11

Kromě toho příděly naturálií do krmivového
a osivového fondu nejsou součástí dani po-
drobeného příjmu, aby tak jednotná země-
dělská družstva tvořila rezervy a posilovala
svou hospodářskou základnu.

Podkladem pro zjištění daňového základu
je roční výkaz jednotného zemědělského
družstva schválený členskou schůzí druž-
stevníků a prověřený příslušným okresním
národním výborem.

Zdaňování jednotných zemědělských druž-
stev podle hrubých příjmů postihuje v menší
míře zvyšování intenzity zemědělské výroby.
Prostředky vkládané na zvýšení intenzity
zemědělské výroby se mají při efektivním
provádění intenzifikace projevovat rychlejší-
mi přírůstky peněžních příjmů čistých než
příjmů hrubých. Proto vyměřování zeměděl-
ské daně z hrubých příjmů bude více pod-
porovat zájem o stálé zvyšování intenzity
výroby a snižování nákladů na 1 Kčs příjmů.
Zdaňování podle hrubých příjmů je i z hle-
diska administrativního značně jednodušší.

K § 8

Zemědělská daň má spolu s ostatními
opatřeními, zejména s poskytováním diferen-
cované přímé státní pomoci, působit na vy-
rovnání důchodů družstev a družstevníků
mezi jednotlivými výrobními oblastmi. Roz-
díly v důchodech vzniklé působením diferen-
ciální renty I, tj. na základě odlišných přírod-
ních a ekonomických podmínek, reguluje
proto odstupňovaná sazba daně podle výrob-
ních oblastí (kukuřičné, řepařské, bramborář-
ské, bramborářsko-ovesné a horské).

K snížení nebo zvýšení sazby daně s vý-
jimkou oblasti horské a bramborářsko-oves-
né dojde, dosahují-li družstva podprů-
měrných nebo naprůměrných výsledků pů-
sobením objektivních podmínek, které ne-
jsou dostatečně vyjádřeny zařazením půdy do
příslušné výrobní oblasti. K takovým objek-
tivním podmínkám patří zejména:

a) zařazení půdy do výrobní podoblasti;

b) poloha pozemků, jejich svažitost a mož-
nost využití mechanizace;

c) složení půdy a její vhodnost pro pěsto-
vání některých velmi rentabilních kultur
(např. vinné révy, zeleniny, ovocných
sadů, semen, léčivých a aromatických
rostlin);

d) investiční vybavení družstva (družstvo
převzalo již při založení vyhovující hos-
podářské budovy, zařízení, meliorace
apod. ).

K snížení nebo zvýšení sazby daně nedojde,
dosahují-li družstva podprůměrných nebo
nadprůměrných výsledků pouze v důsledku
větší či menší stabilizace družstva, většího či
menšího zintenzivnění zemědělské výroby,
lepšího či horšího poměru rostlinné a živo-
čišné výroby, lepší či horší organizace práce
v družstvu, pracovní morálky členů druž-
stva apod. (subjektivní podmínky).

K§ 9

Soustavné upevňování jednotných země-
dělských družstev a neustálý růst důchodů
družstev a družstevníků musí být zajišťován
stálým zvyšováním zemědělské výroby a tržní
produkce. Teprve tehdy, nelze-li vzniklé
disproporce odstranit zvýšením zemědělské
výroby a jejich zhospodárněním, může být
jako jednoho z podpůrných prostředků k je-
jich částečnému odstranění použito zeměděl-
ské daně při současném provedení opatření
k rozvoji výroby a hospodárnosti jednotných
zemědělských družstev. K provedení těchto
opatření je třeba určit pevný termín.

Pro zvýšení zájmu družstev na dotacích
do nedělitelného fondu, a tím na stálém
a dlouhodobém rozvoji vlastních zdrojů, dává
se jednotným zemědělským družstvům, kte-
rá uloží do nedělitelného fondu vyšší částku,
než činí předpokládaná průměrná dotace,
právní nárok na poskytnutí slevy na dani.
Aby i při poskytnutí slevy byla zachována
funkce daně vyrovnávat v odůvodněném roz-
sahu důchody družstev v jednotlivých vý-
robních oblastech, přihlédne výkonný orgán
okresního národního výboru při poskytnutí
slevy v rámci stanoveného rozpětí (10 až
50 °/o) také k přírodním a výrobním podmín-
kám, v nichž družstvo hospodaří.

Dále budou moci výkonné orgány okres-
ních národních výborů poskytnout slevu
družstvům nově založeným nebo těm, která
podstatně rozšíří členskou a půdní základnu,
popřípadě družstvům hospodařícím za ztíže-
ných podmínek v pohraničních okresech tak,
aby daň účinně pomáhala k finančnímu a eko-
nomickému upevnění družstev a ke zvyšování
zemědělské výroby.

K§ 10

Jednotlivé zálohy na zemědělskou daň byly
rozvrženy tak, aby odpovídaly příjmům inka-
sovaným při realizaci zemědělských výrobků
během roku. Proto také největší záloha daně
je splatná až koncem listopadu, kdy jsou již
zpravidla zpeněženy všechny produkty rost-

12

linné výroby a také živočišné výroby. Ke
krytí prvních dvou záloh budou pak sloužit
v prvé řade příjmy za výrobky ze živočišné
produkce.

Jednotná zemědělská družstva budou od-
vádět zálohy na daň na běžný rok podle pro-
zatímní roční povinnosti, kterou jim stanoví
výkonný orgán okresního národního výboru
podle celoročního výrobního a finančního plá-
nu. Po definitivním stanovení výše daňové
povinnosti platebním výměrem družstvo buď
rozdíl doplatí, nebo přeplatku použije na
úhradu další zálohy.

Výkonné orgány okresních národních vý-
borů jsou zmocněny, aby zálohy na daň na
žádost přiměřeně snížily, jestliže se během
roku ukáže, že družstvo nedosáhne pláno-
vaných hrubých příjmů.

K § 11.

Pojem zemědělské výroby u ostatních po-
platníků zahrnuje v sobě každou činnost,
která souvisí s obhospodařováním orné půdy,
luk, pastvin, lesů, zahrad, rybníků apod.

V tomto pojetí je zemědělskou výrobou

a) rostlinná výroba, tj. pěstování běžných
hospodářských plodin (zrniny, okopaniny,
olejniny, pícniny), zvláštních kultur
(chmel, vinná réva, tabák, paprika, zele-
nina, jahody, ovoce), léčivých a aroma-
tických rostlin, semen apod.;

b) živočišná výroba, tj. chov běžných hospo-
dářských zvířat i specializovaná živočišná
výroba (chov kožešinových a laborator-
ních zvířat, včel, apod. ).

Při provozu zemědělského hospodářství vy-
konává zemědělec velmi často činnost nebo
zaměstnání, které sice nelze přímo zahrnovat
pod pojem zemědělské výroby, ale k jejichž
vykonávání se pravidelně používá prostředků,
které trvale slouží k provozu zemědělského
hospodářství. Jde pouze o takové činnosti,
které jsou buď pokračováním zemědělské
výroby (zpracování nebo prodej výrobků
vlastního hospodářství), nebo při nichž se
využívá prostředků, které trvale slouží ze-
mědělství jako hlavnímu účelu v době, kdy
nejsou využity při provozu zemědělského
hospodářství (povoznictví, orání za mzdu
apod. ). Tyto činnosti musí mít vždy charakter
vedlejší činnosti vedle hlavního zaměstnání,
kterým je provozování zemědělského hospo-
dářství. Za těchto podmínek lze pak příjmy
z takových vedlejších činností zdanit spolu
s příjmy z provozu zemědělského hospodář-
ství jednou daní.

K §§ 12 a 13

Zvláštní povaha zemědělské výroby
a skutečnost, že téměř polovina všech země-
dělských závodů provozovaných jednotlivě
hospodařícími zemědělci má výměru pod
2 ha, nese s sebou tu skutečnost, že téměř
v žádném zemědělském závodě provozovaném
jednotlivě hospodařícími zemědělci se neve-
dou účetní záznamy o výsledcích hospodaření
a že vedení takovýchto záznamů nelze prak-
ticky uložit. Nelze proto zjišťovat dani pod-
robený příjem podle skutečně dosažených vý-
těžků.

Při stanovení průměrné normy výnosnosti
lze vzít v úvahu u rostlinné výroby pouze plo-
diny pravidelně pěstované ve všech zeměděl-
ských hospodářstvích (zrniny, okopaniny,
olejniny, pícniny) a u živočišné výroby její
pravidelný a běžný rozsah. Příjmy ze speci-
alizované rostlinné a živočišné výroby, které
nelze podchytit stanovením průměrných no-
rem výnosnosti, budou proto zdaňovány podle
skutečně dosažených příjmů po odečtení ná-
kladů souvisích s touto specializovanou vý-
robou.

K § 14

Příjmy vypočtené podle průměrných no-
rem výnosnosti je možno zvýšit až o 100 %,
Provozuje-li poplatník příležitostnou činnost
nebo vedlejší výrobu, popřípadě dosahuje-li
mimořádných příjmů v rostlinné a živočišné
výrobě, pokud takovéto příjmy se nezdaňují
ve výši skutečně dosažených příjmů.

O tom, v kterých případech má být dani
podrobený příjem zvýšen, rozhoduje výkonný
orgán okresního národního výboru po projed-
nání s výkonným orgánem místního národ-
ního výboru, který nejlépe zná poměry
V místě a nejlépe proto může posoudit, pro-
vozuje-li v konkrétním případě zemědělec
nějakou činnost, která mu dává vyšší příjmy
než z normálně provozovaného zemědělského
hospodářství, nebo zabývá-li se zemědělec
nějakou vedlejší výrobou, jejíž výtěžek má
být podrobeni zemědělské dani.

Základ daně vypočtený podle průměrných
norem výnosnosti může výkonný orgán
okresního národního výboru po projednání
s výkonným orgánem místního národního
výboru výjimečně také snížit až o polovinu
u drobných zemědělců, vyžadují-li to místní
poměry, zejména v horské a bramborářsko-
ovesné oblasti.

K §16

Osnova zákona vychází ze zásady, že sazba
daně stanovená pro jednotlivě hospodařící

13

zemědělce platí zásadně pro ženaté poplat-
níky, kteří mají jedno nezletilé dítě. Proto
poplatníkům, kteří nemají nezletilé děti, se
daň zvyšuje a naproti tomu poplatníkům,
kteří pečují o více než jedno nezletilé dítě,
se poskytuje z vyměřené daně sleva.

K § 18

Pro zdaňování jednotlivě hospodařících ze-
mědělců platí všeobecně zásada, že pro vyšší
daně jsou rozhodné poměry podle stavu k 1.
lednu roku, na který se daň vyměřuje. Ke
změnám, k nimž dojde během roku, se ne-
přihlíží. Aby však byl podporován vstup jed-
notlivě hospodařících zemědělců do jednot-
ných zemědělských družstev během roku,
poskytuje se jim daňová úleva v tom, že se
zemědělci vstoupivšímu do družstva promi-
nou splátky na daň, které jsou splatné po
dni jeho vstupu do družstva. Předpokladem
ovšem je, že po vstupu zemědělce do druž-
stva se zpeněžují veškeré zemědělské výrob-
ky z jeho zemědělského hospodářství na účet
družstva.

K § 20

Poněvadž poplatníci jsou povinni platit daň
již před jejím vyměřením, má přiznání dvojí
účel. Především slouží tomu, aby na podkladě
údajů přiznání mohla být vyměřena daň.
Dále však slouží poplatníkovi k výpočtu jeho
povinnosti na dani, aby mohl správně odvádět
splátky, které jsou splatné před vyměřením
daně a před tím, než je o vyměření daně
poplatník vyrozuměn.

Povinnost podávat přiznání se všeobecně
ukládá pouze těm poplatníkům, kteří jsou
povinni platit daň, nikoliv všem poplatníkům,
kteří zásadně podléhají zemědělské dani.

K § 22

Vyrozumění jednotlivě hospodařících ze-
mědělců o výši předepsané daně vyložením
hromadného předpisného seznamu k veřejné-
mu nahlédnutí má dvojí význam. Znamená
především veřejnou kontrolu všech občanů
bydlících v obvodu téhož místního národního
výboru. Všechny nesprávnosti, k nimž snad
může při vyměření daně dojít, mohou být
veřejně prodiskutovaný a snáze může být
zjednaná náprava. Dále poměry v zemědělství
zůstávají zpravidla po delší dobu nezměněny
a nedochází proto také pravidelně ke změně

výše daňové povinnosti. Je proto vhodné z dů-
vodů administrativního zjednodušení vyrozu-
mívat poplatníky o předpisu daně tímto jed-
noduchým a postačujícím způsobem.

K § 24

Předpisný seznam bude vyložen k veřejné-
mu nahlédnutí po dobu 30 dnů. Uplynutí této
lhůty bude mít stejné důsledky jako doru-
čení platebního výměru. Tímto dnem by po-
čala běžet pravidelná 15denní lhůta k podání
odvolání. Ve shodě s těmito obecně platnými
lhůtami je stanovena 45denní lhůta k po-
dání odvolání, která se však počítá od prvého
dne vyložení předpisného seznamu u místního
národního výboru.

K § 27

Za účelem dalšího zvýšení pravomoci míst-
ních a okresních národních výborů, rozšíře-
ním jejich vlastní příjmové základny a ze-
jména za účelem zvýšení hmotného zájmu
místních národních výborů na zlepšení ze-
mědělské výroby a plnění výkupních úkolů se
zemědělská daň zařazuje mezi vlastní příjmy
místní a okresních národních výborů, a to
s platností od 1. ledna 1961.

Zemědělská daň se stane V převážné vět-
šině malých obcí největším finančním zdro-
jem a hospodaření místních národních výbo-
rů, jakož i hospodářský a kulturní rozvoj celé
obce, budou takto nejtěsněji spjaty s plně-
ním výrobních úkolů jednotných zeměděl-
ských družstev a ostatních zemědělců. Bude
tedy o výši těchto příjmů rozhodovat také
to, jaké úsilí vyvinou členové místních národ-
ních výborů k upevnění jednotných zeměděl-
ských družstev, popřípadě jaká opatření učiní
místní národní výbory ve prospěch zeměděl-
ské výroby.

K § 28

Poněvadž hospodářské a společenské po-
měry v zemědělské výrobě se stále vyvíjejí,
zmocňuje se vláda k některým úpravám
v oboru zemědělské daně, aby zákon byl do-
statečně pružný a mohl se přizpůsobovat vy-
víjející se situaci. Zejména pokud jde o jed-
notná zemědělská družstva, bude tak možno
lépe vystihnout některé zvláštní skutečnosti
a poměry, které mohou mít hospodářský, po-
případě i politický význam jen pro určitou
dobu.

V Praze dne 26. června 1959

Ministr financí:
Ďuriš, v. r.

Předseda vlády:
V. Široký, v. r.

KNT 1 - 3208-59