12
rovněž prodlužuje o den náhradního volna,
který zaměstnanci mají ve třísměnném pro-
vozu po 23 odpracovaných 8hodinových smě-
nách podle zákona č. 45/1956 Sb., popřípadě
o volno vyplývající z diagramu směn v podni-
cích s nepřetržitým provozem. Jinak platí
zásada, že náhradní volno za práci přes čas
nelze stanovit na dobu, kdy je zaměstnanec na
dovolené. Ustanovení § 6 se nevztahuje na tzv.
"turnusové volno". Toto volno, právě tak jako
volný všední den při pětidenním pracovním
týdnu, vyplývá z odchylného rozdělení pravi-
delné pracovní doby a nejde tedy o náhradní
volno za práci přes čas.
K § 7
Stanovení okruhu tzv. zvýhodněných změn
zaměstnání, při nichž se zaměstnanci zachová-
vají nároky na dovolenou, které měl v před-
chozím zeměstnání, je velmi důležité právě
vzhledem k tomu, že v jiných případech změn
zaměstnání zaměstnanec klesne na základní
výměru dovolené. Okruh těchto změn, které
budou uvedeny ve vyhlášce Ústřední rady od-
borů vydané na základě § 18, je převzat
z předpisů o nemocenském pojištění. To zna-
mená rozšíření ve srovnání s dosavadními
změnami stanovenými v § 12 zákona č. 3/1954
Sb., o dovolené tak, že se za zvýhodněné změ-
ny považuje napříště navíc také:
přestup do zaměstnání, v němž se podstatně
lépe než dosud uplatní odborná kvalifikace
zaměstnance,
přestup do jiného zaměstnání podle před-
chozí dohody zúčastněných podniků nebo na
základě veřejného konkursu,
změna zaměstnání ze závažných rodinných
nebo zdravotních důvodů,
změna zaměstnání v důsledku splnění pra-
covní smlouvy uzavřené na určitý čas nebo na
určitou práci nebo v důsledku uplynutí zku-
šební doby,
změna z toho důvodu, že podnik, ve kterém
zaměstnanec byl dosud zaměstnán, porušil
podstatné závazky plynoucí vůči zaměstnanci
z jeho pracovního poměru.
Ve vyhlášce Ústřední rady odborů bude sta-
noveno, že výhody vyplývající ze zvýhodněné
změny zaměstnání budou přiznány jen tomu
zaměstnanci, který nové zaměstnání nastoupí
bez zbytečného průtahu. Přesná lhůta pro ná-
stup zaměstnání se nestanoví. Každý případ
bude muset posoudit vedení závodu spolu se
závodním výborem individuálně. Přitom nut-
no vycházet z toho. že zásadně musí zaměst-
nanec nastoupit nejdéle do 6 týdnů od roz-
vázání předchozího pracovního poměru. To
ovšem neznamená, že bude moci zůstat mimo
pracovní poměr vždy celých 6 týdnů. V ně-
kterých případech bude muset prokazovat
i před uplynutím 6 týdnů, proč nemohl na-
stoupit dříve. Po 6 týdnech musí tuto sku-
tečnost vždy prokázat.
Kromě toho může ještě Ústřední rada od-
borů, popřípadě orgány jí zmocněné, odstra-
ňovat tvrdosti, které by se vyskytly při po-
čítání nepřetržitého zaměstnání u téhož za-
městnavatele. Těmito ustanoveními je dána
záruka, že navrhovaná úprava postihne pouze
vyložené svévolné fluktuanty a naopak, že
odstraní některé zásadní tvrdosti, jak je uve-
den v obecné části důvodové zprávy.
Nová úprava upouští od zásady, že při zvý-
hodněných změnách zaměstnání se započítá-
vají všechny předchozí pracovní poměry. Toto
dřívější ustanovení nelze považovat za správ-
né, poněvadž není důvodu, proč by například
měl mít o jeden nebo dva týdny delší dovole-
nou zaměstnanec jen proto, že při reorgani-
zaci podniku nebo jiné zvýhodněné změně byl
převeden do jiného podniku, kde dělá stejnou
práci. Navrhovaná úprava proto vychází dů-
sledně ze zásady, že zaměstnanec při zvýhod-
něné změně nesmí být poškozen, ale že je mu
nutno zachovat dosavadní nároky.
K § 8
Krácení dovolené z důležitých důvodů (např.
pro výkon vojenské služby, nemoc) se nemění.
Vzhledem k dosavadním nejasnostem bude ve
vyhlášce Ústřední rady odborů upraveno krá-
cení dovolené při výkonu trestu odnětí svo-
body tak, že za každých 25 zameškaných dnů
krátí se dovolená o jednu dvanáctinu. Poně-
vadž při výkonu nápravného opatření zaměst-
nanec pracuje, nepřichází krácení dovolené
v úvahu.
U neomluvené absence se připouští krácení
místo dosavadního paušálního dvojnásobku
též o jednonásobek zameškané doby, aby zá-
vodní výbory mohly přihlédnout k pracovní
morálce zaměstnance, k jeho osobním vlast-
nostem i k okolnostem, které vedly k absenci,
a to zejména v těch případech, kdy jde o oje-
dinělé neomluvené zameškání. Ustanovení
odst. 2 posílí autoritu závodního výboru a je
důležitým a účinným výchovným prostřed-
kem.
K § 9
Návrh vychází z dosavadní úpravy. Umož-
ňuje rozložit nástup dovolené na celý kalen-
13
dářní rok zejména tím, že připouští nastou-
pení dovolené, i když zaměstnanec nemá od-
pracováno 75 dnů.
Zájmy našeho hospodářství a celé naší spo-
lečnosti vyžadují, aby dovolené byly rozlo-
ženy na celý rok tak, aby nedocházelo k na-
rušování plánu výroby v závodě a na druhé
straně, aby byly uspokojeny oprávněné po-
žadavky zaměstnance. Proto zákon výslovně
stanoví, že v podniku musí být vypracován
plán dovolených, který musí být dohodnut se
závodním výborem. Plán má být sestaven sice
v prvé řadě se zřetelem na plnění výrobního
plánu, ale musí přihlížet též k odůvodněným
požadavkům zaměstnanců (např. zaměstnanci,
který má děti školou povinné, je třeba umož-
nit vyčerpání dovolené během školních prázd-
nin). Aby tyto oprávněné zájmy zaměstnanců
byly chráněny, musí být každá změna i do-
plnění plánu dohodnuta se závodním výborem.
Je ovšem zásadně nutno původně stanovený
plán dodržovat. I když ze zásady, že nástup
dovolené určuje zaměstnavatel, vyplývá, že
zaměstnanec není povinen se o dovolenou hlá-
sit, je třeba vést zaměstnance k tomu, aby se
o dovolenou hlásili.
Zvlášť je třeba dbát na to, aby nástup do-
volené byl zaměstnanci sdělen vždy nejméně
14 dnů předem. Při řádném sestavení plánu
dovolených na začátku roku nemůže důsledné
plnění této povinnosti působit podnikům po-
tíže. Naproti tomu se tím zaměstnancům za-
jišťuje, že se budou moci včas na dovolenou
připravit a strávit ji takovým způsobem, aby
ji skutečně využili podle svých zálib.
Ustanovení, že zaměstnanci, jemuž se po-
skytuje dovolená výjimečně po částech, musí
alespoň jedna část činit nejméně jeden týden
a u zaměstnanců mladších 16 let nejméně 2
týdny, odpovídá mezinárodní konvenci.
Nová úprava vychází ze zásady, že dovolená
má být vybrána do konce kalendářního roku,
avšak ve výjimečných případech připouští, aby
byla vybrána až do 31. března příštího roku.
Nástup dovolené nemá být určován ani na
dny, kdy zaměstnanec nepracuje pro osobni
překážku v práci, i když nemá již nárok na
mzdu. Výjimečně by bylo možno určit mu do-
volenou na tyto dny, kdyby o to sám požádal
a měl pro to vážné důvody, zejména finanční-
ho rázu. Pro nástup lázeňské péče platí zvlášt-
ní směrnice ministerstva zdravotnictví.
Do vyhlášky Ústřední rady odborů bude
vloženo ustanovení, které umožní zaměstna-
vatelům nařídit hromadnou závodní dovolenou
v délce nejvýše dvou kalendářních týdnů. Za-
městnance, kterým v běžném roce nevznikne
nárok na dovolenou nebo kteří budou mít ná-
rok na kratší dovolenou, než je hromadná zá-
vodní dovolená, musí vedení podniku po dobu
hromadné dovolené v prvé řadě zaměstnat
pracemi přiměřenými jejich kvalifikaci. Po-
kud to nebude možné, je povinno dát jim ná-
hradu mzdy vypočtenou podle zásad § 11 zá-
kona.
K § 10
Tímto ustanovením se uvádí naše úprava
v soulad s mezinárodní konvencí č. 52 o do-
volené, kterou jsme ratifikovali.
K § 11
Návrh vychází důsledně ze zásady, že za-
městnanec má mít během dovolené požitky,
jako kdyby pracoval. Zmocňuje Ústřední radu
odborů v § 18 odst. 1, aby stanovila způsob
výpočtu těchto požitků. V prováděcí vyhlášce
se počítá s tím, že technickým a administra-
tivním zaměstnancům, jakož i vědeckým a vý-
zkumným pracovníkům, jimž jsou přiznávány
prémie za splnění prémiových ukazatelů po-
dle prémiového řádu, bude po dobu dovolené
vyplácen pouze základní plat a jejich prémie,
která připadá na období, v němž je zaměstna-
nec na dovolené, jim bude vyplacena v obvyk-
lých výplatních termínech a nebude z důvodů
dovolené nijak krácena. Tím se podstatně
zjednoduší administrativa, poněvadž dosud se
u těchto zaměstnanců požitky vypočítávaly
z průměrného výdělku za 6 ukončených ka-
lendářních měsíců před nástupem dovolené.
U zaměstnanců pracujících v úkolové mzdě,
v prosté časové mzdě, v časové mzdě s prémií,
se vypočítávají požitky z průměrného výděl-
ku vyplaceného za posledních 12 ukončených
kalendářních měsíců před nástupem dovolené.
Tím se umožní co nejspravedlivěji zjistit prav-
děpodobné požitky, které by během dovolené
měli. Oproti dosavadnímu stavu je způsob vý-
počtu jednodušší potud, že se vychází z požit-
ků vyplacených. Bere se zřetel též na změnu
základní mzdy, k níž v uvedeném 12měsíčním
období dojde. Nepřihlíží se však k jednorá-
zovým odměnám ani k individuálním odmě-
nám za splnění zvlášť důležitých úkolů a za
vynikající pracovní výsledky.
I během výkonu nápravného opatření je
možné, aby si zaměstnanec dovolenou vyčer-
pal. O dobu této dovolené se mu pak prodlu-
žuje doba nápravného opatření. Není proto
výkon nápravného opatření důvodem pro pře-
sun dovolené na příští rok ani pro proplacení
náhrady mzdy za nevybranou dovolenou.
14
Za naturální požitky, které může zaměst-
nanec po dobu dovolené užívat, se považuje
např. byt, otop a světlo.
K § 12
Návrh přejímá zásady dosavadní úpravy,
Při posuzování nároků na dovolenou při skon-
čení pracovního poměru mohou nastat tyto
případy: Skončí-li pracovní poměr předčasně
z viny zaměstnance, ztrácí zaměstnanec ná-
rok na dovolenou. Ve všech ostatních přípa-
dech přísluší zaměstnanci poměrná část do-
volené odpovídající délce jeho zaměstnání
v podniku v kalendářním roce, za který se
dovolená poskytuje. Podmínkou ovšem je,
aby ke dni rozvázání pracovního poměru za-
městnanec splňoval podmínky pro vznik ná-
roku na dovolenou. Z této zásady se přiznává
výjimka pouze zaměstnancům, kteří mění
zaměstnání podle § 7, dále těm, kteří od-
cházejí do důchodu, a ženám, které rozvazují
pracovní poměr z důvodu těhotenství nebo
proto, že potřebují zůstat doma, aby mohly
pečovat o své dítě. Předpokládá se, že zpra-
vidla půjde o dítě do 8 let. Ve výjimečných
případech může jít i o dítě starší.
K § 13
Dovolená je určena k tomu, aby si zaměst-
nanec po celoroční práci odpočinul. Tohoto
účelu by nebylo dosaženo, kdyby si zaměst-
nanec nemohl vybrat dovolenou ve volnu.
Proto zákon jednak umožňuje vybrání do-
volené ve výjimečných případech i po uply-
nutí kalendářního roku, jednak zásadně za-
kazuje proplácení peněžité náhrady za ne-
vybranou dovolenou.
Mimo případy uvedené v odst. 2 a 3 nelze
peněžitou náhradu vyplatit. Povinnost pro-
platit náhradu v případě, že podnik neurčil
zaměstnanci nástup dovolené, i když se o ni
zaměstnanec sám nehlásil, se výslovně uvádí
proto, aby se odstranily pochybnosti v do-
savadní praxi.
Při výpočtu náhrady za nevybranou dovo-
lenou se k odměně za práci přes čas nepři-
hlíží zásadně proto, aby se i sami zaměst-
nanci snažili vybrat si dovolenou ve volnu a
nenechávali si ji proplácet. Toto ustanovení
se ukázalo tvrdým v těch případech, kdy za-
městnanec si chtěl dovolenou vybrat ve vol-
nu, ale vedení mu ji z provozních důvodů
nemohlo poskytnout. Proto sa mu přiznává
v těchto případech i průměr z odměny za
práci přes čas. Poněvadž tato praxe bude
znamenat větší zatížení mzdových fondů
oproti dosavadnímu stavu, povede tato zásada
vedení podniku nepochybně k tomu, že se
bude snažit, aby umožnilo každému zaměst-
nanci vybrání dovolené ve volnu.
Dodatkovou dovolenou si musí zaměstnanec
vždy vybrat ve volnu. Vybral-li si zaměst-
nanec jen část dovolené, předpokládá se, že
si vybral dodatkovou dovolenou. Zbytek do-
volené může tedy dostat proplacen, vybral-li
si alespoň část dovolené, rovnající se dodat-
kové dovolené.
K § 14
Vzhledem k tomu, že napříště bude pro-
dlužována dovolená pouze podle délky za-
městnání u téhož zaměstnavatele, bylo nut-
no, aby ke dni účinnosti nové úpravy byly
všem zaměstnancům jejich dosavadní nároky
zachovány. Jinak by totiž mohlo dojít ke sní-
žení dosavadních nároků, aniž by si to za-
městnanci zavinili. Tímto ustanovením se
tedy zajišťuje, že zaměstnanci, kteří zůstanou
věrni svému podniku nebo kteří budou měnit
zaměstnání jen v obecném zájmu nebo z ji-
ných vážných důvodů, nebudou ve svých ná-
rocích nijak poškozeni.
Odstavec 2 pamatuje na to, aby nedošlo
k poškození těch zaměstnanců, kteří z váž-
ných důvodů nemohli být ke dni účinnosti
nového zákona zaměstnáni.
K § 15
Toto ustanovení zajišťuje, že domáčtí děl-
níci budou napříště, pokud jde o nárok na
dovolenou, posuzováni stejně jako ostatní
zaměstnanci. I oni tedy mají zaručen nárok
na odpočinek. Je to odůvodněno tím, že pod-
niky, které dnes domácké dělníky zaměst-
návají, přidělují jim vesměs takové množství
práce, které odpovídá výkonu za 46 hodin
týdně. V celé řadě podniků, zejména tam, kde
jsou hromadné závodní dovoleně, dostávají
domáčtí dělníci již dnes dovolenou ve volnu.
K § 17
Návrh se nevztahuje na příslušníky ozbro-
jených sil v činné službě ani na příslušníky
ozbrojených sborů z povolání v oboru mi-
nisterstva vnitra z toho důvodu, že dovolená
v těchto složkách musí být, vzhledem ke
zvláštní povaze jejich práce, určována podle
odlišných zásad.
K § 18
V prováděcím předpise bude dovolená se-
zónních zaměstnanců upravena podle stej-
ných zásad jako dosud.
15
Počítá se s tím, že opatření nutná k od-
stranění tvrdostí může činit nejenom Ústřed-
ní rada odborů sama, nýbrž může k tomu
zmocnit i nižší odborové orgány. Prováděcí
vyhláška předpokládá, že to budou okresní
výbory odborových svazů nebo okresní odbo-
rové rady.
K § 19
Zákon musí nabýt účinnosti dnem 1. ledna
1960, vzhledem k tomu, že dnem 31. 12. 1959
končí platnost zákona č. 3/1954 Sb. prodlou-
ženého na rok 1958 a 1959 zákonem č. 69/
1957 Sb.
V Praze dne 7. prosince 1959
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
KNT 1 - 3445-59