Středa 16. listopadu 1960

K otázkam rastu produktivity práce.

Rast společenskej produktivity práce v rokoch tretej päťročnice je umožnený v podstatnej miere technickou rekonštrukciou nášho národného hospodárstva. Preto sa predpokladá v investičnej výstavbe vložiť do jednotlivých odvetví 322 miliárd korún, pričom zvýšenie technickej úrone vo všetkých odvetviach nášho hospodárstva je jednou zo základných úloh tretieho päťročného. plánu. Modernizácia, automatizácia a komplexná mechanizácia majú byť zabezpečované prostriedkami, určenými či už zo štátneho rozpočtu, alebo z vlastných zdrojov podnikov. Zvýšená dodávka strojov a najmä ich vysoká technická úroveň umožňujú pokryť plánovaný rast produktivity práce v priemysle a stavebníctve zhruba z dvoch tretín a v poľnohospodárstve so 70%-nou technikou. Preto pripadá veľká zodpovednosť nášmu strojárenskému priemyslu, ktorý je nositeľom technického pokroku v celom národnom hospodárstve. Jeho klúčový význam spočívá práve v tom, aby strojárenské výrobky dosahovali a predstihli najlepšie svetové parametre a takto vybavili všetky závody vysokovýkonnými strojmi svetovej úrovne. Strojárenská výroba sa zvýši viac ako o 80% a súčasne špecializáciou a kooperáciou zabezpečí zvýšenie sériovosti výroby. Pravda, nemôžeme nepripomenúť tú skutočnosť, že strojárenská výroba je podmienená plynulými dodávkami hutných výrobkov jak čo do množstva, tak i do kvality a sortimentu výrobkov.

Rovnako v oblasti zvyšovania životnej úrovne nášho ľudu môžeme pozorovať niektoré nové rysy. Tak sa pristupuje k mzdovým úpravám, k zvyšovaniu príjmov rodín s väščím počtom detí a nižšími príjmami. V tomto roku sa pristúpilo k poskytovaniu učebníc a školských potrieb zdarma, čo vytvára zakladanie prvkov komunizmu v našej spoločnosti. Hovoril som, že sme už pristúpili v niektorých závodoch na skracovanie pracovnej doby na 40-42 hodinový pracovný týždeň. V tretej päťročnici sa v tomto smere pristúpi v plnom rozsahu k uskutočňovaniu tohoto uznesenia, že sa bude pracovať iba 5 dní v týždni pri zabezpečení 7-dňového. využitia strojného parku, najmä vysokovýkonných strojov. Pri skrátení pracovnej doby nebudú znižované príjmy pracujúcich, ale opačne, budú zvyšované.

Uskutočňujú sa rozsiahle opatrenia na všeobecné stredoškolské vzdelanie mládeže. XI. sjazd Komunistickej strany Československa sa uzniesol do roku 1970 vyriešiť bytovú otázku, a v tomto období už prebieha na celom území republiky diskusia k vyššiemu štandardu bývania. Tak sa už teraz otvárajú neobyčajne priaznivé životné podmienky vysoko kultúrne a spoločensky žijúceho človeka socializmu.

V súlade s uzneseniami XI. sjazdu Komunistickej strany Československa rieši tretí päťročný plán rozvoj zaostalých oblastí našej republiky. V tomto smere ide o zabezpečenie rýchlejšieho rozvoja hospodárstva na Slovensku a rozvoj pohraničných okresov v českých krajoch. Priemyselná výroba na Slovensku vzrastá o polovicu rýchlejšie, ako celoštátne. Na Slovensku sa započalo s výstavbou veľkých závodov hutného priemyslu a chemického priemyslu, ktoré budú mať základný význam pre ďalšie premeny ekonomiky širokých oblastí, v ktorých sú umiestňované. Z hľadiska východného Slovenska ide o niekoľko takýchto stavieb: Východoslovenské železiarne, Východoslovenský chemický kombinát, nový strojárenský závod v Prešove a ďalšie vyvolané stavby. Základnou a rozhodujúcou stavbou sú Východoslovenské železiarne, ktoré spolu s naväzujúcim priemyslom budú znamenať prevrat vo vývoji a výstavbu novej hutníckej základne Československej socialistickej republiky. Náš ľud pristupuje už teraz k úlohám tretieho päťročného plánu s odhodlaním, dať všetky sily pre včasné splnenie úloh, ktoré mu boli zverené. Pracujúci našich závodov a podnikov túto skutočnosť vyjadrujú pri zostavovaní prvého roku tretieho päťročného plánu, kde si zvyšujú úlohy vyššie, ako stanovuje plán.

Pre plánovitý rozvoj oblastí sa vytvárajú veľmi priaznivé podmienky po územnej reorganizácii nášho štátu, kedy boli vytvorené nové kraje, ktorým sa ukladá komplexne riešiť otázky na ich území. Bude treba krajským národným výborom dôsledne plniť túto základnú líniu celoštátnej konferencie našej strany. Treba riešiť komplexne problémy v kraji tak, aby ďalej rástla efektívnosť nášho národného hospodárstva, aby boli plne využívané zdroje a rezervy, ktoré máme. V tomto smere pripadá vážna úloha i Štátnej plánovacej komisii pri metodickom vedení krajov ku komplexnému riešeniu otázok nášho hospodárstva.

Tretí päťročný plán rozvoja národného hospodárstva Česko slovenskej socialistickej republiky obsahuje veľkolepé perspektívy výstavby rozvinutej socialistickej společnosti, vytvára podmienky pre prechod k postupnému budovaniu komunistickej spoločnosti v našej Československej socialistickej republike. Pre splnenie veľmi náročných úloh tretej päťročnice bude potrebné mobilizovať najširšie masy pracujúcich v podnikoch, závodoch, mestách a na dedinách. Rozvinúť tvorčiu iniciatívu a aktivitu más pracujúcich je základným predpokladom pre splnenie a dosiahnutie cieľov, ktoré nám ukladá tretí päťročný plán.

Bude teraz úlohou ústredných orgánov, vedení podnikov a závodov, štátnych majetkov, jednotných roľníckych družstiev a národných výborov, rozvinúť širokú organizátorskú prácu na vysokej úrovni najmä ešte viac rozvíjať socialistické súťaženie, ktoré je neoddeliteľnou súčasťou dobrých hospodárskych výsledkov v našom národnom hospodárstve za uplynulé obdobia a zabezpečiť plnenie tretej päťročnice už od prvého roku, od roku 1961. V tomto smere treba zamerať i prácu a úsilie nás poslancov Národného zhromaždenia.

V dôsledku všetkého toho, čo som tu uviedol, doporučujem v mene výboru pre plán a rozpočet a ďalej v mene priemyslového, poľnohospodárskeho a kulturneho výboru, aby Národné zhromaždenie návrh zákona o treťom päťročnom pláne rozvoja národného hospodárstva Československej socialistickej republiky po diskusii schválilo.

Předseda Fierlinger: O slovo se přihlásil člen politického byra ústředního výboru Komunistické strany Československa, místopředseda vlády a předseda Státní plánovací komise soudruh inž. Otakar Šimůnek. Prosím soudruha Šimůnka, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a předseda SPK inž. Šimůnek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Vláda, předkládajíc Národnímu shromáždění k projednání návrh zákona o třetím pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství, plní jeden ze základních úkolů svého programového prohlášení, které Národní shromáždění projednalo a schválilo ve své druhé schůzi v červenci tohoto roku.

Návrh zákona o třetím pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství vychází plně z usnesení celostátní konference Komunistické strany Československa, konané ve dnech 5. až 7. července 1960, která vyjádřila odhodlání všeho pracujícího lidu Československa vykročit směle pod vedením strany k dovršení výstavby socialismu, všestrannému rozvoji vyspělé socialistické společnosti a shromažďování sil pro přechod ke komunismu.

Tyto cíle, které ve své podstatě znamenají rozpracování generální linie XI. sjezdu Komunistické strany Československa, docházejí v třetím pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství svého konkrétního výrazu.

Koncepce celého třetího pětiletého plánu se opírá o úsilí dosáhnout maximálního a trvalého vzestupu v uspokojování potřeb společnosti a předkládá proto značné tempo rozvoje národního hospodářství na všech jeho úsecích. Jinak řečeno, jde ve třetí pětiletce o to, dosáhnout co nejvyššího objemu národního důchodu, který je zdrojem uspokojování běžných potřeb a na základě zajišťování rozvoje výroby i potřeb budoucích. V zákoně o třetím pětiletém plánu je navrženo dosáhnout vzestupu národního důchodu o více než 42%.

Tento růst výroby umožní splnit vysoké úkoly, které si v plánu klademe v oblasti růstu životní úrovně obyvatelstva. Osobní spotřeba se má během třetí pětiletky zvětšit nejméně o 30%, má být dosaženo významného pokroku v řešení bytového problému výstavbou 482 tisíc bytů a rozsáhlé hmotné prostředky jsou určeny na zlepšení prostředí, ve kterém člověk žije. S poměrně rychlým vzestupem se počítá v oblasti služeb poskytovaných obyvatelstvu, ať již služeb placených nebo poskytovaných bezplatně.

Ovšem trvalost takového vzestupu životní úrovně ve třetí pětiletce, a zejména v období následujícím, může být zajištěna jen značným zvýšením prostředků vynakládaných z národního důchodu na akumulaci. Do třetího pětiletého plánu proto zakládáme koncepci předstihu růstu akumulace před růstem spotřeby.

Předstih fondu akumulace před fondem spotřeby těsně souvisí s další národohospodářskou proporcí třetí pětiletky; podíl výroby výrobních prostředků na celkovém společenském produktu se má v průběhu pětiletky zvýšit z 58,6% v roce 1960 a 60,7% v roce 1965. Ještě výraznější vzestup se předpokládá u té části výrobních prostředků, které mají největší úlohu při zajišťování růstu produktivity práce, to je pracovních prostředků. Jejich podíl na společenské produkci se má ve stejném období zvýšit z 12% na 14%.

Další veliký růst výroby ve všech hospodářských odvětvích, v průmyslu, zemědělství, v dopravě i ve stavebnictví ve třetí pětiletce umožní dosáhnout nového vyššího stupně v rozvoji výrobních sil země.

Třetí pětiletý plán vychází cele ze skutečnosti úplného vítězství socialismu v naší zemi, jež je vyjádřena v ústavě.

Opírá se o materiálně technickou základnu socialismu vybudovanou ve druhé pětiletce.

Opírá se o vybudované socialistické výrobní vztahy, které vytvářejí velké možnosti pro mohutný rozvoj tvůrčí, uvědomělé iniciativy pracujících a které jsou tak zárukou reálnosti splnění všech velmi náročných úkolů třetí pětiletky.

To se plně projevilo již při její přípravě. Již více než dva roky jednají naši pracující pod vedením Komunistické strany Československa o naplnění direktiv Xl. sjezdu strany, intenzivně se připravují na zahájení nové etapy vývoje naší země a rozpracovávají konkrétní úkoly třetí pětiletky. Je tudíž možno s plnou odpovědností prohlásit, že návrh třetího pětiletého plánu byl vytvořen za nejširší aktivní účasti pracujícího lidu, jak to vyžaduje ústava našeho socialistického státu. A je možno říci, že to byla právě iniciativa pracujících v závodech, na vesnicích i na dalších pracovištích, která umožnila vytyčení ještě smělejších plánů.

Přijetím návrhu třetího pětiletého plánu uzákoní Národní shromáždění konkrétní cestu rozvoje našeho národního hospodářství pro léta 1961-1965, uzákoní cestu směřující k dalším, vyšším cílům rozvoje naší socialistické společnosti.

Soudružky a soudruzi! Nepřetržitý rozvoj výrobních sil, který je hlavní cestou k růstu životní úrovně pracujících a k vytváření materiálních předpokladů sociálního a kulturního pokroku, vyžaduje, aby se v období třetího pětiletého plánu dále posílila vedoucí úloha průmyslu v našem národním hospodářství. Podíl průmyslové výroby na tvorbě národního důchodu vzroste do roku 1965 zhruba na 68% oproti 63% dosahovaným v roce 1960. Přitom - a to je nutno mít zvláště na zřeteli - ve třetí pětiletce nepůjde pouze o dosahování vysokých temp rozvoje jednotlivých průmyslových odvětví. Požadavek na rychlý růst produktivity práce na základě zavádění nové techniky, nutnost technické rekonstrukce celých národohospodářských odvětví, rozšiřující se hospodářská spolupráce, mezinárodní socialistická dělba práce, společné úsilí socialistických zemí o urychlené vybudování nových surovinových základen a konečně stále náročnější požadavky na kvalitu a sortiment spotřebního zboží staví před celý průmysl daleko výrazněji nutnost řešení kvalitativních otázek rozvoje výroby jednotlivých odvětví.

Toto zaměření určuje opět přednostní rozvoj strojírenské výroby, zejména pak výroby těžkého strojírenství.

Během třetí pětiletky se strojírenská výroba v celém odvětví zvýší o více než 76%, v oboru strojírenských ministerstev o 83%Současně dojde uvnitř celého strojírenství k další strukturální změně směrem k přednostnímu růstu výroby strojů a zařízení pro základní odvětví a k zajišťování úkolů technické rekonstrukce. To klade značné nároky na konstrukci a přípravu výroby i na výchovu kádrů. Uvažme například, že kvalitativní změna, charakterizovaná přechodem z nehospodárné parní trakce železniční dopravy na trakci elektrickou a motorovou, se ve strojírenské výrobě odráží tak, že prakticky nahrazujeme celý program výrobního oboru lokomotiv novými výrobky. A podobné nároky vyplývají i z rozvoje ostatních odvětví.

Uvažme dále, že jen pro svou vlastní investiční výstavbu musí strojírenství zajistit v roce 1965 asi dvoj násobné množství dodá. vek než v roce 1960 a že dodávky pro chemický a hutní průmysl porostou přitom ještě rychleji.

Neméně náročným úkolem budou dodávky pro vývoz, které musí být uskutečněny ve lhůtách a objemech stanovených dohodami se zeměmi socialistického tábora. Je nutné mít na zřeteli, že strojírenství upevní dále svou roli našeho nejvýznamnějšího vývozního odvětví, že vyváženými stroji a zařízeními se bude naše strojírenství významně podílet na výstavbě základních odvětví národního hospodářství ostatních zemí socialistického tábora i na rozvíjení industrializace hospodářsky málo vyvinutých zemí, zejména těch, které se osvobodily z panství kolonialismu.

Nezbytná zásadní změna ve struktuře výroby i vysoký růst výroby v některých oborech si vyžádají, aby ve strojírenství byla vybudována řada nových výrobních kapacit. Proto bude třeba věnovat mimořádnou pozornost vlastní investiční výstavbě ve strojírenství, zejména výstavbě sléváren a nových kapacit na výrobu chemického zařízení v brněnských závodech a v Hradci Králové, zařízení na výrobu stavebních hmot v Přerově a turbin v Plzni.

Bude dále třeba věnovat mimořádnou pozornost zavádění nových výrobních programů v některých strojírenských závodech, například v Komárně výroby chemického zařízení a ocelových konstrukcí a v Plzni gumárenského zařízení a transportního zařízení. Tato změna v programu některých závodů je efektivní pro národní hospodářství. Umožní lépe využít existujících základních fondů a ušetří investiční prostředky, které by bylo nutno věnovat na rozšiřování výroby v některých oborech na nových plochách.

Náročnost úkolů ve strojírenské výrobě je ještě zvětšována tím, že technicky dokonalé stroje a zařízení musí být vykonstruovány, vyrobeny a dodány v poměrně krátkých lhůtách a že musí být bezpodmínečně zajištěn jejich bezporuchový provoz. Dodávky strojů a zařízení budou ve třetí pětiletce již ve značném rozsahu - zejména pro centralizovanou výstavbu - zajišťovány formou finálních a generálních dodavatelů. Tak péče a odpovědnost za včasné a kvalitní zajištění značné části plánované investiční výstavby přechází v rozhodující míře na dodavatele, na naše strojírenství. Správné funkci tohoto nového systému dodávek bude třeba věnovat velkou pozornost zvláště v prvních letech třetí pětiletky. Tím se ovšem nijak nezmenšuje odpovědnost investorů zejména za volbu technicky pokrokové a ekonomicky efektivní technologie.

Dalším neméně vážným úkolem je, aby všichni strojaři zvládli novou techniku a technologii strojírenské výroby. Bude třeba nejen připravit na tyto úkoly techniky a technology, ale i zvýšit odbornou kvalifikaci středně technických kádrů a dělníků tak, aby nové stroje, kterými bude strojírenství ve třetí pětiletce vybavováno, byly plně využity.

Výrazným rysem rozvoje národního hospodářství ve třetí pětiletce je další zvýšení úlohy základních odvětví. Růst těchto odvětví spolu s rozvíjením hospodářské spolupráce zajišťuje potřebné množství surovin a základních materiálů pro zpracovatelský průmysl. Klíčový význam má metalurgický průmysl, jehož rozvoj ve třetí pětiletce z hlediska přírůstku produkce povede k odstranění relativního zaostávání metalurgické základny.

Výsledkem dosavadního vývoje metalurgie je značné zvýšení objemu hutní výroby a současně podstatná změna v profilu československých válcoven. Ve výstavbě válcoven se ve druhé pětiletce soustředilo úsilí na zajištění hrubých a jemných profilů a zčásti i páskové oceli. Tento úkol se podařilo splnit díky rozsáhlé investiční výstavbě válcoven zejména v posledních letech druhé pětiletky. Nadále však zůstává vážným úkolem osvojit si celý výrobní program na nově budovaných kapacitách tak, aby válcovny kryly potřeby národního hospodářství komplexně a v potřebném sortimentu. Současně je třeba, aby se vytvářely příznivé podmínky pro efektivnější využití kovu, a to zlepšením struktury výroby a kvality a konečné úpravy hutních výrobků.

Výstavba Východoslovenských železáren ve třetí pětiletce zásadně a dlouhodobě vyřeší nedostatek plechů. V konečné fázi podstatně zvýší podíl plechu ve výrobě válcovaného materiálu, což umožní dosáhnout významných úspor kovu. Zahájením výstavby válcovny středních profilů v posledních letech třetí pětiletky budou vytvořeny předpoklady i pro vyřešení nedostatku tohoto sortimentu.

Obětavé úsilí zaměřené na zvládnutí koncentrované výstavby hutních provozů by však bylo málo platné, kdyby se podstatně nezlepšila kvalita nově dodávaných zařízení. Nelze si vůbec představit, že by se i ve třetí pětiletce vyskytovaly nedostatky jako při uvádění polospojité jemné trati v závodě Koněv na Kladně, při uvádění pásové a drátové trati v Kunčicích a zejména nedostatky, k jakým došlo při rekonstrukci sochorové trati v Třineckých železárnách.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP