Národní shromáždění Republiky československé 1960
II. volební období
395
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1960
o výrobě, rozvodu a využití topných plynů
(plynárenský zákon)
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I
Úvodní ustanovení
§ 1
Neustálým rozvojem výrobních sil v souladu
s rozvojem socialistických výrobních vztahů zvy-
šuji se úkoly a význam plynárenského průmyslu.
Jeho soustavný rozvoj, zejména rozšiřující se výro-
ba a rozvod topných plynů a jejich využívání v prů-
myslu, zemědělství a domácnostech, je jedním ze
základních předpokladů pro to, aby byly efektivně
využívány prvotní zdroje paliv, dosahována vyšší
technická úroveň výroby a úspornost ve spotřebě
energie a zvyšována společenská produktivita prá-
ce. Rozšíření spotřeby topných plynů přispívá ke
zvýšení hygieny bydlení, pracovního prostředí a
k růstu hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva.
Ke splnění těchto cílů je třeba neustále zdoko-
nalovat a rozšiřovat výrobní a těžební základny
topných plynů a soustavně pečovat o plynulé, spo-
lehlivé a kvalitní dodávky topných plynů a o jejich
hospodárné používání.
§2
Topnými plyny jsou všechny hořlavé plyny pří-
rodní nebo umělé, vyrobené z paliv tuhých, kapal-
ných, plynných nebo vznikající jako vedlejší pro-
dukt při některých technologických procesech, roz-
váděné plynovody nebo dopravované v tlakových
nádobách pro průmysl, zemědělství a ostatní veřej-
nou spotřebu.
§3
Plynárenská zařízení
(1) Plynárenskými zařízeními jsou:
a) zařízení pro výrobu topných plynů (včetně za-
řízení pro jejich úpravu),
b) zařízení pro uskladnění topných plynů,
c) zařízení pro rozvod topných plynů (včetně ply-
novodů a zařízení pro zvyšování a snižování
tlaku),
d) plynovodní přípojky,
e) měřidla topných plynů.
(2) Plynovodní síť tvoří zařízení pro rozvod top-
ných plynů a plynovodní přípojky; její součástí však
nejsou ani průmyslové regulační stanice, ani do-
movní regulátory tlaku plynu.
§4
Zdroje topných plynů
Za zdroje topných plynů se považují technická
zařízení, v nichž při technologickém procesu výro-
by jsou plyny průvodním nebo vedlejším produktem
(např. vysoké pece, koksovny a kuplovny], jakož
l zařízení pro těžbu přírodních plynů s těžebními
sondami.
Oddíl II
Zřizování a provozování
plynárenských zařízení a odběrních
plynových zařízení
Zřizování a provozování plynárenských zařízení
§5
(1) Plynárenská zařízení v souladu s předpisy
o investiční výstavbě zřizují a tato zařízení provo-
zují plynárenské podniky, pokud tento zákon ne-
stanoví něco jiného. Prováděcí předpisy stanoví, ve
kterých případech zřizuje plynovodní přípojky in-
vestor na svůj náklad; tyto přípojky ode dne jejich
uvedení do trvalého provozu (užívání) přecházejí
do správy plynárenského podniku.
(2) Jiné organizace než plynárenské podniky
mohou zařízení pro výrobu topných plynů nově zři-
zovat, podstatně rozšiřovat a tato zařízení provo-
zovat jen se souhlasem ministerstva paliv, vydaným
v dohodě s příslušným ústředním úřadem nebo or-
3
gánem a krajským národním výborem. Toto povolení
bude uděleno zejména, nelze-li jinak zajistit dodáv-
ku topných plynů (dále jen "plyny") pro účelovou
výrobu provozovatele.
(3) Provozovatelé plynárenských zařízení jsou
povinni řídit se provozními pravidly, která vydá
ministerstvo paliv v dohodě se zúčastněnými ústřed-
ními úřady a orgány.
§ 6
Při projektování, výstavbě a provozu plynáren-
ských zařízení, je nutno dbát toho, aby byly co nej-
více omezeny škodlivé vlivy na zemědělském a les-
ním hospodářství a na životním a pracovním pro-
středí, aby byly šetřeny chráněné části přírody, ve-
getace potřebná pro hygienickou ochranu, jakož
i kulturní památky a aby byla zabezpečena ochrana
přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých
zdrojů.
§ 7
Zrušení a zastavení plynárenských
zařízení a zdrojů topných plynů
(1) Zařízení pro výrobu topných plynů a ply-
novodní síť nesmějí být zrušeny nebo dlouhodobě
zastaveny bez souhlasu ministerstva paliv vydaného
v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a pří-
slušným krajským národním výborem.
(2) Zrušení, přemístění nebo dlouhodobé zasta-
vení zdrojů topných plynů, pokud mohou ovlivnit
plynulou a spolehlivou dodávku plynů do plyno-
vodní sítě, nutno předem projednat a dohodnout
s ministerstvem paliv.
§ 8
Zřizování a provozování odběrních
plynových zařízení
(1) Odběrní plynová zařízení zřizují a provo-
zují na svůj náklad provozovatelé těchto zařízení.
Odběrní plynová zařízení jsou zařízení, připojená
na plynovodní přípojku, která slouží nebo jsou ur-
čena k odběru plynů.
(2) Mimo obvod provozovatelova objektu nebo
pozemku lze odběrní plynová zařízení, s výjimkou
domovní a bytové instalace plynu s příslušenstvím
a spotřebičů, zřizovat a provozovat teprve po před-
chozím projednání s plynárenským podnikem, a
jen tehdy, nebrání-li tomu vážné důvody, zejména
není-li zřízení nebo provozování těchto zařízení
v rozporu s plánovitou a hospodárnou výstavbou
plynárenských zařízení nebo s jejich hospodárným
a účelným využitím.
(3) Ministerstvo paliv může stanovit, ve kte-
rých případech není třeba ke zřízení nebo provo-
zování odběrních plynových zařízení projednání
s plynárenským podnikem.
4
§9.
Povinnosti provozovatelů
plynárenských zařízení a odběrních
plynových zařízeni
Provozovatelé plynárenských zařízení, jakož
i odběrních plynových zařízení, jsou povinni pro-
vozovat a udržovat svá zařízení tak, aby jejich pro-
voz byl bezpečný a hospodářsky účelný a činit opa-
tření, jež umožňují nejlepší využití těchto zařízení.
Oddíl III
Řízení výroby, rozvodu, využití
a spotřeby plyn A
§ 10
K zajištění spolehlivého zásobování národního
hospodářství a obyvatelstva plyny, bezpečnosti pro-
vozu celostátní plynovodní soustavy a k zabezpe-
čení nejhospodárnější výroby a účelného a hospo-
dárného používání plynů, ministerstvo paliv nebo
organizace jím k tomu zmocněná (dále jen "plyná-
renská organizace") řídí a koordinuje v rámci stát-
ního plánu rozvoje národního hospodářství výrobu,
rozvod, využití, bilancování a odbyt plynů, jakož
i rozvoj a výstavbu plynárenského oboru (gesce),
a to v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
§11
Plynárenský dispečink
(1) Ke splnění úkolů uvedených v § 10 plyná-
renská organizace dispečerský řídí dodávku a spo-
třebu plynů, výši jejich výroby v zařízeních pro
výrobu topných plynů a výši a průběh dodávky ply-
nů do plynovodní sítě ze zdrojů topných plynů a
ze zařízení pro jejich uskladnění a dispečerský hos-
podaří s výkony plynárenských zařízeni, jakož
i zdrojů topných plynů napojených na plynovodní
síť.
(2) V rámci tohoto dispečerského řízení je ply-
nárenská organizace oprávněna přikazovat podle
dispečerských provozních řádů provozovatelům
plynárenských zařízení zvýšení, snížení, přechodné
zastavení nebo opětně zahájení výroby plynů a pro-
vozovatelům zdrojů topných plynů stanovit způsob,
rozsah a časový průběh dodávky plynů do plyno-
vodní sítě. U zdrojů topných plynů přihlíží plyná-
renská organizace při provádění těchto opatřeni
k technologické potřebě a k zajištění účelové vý-
roby provozovatele tak, aby bylo dosaženo účelného
a hospodárného využiti zdrojů topných plynů z hle-
diska celostátního.
(3) Bližší podmínky dispečerského řízení upra-
ví dispečerské provozní řády, které vydá minister-
stvo paliv v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány.
Oddíl IV
Hospodaření s plyny a kontrola
§ 12
Hospodaření s plyny
(1) Organizace odebírající plyny jsou povinny
dbát pokynů plynárenské organizace a upravit po-
dle toho provoz svých odběrních plynových zaří-
zení, zejména průmyslových spotřebičů.
(2) Organizace, odebírající plyny ve velkoob-
chodním rozsahu, jsou kromě toho povinny pláno-
vat a provádět opatření technicky a hospodářsky
účelná k lepšímu využití plynů, zejména jsou po-
vinny vytvářet, prověřovat a dodržovat normu pro
spotřebu plynu podle pokynů plynárenské organi-
zace.
(3) Provozovatelé plynárenských zařízení, pro-
vozovatelé zdrojů topných plynů a odběratelé uve-
dení v odstavci 1 jsou povinni poskytovat plyná-
renské organizaci informace a podklady potřebné
k plánování a řízení výroby, rozvodu a spotřeby
plynů, a to v rozsahu stanoveném ministerstvem
paliv v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady
a orgány.
Kontrola
§ 13
(1) Plynárenská organizace kontroluje, zda při
provozu plynárenských zařízení a odběrních plyno-
vých zařízení jsou dodržovány zásady bezpečnosti
a hospodárnosti, stanovené technickými normami
a jinými právními předpisy, jakož i zásady odpoví-
dající uznaným pravidlům techniky.
(2) Při plnění těchto úkolů plynárenská orga-
nizace zejména:
a) prověřuje, zda plynárenská zařízení a odběrní
plynová zařízení, jejich provoz, obsluha a údrž-
ba vyhovuji požadavkům bezpečnosti a zása-
dám řádného hospodaření s plyny,
b) kontroluje tvorbu a dodržování norem spotře-
by plynů, dodržování odběrních diagramů a
regulačních opatření plynárenského dispečinku,
c) kontroluje množství a jakost plynů, dodáva-
ných do plynovodní sítě, jakož I množství ply-
nů určených hospodářským plánem pro účelo-
vou výrobu.
(3) Provozovatelé plynárenských zařízení a od-
běrních plynových zařízení jsou povinni umožnit
kontrolním orgánům přístup k těmto zařízením, po-
skytnout kontrolním orgánům potřebná vysvětleni
a předložit jim příslušné záznamy a listiny, a jde-li
o velkoodběratele, též dokumentaci.
(4) Plynárenská organizace vykonává své úkoly
ve spolupráci s orgány inspekce práce a s orgány
hygienické a protiepidemické služby.
6
§14
(1) Zjistí-li kontrolní orgány plynárenské orga-
nizace, že při výrobě nebo používání plynů je ohro-
žena bezpečnost nebo jsou porušovány zásady řád-
ného hospodaření s plyny, uloží provozovateli ply-
nárenského zařízení nebo odběrního plynového za-
řízení odstranění zjištěných závad.
(2) Jestliže provozem odběrního plynového za-
řízení nebo plynárenského zařízení jsou bezpro-
středně ohroženy lidské životy nebo zdraví nebo
je-li ve značné míře ohrožen národní majetek nebo
jiné hospodářské hodnoty, kontrolní orgány, pokud
nelze zjednat nápravu jiným způsobem, přeruší do-
dávku plynů do odběrních plynových zařízení, po-
případě zastaví provoz plynárenských zařízení, a to
až do doby, kdy závady budou odstraněny.
Oddíl V
Styk s odběrateli
§ 15
Plynárenská organizace dodává plyny v rámci
státního plánu rozvoje národního hospodářství na
základě sjednané smlouvy všem odběratelům,
u nichž jsou splněny podmínky pro účelné a hospo-
dárné připojení jejich zařízení k plynovodní síti,
vyhovuje-li zařízení odběratele bezpečné a hospo-
dárné dodávce a nebrání-li tomu okolnosti, které
dodavatel nemohl bez svého zavinění odvrátit ani
zdolat.
§ 16
Podmínky pro připojováni
odběratelů a dodávka plynů
obyvatelstvu
(1) Plynárenské podniky připojují odběrní ply-
nová zařízení k plynovodní síti v rámci státního
plánu rozvoje národního hospodářství a za podmí-
nek stanovených prováděcími předpisy (připojo-
vací podmínky). Prováděcí předpisy též stanoví pod-
mínky, za nichž se obyvatelstvu dodávají plyny.
(2) Podmínky pro dodávku plynů mohou sta-
novit povinnost odběratele, aby zaplatil určitou
peněžitou částku jako náhradu škody, jejíž výši ne-
lze přesně zjistit, zejména v případech neopráv-
něného nebo neměřeného odběru plynů nebo jako
náhradu za způsobené drobné škody na zařízeních
plynárenského podniku, jakož i případy, ve kterých
dodávka plynů může být přerušena nebo zastavena.
(3) Na odběrních plynových zařízeních, jimiž
procházejí neměřené plyny (zejména domovní a
bytová instalace před měřidlem), nesmějí být pro-
váděny žádné úpravy ani jiná opatření bez před-
chozího souhlasu plynárenského podniku.
7
§ 17
Zkoušení odběrních plynových
zařízení
(1) Odběrní plynová zařízení musí být prove-
dena a udržována tak, aby vyhovovala požadavkům
bezpečnosti a hospodárnosti provozu.
(2) Před uvedením odběrních plynových zaří-
zení do provozu je provozovatel, popřípadě investor
povinen zajistit jejich odborné technické přezkou-
šení.
(3) Odborné technické přezkoušení odběrních
plynových zařízení, s výjimkou spotřebičů, jež pod-
léhají přezkoušení podle zvláštních předpisů, pro-
vede plynárenský podnik, který o výsledku pře-
zkoušení vydá provozovateli (investorovi) osvěd-
čení.
§ 18
Oprava odběrních plynových
zařízení při změně druhu nebo
tlaku plynů
Při změně druhu plynů nebo tlaku, prováděné
v zájmu technického rozvoje nebo účinnějšího vy-
užití plynů, jsou organizace, jež mají připojené od-
běrní plynové zařízení ve své správě (vlastnictví],
povinny upravit na svůj náklad v dohodnutých lhů-
tách odběrní plynová zařízení, zejména spotřebiče
tak, aby vyhovovaly uvedené změně. Opravu ply-
nových spotřebičů v domácnostech, pokud jsou ve
vlastnictví spotřebitelů, provádí však na svůj ná-
klad plynárenský podnik.
Oddíl VI
Gazif ifcace
§ 19
Plánovitá výstavba celostátní plynovodní sou-
stavy, připojování měst a obcí a rozšiřování plyno-
vodní sítě v městech i na venkově, jakož i dodáv-
ky plynů v tlakových nádobách spotřebitelům se
řídí plánem gazifikace, který je součástí státního
plánu rozvoje národního hospodářství.
§ 20
Plány gazifikace pro jednotlivé kraje vypraco-
vávají plynárenské podniky ve spolupráci s kraj-
skými národními výbory podle schváleného celo-
státního plánu gazifikace. Součástí těchto plánů je
též plán využití plynu, dodávaného spotřebitelům
v tlakových nádobách.
§ 21
Gazifikací zajišťují a provádějí plynárenské
podniky. Národním výborům jednotlivých stupňů
přísluší pravomoc a odpovědnost v tomto rozsahu:
8
a) krajským národním výborům určovat pořadí
gazifikace měst v kraji, schvalovat příslušné
prováděcí plány, a to v souladu s plánem gazi-
fikace měst, a rozhodovat o určení míst spo-
třeby plynu dodávaného v tlakových nádobách,
b) okresním národním výborům rozhodovat o po-
řadí investiční výstavby nízkotlakých plyno-
vodů v rámci schváleného plánu gazifikace
s přihlédnutím k maximální efektivnosti,
c) místním národním výborům schvalovat gene-
rely gazifikace měst v rámci schváleného plá-
nu gazifikace.
Oddíl VII
Společná ustanovení
§ 22
Oprávnění k cizím nemovitostem
(1) Plynárenským podnikům přísluší oprávnění:
a) zřizovat a provozovat na cizích pozemcích,
v rozsahu vyplývajícím z rozhodnutí o přípust-
nosti stavby, plynovodní sítě,
b) zřizovat a provozovat zařízení pro uskladnění
topných plynů v přírodních strukturách (dále
jen "podzemní zásobníky") pod cizími pozem-
ky,
c) vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřizováním,
provozováním, při opravách, změnách a od-
straňování plynovodní sítě na příjezdné, prů-
jezdné a tímto plynárenským zařízením dotče-
né pozemky,
d) provádět na cizích nezastavěných pozemcích
průzkum, vyměřování podzemních přírodních
struktur a zkušební vrty ke zřizování a provo-
zu podzemních zásobníků a vstupovat a vjíždět
za tím účelem na tyto pozemky.
(2) Při výkonu těchto oprávnění jsou plyná-
renské podniky a jimi pověřeně osoby povinny co
nejvíce šetřit nemovitostí, jakož i práv vlastníků
nebo uživatelů. Plynárenský podnik je po skončení
stavby nebo průzkumných prací povinen co nej-
rychleji dotčené pozemky rekultivovat: došlo-li
k poškození komunikace nebo jiných objektů, je
povinen uvést je po skončení prací do původního
stavu.
(1) Plynárenský podnik je povinen oznámit
předem místnímu národnímu výboru místo a čas
plánovaných prací a pravděpodobný rozsah zásahů
do práv vlastníků (uživatelů) pozemků, na kterých
budou tyto práce prováděny; místní národní výbor
uvědomí o tom vlastníky (uživatele) dotčených po-
zemků.
(4) Vlastníci (uživatelé) dotčených pozemků
jsou povinni v rozsahu přiměřeném technickému
provádění stavby a ve lhůtě stanovené v rozhod-
nuti o přípustnosti stavby, učinit na náklad plyna-
9
renského podniku na svých pozemcích potřebná
opatření, zejména sklidit polní kulturu, vykácet
nebo odstranit stromoví, aby nebyla ztěžována
stavba nebo ohrožen provoz plynovodní sítě, po-
případě práce uvedené v odstavci 1 písm. d). Jest-
liže vlastník (uživatel) pozemku tato opatření včas
neprovede, učiní tak plynárenský podnik vlastním
nákladem a na nebezpečí vlastníka (uživatele).
(5) O oprávněních uvedených v odstavci 1,
o náhradě škody za výkon těchto oprávnění, o věc-
ných břemenech, o právu domáhat se změny nebo
přeložení plynovodní sítě, popřípadě podzemního
zásobníku a o řízení, platí obdobně předpisy o vý-
robě, rozvodu a spotřebě elektřiny. *)
(6) Plynárenský podnik je povinen projednat
s příslušným národním výborem stavbu nebo pro-
vádění oprav plynovodů; národní výbor koordinuje
provádění těchto prací s výstavbou, a prováděním
oprav komunikací, vodovodní a kanalisační sítě
apod.
§23
Styk s komunikacemi, vedeními,
vodami, vodohospodářskými díly
a zařízeními
Při styku plynárenských zařízení, zejména ply-
novodní sítě a podzemních zásobníků, s komunika-
cemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospo-
dářskými díly a zařízeními je třeba dbát plynulosti
provozu jak plynárenských zařízení, tak i komuni-
kací, vedení, vod, vodohospodářských děl a zaří-
zení, jakož i možnosti jejich řádného udržování.
Podrobné podmínky tohoto styku, pokud je nesta-
noví technické normy, upraví pravidla, která vydá
ministerstvo paliv v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady a orgány.
§ 24.
Ochranná pásma
(1) Plynárenská zařízení, jakož i zařízení pro
odvádění přírodních plynů získaných podzem-
ním zplynováním se chrání ochrannými pásmy.
Ochranná pásma, bez újmy obvyklého zeměděl-
ského a jiného využití, jsou určena k zabezpečení
plynulého provozu těchto zařízení a k zajištění bez-
pečnosti osob a majetku.
(2) Prováděcí předpisy stanoví druhy činností,
které nesmějí být v ochranných pásmech prováděny
nebo které jsou omezeny, šíři těchto pásem, jež
nesmí přesáhnout 50 m, jakož i druhy plynáren-
ských zařízeni, pro něž se ochranná pásma nezři-
zují.
*) Elektrisační zákon č. 79/1957 Sb.
10
(3) Ustanovení o ochranných pásmech se vzta-
hují i na zařízení uvedená v odstavci 1, která byla
zřízena přede dnem účinnosti tohoto zákona.
(4) Výjimky z ustanovení o ochranných pás-
mech může v jednotlivých případech povolit sta-
vební úřad, příslušný pro vydání rozhodnutí o pří-
pustnosti stavby; přitom mohou být stanovena při-
měřená omezení.
Oddíl VIII
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 25
(l) Ode dne účinnosti tohoto zákona vznikají
oprávnění a povinnosti podle § 22 i ve prospěch
provozovatele plynovodní sítě, která byla zřízena
přede dnem účinnosti tohoto zákona.
[2] Pokud plynovodní síť nebo její část, jakož
i měřidla, jsou ve správě jiné organizace státního
socialistického sektoru než plynárenského podniku,
přecházejí ode dne účinnosti tohoto zákona do
správy plynárenského podniku, v jehož rozvodné
oblasti jsou zřízeny nebo provozovány.
(3) Pokud odběrní plynová zařízení nebo jejich
části připojené na přípojku, jsou ve správě plyná-
renského podniku a slouží jiné organizaci socialis-
tického sektoru, přecházejí ode dne účinnosti to-
hoto zákona do správy (vlastnictví) této organi-
zace.
(4) Přechod správy (vlastnictví) podle odstav-
ců 2 a 3 je bezúplatný.
§ 26
Zmocňovací ustanovení
Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona
vydá ministerstvo paliv v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady a orgány. Prováděcími předpisy
bude též upraveno zřizování a provoz zařízení pro
rozvod a používání zkapalněného topného plynu,
jakož i podmínky pro jeho dodávku obyvatelstvu.
§ 27
Zrušovací ustanovení
Zákon č. 177/1934 Sb., o plynárenských podni-
cích požívajících výhod, se zrušuje.
§ 28
Účinnost a provedeni
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. ledna
1961; provede jej ministr paliv a v dohodě se zú-
častněnými členy vlády.
11
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Plynárenství je při zvyšování efektivnosti ná-
rodního hospodářství významným článkem, neboť
představuje vyšší využiti palivové základny a ovliv-
ňuje úroveň naší energetické bilance. Topné plyny,
ať již z přírodních zdrojů nebo vyráběné v plynár-
nách, jsou také cennou surovinou pro chemický
průmysl.
Podle směrnic Ústředního výboru KSČ a vlády
ČSR pro vypracování třetího pětiletého plánu roz-
voje národního hospodářství ČSR v létech 1961-
1965 má být podstatně zvýšeno využiti všech vý-
hod topných plynů v národním hospodářství, jakož
i v bytové a komunální spotřebě. Ve výrobě top-
ných plynů má se dosáhnout přírůstku proti roku
1960 o 2, 1 miliardy m3 a rozšířena plynovodní siť
o celkem 3800 km, z čehož připadá cca 1800 km na
dálkové plynovody a 2000 km na ostatní plynovody.
Výroba svítiplynu má se do konce třetí pětiletky
zvýšit trojnásobně proti dnešnímu stavu.
Z nově budovaných dálkových plynovodů je
nejvýznamnějším plynovod Vřesová-Brno, který
bude zásobovat oblast karlovarskou, plzeňskou, jiho-
českou, jihlavskou a brněnskou. Na Slovensku do-
jde ve třetí pětiletce k propojení severozápadního
Slovenska na koksárenský plyn dálkovým plynovo-
dem Třinec-Žilina a k budování soustavy dálko-
vých plynovodů na východním Slovensku, z nichž
nejvýznamnější bude výstavba dálkového plynovodu
Ostrava-Košice, která bude dokončena ve čtvrté
pětiletce. Rozšíření dálkové plynovodní sítě vytvoří
zároveň předpoklady pro rozmístění průmyslu v do-
sud málo industrializovaných oblastech státu.
Uvedeného zvýšení výroby nelze dosáhnout v do-
savadních výrobních kapacitách. Proto má být bě-
hem třetí pětiletky přikročeno k rozsáhlé výstavbě,
nových výrobních kapacit, především na bázi tla-
kového zplyňování méněhodnotného hnědého uhlí
a úpravy koksárenského plynu, což umožní plošné
zásobení topnými plyny ve velkém rozsahu.
Patři sem především dokončení výstavby tla-
kové plynárny Úžín u Ústí n. L. a dále výstavba tla-
kové plynárny ve Vřesové u Sokolova. Nové ply-
nárny, kde bude topný plyn vyráběn štěpením ropy,
budou vybudovány v Praze, Brně, Ostravě a v Ko-
šicích, tedy v místech nejvíce koncentrované spo-
třeby plynu. Takto má být během třetí pětiletky
postavena celková kapacita nových plynáren v roz-
sahu 3200 mil. m3/rok. Zároveň s výstavbou nových
velkých tlakových plynáren bude dále pokračovat
likvidace malých karbonisačních plynáren, vyrábě-
jících plyn draho a s nízkou produktivitou.
Rozvoj dálkové plynovodní sítě umožní pod-
statné rozšíření zásobování obyvatelstva plynem;
to má i mimořádný význam pro novou bytovou vý-
stavbu v příštích letech. V třetí pětiletce má se za-
vést plyn do dalších 73 měst a podstatně zvýšit po-
čet napojených domácností. V roce 1965 bude se na
výhodách plynu podílet asi čtvrtina všech oby-
vatel našeho státu.
Rozšířením plynovodní sítě a připojováním dal-
ších měst, sídlišť a obcí na tuto síť, jsou vytvářeny
předpoklady pro zlepšení životního prostředí, neboť
se zmenšuje znečišťování ovzduší kouřovými plyny.
Zavádění plynu do domácnosti umožňuje zvýšit
kulturu bydlení a tím i zlepšit životni úroveň pra-
cujících.
S tímto vzestupným rozvojem plynárenství, ze-
jména v souvislosti s vybudováním celostátní ply-
novodní soustavy, nedošlo v oblasti právních po-
měrů v tomto oboru až dosud k žádným zásadním
úpravám, jednotlivé otázky se řešily případ od pří-
padu - provizorně - a to různými dílčími opatře-
ními a úpravami, při čemž bylo nutno vycházet
z ustanovení zákona č. 177/1934 Sb., o plynáren-
ských podnicích požívajících výhod, který byl vy-
dán za předmnichovské republiky a který je tudíž
překonán a není v souladu s dnešními výrobními
vztahy a nemůže tudíž v dnešní době aktivně napo-
máhat rozvoji plynárenství.
Proto je třeba vydat novou úpravu, která by
řešila právní poměry při výstavbě a provozu plyná-
renských zařízení a usnadňovala řízení výroby a
rozvodu topných plynů, jakož i jejich využití v prů-
myslu, zemědělství a domácnostech.
Navrhovanou osnovou upravuje se též prová-
dění kontroly, a to z hlediska bezpečnosti a hos-
podárného používání topných plynů. Kontrolní
funkce se svěřuji organizaci, určené ministerstvem
paliv, jejím úkolem bude zejména zajišťovat bez-
pečnost lidského života a zdraví, národního majet-
ku a jiných hospodářských hodnot při provozu ply-
nárenských zařízení a odběrních plynových zařízení
a zajišťovat hospodárné využívání topných plynů.
Osnova zákona vychází z těchto hlavních zá-
sad:
1. Plynárenství, zásobující národní hospodářství
a obyvatelstvo topnými plyny, tvoří v naší socia-
listické soustavě funkčně jednotný celek. Osnova
se proto vztahuje na všechna zařízeni, sloužící nebo
určená k výrobě, rozvodu a uskladnění topných
plynů. Je potřeba využívat pro průmysl, zemědělství
a ostatní veřejnou potřebu topných plynů i ze zdro-
jů, kde topné plyny jsou při technologickém pro-
cesu výroby vedlejším nebo průvodním produktem
(vysoké pece, koksovny, kuplovny).
2. Plynárenská zařízení tvoří v důsledku vybu-
dování sítě dálkových plynovodů společnou, navzá-
jem propojenou celostátní plynovodní soustavu.