Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
363
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1959
o placené dovolené na zotavenou
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
části
§ 1
Nárok na dovolenou
(1) Zaměstnanec, jehož pracovní poměr
u téhož zaměstnavatele trvá nepřetržitě ale-
spoň 11 měsíců (čekací doba), má nárok na
placenou dovolenou na zotavenou za běžný
kalendářní rok, jestliže v něm konal práci
alespoň 75 dnů.
(2) U zaměstnance, který skončil povinnou
školní docházku nebo který úspěšně skončil
studium na výběrové nebo vysoké škole a
vstoupil bez zbytečného průtahu do pracov-
ního poměru, činí čekací doba 5 měsíců. Če-
kací doba 5 měsíců platí těž pro ženu, která
pečuje alespoň o jednoho příslušníka domác-
nosti a vstoupí do pracovního poměru z do-
mácnosti. Nejde-li o prvý vstup z domácnosti
do pracovního poměru, přísluší ženě tato vý-
hoda, jen trvalo-li přerušení pracovního po-
měru alespoň dva roky, pokud neprokáže, že
dřívější pracovní poměr rozvázala z důleži-
tých rodinných nebo zdravotních důvodů.
2
(3) Zaměstnancům, kteří splní podmínku
pětiměsíční čekací doby (odstavec 2) v kalen-
dářním roce, v němž vstoupili do zaměstnání,
přísluší za tento kalendářní rok, jestliže v něm
konali práci alespoň 75 dnů, poměrná část
dovolené. Splní-li však v tomto roce podmín-
ky uvedené v odstavci 1, mají nárok na plnou
dovolenou.
Délka dovolené
§ 2
(1) Základní výměra dovoleně činí dva ka-
lendářní týdny v kalendářním roce.
(2) Nárok na tři kalendářní týdny dovolené
má zaměstnanec, který do konce běžného
kalendářního roku
a) dovrší alespoň 5 let nepřetržitého za-
městnání u téhož zaměstnavatele po 18.
roce věku,
b) nedosáhne 18 let věku,
c) dosáhne 50 let věku.
(3) Dovolená ve výměře čtyř kalendářních
týdnů přísluší zaměstnanci, který do konce
běžného kalendářního roku dovrší alespoň
15 let nepřetržitého zaměstnání u téhož za-
městnavatele po 18. roce věku.
(4) Nárok na delší než základní výměru do-
volené je povinen zaměstnanec prokázat před
nástupem dovolené, nejpozději do konce běž-
ného kalendářního roku; jinak nárok na delší
dovolenou za tento kalendářní rok zaniká.
(5) Dovolená učitelů činí osm kalendářních
týdnů, dovolená učitelek mateřských škol
šest kalendářních týdnů, dovolená vychova-
telů čtyři kalendářní týdny v kalendářním
roce.
§ 3
Do trvání nepřetržitého zaměstnání u té-
hož zaměstnavatele se pro prodloužení do-
voleně započítává také doba vojenské činné
služby, jakož i doba úspěšně ukončeného stu-
dia, doba vědecké (umělecké) aspirantury a
doba členství ve výrobním družstvu, pokud
spadají do doby po 18. roce věku zaměst-
nance.
§ 4
(1) Zaměstnanci, který pracuje celý kalen-
dářní rok pod zemí, se dovolená podle § 2
odst.
1 až 3 prodlužuje o jeden kalendářní
týden. Pracuje-li pod zemí jen část kalen-
dářního roku, přísluší mu za každých 25 od-
pracovaných dnů pod zemí jedna dvanáctina
3
tohoto kalendářního týdne, a to i tehdy, jest-
liže mu nevznikl nárok na řádnou dovolenou
(§ 2 odst. 1 až 3).
(2) Horničtí učňové mají bez ohledu na věk
nárok na dovolenou v délce čtyř kalendářních
týdnů.
§ 5
Vláda stanoví nařízením na návrh Ústřední
rady odborů, kterým zaměstnancům konají-
cím práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtíž-
ně, za jakých podmínek a o jakou dobu se
prodlužuje dovolená, na niž mají nárok podle
§ 2
odst. 1 až 3 a § 4 odst. 1 (dodatková do-
volená).
§ 6
Připadne-li v době dovolené zaměstnance
placený svátek nebo náhradní volno za práci
přes čas na den, který je jinak obvyklým
pracovním dnem zaměstnance, nezapočítávají
se mu tyto dny do dovolené.
§ 7
Zvýhodněná změna zaměstnáni
(1) Změní-li zaměstnanec zaměstnání z dů-
vodu obecného zájmu nebo z jiných vážných
důvodů, započte se mu u nového zaměstna-
vatele jako doba nepřetržitého zaměstnání
u téhož zaměstnavatele doba, která mu byla
nebo měla být započtena pro prodloužení
dovoleně u předchozího zaměstnavatele.
(2) Při změně zaměstnání podle předcho-
zího odstavce náleží zaměstnanci za kalen-
dářní rok, v němž ke změně zaměstnání došlo,
poměrná část dovolené u dosavadního i no-
vého zaměstnavatele, i když u nich nesplňuje
podmínky pro vznik nároku na dovolenou
(§
1) Vybral-li si zaměstnanec u dosavadního
zaměstnavatele delší dovolenou, než na ja-
kou u něho měl nárok, započítá se mu část
dovolené připadající na zbývající část kalen-
dářního roku do dovoleně, která mu náleží
u nového zaměstnavatele. Ustanovení § 8
o krácení dovolené zůstává nedotčeno.
§ 8
Krácení dovolené
(1) Nekonal-li zaměstnanec před vybráním
dovolené v kalendářním roce, za který se
dovolená poskytuje, práci po více než 75 pra-
covních dnů pro důležité osobni překážky
v práci nebo pro výkon vojenské činné služ-
by, krátí se mu dovolená za každých dalších
4
25 takto zameškaných pracovních dnů o jednu
dvanáctinu.
(2) Za každý pracovní den, který zaměst-
nanec zameškal bez důležitých osobních pře-
kážek v práci, krátí se mu dovolená o jeden
nebo dva pracovní dny. O tom, zda jde o za-
meškání bez důležitě osobní překážky v práci,
spolurozhoduje po slyšení zaměstnance zá-
vodní výbor základní organizace Revolučního
odborového hnutí, který také závazně sta-
noví, zda má být za každý takto zameškaný
den krácena zaměstnanci dovolená o jeden
či dva dny. Zameškání pracovní doby, která
jsou kratší než celý pracovní den, se sčítají.
Jestliže si zaměstnanec dovolenou již vyčer-
pal nebo nevznikl-li mu na ni nárok, je za-
městnavatel povinen zkrátit mu stejným způ-
sobem dovolenou v příštím roce.
(3) Podle odstavců 1 a 2 nelze krátit tu
čás dovolené, o kterou se prodlužuje dovo-
lená zaměstnancům pracujícím pod zemí (§ 4
odst. 1), ani dodatkovou dovolenou (§ 5).
§ 9
Nástup dovolené
(1) Nástup dovolené určuje zaměstnavatel,
který je povinen rozložit dovolené podle plá-
nu stanoveného tak, aby si zaměstnanec mohl
dovolenou vyčerpat zásadně vcelku a do kon-
ce běžného kalendářního roku. Při stanovení
plánu dovolených je nutno brát zřetel na
úkoly vyplývající pro podnik ze státního plánu
rozvoje národního hospodářství a přihlížet
přitom v mezích provozních potřeb k opráv-
něným zájmům zaměstnance. Pokud je za-
městnanci dovolená výjimečně poskytována
v několika částech, musí alespoň jedna část
činit celý kalendářní týden a u mladistvých
do 16 let dva kalendářní týdny. Den nástupu
dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit
zaměstnanci alespoň 14 dní předem; tato
lhůta může být výjimečně zkrácena, dá-li
k tomu souhlas závodní výbor základní or-
ganizace Revolučního odborového hnutí.
(2) Jestliže si zaměstnanec nemohl dovole-
nou vyčerpat v běžném kalendářním roce
z naléhavých provozních důvodů nebo proto,
že mu zaměstnavatel její nástup neurčil, nebo
pro překážky v práci, je zaměstnavatel po-
vinen poskytnout ji zaměstnanci po uplynutí
kalendářního roku tak, aby skončila nejpoz-
ději do 31. března příštího roku; jinak si ji
zaměstnanec již nemůže vyčerpat. Ve kte-
rých případech přísluší zaměstnanci peněžitá
náhrada za nevyčerpanou dovolenou, stanoví
§ 13 odst. 2 a 3.
6
(3) Zaměstnavatel může určit zaměstnanci
nástup dovoleně, jakmile zaměstnanec splnil
podmínku čekací doby; jestliže však zaměst-
nanec v kalendářním roce neodpracuje ale-
spoň 75 dnů, je povinen vrátit zaměstnavateli,
pokud nejde o zvýhodněnou změnu zaměst-
nání (§ 7) nebo o případy uvedené v § 12
odst. 2 věta druhá, náhradu mzdy, která mu
byla vyplacena za dobu dovolené, na niž mu
nevznikl nárok.
(4) Zaměstnavatel nesmí určit nástup do-
volené na dobu, kdy je zaměstnanec uznán
práce neschopným pro nemoc nebo úraz, ani
na dobu mateřské dovoleně.
(5) Plán dovolených i jeho případné změny
a doplňky a dále přesun dovolené na příští
kalendářní rok z naléhavých provozních dů-
vodů nebo proto, že zaměstnavatel neurčil
zaměstnanci nástup dovolené, je zaměstna-
vatel povinen dohodnout se závodním výbo-
rem základní organizace Revolučního odbo-
rového hnutí.
§ 10
Přerušení dovolené
Byl-li zaměstnanec po nastoupení dovolené
uznán práce neschopným pro nemoc nebo
úraz, přerušuje se mu dovolená. Dovolená
zaměstnankyně se přerušuje také nástupem
na mateřskou dovolenou.
§11
Náhrada mzdy po dobu dovolené
(1) Zaměstnanci přísluší po dobu dovolené
náhrada mzdy (platu), které by dosáhl, kdyby
pracoval, kromě náhrady hotových výloh. Ná-
leží mu také veškeré naturální požitky.
(2) Náhrada mzdy a náhrada naturálních
požitků za dobu dovolené jsou splatné v ob-
vyklých výplatních dnech. Požádá-li však o to
zaměstnanec, musí mu být tyto náhrady vy-
placeny při nastoupení dovolené. Přitom se
však daň ze mzdy sráží podle běžných výplat-
ních období.
§ 12
Vliv skončení pracovního
poměru na dovolenou
(1) Zruší-li předčasně pracovní poměr za-
městnanec bez důležitého důvodu nebo za-
městnavatel z důležitého důvodu zaviněného
zaměstnancem, ztrácí zaměstnanec nárok na
6
dovolenou za běžný kalendářní rok u zaměst-
navatele, u něhož došlo k předčasnému zru-
šení pracovního poměru.
(2) V ostatních případech skončení pracov-
ního poměru přísluší zaměstnanci poměrná
část dovolené; nejde-li však o zvýhodněnou
změnu zaměstnání (§ 7), musí splnit podmín-
ky pro vznik nároku na dovolenou. Zaměst-
nanci, který rozváže pracovní poměr z toho
důvodu, že mu byl přiznán invalidní nebo sta-
robní důchod, přísluší poměrná část dovolené,
i když v kalendářním roce neodpracoval 75
dnů; totéž platí pro ženu, která rozváže pra-
covní poměr z důvodu těhotenství nebo nutné
péče o dítě. Ustanovení § 8 o krácení dovo-
leně zůstává nedotčeno.
(3) Dojde-li ke skončení pracovního poměru
po vyčerpání dovolené nebo její části, je za-
městnavatel povinen požadovat od zaměst-
nance náhradu mzdy, kterou mu vyplatil za
dovolenou nebo její část, na niž zaměstnanec
ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok ne-
vznikl, pokud nejde o zvýhodněnou změnu
zaměstnání (§ 7). Zaměstnavatel je oprávněn
srazit si příslušnou částku při výplatě za-
městnancovy mzdy.
(4) Za každý pracovní den, který zaměstna-
nec zameškal bez důležitých osobních překá-
žek v práci po vyčerpání dovolené v kalen-
dářním roce, je zaměstnavatel povinen poža-
dovat od něho náhradu mzdy připadající na
jeden, popřípadě dva dny poskytnuté dovo-
lené (§ 8 odst. 2), nelze-li pro skončení pra-
covního poměru převést krácení dovolené na
příští kalendářní rok. Zaměstnavatel je
oprávněn srazit si příslušnou částku při vý-
platě zaměstnancovy mzdy.
(5) Zaměstnavatel je povinen vydat zaměst-
nanci při skončení pracovního poměru po-
tvrzení o tom, jaká doba mu byla započtena
do doby rozhodné pro určení délky dovolené,
kolik pracovních dnů si zaměstnanec ze své
dovoleně vyčerpal, popřípadě za kolik pra-
covních dnů dostal náhradu mzdy za nevy-
čerpanou dovolenou a o kolik pracovních dnů
mu byla dovolená zkrácena.
§ 13
Náhrada mzdy za nevyčerpanou
dovolenou
(1) Poskytování náhrady mzdy za nevyčer-
panou dovolenou je kromě případů uvedených
v odstavcích 2 a 3 nepřípustné.
7
(2) Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovo-
lenou nebo její část se vyplatí, jen když si
zaměstnanec nemohl dovolenou nebo její část
vyčerpat ani do 31. března příštího kalendář-
ního roku z naléhavých provozních důvodů,
pro překážky v práci, dále proto, že mu za-
městnavatel její nástup neurčil nebo proto,
že mu zaměstnavatel nesprávně určil délku
dovolené, ač zaměstnanec řádně prokázal
nárok na její delší výměru.
(3) Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovo-
lenou nebo její poměrnou část se také vy-
platí, jestliže si zaměstnanec nemohl dovo-
lenou nebo její poměrnou část vyčerpat pro
skončení pracovního poměru.
(4) Učitelům a učitelkám mateřských škol
přísluší náhrada mzdy nejvýše za čtyři ka-
lendářní týdny nevyčerpané dovolené.
(5) Za dodatkovou dovolenou (§ 5) a za část
dovolené, o kterou se prodlužuje dovolená za-
městnancům pracujícím pod zemí (§ 4 odst.
1), nelze náhradu mzdy poskytnout; tato do-
volená musí být vždy vyčerpána, a to před-
nostně.
Část II
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 14
(1) U zaměstnance, který byl 31. prosince
1959 v pracovním poměru, se považuje za
dobu nepřetržitého zaměstnání u téhož za-
městnavatele doba, která mu byla nebo měla
být k tomuto dni podle platných předpisů za-
počtena pro prodloužení dovolené, jakož i do-
ba úspěšně ukončeného studia, doba vědecké
(umělecké) aspirantury a doba členství ve
výrobním družstvu, pokud spadají do doby
po 18. roce věku zaměstnance.
(2) Zaměstnanci, který ke dni 31. prosince
1959 nebyl z vážných důvodů v pracovním
poměru, se započítá do doby nepřetržitého
zaměstnání u zaměstnavatele, k němuž po
1. lednu 1960 poprvé vstoupil do pracovního
poměru bez zbytečných průtahů po odpadnutí
vážných důvodů, doba, která mu byla nebo
měla být podle platných předpisů započtena
pro prodloužení dovolené u posledního za-
městnavatele, jakož i doba úspěšně ukonče-
ného studia, doba vědecké (umělecké) aspi-
rantury a doba členství ve výrobním druž-
stvu, pokud spadají do doby po 18. roce věku
zaměstnance.
8
§ 15
Ustanovení tohoto zákona platí i pro učně
a domácké dělníky.
§ 16
Ujednání odporující tomuto zákonu nebo
předpisům podle něho vydaným jsou neplat-
ná, i když byla uzavřena před jeho účinností.
§ 17
Tento zákon se nevztahuje na příslušníky
ozbrojených sil v činné službě ani na pří-
slušníky bezpečnostních sborů ministerstva
vnitra.
§ 18
(1) Ústřední rada odborů se zmocňuje, aby
v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady
vydala bližší předpisy, jimiž podrobněji
upraví zejména
a) které změny zaměstnání se považují za
změny z důvodu obecného zájmu nebo
z jiných vážných důvodů,
b) které doby se posuzují pro účely tohoto
zákona jako výkon práce, i když zaměst-
nanec nepracuje,
c) dovolenou sezónních a kampaňových za-
městnanců,
d) způsob výpočtu náhrady mzdy po dobu
dovolené a náhrady mzdy za nevyčerpa-
nou dovolenou,
e) jak se určuje poměrná část dovolené,
f) za jakých podmínek se pro prodloužení
dovoleně započítává doba studia,
g) krácení dovolené pro výkon trestu odnětí
svobody.
(2) Ústřední rada odborů, popřípadě orgány
jí zmocněné jsou oprávněny činit opatření
k odstranění tvrdostí, které by se vyskytly
při provádění tohoto zákona.
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne
1. ledna 1960; provedou jej všichni členové
vlády.
9
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Placená dovolená na zotavenou byla upra-
vena zákonem č. 3/1954 Sb., o placené do-
volené na zotavenou, který byl postupně pro-
dlužován na jeden popřípadě na dva roky. Na
rok 1958 a 1959 byl prodloužen zák. č. 69/
1957 Sb. Šlo o prozatímní úpravu, která měla
určité nedostatky, zejména pokud jde o me-
chanické prodlužování dovolené podle délky
pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele,
v témže oboru nebo v téže skupině povolání,
aniž by přihlížela k obtížnosti, namáhavosti
práce a jejímu vlivu na zdraví člověka, a která
dále nedostatečně postihovala svévolnou fluk-
tuaci.
Nová úprava vychází z dosavadních zkuše-
ností a odstraňuje dosavadní nedostatky.
Poctivým zaměstnancům se zabezpečuje, že
jim bude nejen zachována dosavadní délka
dovolené, ale zaměstnancům na některých
zvlášť rizikových pracovištích bude dosavadní
dovolená ještě prodloužena. Těm zaměstnan-
cům, kteří konají práce zdraví škodlivé nebo
zvlášť obtížné, umožňuje totiž nová úprava
stanovit délku dovolené s přihlédnutím k ob-
tížnosti a namáhavosti práce a jejímu vlivu
na zdraví člověka tím, že připouští poskytnout
jim delší dovolenou (tzv. dodatkovou dovole-
nou) v rozsahu jednoho až dvou týdnů nad do-
volenou normální. Osnova přihlíží také k po-
třebám našeho hospodářství a přispívá k upev-
nění pracovní disciplíny zejména svými proti -
fluktuačními a protiabsenčními ustanoveními,
jimiž se znemožňuje, aby výhod se dostalo
těm zaměstnancům, kteří nežádoucí fluktuací
a absencí narušují pracovní kázeň a výsledky
práce poctivých zaměstnanců.
Nový návrh postihuje ty osoby, které své-
volně fluktuují, tím, že při prodloužení dovo-
lené vychází pouze z trvání zaměstnání u té-
hož zaměstnavatele a nepřihlíží k zaměstnáni
v témže oboru nebo v téže skupině povolání,
jako tomu bylo dosud. Aby nedošlo k poško-
zení poctivých a svědomitých zaměstnanců,
zachovávají se všem zaměstnancům ke dni
31. 12. 1959 jejich dosavadní nároky na dovo-
lenou. Napříště bude tedy záležet na každém
jednotlivci, zda si tyto nároky udrží nebo zda
následkem svévolné fluktuace, klesne na zá-
kladní výměru dovolené. Tímto zpřísněním
však nebudou postiženi zaměstnanci, kteří
mění zaměstnání z důvodů obecného zájmu
nebo z jiných vážných důvodů. Okruh těchto
zvýhodněných změn, při nichž se zaměstnanci
zachovávají jejich nároky, je podstatně širší
nežli dosud a je převzat z předpisů o nemo-
cenském pojištění.
Toto rozšíření zvýhodněných změn umožní
odstranit tvrdosti, k nimž dosud docházelo.
Tak např. zaměstnanec, který žil odloučeně
od rodiny, rozvázal 10. února 1959 pracovní
poměr a hned 11. února nastoupil zaměstnání
v místě svého trvalého bydliště, a to v témže
oboru. Podle dosavadní úpravy ztrácel nárok
na dovolenou za rok 1959, poněvadž čekací
dobu 11 měsíců splnil teprve v roce 1960. Do-
stal teprve v roce 1960 stejnou dovolenou,
jako měl dříve. Podle nové úpravy by dostal
v roce 1959 poměrnou část dovolené, jejíž
délka byla by stejná, jako měl dříve. Okruh
zvýhodněných změn je uveden u důvodové
zprávy k § 7.
Nová úprava přináší dále výhodu pro ženy,
které rozvázaly pracovní poměr z důvodu tě-
hotenství nebo mateřství, poněvadž po nástu-
pu do nového zaměstnání budou mít vždy stej-
nou délku dovolené, jako měly v posledním za-
městnání, zatím co dnes mohly mít dovolenou
o jeden i dva týdny kratší, jestliže si nenašly
zaměstnání v témže oboru nebo v téže sku-
pině povolání, jako pracovaly dříve. Nová
úprava je příznivější též pro důchodce, kteří
vstupují po přiznání důchodu nebo po při-
znání částečného invalidního důchodu do za-
městnání.
Odstraňuje se rovněž dosavadní nedostatek
spočívající v tom, že do dovolené se započí-
távaly také svátky, popřípadě dny náhradního
volna, které připadly na dobu, kdy si zaměst-
nanec vybíral dovolenou. Znamená to pro za-
městnance prodloužení dovolené o tyto dny.
Nová úprava umožňuje mimo to Ústřední ra-
dě odborů odstraňovat tvrdosti, které by se
při provádění zákona mohly vyskytnout. Tato
možnost dříve dána nebyla. Toto ustanovení
umožní zachovat zaměstnancům dosavadní
délku dovolené i v těch případech, kdy u nich
šlo sice o fluktuační změnu zaměstnání, avšak
zaměstnanci tento svůj poklesek odčinili po-
ctivou prací v novém zaměstnání. V těchto
případech bude možno po projednání se zá-
vodním výborem započíst zaměstnanci pro
prodloužení dovolené i celou dobu, které mu
byla započtena u posledního zaměstnavatele.
Výhodnější a spravedlivější úpravou pro
zaměstnance, nežli byla dosud, vyjadřuje také
ustanovení, že na základě stanoviska závod-
ního výboru bude možno přihlédnout i při ne-
omluvené absenci ke všem okolnostem, za
10
nichž k ní došlo, a podle toho provádět pří-
padně mírnější krácení dovolené. Výhodu
znamená také přiznání dovoleně domáckým
dělníkům podle stejných zásad jako ostatním
pracujícím a přiznání peněžité náhrady za ne-
vybranou dovolenu včetně odměny za práci
přes čas v případech, kdy zaměstnanec ne-
mohl dovolenou nastoupit z provozních dů-
vodů. Zpřísnění úpravy u absolventů škol a
žen z domácnosti v tom směru, že v prvém
roce zaměstnání dostanou místo dosavadní
celé dovolené, i když celý rok nepracovali,
pouze poměrnou část dovoleně, odpovídající
délce odpracované doby v tomto roce, je
spravedlivé, poněvadž šlo o výhodu, která ne-
byla nijak odůvodněna. V dalších letech za-
městnání nebudou již tyto osoby novou úpra-
vou postiženy.
Nová úprava si vyžádá zvýšení nákladů asi
o 16 miliónů Kčs. U dodatkově dovolené činí
toto zvýšení asi 14 a půl miliónu Kčs. Přeru-
šením dovolené pro každou pracovní neschop-
nost se zvýší náklady na nemocenské asi
o 20 miliónů Kčs. Zápočet studia bude vyža-
dovat vyšší náklady asi o 2-3 milióny Kčs.
Naproti tomu přinese zpřísnění podmínky pro
prodloužení dovolené úsporu asi 12 miliónů
Kčs a zkrácení dovolené u žen z domácnosti
a absolventů škol v prvém roce vstupu do za-
městnání úsporu asi 8 a půl miliónu Kčs.
Zvýšené náklady budou zahrnuty do ná-
vrhu rozpočtu na rok 1960.
Zvláštní část
K § 1
Pro splnění čekací doby se nevyžaduje, aby
zaměstnanec celých 11, popřípadě 5 měsíců
skutečně pracoval. Stačí, jestliže po tuto dobu
trval pracovní poměr. Kdyby však zaměstna-
nec neodpracoval v kalendářním roce, za který
se mu dovolená poskytuje, ani 75 dnů, nezískal
by na dovolenou nárok. Stačí však, jestliže
těchto 75 dnů odpracuje do konce kalendář-
ního roku, tedy i po vyčerpání dovolené. Musí
je ovšem odpracovat u téhož zaměstnavatele.
Aby nedocházelo k neodůvodněným tvrdos-
tem, může podle § 18 stanovit Ústřední rada
odborů, že některé doby se posuzují jako vý-
kon práce, i když zaměstnanec nepracuje. Pů-
jde o dobu, kdy zaměstnanec nepracuje pro
překážky z důvodů obecného zájmu (s vý-
jimkou vojenské činné služby) nebo pro pře-
kážky na straně zaměstnavatele, o dobu pla-
cené dovoleně na zotavenou, náhradní volno
za práci přes čas, o placené svátky, o účast
na internátním školení nebo požádaném slož-
kami Národní fronty a o pracovní volno posky-
tované studujícím při zaměstnání. V ostatních
případech, kdy zaměstnanec nepracuje pro
jiné překážky, nelze odpadlé dny považovat za
odpracované.
Zkrácení pětiměsíční čekací doby pro absol-
venty škol je odměnou pro ty, kteří po úpěš-
ném skončení návštěvy školy vstoupí do pra-
covního poměru bez zbytečného průtahu. Pev-
ná lhůta pro nástup se nestanoví. Vedení zá-
vodu v dohodě se závodním výborem základní
organizace Revolučního odborového hnutí
musí posoudit každý případ individuálně. Ab-
solvování kurzů bez ohledu na délku jejich
trvání nelze považovat za absolvování školy.
Žáci a studenti, kteří při práci ve výrobě
během studia jsou v pracovním nebo učebním
poměru, mají nárok na dovolenou za stejných
podmínek jako ostatní zaměstnanci.
Ženám z domácnosti se přiznává 5 měsíční
čekací doba z důvodů usnadnění jejich začle-
nění. Tato výhoda se přiznává i bezdětným
manželkám, které pečují o domácnost man-
žela. Svobodné ženě bylo by možno přiznat
tuto výhodu jen výjimečně, kdyby prokázala,
že vede domácnost např. zaměstnanému ovdo-
vělému otci. Dvouletá lhůta, na kterou je vá-
záno přiznání této výhody ženě, která již jed-
nou pracovala, byla stanovena z toho důvodu,
aby se předešlo spekulačnímu využívání této
výhody.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci, jimž se
přiznává 5 měsíční čekací doba, pracují zpra-
vidla jenom část kalendářního roku, v němž
poprvé do zaměstnání vstupují, přiznává se jim
pouze poměrná část dovolené úměrná sku-
tečně odpracované době v roce vstupu do za-
městnání.
K § 2
Návrh vychází, pokud jde o délku dovolené,
ze zásad dosavadní úpravy, která se v podstatě
osvědčila. Nepřipouští však prodlužování do-
volené podle doby trvání dřívějších pracov-
ních poměrů v témže oboru nebo v téže sku-
pině povolání, jak tomu bylo dosud. Poctiví
zaměstnanci tím nebudou poškozeni, poněvadž
ke dni 31. 12. 1959, to jest ke dni účinnosti
nového zákona, se jim zachovávají všechny
dosavadní nároky. Bude tedy záležet na kaž-
dém jednotlivci, zda si dosavadní délku do-
volené zachová.
Pokud délka dovoleně závisí na zaměst-
nancově věku nebo na délce jeho pracovního
poměru, rozhoduje stav ke konci kalendářního
roku a nikoliv jako dosud ke dni 1. srpna.
11
Toto ustanovení přináší výhodu pro ty za-
městnance, kteří splní rozhodující předpokla-
dy pro prodloužení dovolené v době od 1. 8.
do 31. 12. Základní výměra dovolené se určuje
jako dosud podle kalendářního týdnů.
Kdyby zaměstnanec prokázal např. v únoru
1961, že již v roce 1960 splnil podmínky pro
delší dovolenou, mohl by delší dovolenou do-
stat pouze na rok 1961, i kdyby do února 1961
neměl ještě vybranou dovolenou za rok 1960.
K § 3
Zápočet studia a vědecké aspirantury se
navrhuje proto, že jde vlastně o přípravu na
budoucí povolání. Tím se odstraňuje dosa-
vadní tvrdost zejména vůči těm zaměstnan-
cům, kteří přeruší pracovní poměr a odcházejí
na odborné, popřípadě vysoké školy přímo
z výroby, takže studují až po 18. roce věku.
Navrhuje se zápočet studia i před účinností
tohoto zákona, to jest před 1. lednem 1960, po-
něvadž by nebylo spravedlivé, aby byli jinak
posuzování zaměstnanci, kteří skončili stu-
dium např. již v roce 1959.
Činná služba z povolání v ozbrojených si-
lách se považuje za zaměstnání. Při změně za-
městnání podle § 7 se tedy započítává do ne-
přetržitého zaměstnání u téhož zaměstna-
vatele.
K § 4
Zaměstnancům, kteří pracují pod zemí, se
zachovává dosavadní prodloužení dovolené
o jeden týden, které se jim přiznávalo z dů-
vodů společenského významu této práce, i z dů-
vodů její obtížnosti. Přiznání tohoto týdne
není vázáno jako dosud na splnění základních
podmínek pro vznik nároku na dovolenou. Jde
tedy o samostatný nárok. Tím, že se poměrná
část této prodloužené dovolené přiznává všem
zaměstnancům pracujícím pod zemí za kaž-
dých 25 odpracovaných dnů, odpadá zvláštní
úprava pro zaměstnance, kteří pracují v hor-
nictví v rámci organizovaného náboru pracov-
ních sil. Odstavec 1 se vztahuje i na technické
zaměstnance, kteří fárají nepravidelně.
Za práci pod zemí nelze považovat práci
v lomech nebo v povrchových dolech.
K § 5
Tímto ustanovením, které umožňuje hod-
notit namáhavost a obtížnost práce a její vliv
na zdraví člověka, se odstraňuje základní ne-
dostatek dosavadní úpravy spočívající v čistě
mechanickém prodlužování délky dovolené.
Okruh zaměstnanců, jimž bude dodatková do-
volená přiznána, bude možno rozšiřovat podle
hospodářských možností. Proto se stanovení
prací, které prodloužení dovolené odůvodňují,
přenechává vládnímu nařízení. Pro prvou eta-
pu se počítá s prodloužením dovolené o dva
týdny u zaměstnanců: pracujících s otevře-
nými zářiči na pracovištích druhé a třetí ka-
tegorie podle ČSN včetně práce u reaktorů a
v oblasti primárního okruhu, ve zdravotnictví
při léčebném zavádění uzavřených zářičů,
u zaměstnanců v TBC zařízeních, kteří pro-
vádějí roentgenovou diagnostiku a u za-
městnanců v laboratořích, kde se zpraco-
vává materiál z vysoce virulentních nákaz, a
dále u zaměstnanců při úpravě radioaktiv-
ních surovin. O jeden týden se počítá s pro-
dloužením dovolené u zaměstnanců: v TBC
léčebnách a TBC odděleních ústavů národního
zdraví, v prosekturách, v infekčních složkách
zdravotnických a veterinárních zařízení a v la-
boratořích sloužících převážně pro vyšetřo-
vání infekčních materiálů, při přímém ošetřo-
vání nebo obsluze duševně chorých, u zaměst-
nanců pracujících pod vlivem RTG záření a
s ostatními uzavřenými zářiči, ve zdravotnic-
kých zařízeních při práci s radonem a na pra-
covištích pro těžbu radioaktivních surovin,
pokud v těchto případech týdenní dávka ioni-
zujícího záření přesahuje 1/5 nejvýše přípustné
dávky a zaměstnanci na těchto pracovištích
pracují nepřetržitě po dobu delší 3 let, a ko-
nečně u zaměstnanců vyslaných k dlouhodo-
bému výkonu prací do oblastí klimaticky a
zdravotně obtížných, pokud tam zůstanou ne-
přetržitě aspoň jeden rok. Pokud tito zaměst-
nanci budou pracovat za uvedených podmínek
jen část roku, přísluší jim jedna dvanáctina
dovolené za každých 25 takto odpracovaných
dnů. Pokud by zaměstnanci v oblastech kli-
maticky a zdravotně obtížných pracovali mé-
ně než jeden rok nebo zaměstnanci na pra-
covištích pro těžbu radioaktivních surovin
méně než tři roky, nedostali by ani poměrnou
část dodatkové dovolené, poněvadž nesplňují
základní podmínku pro vznik nároku na do-
datkovou dovolenou.
K § 6
Tímto ustanovením se uvádí naše úprava do
souladu s mezinárodní konvencí č. 52 o do-
volené, kterou jsme ratifikovali. Podmínkou
prodloužení je, že svátek připadne na den,
který je jinak obvyklým pracovním dnem za-
městnance. Prodlouží se tedy dovolená o svá-
tek, který připadne na neděli, tomu zaměst-
nanci, který obvykle v neděli pracuje a má za
ni jiný volný den týdenního klidu. Dovolená se