12
Odpovědnost za jednotné plánování, zřizování, pro-
voz, udržování, využití, hospodárnost a technický
rozvoj celé této soustavy se svěřuje ministerstvu
paliv, popřípadě organizaci jím k tomu zmocněné.
Tato organizace obstarává těž dispečerské řízení
celostátní plynovodní soustavy a odpovídá za spo-
lehlivé a kvalitní zásobování národního hospodář-
ství a obyvatelstva topnými plyny a za jejich efek-
tivní využití.
3. Oprávnění zřizovat a provozovat nová plyná-
renská zařízení pro výrobu topných plynů se zásad-
ně svěřuje plynárenským podnikům, s výjimkou
případů, kdy nelze jinak zajistit dodávku topných
plynů pro účelovou výrobu provozovatele.
4. Aby bylo zabráněno neplánovitému odběru
topných plynů, zejména u průmyslových odběra-
telů, obsahuje osnova ustanovení o řízení spotřeby
topných plynů, jakož i o zajištění a kontrole jejich
hospodárného používání, zejména u velkoodběra-
telů. Tyto funkce obstarává ministerstvo paliv, po-
případě organizace jím k tomu zmocněná. Osnova
upravuje těž odborné technické přezkoušení odběr-
ních plynových zařízení, které provádějí plynáren-
ské podniky.
5. Osnova stanoví úkoly národních výborů při
provádění gazifikace měst a obcí.
6. K usnadnění výstavby plynovodní sítě a pod-
zemních zásobníků poskytuje osnova podnikům
oprávnění, aby pod povrchem cizích pozemků byly
budovány plynovody a podzemní zásobníky. Tato
oprávnění odpovídají rozsahu oprávnění, jež pří-
sluší energetickým podnikům podle elektrisačního
zákona při výstavbě elektrických vedení.
Finanční dosah osnovy.
Schválením osnovy zákona nevzniknou nové
nároky na zvýšení výdajů státního rozpočtu.
Z ustanovení § 25 odstavec 2 a 3 vyplývá, že
dojde k převodům správy plynovodní sítě nebo její
části, jakož i měřidel, a to jednak v rámci organi-
zací státního socialistického sektoru, jednak výji-
mečně u odběrních plynových zařízení i na ostatní
organizace socialistického sektoru. Finanční dosah
těchto převodů bude vcelku nepatrný.
Pokud jde o převody správy odběrních plyno-
vých zařízení na jiné organizace socialistického
sektoru, převádí se zároveň i povinnost udržovat
vlastním nákladem tato zařízení, jakož i pečovat
o včasné provádění generálních oprav. Tyto povin-
nosti převažují hodnotu převedených odběrních
plynových zařízení.
V úhrnu budou tyto vlivy za všechny resorty
v poměru ke státnímu rozpočtu vyrovnány. Lze
předpokládat, že vzhledem k nepatrnému rozsahu
nebude třeba měnit plány jednotlivých resortů;
v případe, že by k tomu došlo, ministerstvo paliv
tyto vlivy vybilancuje.
Zvláštní část
K jednotlivým ustanovením osnovy, pokud vy
zadují bližšího vysvětlení, se uvádí toto:
K § 2:
V tomto ustanovení se vymezuje pojem topných
plynů, a to v souladu s technickou normou ČSN
38 55 02. Kritériem je jednak jejich výhřevnost, Jed-
nak skutečnost, zda jsou používané nebo použitelné
pro potřeby průmyslu, zemědělství a zásobování
obyvatelstva.
Topnými plyny jsou zejména svítiplyn, zemní
plyn naftový, zemní plyn karbonský, koksárenský
plyn, propan-butan, plyny z krakování nafty, ole-
jový plyn, vysokopecní plyn. Za topné plyny se ne-
považují tzv. technické plyny.
K § 3:
Zařízení pro výrobu topných plynů [odsta-
vec 1, písm. a)] je i zařízení pro jejich úpravu. Je
to zařízení sloužící k jejich získávání, popřípadě
zpracování a zušlechťování tepelnou nebo jinou
přeměnou na stav odpovídající jejich upotřebení a
při níž jsou topné plyny hlavním výrobkem a slouží
nebo jsou určeny pro dodávku do plynovodní sítě.
Za zařízení pro výrobu topných plynů se považují
též plynové generátory podniků.
Zařízeními pro výrobu topných plynů jsou ze-
jména tlakové a karbonisační plynárny, čistírny,
zařízení pro zpracování a zušlechťování topných
plynů tepelnou nebo jinou přeměnou a zařízení na
výrobu a úpravu plynu štěpením (krakovací sta-
nice). K zařízení pro výrobu topných plynů patří
též výrobní rozvod až k hlavnímu uzávěru, ústící-
mu do plynovodní sítě (předávací místo).
Za zařízení pro výrobu topných plynů se ne-
považují taková technická zařízení, v nichž topné
plyny po chemickém využití jsou odváděny zpět do
plynovodní sítě (dusíkárny). Tato zařízení nejsou
ani odběrním plynovým zařízením.
K zařízení pro uskladnění topných plynů patří
dnes především plynojemy, pokud jsou napojeny na
plynovodní síť. Počítá se však s tím, že v nejbližší
době bude přikročeno k vybudování podzemních
zásobníků a nádrží topných plynů v přírodních
strukturách, zejména ve strukturách po vyčerpa-
ných zásobách přírodních topných plynů. Zapojení
těchto podzemních zásobníků do celostátní plyno-
vodní soustavy umožní uskladnění okamžitých a
letních přebytků topného plynu, které vznikají dů-
sledkem výkyvů ve spotřebě topných plynů v zim-
ním a letním období.
Zařízeními pro rozvod topných plynů jsou ze-
jména plynovody, sloužící nebo určené k dopravě
topných plynů od předávacího místa z výroby, těžby
nebo uskladnění. Patří sem též zařízení pro odvá-
dění vytěžených přírodních topných plynů, včetně
13
topných plynů získaných z důlních dál (degazace),
popřípadě zařízení pro odvádění topných plynů
získaných podzemním zplyňováním. Zařízení pro
rozvod topných plynů končí před plynovodní pří-
pojkou. Pod pojem zařízení pro rozvod topných
plynů spadají i zařízení pro zvyšování a snižování
tlaku.
Plynovodní přípojka je součástí plynovodní sítě
a slouží k připojení odběrních plynových zařízení.
Plynovodní přípojka končí u hlavního uzávěru od-
běrního plynového zařízení. Plynovodní přípojky
jsou jednak průmyslové, jednak pro veřejný rozvod
topných plynů. Plynovodní přípojka, která odbo-
čuje od vysokotlakého nebo středotlakého plyno-
vodu, se považuje za plynovodní přípojku průmys-
lovou. Ostatní plynovodní přípojky se považují za
plynovodní přípojky pro veřejný rozvod topných
plynů. Toto rozlišení, jež bude obsaženo v prová-
děcích předpisech, bude mít význam pro určení
funkce investora těchto přípojek.
Měřidla topných plynů (např. plynoměry, mě-
řicí clonky včetně prstencových vah) slouží nebo
jsou určena jen ke stanovení objemu (množství)
topných plynů, odebíraných z plynovodní sítě.
Průmyslové regulační stanice a domovní regu-
látory tlaku plynu nejsou součástí plynovodní sítě
a patří mezi odběrní plynová zařízení. Tato zásada
bude vyjádřena v prováděcích předpisech.
K § 4:
Zdroje topných plynů nejsou plynárenskými
zařízeními, jak jasně vyplývá z ustanovení § 3,
který obsahuje taxativní výpočet plynárenských za-
řízení,
Zdroji topných plynů jsou zejména vysoké
pece, koksovny, kuplovny, zařízení pro těžbu pří-
rodních topných plynů včetně těžebních sond.
K § 5:
Svěřením oprávnění ke zřizování a provozo-
vání plynárenských zařízení plynárenským podni-
kům má být docíleno potřebné jednotnosti, opera-
tivnosti a odbornosti jak v plánování (zejména per-
spektivním) a v provádění výstavby plynárenských
zařízení, tak i v zajišťování hospodárného, plynu-
lého a bezpečného provozu těchto zařízení.
Ustanovení odst. 2 směřuje na případy, kdy
plynárenské zařízení pro výrobu topných plynů ne-
bude zřizovat nebo provozovat plynárenský podnik.
Navrhované ustanovení § 5 se nevztahuje na
zdroje topných plynů (§ 4), i když ve značné míře
ovlivňují zásobování národního hospodářství a oby-
vatelstva topnými plyny.
Osnova ponechává prováděcím předpisům, aby
stanovily, ve kterých případech a za jakých pod-
mínek zřizuje plynovodní přípojky investor na svůj
náklad. V prováděcích předpisech bude stanoveno,
že investory plynovodních přípojek průmyslových
budou vlastníci (uživatelé) staveb (u nově budo-
vaných staveb jejich investoři), neboť v jejich zá-
jmu a pro jejich provozní účely a potřeby se tyto
přípojky budují nebo rozšiřují. Rovněž u soustře-
děné bytové a občanské výstavby bude investorem
těchto přípojek generální investor komplexní by-
tové výstavby, což odpovídá dnešnímu stavu.
V ostatních případech bude zřizovat nebo rozšiřo-
vat plynovodní přípojky plynárenský podnik.
Poněvadž plynovodní přípojky jsou součástí
plynovodní sítě, za jejíž provoz musí odpovídat ply-
nárenský podnik, stanoví osnova zároveň, že pří-
pojka dnem uvedení do trvalého provozu přechází
do správy plynárenského podniku. Tím přechází na
plynárenský podnik povinnost tyto přípojky na svůj
náklad udržovat a opravovat.
K § 6:
Ustanovení tohoto paragrafu se vztahuje těž
na zavlažovací zařízení, trativody apod. Ustanovení
zákona čís. 48/1959 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu zůstávají nedotčena. To platí i o zá-
koně čís. 43/1955 Sb., o československých lázních
a zřídlech.
K § 7:
Zrušením plynárenských zařízení se rozumí je-
jich úplně odstranění (likvidace), takže tato zaří-
zení jako celek nebudou již sloužit svému účelu.
Dlouhodobé zastavení plynárenských zařízení
nutno rozlišovat od přerušení, resp. zastavení pro-
vozu při poruchách, revisích apod. nebo od zasta-
vení těchto zařízení, jež bylo nařízeno orgány plyná-
renského dispečinku.
K § 8:
Odběrními plynovými zařízeními, jež jsou na-
pojeny na plynovodní přípojku průmyslovou, jsou
průmyslové regulační stanice a závodní (průmys-
lový) rozvod topných plynů, určené k vlastní pro-
vozní potřebě odběratele, jakož i hlavní uzávěr,
který odděluje přípojku od odběrního plynového
zařízení. Za plynovodní přípojkou pro veřejný roz-
vod topných plynů Jsou odběrními plynovými zaří-
zeními zpravidla domovní instalace, domovní re
gulátory tlaku plynu a bytová instalace plynu s pří-
slušenstvím. Odběrními plynovými zařízeními jsou
též spotřebiče topných plynů. Za odběrní plynová
zařízení se považují též tlakové stanice na zkapal-
něný topný plyn s výjimkou ocelových nádob.
Odběrní plynová zařízení zřizují a provozují na
svůj náklad provozovatelé těchto zařízeni, a to za
podmínek stanovených v odstavci 2. Ustanovením
§ 8 není dotčena povinnost velkoodběratelů top-
ných plynů vyžádat si určení palivové základny
14
topných plynů podle vyhlášky Č. 58/1958 0. L, o pa-
livových základnách spotřebičů tuhých nebo plyn-
ných paliv.
Provozovatelem odběrních plynových zařízení
v domech, s výjimkou spotřebičů, je vlastník, popří-
padě organizace, která má dům ve správě. Provo-
zovatelem měřidla je však plynárenský podnik a
provozovateli spotřebičů jsou uživatelé bytů (míst-
ností). Osnova řeší jen vztahy mezi plynárenským
podnikem a provozovatelem. Nedotýká se tedy ni-
kterak práv a povinností, vyplývajících z nájem-
ního poměru.
Ke zřizování a provozování odběrních plyno-
vých zařízení není sice třeba souhlasu plynáren-
ského podniku, avšak přesahuje-li tato činnost
obvod provozovatelova objektu nebo pozemku, jako
např. u spojovacích potrubí mezi dvěma místně od-
loučenými závody téhož provozovatele, je nutno ji
předem projednat s plynárenským podnikem. Úče-
lem tohoto opatření je předcházet zřizování zejmě-
ná závodního rozvodu (průmyslového) topných ply-
nů, které by bylo v rozporu se zájmy plánovité a
hospodárné výstavby plynárenských zařízení (ze-
jména plynovodní sítě) nebo s jejím hospodárným
a účelným využitím.
K § 10 a 11:
Aby bylo možno spolehlivě zajistit jednotné a
celostátní řízení výroby, rozvodu, využití a spotřeby
topných plynů, jež osnova svěřuje ministerstvu pa-
liv nebo organizaci jím k tomu zmocněné, vytyčují
se v osnově zásadní úkoly na úseku gesce v plyná-
renském oboru. Tím se zajišťuje nezbytná ucele-
nost a jednotnost plánovitého řízení rozvoje tohoto
oboru a zabezpečuje vytváření uceleného přehledu
o vývoji potřeb, zdrojů a využití všech topných
plynů pro národní hospodářství a obyvatelstvo.
Za těchto předpokladů může být také řízena
výstavba a rozvoj plynárenských zařízení, popří-
padě ovlivňována výstavba zdrojů topných plynů,
jakož i navrhována koncepce a hlavni směry tech-
nického rozvoje plynárenského oboru.
Gesce se vztahuje na celý plynárenský obor a
její rozsah, jakož i odpovědnost plynárenské orga-
nizace jsou stanoveny zvláštními předpisy. Gesce
se vztahuje i na zkapalněný plyn propan-butan, po-
užívaný k topným účelům.
Funkci plynárenské organizace plní Sdružení
plynáren.
Dispečerským řízením se zajišťuje spolehlivé
zásobování národního hospodářství a obyvatelstva
topnými plyny, bezpečnost provozu celostátní ply-
novodní soustavy a hospodárné využití plynáren-
ských zařízení i zdrojů topných plynů. Členitost
celostátní plynovodní soustavy, různý charakter na-
pojených zařízení pro výrobu topných plynů a zdro-
jů topných plynů a nepřetržitost dodávky a odběru,
vyžadují ústředního a operativního řízení výroby,
dodávky a spotřeby topných plynů.
Vzhledem k tomu, že významnými dodavateli
topných plynů do plynovodní sítě jsou též organi-
zace jiných resortů, je třeba, aby plynárenská orga-
nizace, která nese odpovědnost za bezpečnost a
spolehlivost celostátní plynovodní soustavy a tím
i plynulého zásobování topnými plyny, měla mož-
nost stanovit způsob, rozsah a časový průběh do-
dávky topných plynů do plynovodní sítě.
K § 12:
Toto ustanovení zdůrazňuje zásadu hospodár-
nosti používání topných plynů a proto všichni spo-
třebitelé, zejména pak odběratelé topných plynů ve
velkoobchodním rozsahu, kteří především ovlivňují
hospodaření topnými plyny, musí být vedeni k to-
mu, aby se soustavně snažili o hospodárnější využí-
vání topných plynů a za tím účelem vytvářeli pru-
gresivnější normy spotřeby topných plynů, registro-
vali, sledovali a upravovali jejich odběr podle po-
kynů dodavatele, popřípadě plynárenského dispe-
činku.
K § 13 a 14:
Ustanovení § 13 upravuje úkoly kontrolních
orgánů plynárenské organizace, jejíž funkci vyko-
nává Sdružení plynáren. Základním úkolem plyná-
renské organizace je zabezpečovat rozvoj plynáren-
ského oboru v souladu s úkoly perspektivního plá-
nu rozvoje národního hospodářství, zdokonalovat
a rozšiřovat výrobní základnu topných plynů a za-
jišťovat plynulé zásobování národního hospodářství
a obyvatelstva topnými plyny, zejména rovnováhu
mezi jejich spotřebou a výrobou, jakož i zajišťovat
bezpečnost provozu celostátní plynovodní soustavy.
Má-li plnit plynárenská organizace tyto úkoly, je
třeba jí dát přiměřená kontrolní oprávnění. Tato
oprávnění jsou zaměřena na zajištění bezpečnosti
lidského života a zdraví, národního majetku a ji-
ných hospodářských hodnot při provozu plynáren-
ských a odběrních plynových zařízení, jakož i na
zachovávání zásad hospodárnosti plynárenských za-
řízení při jejich provozu.
V objektech vojenské správy a národní bezpeč-
nosti budou provádět kontrolní orgány kontroly a
šetření podle zvláštních předpisů, vydaných minis-
trem paliv v dohodě s ministrem národní obrany
popřípadě s ministrem vnitra.
K § 15 a 16:
V oboru plynárenství neexistují dosud jednotné
připojovací podmínky. Toliko pro technické prove-
dení připojování odběrních plynových zařízení byly
vydány státní technické normy; proto je nutné jed-
notně upravit připojování odběrních plynových za-
řízení k plynovodní síti. Podkladem pro vydání jed-
15
notných připojovacích podmínek je zmocnění v § 16
odstavci 1. Rovněž bude třeba nově upravit pod-
mínky pro dodávku a odběr topných plynů pro oby-
vatelstvo a nahradit tím vyhlášku čís. 83/1955 O. L,
o podmínkách pro dodávku a odběr elektřiny a
plynu v drobném.
Povinnost připojovat odběratele jest omezena
zejména rozsahem výstavby plynovodní sítě a ply-
novodních přípojek v rámci investičního plánu
ministerstva paliv, popřípadě plynárenské organi-
zace.
Placení určitých peněžitých částek (§ 16
odst. 2), jako náhrady škody, jejíž výši není možno
přesně zjistit, se týká neoprávněného nebo nemě-
řeného odběru, kdy skutečný odběr topných plynů
nelze vůbec zjistit a výši odběru je nutno stanovit
jen podle předpokládaných možností skutečné spo-
třeby. Aby byl zjednodušen výpočet a vymáhání
drobných škod na zařízeních plynárenských pod-
niků (např. plomb na plynoměrech), obsahuje
osnova zmocnění, na jehož podkladě lze stanovit
pevné sazby náhrad za tyto shody.
Zákaz obsažený v § 16 odstavci 3 má především
zabránit tzv. neoprávněnému odběru topných
plynů.
K § 17:
V zájmu zajištění bezpečnosti ukládá osnova
provozovatelům (investorům) odběrních plynových
zařízení povinnost, aby si dali přezkoušet svá od-
běrní plynová zařízení. Osnova upravuje technické
přezkoušení odběrních plynových zařízení; toto
přezkoušení provádějí plynárenské podniky, resp.
jimi určení pracovníci a bude podmínkou pro při-
pojení odběrních plynových zařízení na plynovodní
přípojku. Tím se nahrazuje dosavadní nevyhovující
úprava, obsažená v plynovém regulativu z roku
1906. Technickým přezkoušením se rozumí zejména
provedení tlakové zkoušky a zhodnoceni, zda od-
běrní plynové zařízení bylo provedeno podle pro-
jektu.
K § 18:
V případech změny druhu plynů nebo tlaku
půjde zejména o úpravu odběrních plynových za-
řízení, a to zejména spotřebičů topných plynů. Při-
měřenými lhůtami se v tomto ustanovení rozumějí
pro organizace socialistického sektoru lhůty, ve
kterých podle metodických plánovacích pokynů
mohou tyto organizace zařadit do svých plánů prá-
ce, jichž je třeba k úpravě resp. přizpůsobení od-
běrních plynových zařízení.
K § 19-21:
Ustanovení osnovy upravují základní otázky
týkající se gazifikace. Gazifikací se rozumí hospo-
dárné využívání topných plynů pro potřeby národ-
ního hospodářství a obyvatelstva a tomu odpovída-
jící plánovitá výstavba celostátní plynovodní sou-
stavy a rozšiřování plynovodní sítě v městech a na
venkově, jakož i rozmisťování topných plynů dodá-
vaných v tlakových nádobách spotřebitelům.
Gazifikace přináší sebou celou řadu výhod,
např. odstranění prašnosti a nečistot ze spalování
uhlí.
Gazifikací sice zajišťuji a provádějí plynáren-
ské podniky, avšak účast národních výborů všech
stupňů a jejich rozhodování v otázkách gazifikace
měst je v osnově jednoznačně vymezena a nebude
napříště ponechána jen iniciativě plynárenských
podniků.
K § 22:
Stavba plynovodů a podzemních zásobníků se
neobejde bez používání cizích pozemků, jež však
zpravidla nebývá takové intensity, aby bylo účelné
a hospodárně vykupovat pro tento účel pozemky
nebo provádět vyvlastňovací řízení, jímž by na pod-
kladě rozhodnutí výkonného orgánu národního vý-
boru bylo založeno právo plynárenského podniku
vybudovat pod povrchem pozemku plynovod nebo
podzemní zásobník topného plynu. V osnově se pro-
to přiznávají plynárenským podnikům v rozsahu
uvedeném v odstavci 1 oprávnění k cizím pozem-
kům, která z hlediska vlastníků (uživatelů) těchto
pozemků jsou věcnými břemeny.
Plynárenský podnik je povinen oznámit prová-
dění prací, spojených s výstavbou plynovodů nebo
podzemních zásobníků místním národním výborům,
které o tom uvědomí vlastníky popřípadě uživatele
pozemků, jež budou stavbou dotčeny. Tím bude za-
jištěno, aby uživatelé (vlastníci) pozemků provedli
včas potřebná opatření, zejména, aby obdělávání
nebo i sklizeň přizpůsobili na pozemcích pracím,
jež bude provádět plynárenský podnik.
O zmíněných oprávněních plynárenských pod-
niků a o věcných břemenech odpovídajících těmto
oprávněním (např. jejich vznik a zánik), o náhra-
dě za skutečné škody způsobené vlastníkům (uži-
vatelům] pozemků při stavbě a provozu plynovodů
a podzemních zásobníků, jakož i o řízení má platit
podle osnovy stejná úprava, jako při zřizování a
provozu elektrických vedení na cizích pozemcích,
jež je zakotvena v zákoně čís. 79/1957 Sb., o výro-
bě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zá-
kon). Tato úprava ostatně již platí i pokud jde
o zřizování a provoz ropovodů (vládní nařízeni
č. 29/1959 Sb. ), jakož i pro zařízení pro rozvod
tepla (oddíl třetí vládního nařízení č. 80/1957 Sb. )
v případech, kdy tato potrubí a zařízení jsou vybu-
dována na pozemcích, jež nemá investor (provo-
zovatel) ve své správě.
Pokud by pro účely stanovené tímto zákonem
nebo pro jejich dosažení nestačila oprávnění uve-
16
děná v odstavci, lze potřebně nemovitosti nebo
práva k nim vyvlastnit, nedojde-li k dohodě. O vy-
vlastnění platí ustanovení zákona č. 87/1958 Sb.,
o stavebním řádu a předpisy k jeho provedení
(vyhláška C. 144/1959 O. 1., kterou se provádí zá-
kon o stavebním řádu).
K § 23:
Stykem plynárenských zařízení s komunikace-
mi, vedeními všech druhů, telekomunikačními zaří-
zeními, potrubím pro pohonné látky a ropu, voda-
mi, vodohospodářskými díly a zařízeními se rozu-
mějí především křižovatky (tj. křižování plynovodní
sítě s jiným dílem nebo zařízením na povrchu nebo
se zařízeními pod povrchem) a souběhy, a to včet-
ně styku ochranných pásem střetávajících se zaří-
zení.
Aby při řešení podmínek styku nedocházelo ke
zbytečným sporům, mají se příslušné ústřední úřa-
dy a orgány zásadně dohodnout o podrobných pod-
mínkách (pravidlech) tohoto styku. Sporné případy
styku budou se řešit zpravidla při povolování stav-
by jednoho z kolidujících zařízení.
K § 24:
Účelem ochranných pásem je chránit plyná-
renská zařízení, jakož i zařízení pro odvádění pří-
rodních plynů, získaných podzemním zplyňováním
před činnostmi, které by mohly ohrožovat plynulý
a bezpečný provoz těchto zařízení, jakož i bezpeč-
nost osob a majetku. Pozemky v ochranném pásmu
nebudou odňaty zemědělskému, popřípadě lesnímu
využití. V ochranných pásmech budou v rozsahu
stanoveném prováděcími předpisy zakázány resp.
omezeny některé činnosti např. práce s výbušni-
nami, hořlavinami, popřípadě stavby, úpravy po-
vrchu, vtažné jámy, odvály hlušin, jež by mohly
ohrozit plynárenské zařízení, jakož i plynulou a
bezpečnou dodávku topných plynů.
Všechny veřejné zájmy při stanovení ochran-
ných pásem budou přiměřeně respektovány v pro-
váděcích předpisech. K řešení těchto zájmů bude
náležet např. povinnost investora provést náležitá
opatření k zabránění vstupu bludných proudů ze
silnoproudých vedení a elektrifikovaných drah do
plynovodů, zejména na přechodech a při souběhu
se silnoproudým zařízením nebo na křižovatkách
a při souběhu s telekomunikačními kabely.
K § 25:
Účelem ustanovení odstavce 2 a 3 je dosažení
jednotnosti úpravy pokud jde o správu plynáren-
ských zařízení, zejména plynovodní sítě a měřidel
tak, aby plynárenské podniky spravovaly plyno-
vodní síť až k plynovodním přípojkám, přičemž by
odběratelé spravovali odběrní plynová zařízeni.
K odstavci 2 se dále poznamenává, Že plynárenská
zařízení v tomto odstavci uvedená, nemohou být ve
vlastnictví soukromém vzhledem ke znárodnění po-
dle dekretu č. 100/1945 Sb.
Převodem správy části plynovodní sítě, jakož
i měřidel na plynárenské podniky, budou odběra-
telé současně zbaveni povinnosti udržovat svým
nákladem tato zařízení.
V Praze dne 22. dubna 1980
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr paliv:
Jonáš v. r.
KNT 1 - 3270-60