Národní shromáždění Republiky československé 1960
II. volební období
394
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1980
o národních výborech
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl l
Postavení národních výborů a jejich úloha
v rozvoji socialistické společnosti
§ 1
(1) Národní výbory - nejširší organizace pra-
cujících - jsou orgány státní moci a správy v kra-
jích, v okresech a v obcích.
(2) Národní výbory jsou výrazem svazku děl-
níků, rolníků a inteligence v čele s dělnickou tří-
dou. Veškerou svou činností tento svazek neustále
upevňují a prohlubují.
§ 2
Národní výbory jsou složeny z poslanců, kteří
jsou lidem voleni, lidu odpovědni a mohou být
z rozhodnutí svých voličů kdykoliv odvoláni.
§ 3
(1) Národní výbory organizují pod vedením Ko-
munistické strany Československa hospodářskou a
kulturní výstavbu na svém území a jsou předními
strážci socialistických vymožeností lidu. Veškerá
jejich činnost směřuje k všestrannému rozvoji vy-
spělé socialistické společnosti.
2
[2) Otázky hospodářské a kulturní výstavby řeší
a přijatá opatření provádějí za nejširší účasti pra-
cujících kolektivní volené orgány - plenární za-
sedání, rada a komise národního výboru. Tyto ko-
mise jsou významným nástrojem k rozšiřování účas-
ti pracujících na přímém řízení hospodářství a kul-
tury a rozhodují v nich poslanci spolu s dalšími
občany.
§ 4
Národní výbory vytvářejí soustavně podmínky,
aby pracující se v co největším počtu tvořivě po-
díleli na neustálém rozvoji společnosti, v masovém
měřítku uplatňovali svou iniciativu a aktivitu, zís-
kávali stále bohatší zkušenosti v řízení státu a vy-
růstali v uvědomělé organizátory socialistické vý-
stavby. Tím národní výbory nejen znásobují své
síly, ale plní i významné poslání v komunistické
výchově pracujících.
§ 5
Národní výbory úzce spolupracují s dobrovol-
nými společenskými organizacemi, zejména s Re-
volučním odborovým hnutím a s Československým
svazem mládeže. Spolu s nimi organizují pracující
k řešení a provádění hospodářských a kulturně po-
litických úkolů, rozvíjejí socialistické soutěžení a
výchovu pracujících a upevňují vztahy soudružské
spolupráce.
§6
(1) Národní výbory jsou pod stálou kontrolou
pracujícího lidu, jsou mu plně odpovědny a pravi-
delně mu skládají účty ze své činnosti.
(2) Kritiku, připomínky, stížnosti, návrhy a
podněty přijímají národní výbory s plnou pozor-
ností a s vědomím, že jsou v nich vyjádřeny bohaté
zkušenosti pracujícího lidu z praxe socialistické
výstavby.
§ 7
Národní výbory spojují ve své činnosti plnění
úkolů celostátních s uspokojováním zvláštních po-
třeb svého území, řídíce se zásadou, že zájmy všeho
lidu jsou nadřazeny zájmům dílčím a místním.
§ 8
(M Národní výbory zabezpečují na základě
státního plánu rozvoje národního hospodářství a
státního rozpočtu komplexní rozvoj hospodářství
a kultury krajů, okresů, měst a vesnic.
(2) Národní výbory řídí a odpovídají za spole-
čensky důležitá odvětví hospodářství a kultury,
především za výrobu zemědělskou, stavební a míst-
ního průmyslu, za bytovou a občanskou výstavbu,
za silniční dopravu, za vodní hospodářství, za zdra-
votnické, sociální, komunální a jiné služby, za roz-
3
voj školství a kultury. Stálým rozvíjením těchto
úseků významně ovlivňují tempo rozvoje celého ná-
rodního hospodářství a podílejí se na zvyšování
hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva.
(3) Národní výbory spolupracují při plánování
a zabezpečování rozvoje hospodářství řízeného pří-
mo ministerstvy a dbají o soulad činnosti a rozvoje
všech odvětví národního hospodářství na svém
území. Podílejí se na rozmisťování výrobních sil,
mobilizují zdroje a rezervy k plnění plánu v celém
národním hospodářství, dbají o vytváření účelných
a hospodárných vztahů mezi výrobou, odbytem, zá-
sobováním a dopravou, o účinnou spolupráci pod-
niků a organizací na svém území 1 o hospodárné
využívání prostředků vynakládaných na socialistic-
kou výstavbu.
§ 9
(1) Národní výbory řídí a plně odpovídají ze-
jména za neustálý rozvoj
zemědělské výroby; organizují rozvoj socialistic-
ké velkovýroby, pečují o upevňování jednotných
zemědělských družstev a státních statků, o zavá-
dění nejnovějších poznatků vědy a techniky do ze-
mědělské výroby, o zvyšování úrodnosti půdy a
ochranu zemědělského půdního fondu; plánují a
organizují výkup zemědělských výrobků a odpoví-
dají za splnění plánu výkupu;
stavební výroby, která je jim podřízena, a vý-
roby některých stavebních hmot; zajišťují bytovou
a občanskou výstavbu, pečují o údržbu bytového
fondu, jeho plné využití a spravedlivé přidělování
bytů; řídí výstavbu obcí a dbají o stálé zlepšování
jejich vzhledu;
průmyslové výroby místního významu, služeb,
oprav a údržby pro obyvatelstvo; zabezpečují záso-
bování obyvatelstva uhlím;
zásobování národního hospodářství i obyvatel-
stva vodou,
veřejné osobní i nákladní silniční dopravy a
její účelné uspořádání, spravují silniční síť a znač-
nou část autoopravárenství;
veřejného stravování; zabezpečují soulad čin-
nosti všech zařízení veřejného stravování;
školství, kultury a vzdělání lidu; zajišťují těsné
spojení školy se životem a ve spolupráci s dobro-
volnými společenskými organizacemi pečují o roz-
víjení kulturní a osvětové činnosti zaměřené k ší-
ření vědeckého světového názoru, k zvyšování vše-
stranného vzdělání pracujících a k výchově umě-
ním, podporují lidovou uměleckou tvořivost a vy-
tvářejí podmínky pro bohatý kulturní a společen-
ský život pracujících;
preventivní a léčebné zdravotní péče o obyva-
telstvo a sociálního zabezpečení pracujících.
4
(2) K účinnému plnění těchto úkolů národní
výbory
spravují hospodářské organizace, školská, kul-
turní, osvětová, zdravotní, sociální a jiná zařízení,
projektové a jiné ústavy a podle potřeby zřizují
další takové organizace, k zabezpečení jejich úkolů
svěřují jim do správy části národního majetku,
jmenují a odvolávají jejich vedoucí pracovníky a
řídí jejich činnost;
hospodaří podle vlastního plánu a rozpočtu po-
třebnými investičními a dalšími materiálními a fi-
nančními prostředky a stanoví počty pracovníků;
zabezpečují školení odborných pracovníků
včetně středních odborných kádrů a pečují o další
odborný i politický růst všech pracovníků;
rozvíjejí ve spolupráci s orgány Revolučního
odborového hnutí a jednotných zemědělských druž-
stev socialistické soutěžení pracujících a organi-
zují dobrovolné pracovní brigády a svépomocně
akce občanů.
(3) Národní výbory
dozírají na plynulé zásobování obyvatelstva
všemi druhy zboží, rozmisťují obchodní prodejny
a podle potřeb obyvatelstva jejich sít zdokonalují,
pečují o zvýšení kulturnosti prodeje a o rozvíjení
jeho pokrokových forem;
pečují o zvelebení přírody a ochranu půdy, lesů,
ovzduší a vodních toků a vytvářejí tak stále bo-
hatší zdroj blahobytu lidu i vhodné prostředí pro
zdraví a odpočinek pracujících;
zabezpečují občanům, zvláště mládeži vychá-
zející ze škol, právo na práci;
vytvářejí podmínky pro rozvoj tělesné výchovy
a sportu;
všestranně přispívají k upevňování obrany-
schopnosti země.
§ 10
Národní výbory mají právo sledovat činnost
státních orgánů a hospodářských organizací na
svém území, hodnotit, jak plní úkoly, upozorňovat
je na nedostatky v jejich činnosti a požadovat je-
jich odstranění; pomáhají jim při plnění úkolů.
Hospodářské organizace řízené ústředními orgány
jsou povinny spolupracovat s národními výbory a
plnit úkoly nutně k zabezpečení plánovitého roz-
voje krajů, okresů a obcí.
§ 11
(1) Národní výbory dbají, aby byly plněny zá-
kony, chrání socialistické vymoženosti pracujícího
lidu, socialistické vlastnictví, práva a oprávněné
zájmy občanů a socialistických organizací, zabez-
pečují veřejný pořádek a dodržování pravidel so-
5
cialistického soužití. K tomu vedou ve spolupráci
s dobrovolnými společenskými organizacemi vše-
chny občany.
(2) Národní výbory podle ustanovení zvláštních
zákonů volí a odvolávají soudce a soudce z lidu.
Hodnotí, jak soudy v jejich obvodu plní své úkoly,
a pomáhají jim.
§ 12
Národní výbory jsou oprávněny vydávat obec-
ně závazná nařízení, pokud je jich třeba k plnění
jejich úkolů. Tato nařízení nesmějí být v rozporu
se zákony a jinými právními předpisy.
Oddíl 2
Soustava národních výborů. Úloha národních
výborů jednotlivých stupňů v řízení
hospodářského a kulturního rozvoje země
§ 13
(1) Soustava národních výborů, způsob jejich
řízení a činnosti a výstavba jejich orgánů spočívá
na zásadě demokratického centralismu, v němž se
ústřední řízení hospodářské a kulturní výstavby
společnosti účelně spojuje s širokou pravomocí a
odpovědností národních výborů všech stupňů, za
současného uplatnění tvůrčí iniciativy a aktivní
účasti pracujících.
(2) Soustavu národních výborů tvoří krajské
národní výbory, okresní národní výbory a v obcích
městské a místní národní výbory.
(3) Městské národní výbory působí ve městech,
která jsou sídly krajů a okresů, a v ostatních vel-
kých obcích městského charakteru, které určí
krajský národní výbor.
(4) Městské národní výbory v Bratislavě,
v Brně, v Ostravě a v Plzni mají postavení okres-
ního národního výboru. V obvodech těchto měst
působí obvodní národní výbory.
(5) V hlavním městě Praze je Národní výbor
hlavního města Prahy, který má postavení kraj-
ského národního výboru. V pražských obvodech
jsou obvodní národní výbory.
(6) Se souhlasem obyvatel může být rozhod-
nutím krajského národního výboru zřízen jeden
místní národní výbor i pro několik obcí.
§ 14
(1) Počet poslanců národního výboru se sta-
noví se zřetelem na územní rozsah a počet obyva-
tel v obvodu národního výboru, jeho úkoly v roz-
voji hospodářství a kultury, jakož i se zřetelem na
to, aby národní výbor tvořil dělný, pracovní sbor.
(2) Do krajských národních výborů se voli
80-150 poslanců.
6
(3) Do okresních národních výborů se volí
v okresech do 135000 obyvatel 60 až 90 poslanců
a v okresech nad 135000 obyvatel 90 až 120 po-
slanců.
(4) Do místních a městských národních výbo-
rů se volí
v obcích do 600 obyvatel 9 až 15 poslanců
v obcích od 600
do 1500 obyvatel... 15 až 25 poslanců
v obcích od 1500
do 5000 obyvatel... 25 až 35 poslanců
v obcích od 5000
do 10 000 obyvatel.. 35 až 45 poslanců
v obcích od 10000
do 20 000 obyvatel.. 45 až 70 poslanců
v obcích od 20 000
do 50000 obyvatel.. 70 až 100 poslanců
v obcích nad 50000
obyvatel......100 až 120 poslanců
(5) Do městských národních výborů v Brati-
slavě, v Brně, v Ostravě a v Plzni se volí jeden posla-
nec na 1000 obyvatel, nejvýše se však volí 150
poslanců. Do obvodních národních výborů v těchto
městech se volí tolik poslanců jako do místních
(městských] národních výborů.
(6) Do Národního výboru hlavního města Prahy
se volí 1 poslanec na 6500 obyvatel. Do obvodních
národních výborů v Praze se volí 1 poslanec na
1000 obyvatel, nejméně se však volí 50 a nejvýše
80 poslanců.
§ 15
(1) Úloha národních výborů jednotlivých stup-
ňů v hospodářské a kulturní výstavbě vychází
z těchto zásad:
1. Krajské národní výbory odpovídají za správ-
né stanovení a rovnoměrné plnění úkolů hospodář-
ské a kulturní výstavby řízené národními výbory.
Při plnění těchto úkolů vycházejí z jednoty celo-
státních a místních zájmů. Napomáhají k zabezpe-
čení celostátních úkolů na území kraje, organizují
využívání všech jeho zdrojů a rezerv, dbají o správ-
ně rozmístění hospodářství řízeného národními
výbory a iniciativně navrhují ústředním orgánům
řešení problémů rozvoje kraje. Řídí činnost okres-
ních národních výborů a vytvářejí předpoklady
pro to, aby všechny národní výbory na jejich území
mohly úspěšně plnit své úkoly v rozvoji hospodář-
ství a kultury. Přímo řídí hospodářské a rozpoč-
tové organizace krajského významu. Zabezpečují
jednotu odvětvových a územních hledisek v řízení
a plánování rozvoje národního hospodářství a kul-
tury.
7
2. Okresní národní výbory jsou v soustavě ná-
rodních výborů hlavním článkem řízení rozvoje
hospodářství a kultury. Odpovídají za správné sta-
novení úkolů hospodářské a kulturní výstavby ří-
zené okresními, městskými a místními národními
výbory a za rovnoměrné plnění těchto úkolů. Řídí
a pomáhají rozvíjet hospodářskou a kulturní čin-
nost městských a místních národních výborů a mají
rozhodující postavení v řízení rozvoje zemědělské
výroby, školství a kultury. Usměrňují výstavbu obcí
a zajišťují její vysokou hospodárnost. Přímo řídí ty
hospodářské, školské, sociální, zdravotní a jiné
organizace, které vyvíjejí činnost a uspokojuji po-
třeby pracujících převážně v rámci okresu. Účastní
se řízení komplexního rozvoje hospodářství na úze-
mí kraje a zabezpečují komplexní rozvoj okresu.
3. Místní a městské národní výbory, které jsou
nejblíže pracujícímu lidu, řídí nebo spravují pod-
niky a zařízení, která uspokojují potřeby obyvatel-
stva převážně na území obce. Mají zvlášť význam-
nou úlohu při prohlubování socialistické demokra-
cie a při zajišťování růstu hmotné a kulturní úrovně
obyvatelstva.
Místní a městské národní výbory zabezpečují
hlavně rozvoj zemědělské výroby, upevňování jed-
notných zemědělských družstev a výkup zeměděl-
ských výrobků. Při řešení otázek rozvoje zeměděl-
ství využívají aktivity a iniciativy všech občanů.
Místní a městské národní výbory rozvíjejí služby
a místní výrobu, zvláště ve městech a jiných vět-
ších obcích, do nichž má spád několik okolních
obcí; zřizují podniky poskytující služby a zajišťují
tak lepší uspokojování rostoucích potřeb obyvatel-
stva a postupné odstraňování rozdílu mezi městem
a venkovem. Odpovídají za celkovou bytovou poli-
tiku v obci. Spravuji školská, kulturní a jiná zaří-
zení a ve spolupráci se společenskými organizacemi
pečují o rozvoj vzdělání a bohatý kulturní život
pracujících. Vyřizují běžné záležitosti občanů.
(2) Úlohu Národního výboru hlavního města
Prahy a obvodních národních výborů v Praze vy-
mezí vláda s přihlédnutím k dvoustupňové sousta-
vě a k povaze úkolů národních výborů v hlavním
městě republiky.
§ 16
Národní výbor vyššího stupně usměrňuje a řídí
činnost národních výborů nižších stupňů a dbá při-
tom plně jejich pravomoci a odpovědnosti. Národní
výbor vyššího stupně těsně spolupracuje s národ-
ními výbory nižšího stupně při přípravě vlastních
opatření, seznamuje je s důležitými problémy poli-
tického, hospodářského a kulturního rozvoje, které
řeší vyšší orgány, a poskytuje jim účinnou pomoc
při plnění úkolů.
§ 17
Činnost národních výborů řídí a kontroluje
vláda.
8
§ 18
(1) Hlavním nástrojem řízení hospodářské a
kulturní výstavby je státní plán rozvoje národního
hospodářství a státní rozpočet. Na jejich základě
stanoví národní výbory pro svůj obvod plán hos-
podářské a kulturní výstavby a rozpočet za úseky
jimi řízené.
(2) Státní plán rozvoje národního hospodářství
a státní rozpočet stanoví směry, tempo a proporce
rozvoje hospodářství řízeného národními výbory a
hlavní úkoly v kulturní výstavbě.
Přitom státní plán stanoví jednotlivým kraj-
ským národním výborům takové základní úkoly,
které je nutné splnit k zabezpečení proporcionál-
ního rozvoje celého národního hospodářství. Objem
investičních i ostatních materiálových a finančních
prostředků a počty pracovníků se stanoví jednotli-
vým krajským národním výborům souhrnně za
všechna odvětví řízená národními výbory; v ne-
zbytné míře se stanoví všem nebo jen některým
krajům odděleně pro některá odvětví nebo jejich
části.
Obdobně postupuje národní výbor vyššího stup-
ně vůči národním výborům nižšího stupně a vůči
podnikům a organizacím, které řídí.
(3) Každý národní výbor vypracuje vlastní plán
a rozpočet, v němž stanoví - při dodržení ukaza-
telů státního plánu a rozpočtu - podrobněji pro-
porce a úkoly v rozvoji hospodářské a kulturní vý-
stavby jím řízené. Při vypracování a zajišťování
plánů a rozpočtů sleduje hledisko komplexního
rozvoje národního hospodářství na svém území a
podle pořadí naléhavosti potřeb a místních podmí-
nek samostatně rozhoduje o použití prostředků pro
investiční výstavbu i ostatních materiálových a fi-
nančních prostředků a pracovních sil. Usiluje při-
tom o nejvyšší hospodárnost.
(4) Vláda soustavně prověřuje, jak národní vý-
bory plní plánované úkoly, a hodnotí výsledky je-
jich činnosti. Činí opatření potřebná k řádnému
zajištění úkolů národních výborů. Obdobně postu-
puje i národní výbor vyššího stupně vůči národním
výborům nižšího stupně a vůči podnikům a za-
řízením, které jsou mu podřízeny.
§ 19
(1) Ministerstva (ústřední orgány) jsou povin-
na těsně spolupracovat především s krajskými ná-
rodními výbory při vypracování návrhu státního
plánu a státního rozpočtu a řešit s nimi závažné
problémy rozvoje hospodářství a kultury. Svou
činností vytvářejí podmínky k tomu, aby národní
výbory mohly plnit své úkoly, a poskytují jim vše-
strannou pomoc.
(2) Ministerstva (ústřední orgány) působící
v odvětvích spravovaných národními výbory v úzké
9
součinnosti s krajskými národními výbory zvláště
sledují, kontrolují a napomáhají plnění hlavních
úkolů plánů a rozpočtů, zabezpečují vysokou úro-
veň odborného vedení odvětví, uplatňují v nich nej-
novější poznatky vědy a techniky a vydávají směr-
nice v otázkách vyžadujících jednotnou celostátní
úpravu.
§ 20
Odporuje-li některé usnesení národního výboru
plánu nebo rozpočtu, zákonu, nařízení nebo usne-
sení vlády, usnesení národního výboru vyššího
stupně anebo usnesením nebo směrnicím ústřed-
ních orgánů státní správy, navazujícím na zákony,
nařízení nebo usnesení vlády, a nezjedná-li nápra-
vu národní výbor sám, národní výbor vyššího stup-
ně anebo vláda takové usnesení zruší. Rada národ-
ního výboru vyššího stupně může pozastavit výkon
takového usnesení; předloží pak věc neodkladně
svému národnímu výboru k rozhodnutí.
Oddíl 3
Činnost a výstavba národních výborů
§ 21
Řízení hospodářské a kulturní výstavby ve
svém územním obvodu uskutečňuje národní výbor
kolektivními orgány složenými z poslanců - ple-
nárním zasedáním, radou a komisemi národního
výboru. Plenárnímu zasedání národního výboru
přísluší vytvářet orgány národního výboru, hospo-
dářské a rozpočtové organizace, určovat směr Je-
jich činnosti a hlavní úkoly a kontrolovat jejich
plnění.
V plenárním zasedání, v radě a v komisích po-
slanci přímo řeší a zajišťují plnění úkolů národního
výboru. Zastupitelský sbor tak svými členy jedná,
usnáší se i vykonává svá rozhodnutí a rozhodnutí
vyšších orgánů.
Plenární zasedání národního výboru
§ 22
(1) Plenární zasedání národního výboru jsou
svolávána k věcnému projednání a vyřešení zásad-
ních otázek hospodářského a kulturního života kra-
je, okresu, města nebo vesnice.
(2) Národní výbor na svých plenárních zasedá-
ních zejména:
a) stanoví politickohospodářské směrnice pro vy-
pracování plánu a rozpočtu, schvaluje plány a
rozpočty, jimiž určuje úkoly podřízeným orga-
nizacím a národním výborům nižšího stupně,
a přiděluje prostředky k jejich plnění; projed-
nává pololetní a roční výsledky plnění plánu a
rozpočtu a schvaluje výsledky hospodaření
podřízených organizací a roční komplexní roz-
bory hospodaření, jakož i závěrečný účet ná-
rodního výboru;
10
b) řeší zásadní otázky souvisící s řízením a plá-
nováním komplexního rozvoje hospodářství na
svém území a se zabezpečováním úkolů v jed-
notlivých odvětvích hospodářství a kultury ří-
zených národními výbory,
c) zabezpečuje v podmínkách svého území stra-
nická a vládní usnesení;
d) zřizuje a ruší hospodářské a rozpočtové orga-
nizace v odvětvích řízených národními výbory;
e) řídí činnost své rady, komisí, odborů a národ-
ních výborů nižších stupňů; kontroluje, jak
plní svou úlohu organizátorů pracujících při
uskutečňování úkolů národních výborů a hod-
notí výsledky jejich práce.
(3) Národní výbor na svých plenárních zasedá-
ních
a) volí a odvolává předsedu národního výboru,
jeho náměstky, tajemníka a ostatní členy rady.
b) zřizuje komise, volí a odvolává jejich před-
sedy a ostatní Cleny.
c) zřizuje a ruší odbory národního výboru a usta-
novuje a zprošťuje jejich vedoucí,
d) volí a odvolává soudce a soudce z lidu podle
ustanovení zvláštních zákonů a projednává
zprávy o činnosti soudů ve svém obvodu.
(4) Národnímu výboru přísluší vydávat obecně
závazná nařízení. V nutných a neodkladných pří-
padech může vydat nařízení i rada národního vý-
boru; takové nařízení pozbude platnosti, neschvá-
lí-li je národní výbor v nejbližším plenárním zase-
dání.
§ 23
(1) Plenární zasedání národního výboru jsou
svolávána, kdykoliv je toho třeba k řešení důleži-
tých a zásadních otázek. Plenární zasedání kraj-
ských národních výborů jsou svolávána nejméně
čtyřikrát do roka, okresních a městských národ-
ních výborů nejméně šestkrát do roka a místních
národních výborů nejméně osmkrát do roka.
(2) Plenární zasedání národního výboru svo-
lává předseda národního výboru na podkladě usne-
sení rady. Požádá-li o to alespoň čtvrtina poslanců
nebo národní výbor vyššího stupně nebo jeho rada,
musí předseda svolat národní výbor k mimořád-
nému plenárnímu zasedání.
(3) Národní výbor se může usnášet, je-li pří-
tomna většina jeho poslanců; k platnosti usnesení
se vyžaduje většina hlasů přítomných poslanců.
§ 24
(1) Přípravu plenárního zasedání národního
výboru organizuje jeho rada v těsné spolupráci
s komisemi a s poslanci národního výboru a za
nejširší účasti pracujících. Návrhy důležitých usne-
11
sení národního výboru se předkládají zpravidla po
projednání s orgány národních výborů nižšího
stupně.
(2) Plenární zasedání národního výboru musí
být připraveno tak, aby na něm mohly být na pod-
kladě rozborů věcně projednány a řešeny otázky
hospodářského a kulturního života kraje, okresu
nebo obce. S předkládanými návrhy musí být po-
slanci včas seznámeni, aby měli možnost je vše-
stranně posoudit, uplatnit k nim připomínky, po-
případě vznést další návrhy.
(3) Plenární zasedání národního výboru je ve-
řejné. Rada uvědomuje občany o jeho konání a o na-
vrženém pořadu.
Rada národního výboru
§ 25
(1) Rada je výkonným orgánem národního vý-
boru. Zabezpečuje a organizuje plnění úkolů ná-
rodního výboru na všech úsecích hospodářské, kul-
turní a ostatní společenské činnosti podle směrnic
svého národního výboru, národních výborů vyšších
stupňů a jejich rad. Přísluší jí řešit všechny závaž-
nější otázky širšího dosahu, pokud nejsou vyhra-
zeny plenárnímu zasedání národního výboru.
(2) Rada národního výboru zejména:
a) organizuje vypracování a plnění plánu rozvoje
hospodářství a rozpočtu; přitom se soustřeďuje
na zabezpečení hlavních článků rozvoje hos-
podářství a kultury, na řešení důležitějších
otázek společných několika odvětvím a na ře-
šení otázek přesahujících svými hlavními sou-
vislostmi rámec jednoho odvětví;
koordinuje rozvoj hospodářství řízeného ná-
rodním výborem s rozvojem hospodářství ří-
zeného ministerstvy;
rozpracovává a zajišťuje úkoly, jež vyplývají
z usnesení národního výboru a rad národních
výborů vyšších stupňů;
projednává a řeší iniciativní návrhy komisí,
poslanců, odborů národního výboru a národ-
ních výborů nižších stupňů a jejich rad;
h) usměrňuje a koordinuje činnost komisí a řídí
činnost odborů národního výboru;
zabezpečuje řízení hospodářských a rozpoč-
tových organizací řízených příslušným národ-
ním výborem a jmenuje a odvolává jejich ve-
doucí;
c) usměrňuje a řídí činnost rad národních vý-
borů nižších stupňů a poskytuje jim účinnou
pomoc při plnění úkolů, především při zabez-
pečování proporcionálního rozvoje hospodář-
ství, při uplatňování progresivních způsobů
hospodaření a zdokonalování metod řízení
organizací;
5
12
d) organizuje soustavnou kontrolu plnění stra-
nických a vládních usnesení, usnesení národ-
ního výboru i svých vlastních a účinnosti opa-
tření přijatých k zabezpečení úkolů plánu a
rozpočtu;
dbá o včasné a správné vyřizování stížností
a podnětů pracujících.
(3) Rada národního výboru používá při zabez-
pečování úkolů nejrůznějších forem masové orga-
nizátorské a výchovné činnosti. Svolává porady nej-
lepších pracovníků a novátorů, technickoekono-
mické konference, pořádá diskuse k důležitým
otázkám a radí se se společenskými organizacemi
při přípravě závažných opatření národního vý-
boru. Za součinnosti poslanců a opírajíc se o ini-
ciativu občanů organizuje vytváření uličních a
osadních výborů a výborů žen a usměrňuje jejich
činnost.
§ 26
Rada rozhoduje vždy ve sboru, schází se ke
schůzím podle potřeby, nejméně však jednou za
14 dnů. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů.
§ 27
(1) Radu tvoří předseda národního výboru, jeho
náměstkové, tajemník a ostatní členové rady.
(2) Rada krajského národního výboru a Národ-
ního výboru hlavního města Prahy má patnáct až
osmnáct členů.
(3 ) Rada okresního národního výboru, měst-
ského národního výboru v Bratislavě, v Ostravě,
v Brně a v Plzni a obvodního národního výboru
v Praze má dvanáct až patnáct členů.
(4) Rada městského, místního nebo obvodního
národního výboru má v městech (v obcích, měst-
ských obvodech] s počtem
nad 20 000 obyvatel 12-15 členů
od 10 000 do 20 000 obyvatel.. 11-14 členů
od 5000 do 10 000 obyvatel... 10-13 členů
od 1500 do 5000 obyvatel.... 9-11 členů
od 600 do 1500 obyvatel.... 7-9 členů
do 600 obyvatel ....... 5-7 členů
(5) Se souhlasem rady národního výboru vyš
šího stupně může být počet členů rady podle sku-
tečné potřeby zvýšen; ke zvýšení počtu členů rady
krajského národního výboru je třeba souhlasu
vlády.
§ 28
(1) Radu zvolí národní výbor na celé volební
období.
(2 )Rada je podřízena a odpovědna svému ná-
rodnímu výboru. Předkládá mu pravidelně zprávy
o své činnosti.
13
(3) Národní výbor může svou radu i její jed-
notlivé Cleny kdykoliv odvolat.
(4) Rada setrvává ve své funkci i po uplynuti
volebního období, dokud si nově zvolený národní
výbor nezvolí radu.
§ 29
(M Rada národního výboru vyššího stupně
usměrňuje a řídí činnost rad národních výborů niž-
ších stupňů a pomáhá jim při plnění úkolů.
[2] Rada národního výboru může zrušit usne-
sení rady národního výboru nižšího stupně za pod-
mínek stanovených v § 20.
(3) Rady národních výborů jsou ve své činnosti
podřízeny vládě.
§ 30
(1) Předseda národního výboru zastupuje ná-
rodní výbor navenek. Zajišťuje řádnou činnost rady,
zejména svolává a řídí její schůze a zabezpečuje
plnění jejích usnesení. Předseda národního výboru
podpisuje spolu s tajemníkem nařízení a jiná usne-
sení národního výboru a jeho rady.
[2] Náměstkové zastupují předsedu a jako čle-
nové rady odpovídají za svěřené úseky. Rada ná-
rodního výboru může pověřit zastupováním před-
sedy v jednotlivých případech i jiného svého člena.
Komise národního výboru
§ 31
Komise jsou iniciativními, výkonnými a kontrol-
ními orgány národního výboru, vybavenými roz-
hodovací pravomocí k řízení úseků, pro něž byly
ustaveny.
Komise jsou výraznou formou přímé účasti
pracujících v řešení a plnění úkolů hospodářské a
kulturní výstavby, vypracovávání a zabezpečování
plánu a rozpočtu národního výboru, zajišťování
operativního řízení podniků, kulturních, zdravot-
ních, sociálních a jiných zařízení.
§ 32
(1) Komise národního výboru zejména:
a) řeší problémy v souvislosti s vypracováváním
a plněním úkolů plánu a rozpočtu, usnesení ná-
rodního výboru a jeho rady;
b) podílejí se na vypracování a posuzování
všech návrhů předkládaných plenárnímu zase-
dání národního výboru; iniciativně předklá-
dají vlastní návrhy radě a plenárnímu zase-
dání národního výboru;
c) kontrolují, jak jsou plněna stranická a vládní
usnesení, usnesení národního výboru a jeho
rady na úseku činnosti, pro který byla komise
ustavena; činí opatření k odstranění zjištěných
nedostatků;