Pondělí 11. července 1960

Pracující naší země se nad návrhem nové ústavy hluboce zamýšleli, aby nová ústava co nejvýstižněji zobecňovala jejich zkušenosti a zabezpečovala další rozvoj a prospěch společnosti. Jejich podněty a připomínky přispěly ke konečné formulaci jednotlivých článků nové ústavy. V naprosté většině šlo o správné podněty, o které se celostátní konference KSČ mohla ve své práci spolehlivě opřít a využít jich v konečném návrhu.

Ve všenárodní diskusi o návrhu nové ústavy se výrazně projevil kladný postoj našich pracujících k politice komunistické strany. Potvrdila se znovu vysoká politická a morální jednota našeho lidu, k jejímuž dalšímu posílení a prohloubení sama diskuse přispěla.

Při projednávání návrhu ústavy se ještě více prohloubilo socialistické vědomí lidu. Znovu jsme si prakticky ověřili, jak úspěšně se rozvíjí proces překonávání starých přežitků ve vědomí lidí, jak se prohlubuje a upevňuje socialistický charakter našeho člověka.

Všenárodní jednání o nové ústavě pomohlo všestranně objasnit otázky státu a uspořádání společnosti, problematiku socialistické demokracie. Současně semklo lid kolem úkolů, které vytyčuje komunistická strana a přispělo ke zvýšení aktivity při plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby.

Můžeme obrazně říci, že v uplynulých měsících, kdy naši pracující pomáhali v přípravě nové socialistické ústavy, připravovali pod vedením komunistické strany současně také sami sebe pro náročné úkoly v rozvoji hospodářství a správě státu.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Nová československá ústava, jejíž návrh projednáváme, má vyhraněně socialistický charakter.

Hlavní podstatu navrhované ústavní listiny tvoří zákonné utvrzení výsledků revoluční činnosti československých pracujících pod vedením Komunistické strany Československa, které byly korunovány vítězstvím socialismu v naší vlasti.

Pracující naší republiky nadšeně uvítali, že je v návrhu ústavy naše republika charakterizována jako socialistický stát, založený na pevném svazku dělníků, rolníků a inteligence, v jehož čele je dělnická třída, jako jednotný stát dvou rovnoprávných bratrských národů Čechů a Slováků.

Nejvýmluvnějším projevem souhlasu pracujících s touto charakteristikou, jak o tom již mluvil v sobotu soudruh Novotný, jsou přání tlumočená na schůzích a v dopisech, aby vítězství socialismu v naší zemi bylo vyjádřeno rovněž v názvu republiky, aby byla naše republika nazvána Československou socialistickou republikou. (Potlesk.) Obdobně naši pracující žádali, aby bylo vítězství socialismu v naší zemi symbolizováno novým státním znakem. Návrh ústavy, který máme před sebou, vychází tomuto oprávněnému přání lidu - tvůrci socialistického Československa - vstříc.

Vítězství socialismu je výsledkem hlubokých přeměn ve všech oblastech našeho života za uplynulých dvanáct let. Naši pracující v této době pod vedením své komunistické strany splnili náročné úkoly přechodu od kapitalismu k socialismu, proměnili v život slova Prohlášení k Ústavě 9. května, kterými československý lid proklamoval svou rozhodnou vůli "dojít ke společenskému pořádku, v němž bude úplně odstraněno vykořisťování člověka člověkem - k socialismu".

Vítězství socialismu se zrcadlí v ekonomice naší země, v třídní struktuře naší společnosti, ve funkcích a metodách činnosti státu, jakož i ve vědomí našich lidí. Ve všech oblastech našeho národního hospodářství zvítězily a upevnily se socialistické výrobní vztahy, byla vybudována materiálně výrobní základna socialismu. U nás již není vykořisťovatelských tříd, jediným pánem a hospodářem země je dělnická třída spolu s veškerým pracujícím lidem, který se ve stále větší míře podílí na řízení hospodářství a kultury, na správě státu. Ve vědomí našich národů, společně pracujících v bratrské jednotě k dovršení socialistické výstavby, již zvítězilo socialistické uvědomění, které je základem stále pevnější morální a politické jednoty lidu.

Revoluční přeměny v naší společnosti, ze kterých návrh nové ústavy vychází, podávají před celým světem nový důkaz o životnosti a veliké síle idejí marxismu-leninismu. Patnáctiletá cesta, po které náš lid spolehlivě vedla Komunistická strana Československa od roku 1945, je příkladem věrnosti leninismu. Nedávná celostátní konference naší komunistické strany znovu potvrdila, že neúchylně stojíme na pevných pozicích marxisticko-leninského učení, jež nechápeme jako dogma, ale jako živoucí a neustále se rozvíjející zkušenost mezinárodního komunistického hnutí, jako zobecnění praxe výstavby socialismu a komunismu v Sovětském svazu, který první proklestil cestu k novému životu lidstva, i jako revoluční zkušenost, kterou spoluvytváříme my svou prací v Československu.

Je proto oprávněné, že také naše ústava vyzvedává vědecký světový názor - marxismus-leninismus jako ideologii, kterou se řídí činnost státu a rozvoj celé naší socialistické společnosti.

Ztělesněním základních marxisticko-leninských principů budování socialismu lze právem nazvat celou naši ústavu. Návrh ústavy vyjadřuje, že naše Československá socialistická republika je diktaturou proletariátu. Jejím ekonomickým základem je socialistická hospodářská soustava, vylučující jakoukoliv formu vykořisťování člověka člověkem, ve které jsou výrobní prostředky zespolečenštěny a veškeré národní hospodářství je plánovitě řízeno. Mohutný rozvoj výroby, zabezpečovaný za uvědomělé spolupráce všech občanů, je provázen neustálým vzestupem životní úrovně pracujících. V duchu marxismu-leninismu je vedena rovněž veškerá kulturní politika, rozvoj vědy a vzdělání, výchova a vyučování.

Projednávaný návrh nové ústavy, který plně odpovídá leninskému pojetí ústavy socialistického státu, nezůstává jen u zákonného zakotvení dosaženého stavu. Vychází z toho, že již v naší dnešní skutečnosti jsou četné rysy budoucí vyšší společnosti a předznamenává základní tendence dalšího vývoje. V souhlase s vůlí našich pracujících a jejich jménem programaticky vyhlašuje v úvodním prohlášení: "Všechno naše usilování směřuje nyní k tomu, abychom vytvořili materiální a duchovní předpoklady pro přechod naší společnosti ke komunismu." (Potlesk.)

Tato základní programová linie prostupuje všechny kapitoly návrhu ústavy. Zvláště bych chtěl zdůraznit, jak ústava vysoko vyzvedá význam osvobozené práce. Práce v naší společnosti je stále více chápána jako základní forma účasti občanů na rozvoji společnosti. V tom je kořen a základní předpoklad pro to, aby se u nás práce - jak říká ústava - v dalším vývoji stala první životní potřebou.

Projednávaný návrh ústavy klade v nastávajícím období důraz na všestranný rozvoj výroby na základě neustálého pokroku vědy a techniky, na základě zvyšování produktivity práce. V takovém rozmachu výroby je základ plného rozvoje socialistické společnosti, základ pro vytváření předpokladů pro postupný přechod ke komunismu, k překonání podstatných rozdílů mezi fyzickou a duševní prací a mezi městem a venkovem.

Pro novou ústavu je vůbec příznačné, jak důsledně zakotvuje péči o všestranný rozvoj společnosti a země, jaký důraz klade na vytváření podmínek pro neustálý rozvoj fyzických a duševních schopností lidí.

Budování rozvité socialistické společnosti a budoucí přechod ke komunismu vyzdvihuje řadu kvalitativně nových problémů a vyžaduje jejich komplexní řešení. Mám na mysli zejména otázky, které souvisí s všestranným rozvojem člověka, s vytvářením přírody, zdravého životního prostředí apod. Nová ústava dává v řadě článků k řešení těchto problémů základ.

Programové rysy naší nové ústavy, která je právní základnou pro další rozvoj společnosti, vtiskují současně ústavě významnou aktivní úlohu. Řadou ustanovení perspektivního rázu dává ústava praktický program pro práci státních orgánů, společenských organizací i pro rozvoj iniciativy a aktivity pracujících při správě státu a řízení hospodářské a kulturní výstavby.

Významným rysem předkládané ústavy je její celospolečenská platnost. Nová ústavní listina je koncipována tak, že není jen stěžejním zákonem státu, právní základnou celého československého zákonodárství, nýbrž současně mimořádně důležitým politickým dokumentem, který nestanoví pouze zásady státního uspořádání a vztahy občanů ke státu, ale zahrnuje vůbec politickou organizaci naší společnosti a postavení pracujících v ní.

Národní shromáždění stejně jako nás lid nadšeně přivítalo slova soudruha Novotného, jimiž ve svém sobotním projevu vyzvedl, že nová ústava označuje za vedoucí sílu v naší společnosti a ve státě předvoj dělnické třídy - Komunistickou stranu Československa, dobrovolný svazek nejaktivnějších a nejuvědomělejších občanů z řad dělníků, rolníků a inteligence. (Potlesk.) Toto ustanovení naší nové ústavy plně odpovídá také objektivním zákonitostem společenského vývoje. Socialismus lze budovat a rozvíjet jedině uvědomělou činností pracujících, opřenou o stále hlubší zvládnutí marxismu-leninismu. S rostoucím významem uvědomělosti mas vzrůstá také vedoucí úloha komunistické strany, která jediná je s to řídit uvědomělou a plánovitou práci miliónů na výstavbě socialismu a komunismu.

Nová ústava zakotvuje současně důležité postavení dobrovolných společenských organizací, ve které se pracující sdružují k rozvíjení společné činnosti, k všestranné a aktivní účasti na životě společnosti a státu a k uskutečňování svých práv. Návrh ústavy dává zákonnou formu významné tendenci, charakteristické pro socialistickou společnost, tendenci postupného předávání řady významných úkolů státních orgánů společenským organizacím.

Základní zákon naší socialistické republiky, který právě projednáváme, vymezuje v naší společnosti pevné místo Národní fronty Čechů a Slováků, která je politickým výrazem svazku pracujících měst i venkova, vedeného Komunistickou stranou Československa.

Nová ústava naší socialistické republiky se naprosto odlišuje od buržoazních ústav, mezi něž patří i ústava Československé republiky z roku 1920, v jejímž jménu se snažila československá buržoazie udusit boj pracujících o skutečnou lidovládu. Zatímco ústavy buržoazních demokracií jsou prostoupeny formalismem, fiktivností a nereálnosti, žonglují se slovy "svoboda" a "demokracie", pro naši novou ústavu je příznačná hluboká pravdivost. V nové ústavě není rozporů mezi slovním vyhlášením ústavních principů a skutečnými výrobními a společenskými vztahy. Ústava věrně a vyčerpávajícím způsobem zrcadlí dnešní naši socialistickou skutečnost.

Hledat takovouto pravdivost v ústavách kapitalistických států znamenalo by propadnout bláhovosti. Ve společnosti, v níž existují antagonistické třídy, nemůže být opravdové demokracie, nemůže být ústavních principů, které by pravdivě vyjadřovaly zájmy všech členů společnosti. Proto buržoazii nezbývá, než dopouštět se i v základním zákonu státu přetvářky a podvodu, frázemi o "vůli lidu" zastírat panství buržoazní menšiny nad vykořisťovanou většinou, nad pracujícími.

Buržoazní ústavy jsou ústavami všemocnosti kapitálu a bezpráví pracujícího lidu. Socialistické ústavy naproti tomu naprosto pravdivě vyjadřují svrchovanou moc pracujících, kteří budují svůj stát a rozvíjejí svou společnost ve svém nejvlastnějším životním zájmu a v zájmu pracujících celého světa.

Dalším charakteristickým rysem předložené ústavy je její lidovost. Můžeme s hrdostí vysoko vyzvednout, že naše ústava se cele opírá o pevný základ, kterým je úctyhodné dílo, jež vytvořil náš lid svou osvobozenou prací. Naše ústava je základním zákonem státu, který se stal lidovou organizací v nejvlastnějším slova smyslu, společenstvím, v němž se rozvíjí socialistická státnost k budoucí komunistické samosprávě.

O lidovosti naší ústavy podává nezvratný důkaz skutečnost, že je výsledkem jednání převážné většiny občanů naší země, že ztělesňuje moudrost, politickou zralost a revoluční zkušenost našich pracujících.

Návrh nové ústavy dále zakotvuje jednu z nejzávažnějších historických skutečnosti, kterou je příslušnost naší republiky k světové socialistické soustavě a charakterizuje současně vztahy mezi socialistickými zeměmi, na prvém místě naše vztahy k Sovětskému svazu. (Potlesk.) Nová ústava nás zavazuje, abychom spolupráci socialistických zemí, která je založena na vzájemné soudružské pomoci a mezinárodní socialistické dělbě práce, neustále rozvíjeli a upevňovali.

V těchto ustanoveních naší ústavy se odráží světový vývoj, největší vymoženost poválečné doby - vznik světové socialistické soustavy. Rovněž tyto články ústavní listiny byly v diskusi přijaty s jednoznačným souhlasem a naši pracující s radostí oceňovali, že nová ústava vysoce vyzdvihuje naše bratrské přátelství se Sovětským svazem. (Potlesk.)

V nové ústavní listině je vyjádřena rovněž pevná vůle našeho lidu žít v míru a přátelství se všemi národy světa. Do ústavy je pojata leninská zásada mírového soužití zemí s různým společenským zřízením. Vycházíme přitom ze zkušeností posledních let, ve kterých politika mírového soužití, uplatňovaná Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi, přinesla dobré ovoce. Vyjadřujeme tím současně stanovisko našeho pracujícího lidu, který plně podporuje dnes už historicky prověřené závěry XX. a XXI. sjezdu KSSS o tom, že při široké mobilizaci mírových sil v podmínkách narůstající převahy světové socialistické soustavy a růstu protiimperialistického hnutí ve světě lze zabránit nové světové válce. (Potlesk.) Přesvědčení našeho lidu vyvěrá z naprosto věcného hodnocení poměru světových sil, jejichž těžiště se již přesunulo na stranu socialismu. Z tohoto vědomí vychází prohlášení naší ústavy, důslednou mírovou politikou a všestranným rozvojem země napomáhat tomu, aby se všechny národy přesvědčily o přednostech socialismu, který jediný vede k blahu všeho lidstva. Válka je úhlavním nepřítelem svobodné práce, a proto je v čelo naší ústavy vepsáno slovo mír. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi poslanci!

Ústava Československé socialistické republiky, kterou na tomto zasedání přijmeme, nahradí "Ústavu 9. května", uzákoněnou po vítězství našeho pracujícího lidu nad buržoazií v únoru 1948. Chtěl bych při této příležitosti zdůraznit, že "Ústava 9. května", která zvěčňuje ve svém názvu den osvobození Československa z hitlerovského jha Sovětskou armádou, bude mít provždy v dějinách naší země své významné místo. Bude pro nás ústavou, která zakotvila vítězství dělnické třídy v boji o politickou moc, ztvrdila výdobytky našich pracujících, dosažené od roku 1945 v období přerůstání národní a demokratické revoluce v revoluci socialistickou. Byla ústavou přechodu naší společnosti od kapitalismu k socialismu.

Návrh nové, již důsledně socialistické ústavy, o kterém dnes jednáme, doznal v porovnání s "Ústavou 9. května" podstatné změny nejen v obsahu, ale i v systematice, tak jak to odpovídá naší nové historické skutečnosti.

Po prohlášení v úvodu staví se do čela ústavní listiny ustanovení o celé společnosti. Poté následují ustanovení o právech a povinnostech občanů, upravující vztah občana ke státu i jeho postavení v socialistické společnosti a dále souhrn ustanovení o organizaci státu a o činnosti státních orgánů. Ústavu uzavírají nezbytná ustanovení obecná a závěrečná.

Dovolte mi, abych zdůraznil některé základní body jednotlivých hlav projednávaného návrhu. O principech, vyjádřených v prohlášení a v hlavě o společenském zřízení, jsem již hovořil. Chtěl bych proto nyní vyzvednout, jak navrhovaný základní zákon naší republiky zabezpečuje práva a povinnosti občanů. Návrh ústavy plně vystihuje socialistický obsah práv a povinnosti občanů. Na hmotných i společenských zárukách dokumentuje, jak se jednotlivá práva rozšířila a prohloubila, popřípadě vyjadřuje tendenci jejich dalšího rozšiřování a prohlubování. Znovu se potvrzuje, že teprve vítězství socialismu vytváří předpoklady k ústavnímu uskutečnění práv, která odpovídají plně zájmům pracujících a současně k plnému jejich využití. V našem socialistickém zřízení tkví podstata reálnosti občanských práv a svobod.

Ústava důsledně vyjadřuje vzájemnou a nerozlučnou spjatost a vzájemnou podmíněnost práv občanů socialistického státu s jejich povinnostmi. Rozvoj osobnosti každého pracujícího závisí na rozvoji celé socialistické společnosti a rozvoj ekonomiky, hmotného a kulturního blahobytu společnosti je zase závislý na iniciativě, účasti a plném využití schopností každého člena společnosti.

Z pojetí těchto otázek v nové ústavě vyplývá i třídní charakter práv a povinností našich občanů. Vyhlašujeme ústavou požadavek zásadního souladu práv a povinností občanů se zájmy celku a v případě kolize vyzvedáváme zájem společnosti nad zájmem jednotlivce.

Jako právo všech práv a současně nejprvotnější občanskou povinnost zakotvuje nová ústava právo na práci. Vedle tohoto stěžejního práva, za něž vedli v dobách buržoazní republiky naši pracující pod vedením komunistické strany neohrožený boj, uzákoňuje nová ústava i další dávné požadavky dělnické třídy, jako je záruka rovnoprávnosti mužů a žen, právo na vzdělání a odpočinek po práci. Práva našich občanů, vycházející ze samé podstaty socialistického zřízení a zabezpečovaná ze společenských zdrojů, jsou výrazným dokladem humanismu naší společnosti.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP