14
8,000.000 Kčs. Zvýšené náklady pro rok 1960
v oboru působnosti ministerstva národní
obrany činí 2,700.000 Kčs. V oboru působnosti
ministerstva vnitra bude celková částka
2,000.000 Kčs pro rok 1960 kryta v rámci
úspor, které vyplynou ze změn územní or-
ganisace. Uvedené zvýšené náklady jsou před-
běžné; bude je možno upřesnit po schválení
připravované úpravy platového systému vo-
jáků.
Zvláštní část
K dílu I
Vojenskou přísahou se voják slavnostně
zavazuje k povinnostem při obraně státu, vy-
plývajícím pro něho z ústavy, zákonů, vo-
jenských řádů a rozkazů. Dále pak slavnostně
vyjadřuje věrnost svému lidu a odhodlání
bránit svou vlast a socialistický společenský
řád.
K dílu II
Vojenské hodnosti nebyly dosud upraveny
zákonem, ačkoliv zakládají řadu práv a po-
vinností. Vojenské hodnosti důstojníků a ge-
nerálů zůstávají nezměněny s výjimkou ná-
zvu "generál armády", který se z důvodů
čistoty jazyka mění na "armádní generál".
Z hodností mužstva se hodnost svobodníka
zařazuje jako první stupeň hodností pod-
důstojníků. Z hodností poddůstojníků převá-
dějí se hodnost rotný a hodnost staršina
(změněná na rotmistr) do nově zaváděných
hodností praporčíků. Do poddůstojnických
hodností budou povyšováni vojáci v základní
službě. Přitom bude umožněno, aby nejlepší
poddůstojníci mohli být ještě v základní služ-
bě po složení kvalifikačních zkoušek jmeno-
váni do hodnosti rotného. Pro praporčíky
z povolání budou vyhrazeny hodnosti rotný
až nadpraporčík.
V zákoně je třeba stanovit, že do všech
hodnosti mohou být jmenováni a povýšeni
pouze vojáci bezvýhradně oddaní pracujícímu
lidu a socialistickému zřízení, kteří splňují
předepsané morálně politické a odborné po-
žadavky. Podrobnější úprava povyšování se
vyhrazuje prováděcím předpisům.
V kádrové praxi nelze vyloučit případy,
kdy je třeba odejmout hodnost vojákovi, jenž
se dopustil takového jednání, které je v roz-
poru s morálně politickými požadavky klade-
nými na příslušníky velitelského sboru
ozbrojených sil, přičemž podle dosavadní zá-
konné úpravy nemohlo být toto opatření uči-
něno v případě, že nedošlo k trestnému činu
(§ 4 zák. č. 85/1950 Sb. ). Ze zákona (§ 6)
vyplyne jednak povinnost odejmout hodnost
a jednak možnost odejmout hodnost podle
stupně intensity zavrženíhodného jednání.
Bude na místě, aby odnětí hodnosti vzhledem
k závažnosti věci navrhovaly komise zřízené
příslušným ministrem.
Propůjčování vyšších vojenských hodností
(§ 7) je převzato ze zákona č. 199/1949 Sb.
pro ty případy, kdy toho vyžaduje funkce
nebo služební úkol, jimiž byli vojáci dočasně
pověřeni. Ustanovení o propůjčování vyšších
hodností dává možnost propůjčit hodnost
vojákům tehdy, budou-li pověřeni zvláštními
úkoly nebo funkcemi v oboru vojenské sprá-
vy. Z vojáků v záloze přicházejí v úvahu
zejména členové učitelských sborů vojenských
škol. Jinak má toto ustanovení i nadále umož-
nit propůjčování vyšších vojenských hodností
vojákům, majícím poslání zpravidla mimo
hranice státu.
K dílu III
Zákon stanoví povinnost vojáků v činné
službě nosit vojenský stejnokroj, odznaky,
jakož i jinou předepsanou výstroj a obsahuje
potřebná zmocnění pro vydání prováděcích
předpisů.
K dílu IV
Tento díl zákona stanoví základní hlediska,
z nichž se vychází v kádrové práci při výběru
a ustanovování vojáků do funkcí, a stanoví,
které orgány jsou k tomu příslušné. Odkazem
na zvláštní předpisy při ustanovování vojáků
do funkcí (§ 10 odst. 2) se respektují usta-
novení zákonů o prokuratuře a o organisaci
soudů.
K dílu V
V zájmu neustálé bojové pohotovosti ozbro-
jených sil a nutnosti provádění výcviku vojsk
za každých podmínek a v kterékoliv době je
třeba v zákoně vyjádřit zásadu, že obecné
předpisy o úpravě pracovních podmínek za-
městnanců se na vojáky v činné službě ne-
vztahují; zejména se na ně nevztahují před-
pisy o práci přes čas, o práci noční a o práci
ve dnech pracovního klidu (§ 11). Tím budou
vytvořeny zákonné předpoklady k upevnění
bojeschopnosti ozbrojených sil. Současně je
nutno vojákům zabazpečit úměrně k délce
doby zaměstnání a k obtížnosti výkonu služ-
by možnost řádného odpočinku a umožnit jim
plnění běžných občanských povinností. Pokud
jde o dovolenou (§ 12), tu je na místě, aby
byla i u vojáků uzákoněna v určité výměře.
Každý náš pracující má právo na dovolenou
a z tohoto hlediska je nutno se dívat i na
vojáky plnící svou brannou povinnost. Výměra
dovolené vojáků z povolání a v další službě
je shodná s dosavadním stavem a odpovídá
zvýšeným nárokům na jejich fysické i du-
ševní vypětí. Nižší výměra dovolené vojáků
15
základní služby je dána krátkodobostí jejich
činné služby. Je řešena tak, aby i při jejím
případném prodloužení byla úměrná k délce
řádné dovolené v pracovním poměru, která
by jinak vojákovi základní služby vzhledem
k jeho věku v občanském zaměstnání příslu-
šela. Vyšší výměra dovolené u vojáků zá-
kladní služby, i když by byla plně odůvod-
něná, není vzhledem k časově omezenému
trvání základní služby nezbytná a se zřete-
lem k početnímu stavu jednotek a zejména
k zajištění jejich bojesohopnosti a pohotovosti
možná.
Kromě řádné dovolené je pamatováno po-
dobně jako v pracovním poměru i na přípa-
dy, kdy ze závažných důvodů je třeba poskyt-
nout krátkou (zvláštní) dovolenou (např.
úmrtí v rodině, sňatek apod. ). Dovolenou bez
nároku na peněžní náležitosti lze poskytnout
např. k dokončení studia, vojákyním z povo-
lání po vyčerpání mateřské dovolené apod.
K dílu VI
Dosavadní úprava vojenského kázeňského
práva, řešená zákonem č. 85/1950 Sb., je ne-
dostatečná. Obsahuje pouhé zmocnění pro
vydání kázeňského řádu a dala již jen roz-
šíření vojenské kázeňské pravomoci na od-
vedence a vojáky v záloze Hmotné a formální
předpisy jsou v současná době upraveny pou-
ze kázeňským řádem. V zákoně je třeba vy-
mezit hlavní zásady, kdy mohou být vojákům
v činné službě ukládány tresty odnětí svo-
body, kdy může být voják vzat ke kázeňské
odpovědnosti, a stanovit hlavní zásady ká-
zeňského řízení.
V návrhu zákona (§ 13) je velitelům sta-
novena povinnost vychovávat své podřízené
k uvědomělé vojenské kázni, zdůvodněna vo-
jenská kázeňská pravomoc a vyjádřen její
obsah. Návrh vychází z toho, za touto pra-
vomocí disponují pouze vojáci v činné služ-
bě. Okruh osob, podléhajících vojenské ká-
zeňské pravomoci (§ 14), je upraven v sou-
ladu s trestním zákonem a trestním řádem.
V § 16 je obsažena definice kázeňského
přestupku.
V ustanovení § 17 jsou stanoveny druhy
kázeňských trestů. Jednotlivé pořádkové
tresty (nepovolení vycházky aj. ) nejsou v ná-
vrhu stanoveny. Budou určeny kázeňským
řádem, který vydá president republiky.
Dále jsou v tomto dílu vyjádřeny zásady
pro ukládání kázeňských trestů a stanoveny
okolnosti, ke kterým je nutno přihlédnout při
úvaze o výši trestu (§ 18) a o podmíněném
odkladu jeho výkonu (§ 19). Mezi hlavní zá-
sady kázeňského řízení a pravidla pro uklá-
dání trestů patří zásada, aby před uložením
trestu vyslechl velitel obviněného a jeho ob-
hajobu, přihlédl k názorům nejbližších ve-
litelů provinivšího se vojáka a aby nerozho-
doval neuváženě. Zavedením podmíněného od-
kladu trestu se jednak zvýší výchovný vliv
trestu, jednak se sníží počet vojáků, kteří se
za výkonu trestu vězení nepodílejí na vý-
cviku, a odstraní se někdy přílišná tvrdost
trestu.
Ustanovením § 20 je dána možnost odvo-
lání proti uloženému trestu, zejména v pří-
padě, má-li potrestaný za to, že kázeňský
přestupek nespáchal, a tehdy, porušil-li ve-
litel při uložení trestu odnětí svobody zákon-
ná ustanovení. Přihlíží se k tomu, že v trest-
ním řízení každý náš občan má právo od-
volání, byť se dopustil sebe těžšího trestního
činu. V praxi není možno zcela vyloučit pří-
pady nesprávného potrestání, které nepříz-
nivě ovlivňují morálně politický stav jednot-
ky a narušují vzájemné vztahy velitelů a vo-
jáků. Nebyla-li by v tomto případě dána
možnost odvolání, minul by se trest vý-
chovným účinkem a došlo by k vážnému na-
rušení autority velitele, který trest uložil.
Podrobnější úpravu vojenského kázeňské-
ho práva vyhrazuje zákon kázeňskému řádu,
k jehož vydání bude zmocněn opět president
republiky.
Ustanovení zvláštních předpisů o kázeň-
ském vyřízení přestupků (§ 4 zákona č. 102/
1953 Sb., kterým se mění a doplňují některá
ustanovení trestního práva správního) a
o kázeňském vyřízení trestných činů vojen-
ských (§ 305 trestního zákona) se touto úpra-
vou vojenského kázeňského práva nemění.
K dílu VII
Pojem služby vojáků z povolání je vyme-
zen v § 25 odst. 1 branného zákona. Na něj
navazuje § 24 tohoto zákona, kde se stanoví,
že do služebního poměru vojáků z povolání
jsou přijímáni vojáci na vlastní žádost po
vykonání základní (náhradní) služby. Otázku
další služby a povinnosti k další službě řeší
§ 37 branného zákona. V zákoně je třeba
vymezit kdy se ve služebním poměru vojáka
z povolání plní povinnost k další službě podle
branného zákona.
Stať o vojácích z povolání zahrnuje ta
ustanovení o služebním poměru vojáků z po-
volání, jež jsou pro ně specifická a jež sou-
visí se vznikem a zánikem jejich služebního
poměru a otázkami průběhu jejich služby,
tj. se zaměstnaneckou stránkou jejich slu-
žebního poměru. Návrh vychází z potřeb
ozbrojených sil a přihlíží rovněž k zájmům
vojáků z povolání. Tak je tomu např. při sta-
16
novení důvodů propuštění ze služebního po-
měru (§ 26) a při řešení otázek umisťování
vojáků po přelezení do zálohy před dosažením
věku 55 let, jejich převádění nebo dočasného
přidělování k jiným organisacím a přemisťo-
vání uvnitř ozbrojených sil. Dále se navrhuje
stanovit v zákoně (§ 28) povinnost vojáků
z povolání vykonávat službu v místě a ve
funkci podle potřeb ozbrojených sil, vyko-
návat ji podle nejlepších schopností, jakož
i zvyšovat politické a odborně vojenské zna-
losti a povinnost vyžadovat souhlas ke stu-
diu na školách mimo ozbrojené sily a ke ko-
nání výdělečných prací.
Podle § 25 branného zákona není přípustné
propuštění vojáka z povolání v době, kdy bylo
nařízeno některé z mimořádných opatření
(mobilisace apod. ) nebo výjimečné vojenské
cvičení. V navrhované úpravě propuštění vo-
jáka z povolání na vlastní žádost (§ 26 odst.
1) je toto závažné ustanovení branného zá-
kona výslovně respektováno.
Propuštění vojáků z povolání ze služeb-
ního poměru podle § 26 odst. 2 písm. a) je
vázáno na přiznání výsluhového důchodu
tehdy, jestliže vzhledem k svému věku a
snížené fysické způsobilosti nemohou již
úspěšně konat zastávanou funkci a není pro
ně jiného přiměřeného zařazení. V těchto
případech se vychází ze skutečnosti, že vo-
ják z povolání je propouštěn nikoliv pro za-
viněné nedostatky, nýbrž pouze z důvodů
zájmu obrany státu. Bude přitom na místě,
aby tito vojáci z povolání nebyli propouštěni
z tohoto důvodu již ve věku, kdy dosud ne-
splňují podmínky pro přiznání výsluhového
důchodu.
K dílu VIII
Ustanoveními o vojenských soudružských
soudech mají být uzákoněny hlavní zásady
této důležité instituce, zejména zásada voli-
telnosti, a obecně vymezeny druhy pokles-
ků, které budou jimi projednávány. Činnost
těchto soudů bude řízena ministerstvem ná-
rodní obrany a ministerstvem vnitra, která
těž stanoví podrobnější úpravu.
K dílu IX
Navrhuje se, aby ustanovení zákona pla-
tila též pro příslušníky bezpečnostních sbo-
rů, vzhledem k tomu, aby v zásadních práv-
ních otázkách služebního poměru nebylo
neodůvodněných rozdílů mezi příslušníky
vojsk a příslušníky Státní bezpečnosti a Ve-
řejné bezpečnosti. Není však možně vztaho-
vat na příslušníky bezpečnostních sborů vše-
chna ustanovení navrženého zákona. Je nut-
no stanovit nezbytné odchylky, vyplývající
z odlišnosti služby příslušníků bezpečnost-
ních sborů oproti službě vojenské.
K dílu X
V přechodném ustanovení § 36 jsou upra-
veny otázky souvisící se zrušením služeb-
ního poměru poddůstojníků z povolání a je-
jich přijetím za praporčíky z povolání. Za
praporčíky z povolání budou přijati všichni
dosavadní poddůstojníci z povolání, kteří
o přijetí ve stanovené lhůtě požádají, pokud
vyhoví stanoveným podmínkám. Ostatní pod-
důstojnici z povolání zůstanou v další službě
zásadně až do splnění jimi převzatého zá-
vazku k této službě.
Vzhledem k zavedení hodnostní skupiny
praporčíků je třeba upravit rozsah a pod-
mínky povinnosti vykonávat vojenská cvi-
čení praporčíků v záloze. U ostatních vojáků
v záloze jsou vojenská cvičení upravena v §
39 branného zákona. Úhrnná doba vojenských
cvičení praporčíků v záloze se stanoví (§ 38)
shodně s úhrnnou dobou vojenských cvičení
důstojníků v záloze, tj. na 20 týdnů. Usta-
novením § 38 se tak doplňují ustanovení
branného zákona o vojenských cvičeních.
Se zřetelem k požadavku přehlednosti
právního řádu je uveden v ustanovení § 39
jmenovitý výčet všech předpisů, které po-
zbývají platnosti. Odchylná účinnost § 4 zá-
kona obsažená v §§ 39 a 40 je zdůvodněna
nutností vytvořit v ozbrojených silách vše-
chny potřebné předpoklady pro zavedení
nových vojenských hodností.
V Praze dne 7. prosince 1959
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr národní obrany:
generál armády Lomský v. r.
KNT 1 - 3448-09