President republiky a první
tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný.
Předseda Národního
shromáždění Fierlinger a místopředsedové
Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil,
dr. Škoda, Valo.
Členové politického
byra ÚV KSČ předseda vlády Široký,
první tajemník ÚV KSS Bacílek,
místopředseda vlády a ministr vnitra Barák,
Pavol David, místopředseda vlády Dolanský,
Hendrych, místopředseda vlády Kopecký
a místopředseda vlády a předseda Státní
plánovací komise inž. Šimůnek;
kandidáti politického byra ÚV KSČ
místopředsedkyně vlády inž. Jankovcová,
Hlína, místopředseda vlády Strechaj,
tajemníci ÚV KSČ Dubček, Köhler,
Koucký, Krutina; ministři dr. h. c. Plojhar,
dr. Neuman, Biľak, Černík, Václav
David, Ďuriš, Krajčír, Krosnář,
arm. gen. Lomský, Machačová-Dostálová,
Majling, akad. Nejedlý, Poláček, Štrougal,
Uher, Beran, dr. Kahuda, Reitmajer, dr. Vlasák,
inž. Púčik, Brabec, inž. Šmok
a Vlna.
286 poslanců podle presenční
listiny.
Z kanceláře NS: vedoucí
Kanceláře NS Kováčik.
Předseda Fierlinger
(zvoní): Zahajuji 3. schůzi Národního
shromáždění.
Jménem Národního
shromáždění Československé
socialistické republiky vítám mezi nás
co nejsrdečněji presidenta Československé
socialistické republiky a prvního tajemníka
ústředního výboru Komunistické
strany Československa soudruha Antonína Novotného.
(Shromáždění povstává
a vítá presidenta republiky dlouhotrvajícím
potleskem. - Shromáždění usedá.)
Sděluji, že president
Československé socialistické republiky svolal
svým rozhodnutím ze dne 17. října
1960 podle článku 50 odstavec 1 Ústavy Československé
socialistické republiky Národní shromáždění
k zasedání na den 24. října 1960.
Předsednictvo Národního
shromáždění, jak již bylo poslancům
telegraficky sděleno, se usneslo projednat na dnešní
schůzi
Zprávu presidenta republiky
soudruha Antonína Novotného, vedoucího československé
delegace, z jednání XV. zasedání Valného
shromáždění Organizace spojených
národů.
Prosím presidenta republiky,
aby se ujal slova.
President republiky a první
tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný
(uvítán bouřlivým dlouhotrvajícím
potleskem):
Soudruzi poslanci,
vážení hosté!
Dovolte, abych Národnímu
shromáždění jako nejvyššímu
orgánu státní moci Československé
socialistické republiky podal zprávu o postupu československé
delegace při všeobecné rozpravě na patnáctém
Valném shromáždění Organizace
spojených národů. Z rozhodnutí ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a vlády republiky zúčastnil jsem se jako
vedoucí naší delegace první části
tohoto zasedání.
Bylo pro nás ctí že
jsme na těchto důležitých jednáních
mohli zastupovat a hájit zájmy našeho lidu,
naší socialistické vlasti, zájmy míru.
Naše delegace stála v tomto svém úsilí
po boku delegace Sovětského svazu, vedené
soudruhem Nikitou Sergejevičem Chruščovem,
a druhých delegací bratrských socialistických
zemí. Práce, kterou vykonaly socialistické
země a především Sovětský
svaz v Organizaci spojených národů, přispěla
k boji za mír a dala tomuto boji nové impulsy.
Význam patnáctého
zasedání Valného shromáždění
byl zřejmý již před jeho zahájením.
Vyplývalo to především ze situace, jaká
je nyní ve světě. Mám tu na mysli
poměr sil mezi stoupenci míru a pokroku mezi socialismem
a kapitalismem. Ve světě nastaly již takové
změny ve prospěch míru a socialismu, ve prospěch
skutečné svobody a nezávislosti národů,
že dozrála doba, kdy nelze nadále odkládat
ani promítnutí těchto změn do OSN.
Druhou okolností, která
zvyšuje závažnost letošního Valného
shromáždění, je ne právě
klidné ovzduší, jímž se vyznačuje
současná mezinárodní situace.
Příčiny tohoto
neblahého stavu jsou známé. Především
to byl nezdar pařížské schůzky
šéfů vlád čtyř mocností,
na níž se mělo jednat o otázkách
odzbrojení a o řadě dalších závažných
mezinárodních problémů. Za rozbití
pařížské konference jsou plně
odpovědny imperialistické vládnoucí
kruhy Spojených států amerických.
Známými provokačními akcemi vůči
Sovětskému svazu těsně před
konáním schůzky šéfů vlád
tuto schůzku zmařily a pokusily se tak zastavit
proces zmírňování mezinárodního
napětí a tím znovu ve světě
rozdmychat "studenou válku".
Se stejným cílem pak
představitelé USA znemožnili za podpory dalších
západních zemí i jednání Výboru
deseti v Ženevě, který měl připravit
podmínky pro realizaci rezoluce o úplném
a všeobecném odzbrojení, přijaté
na návrh Sovětského svazu loňským
Valným shromážděním Organizace
spojených národů.
Další příčinou,
která neblaze a stále nebezpečněji
ovlivňuje mezinárodní ovzduší,
je útočná imperialistická politika
západního Německa. Tento staronový
agresívní činitel dnes vystupuje na mezinárodním
fóru zcela otevřeně s militaristickými
a revanšistickými záměry a je plně
podporován západními mocnostmi seskupenými
v agresívním Severoatlantickém paktu.
Za třetí se do popředí
mezinárodního zájmu dostala velmi vážná
otázka definitivní likvidace zbytků kolonialismu.
Tato otázka vyvstala v současné době
s velkou naléhavostí jako důsledek mocného
rozmachu osvobozeneckého boje národů. S tím
je spojen i problém maximální pomoci osvobozeným
národům v rozvoji jejich hospodářství
a kultury a při upevňování jejich
nezávislosti.
Z rozboru příčin,
určujících vývoj situace ve světě
a ovlivňujících mezinárodní
ovzduší, vyplynuly i stěžejní problémy
pro jednání Valného shromáždění
OSN.
Valné shromáždění
nemohlo obejít nejpalčivější
a přímo osudovou otázku současné
doby, jako je otázka odzbrojení. Problém
odzbrojení hýbe dnes celým světem
a pod jeho vlivem patnácté zasedání
začínalo a není pochyb, že pod jeho
vlivem bude i končit. Návrh Sovětského
svazu na všeobecné a úplné odzbrojení
nejvýrazněji ovlivnil celé jednání
Organizace spojených národů.
Sovětský svaz ústy
soudruha Chruščova vystoupil s iniciativou také
v druhé otázce, týkající se
úplné likvidace kolonialismu a poskytnutí
nezávislosti všem národům a zemím.
K nejzávažnějším
návrhům, které byly na Valném shromáždění
vzneseny, patří dále návrhy Sovětského
svazu o nutnosti změn ve struktuře výkonných
orgánů Organizace spojených národů.
Vyplynuly z nové situace v politickém složení
Organizace spojených národů.
Přijetím 17 nových
samostatných zemí se vyhranila v Organizaci spojených
národů ještě výrazněji
než dříve tři seskupení států:
skupina států kapitalistických, v jejímž
čele stojí blok Spojených států
amerických, Anglie, Francie a Kanady, dále socialistické
země a konečně skupina neutrálních
států. Z této situace je pochopitelně
nutné vyvodit závěry, týkající
se jak struktury všech orgánů Organizace spojených
národů, tak i veškeré jejich činnosti
a celého pojetí úlohy OSN. Naléhavost
těchto změn byla zdůrazněna naprostým
selháním výkonných orgánů
OSN při řešení situace v Kongu, kde
tyto orgány vystoupily ne na podporu nezávislosti
země a její zákonné vlády,
ale na podporu kolonialistů a jejich loutek, v zájmu
udržení vlivu imperialistických zemí.
Vzhledem k významu projednávaných
otázek navrhla vláda Sovětského svazu,
aby se patnáctého Valného shromáždění
osobně účastnili nejvyšší
státní představitelé. Na tuto výzvu
odpověděly kladně všechny socialistické
státy zastoupené v OSN a také řada
neutrálních zemí.
Přítomnost vedoucích
představitelů socialistických zemí
na letošním Valném shromáždění
znovu ukázala všem národům, s jakou
odpovědností pohlížejí socialistické
státy na současný mezinárodní
vývoj a s jakou vážností přistupují
k práci Valného shromáždění
Organizace spojených národů. Mezi jiným
chci upozornit, že se vyskytly během jednání
zasedání Valného shromáždění
Organizace spojených národů takové
situace, že například v delegaci Kolumbie,
která seděla před námi, ji zastupovali
v jejich oficiálních lavicích dva šestnáctiletí
chlapci, v další delegaci, která byla před
nimi, tam seděla sekretářka, které
je 19 let, a to při vážných jednáních,
kdy se jednalo o vážné otázky, jako
je přijetí Číny apod.
V důsledku širokého
ohlasu sovětské výzvy, obávajíce
se vlastní izolace, byly donuceny na Valné shromáždění
vyslat své nejvyšší představitele
i hlavní kapitalistické státy. K návrhu
Sovětského svazu se tak připojilo na třicet
zemí, které vyslaly na Valné shromáždění
hlavy států či předsedy vlád.
Průběh dosavadního
jednání Valného shromáždění,
zejména všeobecné rozpravy, jednoznačně
potvrdil, že síly míru a pokroku mají
ve světě převahu. Tato převaha se
již dnes uplatňuje a v budoucnosti se bude uplatňovat
stále více. Nemohou nás mýlit výsledky
hlasování v OSN, které jsou ještě
v některých případech odrazem dřívějšího
vedoucího postavení Spojených států
i jiných kapitalistických velmocí v OSN.
Důležité je, že
jasný a přesvědčivý hlas socialistických
zemí zněl z tribuny OSN nejmohutněji a pravdivě
vyjadřoval vůli národů po míru
a přátelském soužití. A důležité
je, že náš hlas podporovaly delegace mnoha nezávislých
států Asie, Afriky i Latinské Ameriky.
Delegace naší socialistické
republiky vycházela důsledně ze základní
linie naší zahraniční politiky, z linie
mírového soužití a spolupráce
mezi národy a podporovala všechny návrhy a
vystoupení, které směřovaly k zabezpečení
míru ve světě. Sama předložila
v tomto duchu některé návrhy, jimiž
chce přispět ke kladným výsledkům
letošního Valného shromáždění
OSN.
Soudruzi poslanci,
naše delegace na Valném
shromáždění jasně vyložila
stanovisko Československé socialistické republiky
k problému všeobecného a úplného
odzbrojení, k návrhům, které předložil
Sovětský svaz.
Dovolte mi, abych se zmínil
jen o základních rysech tohoto problému.
Na jeho vyřešení
mají zájem nejširší vrstvy pracujících
na celém světě. Smyslem a cílem návrhů
Sovětského svazu na všeobecné a úplné
odzbrojení pod účinnou mezinárodní
kontrolou je dát pevný a neselhávající
základ trvalému míru. Uskutečnění
těchto humánních plánů by zabezpečilo,
aby svět byl bez válek a veškeré lidstvo
v něm mohlo žít všestranně bohatším
životem.
Po historickém projevu soudruha
Chruščova na loňském Valném shromáždění
OSN a po jednomyslném schválení "Rezoluce
o všeobecném a úplném odzbrojení"
pronikly myšlenky zbavit svět válek hluboko
do vědomí lidí ve všech světadílech.
Pod tlakem světové veřejnosti se k rezoluci
přihlásily i vlády kapitalistických
zemí, protože jinak by před národy naplno
odkryly svou tvář odpůrců mírového
soužití.
Neochabující úsilí
Sovětského svazu a socialistických zemí
o uskutečnění návrhů na všeobecné
a úplné odzbrojení pod účinnou
mezinárodní kontrolou naráží
na tvrdošíjný odpor imperialistů. Svědectvím
o tom je průběh jednání Výboru
deseti zemí, jehož členem bylo i Československo.
Západní mocnosti v tomto výboru postupovaly
tak, aby nedošlo k žádnému pokroku, ke
konkrétním výsledkům a dohodě
o odzbrojení. Pro oklamání světové
veřejnosti předstíraly zájem o jednání,
avšak ke konstruktivnímu řešení
nebylo možné jejich vinou dospět. Naše
dobrá vůle a trpělivost nenašla při
jednáních v tomto výboru uplatnění.
Proto se delegace socialistických zemí rozhodly
přerušit svou účast na jednáních
Výboru deseti, neboť se nechtěly podílet
na klamání veřejnosti.
Vinou západních mocností
Výbor deseti tedy svůj úkol nesplnil. Proto
Sovětský svaz předložil patnáctému
zasedání Valného shromáždění
OSN návrh, aby bylo jednáno o realizaci rezoluce
loňského zasedání o všeobecném
a úplném odzbrojení. Přitom projevil
maximální úsilí k dohodě, vyšel
vstříc západním zemím a ve
svém jasném a konkrétním programu
ukázal, jak dosáhnout všeobecného a
úplného odzbrojení ve třech etapách.
V první etapě předpokládá,
že bude zařazeno jak snižování
stavů ozbrojených sil, tak likvidace válečných
základen na cizích územích. V dalších
etapách se předpokládá úplný
zákaz a likvidace jaderných zbraní a dokončení
likvidace ozbrojených sil všech států.
Sovětský svaz zároveň rozhodně
trvá na zavedení důsledné mezinárodní
kontroly nad odzbrojením, aby žádný
stát nemohl tajně zbrojit a připravovat agresi
proti jiným zemím.
Sovětské návrhy
na všeobecné a úplné odzbrojení
pod účinnou mezinárodní kontrolou
byly velmi kladně a s nadějemi přijaty národy
celého světa. Je to doklad, že lid všech
zemí si přeje, aby v otázkách odzbrojení
bylo dosaženo rozhodnutí, které by zabezpečilo
trvalý mír.
Delegace Československé
socialistické republiky v plném souladu s mírovými
tužbami našeho lidu ve svých vystoupeních
plně podpořila správné a zásadní
stanovisko Sovětského svazů a žádala,
aby sovětské návrhy byly projednány
v plénu Valného shromáždění.
(Potlesk.) Odpovídá to významu těchto
návrhů i tomu, že odzbrojení nelze odsunout
do budoucnosti a je nutné přistoupit k jejich uskutečňování
hned, jak to žádají zájmy míru.
Úplné a všobecné
odzbrojení pod účinnou mezinárodní
kontrolou podle sovětských návrhů
je konkrétní cestou k vytvoření důvěry
mezi státy, k odstranění nebezpečí
ničivých válek. Proto naše delegace
spolu se socialistickými zeměmi nelitovala sil pro
to, aby bylo dosaženo na této cestě náležitého
pokroku.
Úsilí Sovětského
svazu a socialistických zemí však i tentokrát
narazilo na odpor Spojených států a ostatních
západních zemí. Spojené státy
americké a jejich spojenci přitom ani na zasedání
patnáctého Valného shromáždění
nezměnili svou taktiku, které používají
v otázkách odzbrojení. Otevřeně
vystoupit proti odzbrojení a návrhům Sovětského
svazu se neodvažují. Proto se uchylují k nejrůznějším
intrikám, aby oklamali národy, aby myšlenku
všeobecného a úplného odzbrojení
zkomplikovali a zamotali a mohli jednání o sovětských
návrzích protahovat a sabotovat a tím jejich
uskutečnění oddalovat.