14
d) rozhodují o všech důležitých otázkách týkají-
cích se zabezpečování plánu a rozvoje podniků
a zařízení, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu
zasedání národního výboru nebo jeho radě;
e) mají právo požadovat od vedoucích podniků,
od představenstev jednotných zemědělských
družstev, od vedoucích zařízení národního vý-
boru atd. vypracování opatření nezbytných
k přípravě a zabezpečování plánu a k mobili-
zaci všech místních zdrojů a rezerv. Dbají, aby
taková opatření byla projednána s pracujícími
v podniku; na jejich základě napomáhají roz-
voji socialistického soutěžení;
f) organizují prověrky činnosti podniků a zaří-
zení, projednávají stav jejich práce s jejich
vedoucími pracovníky a ukládají jim závazná
opatření k odstranění nedostatků;
g) rozhodují jednotlivé otázky širšího společen-
ského významu a důležité otázky týkající se
občanů.
(2) Komise soustřeďují hlavní pozornost na
práci mezi obyvatelstvem a pracujícími v podnicích
a zařízeních; úzce spolupracují s organizacemi
pracujících, zejména s Revolučním odborovým hnu-
tím a Československým svazem mládeže. Zkuše-
ností pracujících, jejich podnětů a připomínek vy-
užívají k vypracovávání opatření, směřujících k to-
mu, aby podniky a zařízení zdokonalovaly svou
činnost a stále lépe uspokojovaly potřeby občanů.
§33
(1) Komise jsou ve své činnosti řízeny a kon-
trolovány národním výborem. Rada národního vý-
boru usměrňuje a koordinuje činnost komisí a ze-
všeobecňuje jejich zkušenosti.
(2) Komise v rámci své pravomoci rozhodují
a činí opatření a mohou dávat závazné pokyny ve-
doucím příslušných odborů národního výboru a
vedoucím podniků a zařízení řízených národním
výborem.
(3) Odporuje-lí opatření komise plánu nebo
rozpočtu, jinému usnesení národního výboru nebo
jeho rady anebo usnesením, předpisům a směrni-
cím vyšších orgánů a nezjedná-li nápravu komise
sama, národní výbor nebo jeho rada usnesení ko-
mise zruší.
§ 34
(1) Do komisí volí národní výbory zpravidla
dvě třetiny členů z poslanců národního výboru a
ostatní členy volí z osvědčených pracovníků ze zá-
vodů, z jednotných zemědělských družstev, z kultur-
ních zařízení apod.
(2) Za předsedu komise volí národní výbor
zpravidla člena rady, za tajemníka komise zpra-
vidla vedoucího odboru.
15
(3) Komise se scházejí, kdykoliv je toho třeba
k plnění jejich úkolů. Rozhodují většinou hlasů
všech svých členů.
§ 35
K rozšíření účasti pracujících při plnění svých
úkolů vytvářejí komise aktivy ze vzorných pracov-
níků, z odborníků z jednotlivých úseků hospodář-
ského a kulturního života a z veřejných pracov-
níků; opírají se o poradní a pracovní sbory občanů
při podnicích a zařízeních; organizují a řídí občan-
skou kontrolu.
§ 36
Komise národních výborů vyšších a nižších
stupňů navzájem spolupracují a pomáhají si. Ko-
mise nemají právo ukládat úkoly komisím ani ra-
dám národních výborů nižších stupňů.
Poslanci národních výborů
§ 37
(1) Poslanec národního výboru zastupuje své
voliče v národním výboru. Radí se s nimi o všech
důležitých opatřeních, řeší s nimi problémy voleb-
ního obvodu a uplatňuje jejich zkušenosti, návrhy
a připomínky v národním výboru a v jeho orgá-
nech.
(2) Poslanec národního výboru se pravidelně
schází se svými voliči, vysvětluje jim politiku Ko-
munistické strany Československa, seznamuje je se
zákony, s nařízeními a usneseními vlády, s usne-
seními národního výboru i národních výborů vyš-
ších stupňů, mobilizuje a organizuje je k jejich
uskutečňování. Skládá voličům pravidelně účty ze
své činnosti.
(3) Poslanec národního výboru upevňuje styk
s kolektivy pracujících v závodech svého volebního
obvodu, získává je pro spolupráci s národním vý-
borem a rozvíjí spolupráci s odborovými organiza-
cemi a jejich orgány. Pravidelně je informuje o úko-
lech národního výboru a vyžaduje si od nich pod-
něty pro svou práci.
(4) Poslanec národního výboru vyššího stupně
udržuje úzký styk s národními výbory nižšího stup-
ně, které působí v jeho volebním obvodu, pomáhá
jim a spolupracuje též s jejich poslanci.
§ 38
Poslanec národního výboru je povinen aktivně
se zúčastňovat prací národního výboru, pracovat
v některé komisi a svou funkci svědomitě plnit.
§ 39
(1) Rada národního výboru je povinna vytvářet
podmínky pro úspěšnou činnost poslanců národ-
ního výboru, zejména je povinna pravidelně infor-
movat poslance o důležitých problémech politic-
16
kého, hospodářského a kulturního rozvoje, o vlast-
ních opatřeních i o opatřeních vyšších orgánů a
organizovat výměnu zkušeností z jejich činnosti.
(2) Rada, komise a odbory národního výboru
projednávají předem s poslancem národního výbo-
ru závažnější opatření, která se bezprostředné tý-
kají občanů jeho volebního obvodu.
§ 40
(1) Poslanec národního výboru iniciativně
předkládá národnímu výboru, jeho radě a komisím
k projednání otázky spadající do jejich působnosti.
(2) Poslanec národního výboru je oprávněn
vznášet na radu a komise dotazy souvisící s jejich
činností. Tyto dotazy musí být zodpověděny do 15
dnů.
(3) Poslanec národního výboru má právo po-
žadovat od vedoucích odborů veškerá vysvětlení
vztahující se na činnost odborů, která mu musí být
bezodkladně poskytnuta.
(4) Poslanec národního výboru má právo pro-
jednávat s vedoucími podniků, provozoven a zaří-
zení v obvodu národního výboru stížnosti a připo-
mínky občanů a doporučovat vedoucím opatření
k odstranění nedostatků. V závažnějších případech
se obrací na národní výbor, jeho radu nebo přísluš-
nou komisi, aby vedoucímu uložila v zájmu občanů
vhodná opatření k nápravě nedostatků.
§ 41
(1) Funkce poslance národního výboru je čest-
ná. Podnik, družstvo nebo jiná organizace, v níž
poslanec pracuje, je povinna umožnit mu výkon
funkce.
(2) Plnění povinností poslance národního vý-
boru nemůže vést k újmě na pracovním výdělku,
ani ke zkrácení na právech a nárocích vyplývají-
cích z pracovního poměru. Ustanovení odstavců l
a 2 platí i pro občany zvolené národním výborem
za členy jeho komisí.
(3) Nároky předsedů, jejich náměstků, tajem-
níků a ostatních členů rad národních výborů, kte-
ré jim vzniknou, nemohou-li pro výkon funkce vy-
konávat své pravidelné zaměstnání, upraví vláda.
Odbory národního výboru
§ 42
(1) Národní výbory vytvářejí z politicky vy-
spělých a odborně kvalifikovaných pracovníků,
schopných organizátorů pro jednotlivá odvětví
nebo úseky činnosti své odbory. Odbory národního
výboru připravují odborně podklady pro volené or-
gány národního výboru, podávají jim iniciativní
17
návrhy, pod jejich vedením vyvíjejí organizátorskou
činnost, zabezpečují a kontrolují provádění usne-
sení národního výboru, jeho rady a komisí a řeší
otázky, kterými je tyto orgány pověří.
(2) Vedoucí a ostatní pracovníci odborů jsou
povinni zúčastňovat se schůzí a besed poslanců ná-
rodního výboru s voliči, pomáhat Jim při organi-
zování těchto schůzí a besed a při zajišťování úko-
lů, které z nich vyplynou.
(3) Vedoucí odborů odpovídají za správné a
včasné vyřizování připomínek, návrhů, stížnosti a
záležitostí občanů patřících do jejich působnosti.
§ 43
(1) Činnost odborů řídí národní výbor a jeho
rada, jimž jsou odbory plně odpovědny. Odbory
jsou vázány těž pokyny příslušných komisí a jsou
povinny plnit úkoly, které jim komise uloží.
(2) Vedoucí odborů jsou v otázkách odborného
vedení odvětví a v otázkách vyžadujících jednotné
celostátní úpravy vázáni směrnicemi a pokyny pří-
slušného ministerstva (ústředního orgánu). Obdob-
ně jsou vedoucí odborů vázáni směrnicemi a poky-
ny vedoucích odborů národních výborů vyšších
stupňů.
(3) Národní výbor, jeho rada a příslušná ko-
mise mohou rozhodnutí a opatření odborů měnit
nebo rušit.
(4) Vedoucí odboru národního výboru vyššího
stupně může zrušit rozhodnutí a opatření odboru
národního výboru nižšího stupně, je-li v rozporu
s platnými předpisy nebo usneseními národních
výborů. Totéž oprávnění přísluší ministrům (vedou-
cím ústředních orgánů), jde-li o rozhodnutí a opa-
tření odborů krajských národních výborů.
Oddíl 4
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 44
Orgány nově zvolených národních výborů pře-
vezmou nejpozději do 30. června 1960 úkoly orgá-
nů dosavadních národních výborů. Dokud se tak
nestane, plní orgány dosavadních národních výbo-
rů své běžně úkoly.
§ 45
(1) Vláda podrobněji upraví rozšíření pravo-
moci národních výborů, zejména okresních, měst-
ských a místních, stanoví pravomoc a odpovědnost
národních výborů jednotlivých stupňů, vymezí úko-
ly při řízení Jednotlivých úseků hospodářství a kul-
tury a okruh hospodářských a rozpočtových orga-
nizaci, které spravují národní výbory jednotlivých
stupňů.
18
(2) Vláda též upraví
a) zásady organizačního uspořádání národních
výborů jednotlivých stupňů a jejich orgánů,
b) postup při rozhodování národních výborů (je-
jich orgánů] o právních poměrech občanů a
organizací, jakož i o výkonu těchto rozhodnutí
orgány národních výborů nebo soudy,
c) rozsah nároků poslanců národních výborů a
občanů zvolených za členy komisí národních
výborů, jakož i rozsah povinností podniků.
družstev a jiných organizací, v nichž pracují.
(3) Vláda, popřípadě orgány jí pověřené, učiní
opatření potřebná k nerušenému přechodu na no-
vou organizaci národních výborů a jejich orgánů.
§ 46
Zrušují se:
zákon č. 13/1954 Sb., o národních výborech, ve
znění zákona č. 10/1957 Sb. a zákonného opatřeni
předsednictva Národního shromáždění č. 38/1958
Sb.,
vládní nařízení č. 32/1954 Sb., o úpravě někte-
rých poměrů členů národních výborů, ve znění vlád-
ního nařízení č. 39/1958 Sb.,
ustanovení §§ 7 a 8 zákona č. 43/1955 Sb., o čes-
koslovenských lázních a zřídlech,
vládní nařízení č. 27/1958 Sb., o městských ná-
rodních výborech v západočeských lázních,
vládní nařízení č. 33/1958 Sb., o organizaci vý-
konných orgánů národních výborů, ve znění vlád-
ního nařízení č. 25/1959 Sb.,
zákon Slovenské národní rady č. 3/1954 Sb.
SNR, o působnosti, organizaci a územním obvodu
Městského národního výboru ve Vysokých Tatrách,
nařízení sboru pověřenců č. 5/1954 Sb. SNR,
o působnosti Městského národního výboru a obvod-
ních národních výborů ve Vysokých Tatrách a o or-
ganizaci jejich výkonných orgánů, ve znění naří-
zení sboru pověřenců č. 3/1957 Sb. SNR a č. 5/1957
Sb. SNR,
zákon Slovenské národní rady č. 6/1958 Sb.
SNR, o zřízení, organizaci a působnosti Městského
národního výboru v Piešťanech,
zákon č. 266/1920 Sb., o názvech měst, obcí,
osad a ulic, jakož i označení obcí místními tabul-
kami a číslování domů, a prováděcí nařízení č. 324/
1921 Sb.
§ 47
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 12. červ-
na 1960: provede jej vláda.
19
Důvodová zpráva
Vláda Republiky československé předkládá
Národnímu shromáždění k projednání návrh zá-
kona o národních výborech, který má tvořit uce-
lený právní základ pro další rozšíření pravomoci
a odpovědnosti národních výborů a prohloubení so-
cialistické demokracie v jejich činnosti a výstavbě
podle zásad stanovených usnesením ÚV KSČ ze dne
8. dubna 1960.
Národní výbory za 15 let své existence se
osvědčily jako orgány státní moci a správy v kra-
jích, v okresech a v obcích, jejichž prostřednictvím
se mohou nejširší vrstvy pracujícího lidu soustav-
ně a aktivně zúčastnit na řízení hospodářské a kul-
turní výstavby a správě veřejných záležitostí. Ná-
rodní výbory přispěly významným způsobem k vy-
budování socialistické společnosti, zvláště ke združ-
stevnění vesnice a socializaci drobného a středního
podnikání, jakož i k rozvoji hospodářství a kultury
na svém území a ke zvýšení životní úrovně lidu.
V boji za vítězství socialismu získaly národní
výbory bohaté zkušenosti a rozšířily své spojení
s pracujícími. Kolem 216 000 členů národních vý-
borů se vytvořil téměř půlmiliónový aktiv občanů,
kteří se ve stálých komisích, různých poradních
sborech, uličních a osadních výborech, výborech
žen apod. podílejí na plnění úkolů národních vý-
borů, na řízení hospodářské a kulturní výstavby.
V posledních letech se úloha národních výbo-
rů v životě naší země zvlášť zvýšila. Do jejich pů-
sobnosti byla převedena řada podniků a zařízení a
byla zvýšena pravomoc národních výborů i v otáz-
kách správních. Významné postavení národních vý-
borů v naší vlasti dokumentuje těchto několik zá-
kladních údajů: národní výbory spravují přes 1/3
základních fondů národního hospodářství; v hospo-
dářství, které národní výbory řídí, působí asi 46 %
všech pracujících v naší zemi; objem rozpočtu ná-
rodních výborů se od r. 1954 zvýšil z 15 miliard na
33 miliard Kčs, takže nyní činí 32 % celostátního
rozpočtu; prostředky vynakládané státem na rozvoj
zemědělství, bytovou a občanskou výstavbu, auto-
mobilovou dopravu, školství, kulturu, zdravotnictví
apod. jsou převážně zahrnuty v rozpočtech národ-
ních výborů. Tím se národní výbory staly důležitými
články v řízení hospodářského a kulturního rozvoje
země.
V současné době, kdy náš lid dovršuje socialis-
tickou výstavbu země, v důsledku zvýšení politické
a kulturní úrovně pracujících a vytvoření politicko-
morální jednoty lidu stále zřetelněji vystupuje do
popředí, že národní výbory jako lidové zastupitel-
ské orgány spojují v sobě povahu státních orgánů
a nejširší organizace pracujících. V dalším rozvoji
budou národní výbory stále více rozvíjet své cha-
rakteristické rysy nejširší společenské organizace
a zesilovat svou úlohu organizátorů lidových mas
v rozvíjení vyspělé socialistické společnosti a vy-
tváření materiálních a duchovních předpokladů
přechodu ke komunismu. Národní výbory proto
dnes tvoří hlavní článek rozvíjení a prohlubováni
socialistické demokracie v naší zemi.
Uskutečňování této perspektivy vývoje národ-
ních výborů vyžaduje - podle usnesení ÚV KSČ
ze dne 8. dubna 1960 - na základě prohlubování
demokratického centralismu dále rozšiřovat pra
vomoc a odpovědnost národních výborů a soustav-
ně posilovat jejich postavení a úlohu jako orgánů
řídících plánovitý rozvoj svých obvodů; tak zvyšo-
vat úlohu národních výborů jako účinného činitelů
při rozvíjení společensko-ekonomické základny.
Podstatné rozšíření pravomoci a odpovědnosti
národních výborů přiblíží řízení společenských a
státních záležitostí masám pracujících, vytvoří mož-
nost široce a účinně je zapojovat do řešení otázek
hospodářské a kulturní výstavby.
Návrh zákona zakotvuje dosavadní opatření
v rozšiřování pravomoci a odpovědnosti národních
výborů, která byla učiněna od roku 1956, a v hlav-
ních rysech stanoví nová, další opatření, pro něž
příznivé předpoklady vytváří nové územní členění
státu. Do působnosti národních výborů budou např.
z působnosti ministerstva potravinářského průmyslu
převedeny pekárny, cukrárny, mlýny, pivovary a
sladovny, s výjimkou podniků celostátní důležitosti,
z působnosti ministerstva spotřebního průmyslu
podniky Sběrných surovin a některé menší závody
a provozovny (jako dřevozpracující apod. ) a z pů-
sobnosti ministerstva paliv uhelné sklady.
Zvlášť velký význam má rozšíření pravomoci
a odpovědnosti národních výborů nižších stupňů,
které se provádí podle zásady, že podniky a zaří-
zení má řídit ten národní výbor, v jehož územním
obvodu podniky převážně uspokojují potřeby oby-
vatel. Uplatněním této zásady bude podstatně roz-
šířena pravomoc a odpovědnost okresních národ-
ních výborů, které se stanou hlavním článkem
v soustavě národních výborů při řízení rozvoje hos-
podářství a kultury.
V působnosti KNV zůstanou nadále jen podniky
krajského významu, jako krajská sdružení národ-
ních podniků ve stavebnictví, krajské projektové
ústavy, krajské podniky zemědělských a lesotech-
nických meliorací, krajská veterinární zařízení,
krajská nakladatelství, krajské ústavy národního
zdraví apod. Dále do působnosti KNV budou náležet
nově převáděné podniky potravinářského průmyslu,
podniky Sběrných surovin a krajské podniky kniž-
ního maloobchodu.
Naproti tomu z působnosti KNV budou do pů-
sobnosti ONV převedeny mnohé hospodářské a roz-
počtové organizace, jako statni statky, podniky
místního průmyslu, podniky automobilové dopravy,
správa státních silnic, správa vodohospodářských
zařízení, podniky Restaurací a jídelen, investorské
20
útvary apod. Okresní národní výbory budou také
mít rozhodující postavení v řízení zemědělství, roz-
voje školství, kultury a zdravotnictví na území
okresu.
Městské a místní národní výbory budou řídit
nebo spravovat podniky a zařízení, která uspoko-
jují potřeby obyvatelstva převážně na území obce.
Zvyšuje se úloha místních národních výborů při za-
bezpečování rozvoje zemědělské výroby tím, že se
na ně přenášejí některé další funkce uskutečňo-
vání státního vedení vůči JZD. Významnou úlohu
mají také městské a místní národní výbory plnit při
rozvíjení služeb a místní výroby; zvláště ve městech
a ve větších spádových vesnicích budou zřizovat
podniky poskytující služby obyvatelstvu. Posiluje
se rovněž úloha místních a městských národních
výborů na jednotlivých úsecích státní správy tak,
že budou vyřizovat běžně záležitosti občanů.
Zvýšená úloha bude připadat národním výbo-
rům při zabezpečování plánovitého, komplexního
rozvoje krajů, okresů a obcí. Předním úkolem kraj-
ských národních výborů bude koordinovat rozvoj
hospodářství řízeného národními výbory s rozvojem
hospodářství řízeného přímo ministerstvy, zabez-
pečovat jednotu odvětvových a územních hledisek
v řízení a plánování rozvoje národního hospodář-
ství a kultury a napomáhat vyrovnávání ekonomické
úrovně mezi okresy. ONV se mají zúčastnit řízení
komplexního rozvoje krajů a budou zabezpečovat
komplexní rozvoj okresů.
Úlohu národních výborů při řízení hospodářské
a kulturní výstavby upravují §§ 7-9, úlohu národ-
ních výborů jednotlivých stupňů vymezuje § 15.
Podle návrhu zákona se prohlubuje uplatňo-
vání demokratického centralismu při řízení, pláno-
vání a financování rozvoje hospodářství a kultury
ve správě národních výborů i v ostatní jejich čin-
nosti. Činnost národních výborů je řízena vládou,
státním plánem rozvoje národního hospodářství a
státním rozpočtem přímo. Zároveň se stanoví hlavní
zásady pro řídící činnost ústředních orgánů ve
vztahu k národním výborům i mezi národními vý-
bory jednotlivých stupňů. Tyto otázky upravují
§§ 16-20 návrhu zákona.
Významné změny přináší návrh zákona i v ob-
lasti forem a metod činnosti národních výborů.
Rostoucí účast lidových mas v řízení společnosti
a státu vyžaduje jednotu státní moci a správy, jed-
notu usnášení a prováděni. Vzhledem k tomu se ve
výstavbě národních výborů a v jejich činnosti pro-
hlubuje socialistická demokracie podle zásady, že
řízení hospodářské a kulturní výstavby v územním
obvodu národního výboru náleží jeho plně kolek-
tivním voleným orgánům - plenárnímu zasedání,
radě a komisím (§ 3 odst. 2 a § 21).
Zvyšuje se úloha plenárního zasedání národní-
ho výboru jako sboru všech poslanců, který za nej-
širší a soustavné účasti pracujících vyvíjí a orga-
nizuje svou činnost tak, aby měl rozhodující posta-
vení v řešení a zabezpečování úkolů rozvoje hos-
podářství a kultury, jakož i ve výkonu ostatních
záležitostí spadajících do působností národního vý-
boru. V tomto směru se také rozšiřuje okruh otá-
zek, jejichž rozhodování je vyhrazeno plenárnímu
zasedání (např. stanovení politicko-hospodářských
směrnic pro sestavení plánu a rozpočtu, zřizování
hospodářských a rozpočtových organizací atd. -
§ 22).
Rozšiřují se funkce rad národních výborů, kte-
ré mají zabezpečovat a organizovat plnění úkolů
národního výboru na všech úsecích hospodářské,
kulturní a ostatní společenské činnosti podle směr-
nic národního výboru i národních výborů vyšších
stupňů, jejich rad a vlády. Těžiště činnosti rad ná-
rodních výborů má spočívat v živé masově organi-
zátorské a výchovné práci (§ 25).
K podstatným změnám dochází v postavení a
úloze komisí národního výboru, které se mají stát
iniciativními, výkonnými a kontrolními orgány ná-
rodního výboru vybavenými rozhodovací pravomocí
k řízení úseků, pro něž byly ustaveny. Zvlášť velký
význam komisí vystupuje do popředí i vzhledem
k tomu, že v nich budou spolu s poslanci pracovat
i další občané a že se tak komise budou vyvíjet
v nejúčinnější formu zapojování pracujících do čin-
nosti národních výborů, do řešení a zabezpečování
jejich úkolů v hospodářské a kulturní výstavbě
(§§ 31-36).
Pokud jde o postavení odborů národního vý-
boru, návrh zákona vychází z toho, že při plném
uplatnění rozhodující úlohy kolektivních volených
orgánů zůstanou důležitým pomocníkem volených
orgánů národního výboru při plnění úkolů hospo-
dářské a kulturní výstavby, při kontrole a při vy-
řizování správních záležitostí. Odbory budou plnit
úkoly, které jim plenární zasedání, rada a přísluš-
ná komise národního výboru uloží, a dále ty úkoly,
které pro odbory vyplynou ze směrnic a pokynů
ministerstev (ústředních orgánů), popřípadě ve-
doucích odborů národních výborů vyšších stupňů
(§§ 42-43).
Návrh zákona obsahuje dále upřesnění některých
ustanovení dosavadního zákona o národních výbo-
rech, která se v praxi v podstatě osvědčila.
Provedením zákona nebudou zvýšeny nároky
na státní rozpočet, naopak lze očekávat, že bude
dosaženo rozpočtových úspor.
V Praze dne 5. května 1960
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
KNT 1 - 3289-60