Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
364
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1959
o některých služebních poměrech vojáků
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Občané Československé republiky konají
vojenskou službu v ozbrojených silách bu-
dovaných k obraně svobody a nezávislosti
státu a socialistického zřízení. Účelem zá-
kona je upravit služební poměry vojáků v sou-
ladu se současným stavem výstavby ozbro-
jených sil, vytvořit předpoklady pro další
zlepšování výkonu služby v ozbrojených si-
lách a stanovit v zákoně některá práva a po-
vinnosti vojáků upravené dosud různými vo-
jenskými předpisy.
Díl I
Vojenská přísaha
§ 2
(1) Vojenská přísaha je slavnostním závaz-
kem k plnění povinností při obraně státu,
vyplývajících pro vojáky zejména z ústavy,
zákonů, vojenských řádů a rozkazů.
2
(2) Vojáci jsou povinni vykonat přísahu:
"Já, občan Republiky československé, vě-
dom si své čestné vlastenecké povinnosti,
přísahám před bojovou zástavou věrnost pra-
cujícímu lidu vedenému Komunistickou stra-
nou Československa.
Slibuji, že budu vojákem statečným a
ukázněným, že budu důsledně a iniciativně
plnit ustanovení vojenských řádů, rozkazy
velitelů a zachovávat vojenské tajemství.
Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou
techniku a zbraně, svěřené mi pracujícím li-
dem, a připravovat se pro boj, abych mohl na
rozkaz presidenta a vlády Republiky česko-
slovenské co nejlépe bránit svou rodnou vlast
a její socialistický řád proti každému ne-
příteli.
Pro obranu socialismu jsem vždy připra-
ven stát pevně v řadách ozbrojených sil Čes-
koslovenské republiky po boku Sovětské ar-
mády i armád ostatních socialistických zemí
v boji proti jeho nepřátelům a nasadit i svůj
život k dosažení vítězství.
Tak přísahám!"
Díl II
Vojenské hodnosti
§ 3
(1) Vojenská hodnost (dále jen "hodnost")
je výrazem politických kvalit, vojenských
znalostí, zkušeností a schopnosti velet voj-
skům nebo vykonávat funkce ve štábech a
zařízeních ozbrojených sil.
(2) Hodnosti se udělují vojákům s přihléd-
nutím k jejich morálně politickým a odborným
kvalitám, výsledkům služební činnosti, zá-
sluhám, funkčnímu zařazení a délce vojen-
ské služby.
Stanoví se tyto hodnosti:
a) mužstva: vojín,
b) poddůstojníků: svobodník, desátník, četař,
c) praporčíků: rotný, rotmistr, nadrotmistr,
podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,
d) důstojníků: podporučík, poručík, nadporu-
čík, kapitán, major, podplukovník, plu-
kovník,
e) generálů: generálmajor, generálporučík,
generálplukovník, armádní generál.
3
§ 5
Jmenování a povýšení
do hodnosti
(1) Vojákům v činné službě a v záloze, kteří
nebyli jmenováni nebo povýšeni do vyšších
hodností, přísluší hodnost vojína.
(2) Do vyšších hodností mohou být jmeno-
váni nebo povýšeni jen vojáci bezvýhradně
oddaní pracujícímu lidu a socialistickému
zřízení, s potřebnou tělesnou zdatností, kteří
splňují morálně politické a odborné požadav-
ky stanovené prováděcími předpisy.
(3) Co hodnosti generálů jmenuje a povy-
šuje na návrh vlády president republiky Do
hodností důstojníků jmenují ministr národní
obrany a ministr vnitra, povyšují ministr ná-
rodní obrany a ministr vnitra nebo orgány
jimi k tomu zmocněné. Do hodností poddů-
stojníků a praporčíků jmenují a povyšují mi-
nistr národní obrany a ministr vnitra nebo
orgány jimi k tomu zmocněné.
§ 6
Odnětí vyšší hodnosti
(1) Vyšší hodnost
a) bude odňata vojákovi, který svým jedná-
ním prokázal nepřátelský poměr k socia-
listickému zřízení;
b) může být odňata vojákovi, jenž se do-
pustil takového jednání, které je v pří-
krém rozporu s morálně politickými po-
žadavky kladenými na příslušníky velitel-
ského sboru ozbrojených sil.
(2) Vojákům, jimž byla vyšší hodnost od-
ňata, přísluší hodnost vojína.
(3) Odnětí hodnosti navrhují komise zří-
zené ministrem národní obrany a ministrem
vnitra.
(4) Generálům odnímá hodnost president
republiky na návrh vlády. Ostatním vojákům
odnímají hodnost ministr národní obrany a
ministr vnitra, praporčíkům a poddůstojní-
kům též orgány jimi k tomu zmocněné.
(5) Ustanovení trestního zákona o ztrátě
vojenské hodnosti zůstávají nedotčena.
§ 7
Propůjčení hodnosti
(1) Vojákům lze propůjčit vyšší hodnost,
než kterou skutečně mají, na dobu, po kterou
toho vyžaduje funkce nebo služební úkol,
jimiž byli pověřeni.
4
(2) Propůjčením hodnosti se nemění bran-
ný poměr.
(3) Vojákům, jimž byla hodnost propůjčena,
příslušejí práva a povinnosti, spojeně s touto
hodností; propůjčeni hodnosti však nezakládá
nárok na úpravu služebních příjmů nebo dá-
vek nemocenské péče a důchodového zaopa-
tření.
(4) Hodnost propůjčují orgány, které jsou
oprávněny do ní jmenovat.
§ 8
Podrobnosti k ustanovením tohoto dílu zá-
kona stanoví ministr národní obrany a mi-
nistr vnitra.
Díl III
Vojenský stejnokroj
§ 9
(1) Vojáci v činné službě jsou povinni no-
sit vojenský stejnokroj, odznaky, jakož i ji-
nou předepsanou výstroj, pokud ministr ná-
rodní obrany nebo ministr vnitra nestanoví
jinak.
(2) Vojáci z povolání mohou nosit mimo
dobu zaměstnání občanský oděv.
(3) Předpisy o vojenském stejnokroji, od-
znacích a jiné výstroji vydají ministr národní
obrany a ministr vnitra, kteří stanoví též
zásady pro nošení vojenského stejnokroje
vojáky mimo činnou službu a určí přitom
jejich práva a povinnosti.
Díl IV
Ustanovování vojáků do funkcí
§ 10
(1) Vojáci jsou vybíráni a ustanovování do
funkcí v souladu s potřebami ozbrojených sil
podle politických a odborných kvalit, velitel-
ských a organisačních schopností a se zře-
telem k osobním vlastnostem, zpravidla po
získání odpovídajícího vzdělání a praxe.
(2) Vojáky ustanovují do funkcí a odvolá-
vají z nich ministr národní obrany a ministr
vnitra nebo orgány jimi k tomu zmocněné.
Toto ustanovení se netýká funkcí, do kte-
rých ustanovuje president republiky nebo do
kterých se ustanovuje podle zvláštních před-
pisů.
(3) Vojáci mohou být v případech, které
nestrpí odkladu, zproštěni výkonu funkce
nadřízenými nejméně o dva stupně vyššími.
(4) Podrobnosti stanoví ministr národní
obrany a ministr vnitra.
5
Díl V
Doba zaměstnání a dovolená
§ 11
Doba zaměstnání
(1) Nezbytnou podmínkou úspěšně obrany
vlasti je stálá bojová pohotovost ozbrojených
sil. Zajišťování stálé bojově pohotovosti ne-
dovoluje, aby se na vojáky v činné službě
vztahovaly obecné předpisy o úpravě pracov-
ních podmínek zaměstnanců; zejména se na
ně nevztahují předpisy o práci přes čas, o prá-
ci noční a o práci ve dnech pracovního klidu.
(2) Rozdělení a dálka doby zaměstnání se
stanoví služebními předpisy a rozkazy podle
konkrétních služebních úkolů.
(3) Nadřízení jsou povinni umožnit svým
podřízeným politický, odborný a kulturní
růst, plnění ostatních občanských povinností
a odpočinek úměrný délce doby zaměstnání
a obtížnosti výkonu služby.
§ 12
Dovolená
(1) Vojáci v základní službě mají nárok na
řádnou dovolenou ve výměře deseti dnů v kaž-
dém roce základní služby. Tato výměra do-
volené může být prodloužena se zřetelem
k náročnosti výkonu služby o pět dní orgá-
nem zmocněným k tomu příslušným minis-
trem.
(2) Vojáci z povolání a vojáci v další službě
mají nárok na řádnou dovolenou ve výměře
třiceti dnů v jednom kalendářním roce Ne-
lze-li z mimořádných důvodů udělit řádnou
dovolenou během kalendářního roku, poskyt-
ne se v prvním čtvrtletí následujícího kalen-
dářního roku.
(3) Ze závažných důvodů může být vojákům
udělena dovolená bez nároku na peněžní ná-
ležitosti nebo krátká (zvláštní) dovolená za
podmínek a v rozsahu stanoveném ministrem
národní obrany a ministrem vnitra.
(4) Podrobnosti stanoví ministr národní
obrany a ministr vnitra.
Díl VI
Vojenské kázeňské právo
§ 13
(1) Každý voják je povinen zachovávat vo-
jenskou kázeň a upevňovat ji.
6
(2) Velitelé jsou povinni vychovávat svá
podřízené k uvědomělé vojenské kázni. K to-
mu se jim svěřuje právo udělovat kázeňské
odměny a ukládat kázeňské tresty. Tato vo-
jenská kázeňská pravomoc slouží k udržování
a upevňování vojenského pořádku a kázně.
§ 14
Rozsah vojenské kázeňské
pravomoci
Vojenské kázeňské pravomoci podléhají
a) vojáci v činné službě,
b) osoby, které se povoláním k zvláštní služ-
bě staly příslušníky ozbrojených sil,
c) osoby povolané k osobním úkonům pro
potřeby ozbrojených sil,
d) vojáci mimo činnou službu pro kázeňské
přestupky spáchané ve vojenském stej-
nokroji,
e) osoby, která měly nastoupit vojenskou
činnou službu, pro nenastoupení této služ-
by, pokud nejda o trestný čin,
f) váleční zajatci.
§ 15
Kázeňské odměny
(1) Kázeňské odměny jsou udělovány za zá-
služné činy nebo za příkladně plnění vojen-
ských povinností.
(2) Kázeňskými odměnami jsou zejména:
pochvala, peněžité nebo věcné dary, udělení
čestného odznaku a mimořádně povýšení.
§ 16
Kázeňský přestupek
Kázeňský přestupek je takové zaviněné
jednání nebo opomenutí, které se příčí vo-
jenským řádům a předpisům, rozkazům a na-
řízením a porušuje vojenskou kázeň, pokud
není trestné podle trestního zákona, trest-
ního zákona správního nebo podle jiných před-
pisů.
§ 17
Kázeňské tresty
(1) Kázeňskými tresty jsou: důtka, pořád-
kové tresty, tresty odnětí svobody, trest sní-
žení hodnosti o jeden stupeň a u poddůstoj-
níků těž trest odnětí hodnosti.
(2) Kázeňskými tresty odnětí svobody jsou:
vězení po službě, vězení a domácí vězení.
(3) Nejvyšší výměra kázeňského trestu od-
nětí svobody se stanoví na 21 dnů.
7
§ 18
Ukládání kázeňských trestů
(1) Kázeňský trest lze uložit za kázeňský
přestupek podřízenému, nepostačují-li k jeho
nápravě a obnovení kázně jiné mírnější vý-
chovné prostředky (domluva, napomenutí
apod. ).
(2) Druh a výše trestu musí být úměrné
povaze přestupku a jeho následkům, míře
zavinění, okolnostem, za kterých byl spá-
chán, dřívějšímu chování provinilého, před-
vídanému účinku trestu na provinilého a na
morální stav jednotky.
(3) Velitel odpovídá za řádné vyšetření pří-
padu a za vyslechnutí obviněného před ulo-
žením troštu.
§ 19
Podmíněný odklad výkonu
trestu
Velitel, který uložil kázeňský trest, může
podmíněně odložit jeho výkon na zkušební
dobu od jednoho do tří měsíců, má-li vzhle-
dem k dřívějšímu chování potrestaného a
k okolnostem případu důvodně za to, že účelu
trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu.
§ 20
Odvolání.
(1) Potrestaný se může odvolat do dvou
dnů proti uloženému kázeňskému trestu,
má-li za to, že se kázeňského přestupku ne-
dopustil, nebo překročil-li velitel svou ká-
zeňskou pravomoc.
(2) U trestů odnětí svobody může se po-
trestaný odvolat i proti výši uloženého tres-
tu, má-li za to, že velitel porušil při uložení
trestu ustanovení § 18 odst. 2.
(3) Odvolání má u trestů odnětí svobody
odkladný účinek.
(4) Potrestaný může podat odvolání s odů-
vodněním nejbližšímu nadřízenému toho, kdo
trest uložil. Nadřízený může uložený trest
zrušit, zmírnit nebo ponechat v platnosti.
Z rozhodnutí nadřízeného o odvolání se nelze
dále odvolat.
§ 21
(1) Kázeňský přestupek se promlčuje uply-
nutím jednoho roku ode dne, kdy byl spáchán.
(2) Kázeňský trest je možno zahladit.
§ 22
Podrobnější úpravu vojenského kázeňské-
ho práva stanoví kázeňský řád, který vydá
president republiky.
8
Díl VII
Vojáci z povolání
§ 23
Za vojáky z povolání mohou být přijati jen
občané Československé republiky bezvýhrad-
ně oddaní pracujícímu lidu a socialistickému
zřízení, s potřebnou tělesnou zdatností, kteří
splňují morálně politické a odborná požadav-
ky stanovené prováděcími předpisy.
§ 24
(1) Vojáci z povolání jsou praporčíci, dů-
stojníci a genarálové, kteří vykonávají vojen-
skou službu jako své povolání ve služebním
poměru, do něhož byli přijati na vlastní žá-
dost po vykonání základní (náhradní) služby.
(2) Jestliže byl do služebního poměru vo-
jáka z povolání přijat voják, který je podle
branného zákona povinen další službou, plní
svoji povinnost k další službě ve služebním
poměru vojáka z povolání.
§ 25
Vznik a zánik služebního
poměru
Služební poměr vojáka z povolání vzniká
dnem přijetí; zaniká propuštěním z tohoto
služebního poměru, odnětím nebo ztrátou
vojenské hodnosti, propuštěním z vojska a
úmrtím.
§ 26
Propuštění ze služebního
poměru
(1) Voják z povolání se propustí ze služeb-
ního poměru na vlastní žádost v požadované
lhůtě, nebrání-li tomu ustanovení § 25 odst. 2
branného zákona a je-li lhůta propuštění
v souladu s potřebami ozbrojených sil; není-li
v souladu, propustí se nejpozději do konce
výcvikového roku, byla-li žádost podána ale-
spoň 3 měsíce před jeho ukončením.
(2) Ze služebního poměru vojáka z povo-
lání lze propustit vojáky,
a) kteří vzhledem k věku a snížené tělesné
zdatnosti nemohou již úspěšně konat za-
stávanou funkci a není pro ně v ozbroje-
ných silách jiného zařazení, bude-li jim
přiznán výsluhový důchod,
b) kteří byli uznáni vojenskou lékařskou ko-
misí neschopnými k vojenské činné službě
ze zdravotních důvodů,
9
c) u nichž vojenská lékařská komise stano-
vila sníženou schopnost k vojenské činné
službě ze zdravotních důvodů a pro něž
není v ozbrojených silách jiného vhodného
zařazení,
d) pro něž není při organisačních změnách
v ozbrojených silách jiného zařazení,
e) kteří byli z morálně politických nebo od-
borných důvodů zhodnoceni jako nevyho-
vující,
f) jejichž další ponechání v poměru vojáka
z povolání by bylo na újmu důležitých vo-
jenských nebo jiných státních zájmů.
(3) Voják z povolání, který má být propuš-
těn ze služebního poměru podle odstavce 2
písm. a) až e), musí být o propuštění vyro-
zuměn nejméně 3 měsíce předem, není-li
oboustrannou dohodou stanoveno jinak.
(4) Propuštění podle odstavce 2 písm. f)
navrhují komise zřízené ministrem národní
obrany a ministrem vnitra.
§ 27
Přijetí do služebního poměru a propuštění
z něho provádí u vojáků z povolání v oboru
své působnosti ministr národní obrany a mi-
nistr vnitra, u praporčíků z povolání též or-
gány jimi k tomu zmocněné.
§ 28
(1) Vojáci z povolání jsou povinni vyko-
návat službu v místě a ve funkci podle po-
třeb ozbrojených sil, plnit iniciativně a svě-
domitě služební povinnosti a soustavně zvy-
šovat své politické a odborné znalosti i těles-
nou zdatnost.
(2) Přemístění vyžadované vojákem z po-
volání ze závažných důvodů lze uskutečnit,
dovoluje-li to zájem služby.
§ 29
(1) Vojákům z povolání není dovoleno uza-
vřít vedlejší pracovní poměr; konat výdělečné
práce mohou jen se svolením příslušných or-
gánů ozbrojených sil.
(2) Vojáci z povolání mohou studovat na
školách mimo ozbrojené síly jen se svolením
příslušných orgánů ozbrojených sil.
§ 30
Vojáci z povolání mohou být převáděni
nebo dočasně přidělováni k civilním rozpoč-
tovým a hospodářským organisacím za pod-
mínek stanovených vládou.
10
§ 31
Vojáci z povolání přeložení do zálohy před
dosažením věku 55 let mají nárok na umístění
přiměřené jejich morálně politickým kvali-
tám a odborné způsobilosti. Podrobnosti sta-
noví vláda.
§ 32
Podrobnosti k ustanovením tohoto dílu zá-
koná, pokud nejsou vyhrazeny vládě, stanoví
ministr národní obrany a ministr vnitra.
Díl VIII
Vojenské soudružské soudy
§ 33
(1) K posílení socialistické morálky a
k upevnění vojenské kázně mohou být
v ozbrojených silách voleny vojenské sou-
družské soudy jako kolektivní výchovné or-
gány velitelů.
(2) Vojenské soudružské soudy projedná-
vají poklesky proti zásadám socialistického
soužití a případy neodpověděného přístupu
k plnění služebních povinností. Jsou opráv-
něny podávat návrhy na kázeňské potrestání
a kádrová či jiná opatření.
(3) Činnost vojenských soudružských soudů
řídí ministerstvo národní obrany a minister-
stvo vnitra, která též stanoví podrobnější
úpravu jejich organisace a působnosti.
Díl IX
§ 34
Příslušníci Státní bezpečnosti
a příslušníci Veřejné
bezpečnosti
O Ustanovení tohoto zákona se vztahují
přiměřeně též na příslušníky Státní bezpeč-
nosti a příslušníky Veřejné bezpečnosti,
avšak s těmito odchylkami:
a) nevztahují se na ně ustanovení § 2, § 24
odst. 2 a § 26 odst. 1, § 36 a § 37;
b) hodnosti praporčíků se stanoví takto:
rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpra-
porčík, praporčík, nadpraporčík;
c) podrobnější úpravu kázeňského práva
stanoví kázeňský řád, který vydá ministr
vnitra;
d) ze služebního poměru lze propustit pří-
slušníky Státní bezpečnosti a příslušníky
Veřejné bezpečnosti na jejich žádost po-
danou ze závažných důvodů.
(2) Podle ustanovení § 6 odst. 1 lze ode-
jmout hodnost také příslušníkům Státní bez-
pečnosti a příslušníkům Veřejné bezpečnosti
propuštěným z těchto sborů.
11
Díl X
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 35
Ministr národní obrany a ministr vnitra
mohou upravit ve vzájemná dohodě vztahy
mezí vojáky v činné službě a příslušníky
Státní bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti.
§ 36
(1) Služební poměr poddůstojníků z povo-
lání podle zákona č. 44/1949 Sb. zaniká dnem
30. září 1960.
(2) Poddůstojníci z povolání, pokud splňují
podmínky pro přijetí za vojáky z povolání
podle § 23 tohoto zákona, budou na svou žá-
dost podanou do 10. června 1960 přijati ode
dne 1. října 1960 za praporčíky z povolání.
(3) Poddůstojníci z povolání, kteří nepožá-
dají o přijetí za praporčíky z povolání nebo
kteří podmínky pro přijetí nesplňují, jsou
povinni splnit svůj závazek k další službě.
(4) Podrobnosti stanoví ministr národní
obrany a ministr vnitra.
§ 37
Vojákům, kteří dosáhli hodnosti "staršina",
přísluší ode dne 1. října 1960 hodnost "rot-
mistr".
§ 38
Praporčíci v záloze jsou povinni vojenský-
mi cvičeními podle branného zákona v roz-
sahu a za podmínek stanovených pro důstoj-
níky v záloze.
§ 39
Zrušují se
1. s účinností od 1. května 1960
a) zákon č. 72/1946 Sb., o úpravě někte-
rých právních poměrů důstojníků a
rotmistrů z povolání a o převzetí ně-
kterých osob do československé bran-
né moci,
b) zákon č. 29/1947 Sb., o likvidaci tak
zvaného vládního vojska, jakož i o umis-
ťování a jiném zaopatření jeho zaměst-
nanců,
c) zákon č. 60/1947 Sb., jímž se mění zá-
kon ze dne 6. března 1946 č. 72 Sb.,
o úpravě některých právních poměrů
důstojníků a rotmistrů z povolání a
o převzetí některých osob do českoslo-
venské branné moci,
d) zákon č. 113/1947 Sb., o úpravě ně-
kterých právních poměrů důstojníků,
rotmistrů a poddůstojníků aspirantů
v záloze,
12
e) zákon č. 134/1948 Sb., jímž se prodlu-
žuje platnost předpisů o úpravě někte-
rých právních poměrů důstojníků a
rotmistrů z povolání a o převzetí ně-
kterých osob do československé branné
moci,
f) zákon č. 59/1949 Sb., o odnětí vojen-
ské hodnosti některým důstojníkům,
rotmistrům a poddůstojníkům vojska
mimo činnou službu,
g) zákon č. 199/1949 Sb., o propůjčování
titulů vyšších vojenských hodností,
h) zákon č. 85/1950 Sb., o opatřeních sou-
visících s úpravou kázeňského práva
příslušníků ozbrojených sborů,
ch) § 4 zákona č. 88/1952 Sb., o materiál-
ním zabezpečení příslušníků ozbroje-
ných sil,
i) §§ 3 až 5 zákona č. 286/1948 Sb., o ná-
rodní bezpečnosti;
2. s účinností od 1. října 1960
a) zákon č. 44/1949 Sb., o úpravě práv-
ních poměrů souvisících s reorganisací
velitelského sboru vojska,
b) § 5 zákona č. 88/1952 Sb., o materiál-
ním zabezpečení příslušníků ozbroje-
ných sil.
§ 40
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne
1. května 1960, s výjimkou ustanovení § 4,
které nabývá účinnosti ode dne 1. října 1960;
provedou jej ministr národní obrany a mi-
nistr vnitra.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Vydání nového zákona o některých slu-
žebních poměrech vojáků vyplývá z nutnosti
upravit tyto služební poměry v souladu se
současným stavem výstavby ozbrojených sil.
Většina dosud platných zákonů, týkajících se
tohoto úseku, již neodpovídá současným pod-
mínkám. Jde převážně o normy zastaralé,
které jsou při aplikování v praxi mnohdy
brzdou v práci s kádry.
Navrženým zákonem o některých služeb-
ních poměrech vojáků se sleduje zjednodu-
šení zákonné úpravy, nahrazení zastaralých
norem novými, odstranění závažných mezer
v systému právních norem, týkajících se slu-
žebních poměrů vojáků, a odstranění dosa-
vadní přílišné rámcovitosti. Je třeba na tomto
úseku dosáhnout zákonného stavu, který by
plně odpovídal současně úrovni organisace a
stupni výstavby ozbrojených sil.
Jedním z nedostatků dosavadní úpravy je
skutečnost, že platné zákonné normy řeší
pouze někteří úseky právních poměrů vojáků,
přičemž řada důležitých vztahů není záko-
nem vůbec upravena. Zatím co je branným
zákonem podrobně upraveno plnění branné
povinnosti, postrádá zásadní zákonně úpravy
zaměstnanecká stránka služebního poměru
vojáků z povolání. Závažné otázky, jako vznik
služebního poměru vojáka z povolání, usta-
novování do funkcí a jmenování do hodností,
jsou řešeny jen kusým ustanovením zákona
č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení
příslušníků ozbrojených sil. Tímto zákonem
je mimo jiné stanoveno, že příslušníky ozbro-
jených sil z povolání lze přijímat za podmí-
nek, stanovených příslušným ministrem. Zá-
važnost této otázky však vyžaduje, aby ne-
byla řešena pouze zákonným zmocněním,
nýbrž aby základní podmínky pro přijetí vo-
jáka z povolání byly stanoveny přímo v zá-
13
koně. Příslušníkům velitelského sboru jsou
svěřovány výchova mladých obránců vlasti
i značné materiální hodnoty. Z toho vyplý-
vají vysoké požadavky na každého vojáka
z povolání a těmto požadavkům musí odpo-
vídat přísné podmínky při jejich výběru. Je
tedy pro zdůraznění socialistického charak-
teru československých ozbrojených sil nutno
vymezit, kdo může být vojákem z povolání.
Rovněž tak je z hlediska práce s kádry po-
třebné stanovení práv a povinností vojáků,
zvláště pak stanovení povinnosti vykonávat
službu v místě a ve funkci podle potřeb ar-
mády. Při ustanovování do funkcí bude sledo-
vána zásada stabilisace kádrů.
Dalším důvodem navrhované úpravy ně-
kterých právních poměrů vojáků je nutnost
nové úpravy právních poměrů poddůstojníků
z povolání řešených zákonem č. 44/1949 Sb.,
o úpravě právních poměrů souvisících z re-
organisací velitelského sboru vojska. Struk-
tura armády, jakož i složitost soudobě bojové
techniky vyžadují, aby celá řada funkčních
míst byla zastávána vojáky, kteří získali po-
třebnou kvalifikaci odborným vojenským ško-
lením a delší služební praxí. Tyto předpoklady
nelze získat v plném rozsahu již v průběhu
základní služby. Nemohou tudíž být uvedená
místa zastávána vojáky základní služby. Při-
tom by však nebylo ekonomicky účelné, aby
tyto funkce byly obsazovány důstojníky.
Návrh zákona proto předpokládá zřízení nové
kategorie vojáků z povolání - praporčíků,
kteří budou vykonávat vojenskou službu jako
své celoživotní povolání. Touto stabilisací
kádrů s dlouhodobými zkušenostmi v určitém
speciálním úseku se sleduje zkvalitnění vý-
konu služby. Proto je třeba upravit právní
postavení praporčíků, pokud jde o průběh
jejich služby, podle obdobných zásad jako
u důstojníků z povolání.
Dosud platným zákonem č. 44/1949 Sb.
byli převedení tzv. délesloužící poddůstojnici
na poddůstojníky z povolání a tehdejší rot-
mistři byli jmenováni většinou důstojníky.
Tato situace měla svůj odraz v tom, že od-
chodem rotmistrů značně poklesl počet pod-
důstojníků z povolání a na druhé straně se
značně zvýšil počet důstojníků a funkcí pro
ně plánovaných. Za devět let trvání táto
úpravy nebylo však dosaženo plného obsazení
míst plánovaných pro poddůstojníky z po-
volání. Většina poddůstojníků z povolání po-
hlíží totiž na svou službu pouze jako na pře-
chodnou, bez existenčního zajištění, a po
krátké době odchází do občanského zaměst-
nání. Tím ztrácí armáda schopné vojáky,
u nichž má zájem na setrvání v dlouhodobém
služebním poměru.
Aby bylo s tímto nežádoucím stavem skon-
čeno, je třeba upravit služební poměry pod-
důstojníků z povolání tak, aby co nejlépe vy-
hovovaly požadavkům na ně v současné době
kladeným. Přitom je nutno vyjádřit i jejich
služební perspektivu plánováním nových
funkčních míst dosud obsazených důstojníky,
řešit jejich právní postavení shodně s práv-
ním postavením důstojníků a nově zavést
hodnosti praporčíků. V této souvislosti se po-
čítá v ozbrojených silách se zrušením urči-
tého počtu funkcí, plánovaných dosud pro
důstojníky. Jde hlavně o funkce technického
směru, týlové a administrativní.
Zákonem č. 85/1950 Sb., o opatřeních sou-
visících s úpravou kázeňského práva přísluš-
níků ozbrojených sborů, jsou řešeny otázky
odnětí a snížení hodnosti, přeložení do zá-
lohy a zrušení služebního poměru. Tato zá-
konná úprava již není úplná a současné praxi
nevyhovuje Chybějí zde některé důležité dů-
vody zániku služebního poměru, kterých je
třeba v zájmu upevnění kádrového stavu ve-
litelského sboru ozbrojených sil. Rovněž otáz-
ky kázeňského práva jsou řešeny tímto zá-
konem pouze rámcově a zákon obsahuje
v podstatě jen zmocnění pro vydání Kázeň-
ského řádu. Současné podmínky budování
ozbrojených sil vyžadují, aby zásadní otázky
kázeňského práva, zejména hlavní zásady ká-
zeňského řízení a pravidel pro ukládání trestů,
byly řešeny přímo zákonem.
Na úseku právních poměrů vojáků bylo
v dosavadní praxi ve velké míře využíváno
rámcového ustanovení § 3 branného zákona,
které zmocňovalo ministerstvo národní obra-
ny k vydávání prováděcích služebních před-
pisů, které by upravovaly podrobnosti o práv-
ních poměrách příslušníků ozbrojených sil.
Důsledně upevňování socialistické zákonnosti
vyžaduje, aby hlavní zásady upravující právní
poměry vojáků byly stanoveny přímo v zá-
koně.
Zákonně úpravy postrádá dosud i vojenská
přísaha, protože zákonem č. 85/1950 Sb. bylo
zrušeno nařízení Národního výboru českoslo-
venského č. 21/1918 Sb., o přísaze vojsk čes-
koslovenských, ve znění zákona č. 169/1919
Sb.
Vzhledem k závažnému významu přísahy
pro život vojsk jeví se vhodným, aby text
přísahy byl opět upraven zákonem.
Navrhovanou úpravou dojde v důsledku
zavedení nových hodností praporčíků a pra-
porčíků z povolání ke zvýšení ročních finanč-
ních nákladů v oboru působnosti minister-
stva národní obrany o částku
10,800.000 Kčs
a v oboru ministerstva vnitra o částku