními způsoby. Na lukách bude převážně použito vysokotlakých lisů, což umožní zkrátit dobu sklizně o 4-6 dnů a tím omezit i ztráty, které vznikají delší dobou sušení. Při tomto způsobu sklizně se lépe využijí jak dopravní prostředky, tak i skladovací prostory.

U pícnin na orné půdě bude převažovat sklizeň zavadlé píce s použitím sběrací řezačky, velkoobjemových vozů a dosušovacího zařízení. Důležitým článkem jsou zde velkoobjemové vozy, které se dosud sériově nevyrábějí a s jejichž větší dodávkou je třeba počítat již od roku 1961. I zde potřebujeme větší a rychlejší pomoc průmyslu.

Význam uplatnění těchto nových technologických postupů při sklizni pícnin dokazuje to, že při jejich rozšíření jen na 50% ploch pícnin bude dosaženo úspory namáhavé lidské práce v rozsahu 6 miliónů pracovních dnů.

V zemědělství se přepravuje v současné době jenom v polní výrobě téměř 160 milionů tun a tento objem se zvýší koncem pětiletky na téměř 200 miliónů tun. Na 1 ha orné půdy je tedy přepravováno 32 tun a v roce 1965 to bude téměř 40 tun.

I zde je ve vývoji vyřešena převážná většina dopravních prostředků, dopravníků a mechanismů pro nakládku a skládku i vlečných vozů. Soustava dopravních prostředků se opírá o všestranný rozvoj traktorové dopravy, doplněné vhodným typem zemědělského nákladního automobilu. Traktorové přívěsy jsou řešeny s mechanickým vyprazdňováním. Část přívěsů a závěsů bude dodávána s hnanou nápravou, což zlepší jízdní vlastnosti souprav v těžších terénech a v horských oblastech.

Převážnou většinu zemědělských materiálů je možno nakládat mechanizačními prostředky. Jistě jedním z nejrozšířenějších nakladačů v zemědělství se stane silážní řezačka, a to při nakládání pícnin, slámy, silážních plodin i obilí z řádků.

Ve třetí pětiletce je tedy počítáno s velkým množstvím dopravních prostředků pro zemědělství. Ovšem současný stav není dobrý.

V letošní podzimní špičce pracovalo v zemědělství 4 a půl tisíce nákladních aut z jiných sektorů a přesto docházelo ke značnému zpoždění v dopravě sklizně. Proto rychlé vybavení zemědělství dostatkem vlastních dopravních prostředků je jedním z nejnaléhavějších úkolů v mechanizaci zemědělství ve třetí pětiletce.

Soudružky a soudruzi, v březnu příštího roku se bude v Praze konat V. sjezd jednotných zemědělských družstev. Sjezd se sejde na rozhraní dvou významných etap rozvoje československého zemědělství. V podstatě skončilo období přechodu od soukromé malovýroby k socialistické velkovýrobě.

Stojíme však současně na prahu nového, co do významu ne méně důležitého období, v němž půjde o to, abychom plně rozvinuli socialistickou zemědělskou velkovýrobu s využitím všeho toho, co nám dává pokroková věda a technika, náš vyspělý průmysl a celá socialistická společnost.

Naši družstevníci v předsjezdové diskusi jednají o konkrétních cestách, jak zabezpečit splnění a překročení třetí pětiletky v zemědělství. Kromě opatření na úseku výroby, technologie, techniky a investiční výstavby vyžadují veliké úkoly zemědělské výroby, aby v jednotných zemědělských družstvech byla uplatněna celá soustava dalších opatření. Jde zejména o opatření v ekonomice a organizaci, která by rozvoj skutečně velkovýrobních forem nejenom umožňovala, ale současně jej i podňecovala.

Mezi opatřeními ke zvýšení zemědělské výroby má zcela mimořádný význam vyřešení otázky ekonomicky výhodné specializace našich zemědělských závodů. V průmyslu je specializace výroby na podkladě její koncentrace věcí již zcela samozřejmou. V našem zemědělství však v podstatě ještě trvá pozůstatek soukromé malovýroby a existence 10-15 tržních produktů i v menším JZD není žádnou výjimkou.

I když proces specializace v zemědělství probíhá a bude probíhat odlišně od specializace v průmyslu, musíme mít stále na zřeteli, že více a levněji vyrábět i v zemědělství závisí do značné míry od úspěšného a rychlého řešení problému velikosti a vhodného výrobního zaměření našich socialistických zemědělských závodů. Zkušenosti ukazují, že družstevníci tyto zásady chápou a již více než 2500 družstev spojilo svá hospodářství, aby vytvářejíce větší výrobní celky, docílilo takového soustředění výroby, které plně umožňuje výhod specializace využít.

Jde však současně o to, aby sloučená družstva nezůstala v organizaci výroby na staré úrovni, nýbrž využila dokonale nových poměrů, aby nedocházelo k drobení půdy mezi veliké množství plodin a k ekonomicky nevýhodné rozdrobenosti živočišné výroby, aby bylo široce používáno mechanizace, zdokonalována agrotechnika, zvyšována produktivita práce a intenzita zemědělské výroby.

Materiálně technické zabezpečení, které dává našemu zemědělství pětiletka, umožňuje vybudovat z našich socialistických zemědělských závodů skutečně velká mechanizovaná hospodářství s dostatečnou koncentrací výroby. To je jedna z velkých rezerv pětiletce, k jejímu využití už řada družstev přistoupila a další ještě přistupují. Proto budeme i na sjezdu ekonomice sloučených družstev věnovat velkou pozornost.

Řešení otázek koncentrace a specializace výroby v souvislosti se zabezpečením růstu intenzity a efektivnosti zemědělské výroby a slučování JZD má velký význam z hlediska organizace práce. Upevnění stálých pracovních skupin, jakož i trvalé zařazení pracovníků do skupin a čet je jedním ze základních předpokladů pevnosti výrobní organizace i základem pro upevnění hmotné zainteresovanosti družstevníků na práci v družstvu a na výsledcích této práce.

Upevnění stálých pracovních skupin a čet umožňuje nejen rozpis plánu na každou skupinu a pracovníka, ale i konkrétní uzavírání závazku a podporuje další rozvoj socialistického soutěžení v zemědělství, kterého je nám tak třeba. Tato skutečnost má vzhledem k hnutí za splnění pětiletky za 4 roky obzvláštní důležitost. Jde o to, aby úkoly pětiletky byly rozepsány na pracovní skupiny, jednotlivé pracovníky tak, aby závazky JZD a statků vyjadřovaly v plném rozsahu iniciativu a vůli všech pracovníků. Nejde tu zdaleka o počet závazků, cílem musí být především větší a levnější výroba, vyšší tržní produkce a aktivní účast pracujících na řešení všech úkolů spjatých s dosažením obratu v rozvoji zemědělství a s postupným vyrovnáváním úrovně zemědělství s úrovní průmyslu.

S rozvojem socialistické velkovýroby v zemědělství a upevňováním družstev jsou rovněž vytvářeny podmínky k postupnému odstraňování rozdílu v systému odměňování. Důležitým krokem na této cestě bude přechod na pevnou peněžní odměnu za vykonanou práci, kterou již některá družstva připravují a zavádějí. Zkušenosti ukazují, že zavedení pevné peněžní odměny za práci má spolu se systémem prémií a odprodejem zemědělských výrobků pro potřeby družstevníků základní význam pro zvýšení tržnosti a důchodů družstev a pro posílení společného družstevního hospodářství. Myslím, že je třeba jít po této správné cestě a vytvářet potřebné předpoklady pro pevné peněžní odměňování dotacemi fondů a zavedením pořádku do výkonových norem a systému prémií.

Úkoly na úseku ekonomiky socialistických zemědělských závodů jsou nemalé a v podmínkách konkrétní situace na družstvu či statku velmi složité. Jejich řešení vyžaduje schopných a zkušených pracovníků.

Díky trvalé péči naší strany o rozvoj zemědělství dnes můžeme postupně posilovat naše družstva a statky lidmi schopnými zvládnout tento úkol. Dosáhneme toho reorganizací zemědělského školství a vytvořením systému odborných učilišť.

V současné době je třeba hlavní pozornost věnovat rozvoji hnutí ke splnění pětiletky za čtyři roky. Obsah závazku není a nebude všude stejný a bude vycházet ze situace každého družstva a statku, každého zemědělského závodu.

Cíl je však společný - organizovat rozvoj zemědělské výroby tak, abychom vyrobili více než stanoví plán a tak postupně vytvářet podmínky pro vyrovnání úrovně v zemědělství s úrovní průmyslu, jak tento úkol vytyčila celostátní konference KSČ. (Potlesk.)

Místopředseda Pospíšil: Děkuji ministru zemědělství, lesního a vodního hospodářství za jeho projev.

Nyní přerušuji schůzi na 30 minut.

(Schůze přerušena v 17 hod. 05 min. a opět zahájena 17 hod.25 min.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý (zvoní): Otváram prerušenú schôdzu Národného zhromaždenia. Budeme pokračovať v rozprave k vládnemu návrhu zákona o treťom päťročnom pláne rozvoja národného hospodárstva Československej socialistickej republiky. Ďalším prihláseným rečníkom je poslanec Borůvka. Dávam mu slovo.

Posl. Borůvka: Vážené Národní shromáždění, soudruzi a soudružky!