Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
329
Vládní návrh
Zákon
ze dne ............................ 1959
o zemědělské dani
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
V úsilí o rozvoj socialistické zemědělské
velkovýroby má zemědělská daň významné
poslání. Úkolem nové úpravy zemědělské daně
je napomáhat k tomu, aby důchody družstev
a družstevníků byly v souladu se zásadou od-
měňování podle práce a aby byly odstraňovány
neodůvodněné rozdíly v důchodech jednotných
zemědělských družstev a družstevníků, způ-
sobené vlivem odlišných přírodních a ekono-
mických podmínek. Současně má aktivně pů-
sobit na rozvoj socialistické zemědělské vý-
roby a její hospodárnosti na základě prohlu-
bování socialistických výrobních vztahů v ze-
mědělství a rozvíjení tvůrčí účasti pracovníků
v zemědělství na řízení zemědělské výroby.
Zemědělská daň má upevňovat a posilovat
zájem jednotných zemědělských družstev na
dlouhodobém rozvoji a na rozšiřování vlast-
ních prostředků, zejména nedělitelných fondů.
Nová úprava zemědělské daně má ještě více
zainteresovat místní a okresní národní vý-
bory, aby aktivně pomáhaly jednotným ze-
mědělským družstvům rozvíjet výrobu a hos-
podárnost.
2
Oddíl I
Daňová povinnost
§ 2
Zemědělské dani podléhají jednotná země-
dělská družstva a fyzické osoby (dále jen
"ostatní poplatníci"), a to z příjmů ze země-
dělské výroby provozované na vlastní nebo
společný účet. Přitom nerozhoduje, provo-
zuje-li se zemědělská výroba na půdě vlastní,
najaté či převzaté do obhospodařování na pod-
kladě jiného právního poměru.
§ 3
Osvobození od daně
Od daně jsou osvobozeni členové jednot-
ných zemědělských družstev, a to jak z pří-
jmů, které dostávají v penězích nebo natu-
ráliích od družstva podle odpracovaných jed-
notek, tak z příjmů dosažených provozová-
ním záhumenkového hospodářství.
§ 4
Základ daně
Základem daně je dani podrobený příjem
(§§ 7 a 12) dosažený v roce rozhodném pro
zdanění.
§ 5
Zdaňovací období
Daň se vyměřuje
a) u jednotných zemědělských družstev za
každý kalendářní rok po jeho uplynutí
b) u ostatních poplatníků na každý kalen-
dářní rok podle stavu k 1. lednu.
Oddíl II
Vyměření a placení daně u jednotných země-
dělských družstev
§ 6
U jednotných zemědělských družstev se
rozumí zemědělskou výrobou každá činnost
družstvem vykonávaná.
§ 7
Dani podrobený příjem
(1) Dani podrobeným příjmem jsou sku-
tečně dosažené celkové hrubé peněžní příjmy
z rostlinné a živočišné výroby, z provozování
pomocných hospodářských odvětví a přidru-
žené výroby, příjmy za práce a služby a hod-
nota naturálií rozdělovaných na pracovní
jednotky. Od hrubých peněžních příjmů a od
hodnoty naturálií se odečtou částky uložené
do nedělitelného fondu.
3
(2) Podkladem pro určení dani podrobeného
příjmu je roční výkaz jednotného zeměděl-
ského družstva.
§ 8
Sazba daně
(1) |
Sazba daně činí |
v oblasti |
  |   |
  |
horské |
  |
1 |
% |
bramborářsko-ovesné |
1, 5 |
% |
||
  |
bramborářské |
  |
3 |
% |
  |
řepařské |
  |
7 |
% |
  |
kukuřičné |
  |
6 |
%. |
(2) Rada okresního národního výboru může
po projednání s radou místního národního vý-
boru snížit nebo zvýšit sazbu daně v oblasti
bramborářské, řepařské a kukuřičné až
o 1 %, v oblasti řepařské a kukuřičné ve vý-
jimečných případech až o 2 %, a to z důvodů,
které nejsou dostatečně vyjádřeny zařazením
půdy do výrobní oblasti.
§ 9
Snížení daně
(1) Daň vyměřenou podle § 8 sníží výkonný
orgán okresního národního výboru po pro-
jednání s výkonným orgánem místního národ-
ního výboru družstvům, která uloží do nedě-
litelného fondu částku převyšující 12 %, po-
případě družstvům hospodařícím v horších
výrobních podmínkách, ekonomicky slabším
družstvům a nově založeným družstvům,
která uloží do nedělitelného fondu částku pře-
vyšující 10 % hrubých peněžních příjmů. Vy-
měřená daň se sníží o 10 %-50 °/o částek
uložených do nedělitelného fondu nad stano-
venou hranici.
(2) Výkonný orgán okresního národního vý-
boru může po projednání s výkonným orgá-
nem místního národního výboru snížit daň
a) družstvům v pohraničních okresech, jest-
liže pro nedostatek pracovních sil dosahují
podprůměrných hospodářských výsledků;
b) družstvům nově založeným a družstvům,
která nejsou ještě hospodářsky a finančně
upevněna.
(3) Snížení podle odstavce 1 spolu se sní-
žením podle odstavce 2 může činit nejvýše
polovinu vyměřené daně.
(4) Podmínkou pro snížení daně podle
odstavců 1 a 2 je, aby jednotné zemědělské
družstvo mělo v pořádku účetní evidenci a aby
dodržovalo základní ustanovení družstevních
stanov, zejména pokud jde o hospodaření na
záhumenku.
4
§ 10
Placení daně
(1) Jednotné zemědělské družstvo je po-
vinno platit zálohy na daň za běžný rok, a to
z prozatímní roční povinnosti 20 % vždy nej-
později do 31. března, 30 % do 31. července
a 50 °/o do 30. listopadu běžného roku.
(2) Prozatímní roční daňovou povinnost sta-
noví výkonný orgán okresního národního vý-
boru podle celoročního výrobního plánu druž-
stva. Družstvům, která začnou hospodařit
společně během roku, může výkonný orgán
okresního národního výboru určit zálohy na
daň s přihlédnutím k očekávaným příjmům
a k ostatním poměrům rozhodným pro vy-
měření daně.
(3) Jednotné zemědělské družstvo je po-
vinno samo si daň vypočítat a zaplatit ji pří-
slušnému národnímu výboru do 31. března po
uplynutí roku, za který se daň vyměřuje.
(4) Zvýšení daně podle § 20 odst. 2 je splat-
né do 15 dnů po doručení platebního výměru.
Vyměření a placení daně u ostatních
poplatníků
§11
Zemědělskou výrobou se rozumí veškerá
činnost souvisící s obděláváním pozemků vě-
novaných zemědělství, lesnictví a rybníkář-
ství a patří k ní základní zemědělská čin-
nost, tj. rostlinná a živočišná výroba a dále
příležitostná činnost a vedlejší výroba, pokud
souvisí se základní zemědělskou činností.
Dani podrobený příjem
§ 12
(1) Dani podrobený příjem se vypočítává
s výjimkou uvedenou v odstavci 2 podle prů-
měrných norem výnosnosti připadajících na
l ha zemědělské půdy a podle celkové výměry
všech pozemků způsobilých k zemědělskému
obdělávání.
(2) Dani podrobený příjem z pozemků věno-
vaných pěstování zvláštních kultur (plodin) a
z některých odvětví specializované živočišné
výroby se však vypočítává podle skutečně do-
sažených peněžních i naturálních příjmů. Dru-
hy zvláštních kultur a odvětví specializované
živočišné výroby stanoví ministerstvo financí
v dohodě s ministerstvem zemědělství.
(3) Průměrné normy výnosnosti stanoví
vláda na návrh ministrů financí a zemědělství.
5
§ 13
(1) Pro stanovení dani podrobeného příjmu
podle průměrných norem výnosnosti je roz-
hodná celková výměra všech pozemků způso-
bilých k zemědělskému obdělávání podle sta-
vu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje,
s výjimkou pozemků věnovaných pěstování
zvláštních kultur.
(2) Pro stanovení dani podrobeného příjmu
ze zvláštních kultur a odvětví specializované
živočišné výroby (§ 12 odst. 2) je rozhodný
skutečně dosažený příjem v kalendářním roce,
který předchází roku, na který se daň vy-
měřuje.
(3) Základem daně je součet příjmů sta-
novených podle odstavců 1 a 2.
§14
Výkonný orgán okresního národního vý-
boru může po projednání s výkonným orgá-
nem místního národního výboru
a) zvýšit dani podrobený příjem vypočítaný
podle průměrných norem výnosnosti až
o 100 procent s přihlédnutím k mimo-
řádným příjmům poplatníka, zejména
k příjmům z příležitostné činnosti a ved-
lejší výroby,
b) snížit dani podrobený příjem vypočítaný
podle průměrných norem výnosnosti
u drobných zemědělců až o polovinu, vy-
žadují-li to místní poměry, zejména v hor-
ské a bramborářsko-ovesné oblasti.
§ 15
Sazba daně
(1) Zemědělská daň činí:
při základu daně
nad Kčs |
do Kčs |
  |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
  |
4. 000 |
  |   |   |
5 |
% |
  |   |   |   |   |
4. 000 |
8. 000 |
200 |
Kčs |
a |
7 |
% |
ze |
základu |
přesahujícího |
4. 000 |
Kčs |
8. 000 |
12. 000 |
480 |
Kčs |
a |
10 |
% |
ze |
základu |
přesahujícího |
8. 000 |
Kčs |
12. 000 |
20. 000 |
880 |
Kčs |
a |
15 |
% |
ze |
základu |
přesahujícího |
12. 000 |
Kčs |
20. 000 |
30. 000 |
2. 080 |
Kčs |
a |
22 |
% |
ze |
základu |
přesahujícího |
20. 000 |
Kčs |
30. 000 |
  |
4. 280 |
Kčs |
a |
30 |
% |
ze |
základu |
přesahujícího |
30. 000 |
Kčs. |
(2) Daň se nevyměří, činí-li po zvýšení nebo,
snížení (§ 16) méně než 20 Kčs.
§ 16
Zvýšení a snížení daně
(1) Poplatníkům, kteří nemají nezletilé děti,
se vyměřená daň zvýší o 10 %.
6
(2) Poplatníkům s dvěma nezletilými dětmi
se sníží vyměřená daň o 15 %, s třemi dětmi
o 30 % a se čtyřmi nebo více dětmi o 45 %,
vždy však nejvýše o 1. 200 Kčs. Daň se sníží,
jen nebyla-li poplatníku z téhož důvodu sní-
žena jiná daň.
§ 17
Daněprosté minimum
Poplatníkům, kteří jsou odkázáni svou vý-
živou a výživou své rodiny výhradně na příjem
ze zemědělské výroby, se daň nevyměří, ne-
přesahuje-li základ daně 3. 000 Kčs.
§ 18
(1) Stane-li se poplatník během roku členem
jednotného zemědělského družstva, odepíší se
mu splátky daně (§ 19 odst. 1), pokud ke dni
vstupu do družstva nebyly splatné.
(2) Vystoupí-li během roku člen z jednot-
ného zemědělského družstva nebo byl-li
z něho vyloučen, vyměří se mu daň na tento
rok z dani podrobného příjmu připadajícího
na celkovou výměru pozemků, které mu byly
jednotným zemědělským družstvem vyděleny.
§ 19
Placení daně
(1) Poplatníci jsou povinni si daň vypočítat
sami a zaplatit ji příslušnému národnímu
výboru ve splátkách, a to 20 % daně vždy
nejpozději do 31. března, 30 % do 31. červen-
ce a 50 % daně do 30. listopadu běžného roku.
Nečiní-li daň více než 100 Kčs, je poplatník
povinen zaplatit celou daň do 31. března běž-
ného roku.
(2) Byl-li poplatník vyrozuměn vyložením
předpisného seznamu o vyměření daně, je
povinen zaplatit splátky na daň podle toho,
jak mu byla daň vyměřena.
(3) Zvýšení daně podle § 20 odst. 2 a rozdíl
ve vyměřené dani připadající na zvýšení zá-
kladu daně podle § 14 je splatné do 45 dnů
ode dne vyložení předpisného seznamu.
Oddíl III
Společná ustanovení
§ 20
Přiznání
(1) Každý, kdo je povinen platit zeměděl-
skou daň, je povinen podat každoročně do
konce února příslušnému výkonnému orgánu
okresního národního výboru přiznání o všech
okolnostech rozhodných pro vyměření daně.
Mimo to je povinen podat přiznání každý,
7
koho výkonný orgán okresního národního vý-
boru k podání přiznání vyzve.
(2) Nepodá-li poplatník přiznání včas, může
mu být daň zvýšena až o 10 %.
§ 21
Začne-li nebo přestane-li poplatník vyko-
návat činnost podrobenou této dani (§§ 6 a
11), je povinen oznámit to do 15 dnů výkon-
nému orgánu okresního národního výboru.
§ 22
Vyrozumění o předpisu daně
O O stanovení prozatímní daňové povin-
nosti a o vyměření daně vyrozumí výkonný
orgán okresního národního výboru jednotná
zemědělská družstva platebním výměrem.
Ostatní poplatníky bydlící v obvodě téhož
místního národního výboru vyrozumí o vy-
měření daně hromadně předpisným seznamem
prostřednictvím výkonného orgánu místního
národního výboru.
(2) Předpisný seznam vyloží místní národní
výbor do 7 dnů po dojití k veřejnému nahléd-
nutí po dobu 30 dnů.
§ 23
Kontrola daně
(1) Výkonné orgány národních výborů pro-
věřují včasnost, správnost a úplnost placení
daně a správnost a úplnost daňových přiznání.
(2) Poplatníci jsou oprávněni a povinni při
kontrole spolupůsobit, poskytnout výkonným
orgánům provádějícím kontrolu vysvětlení a
důkazní prostředky, předložit písemnosti a
pomůcky týkající se skutečností rozhodných
pro vyměření daně a učinit vše, co je k usnad-
nění a urychlení kontroly potřebné.
§ 24
Odvolání
Proti stanovení prozatímní daňové povin-
nosti nebo proti vyměření daně je možno se
odvolat u výkonného orgánu okresního národ-
ního výboru do 15 dnů po doručení platebního
výměru anebo do 45 dnů ode dne vyložení
předpisného seznamu k veřejnému nahlédnutí.
§ 25
Penále
Nebyla-li daň (záloha na daň) zaplacena
včas, je poplatník povinen zaplatit penále ve
výši 5 % nedoplatků daně s příslušenstvím,
zjištěným ke dni 31. března, 31. července a
30. listopadu.
8
§ 26
Promlčení
(1) Daň nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí
tří let od konce kalendářního roku, v němž
byl poplatník povinen podat přiznání k dani.
(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo
vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od
konce kalendářního roku, v němž byl poplat-
ník o tomto úkonu zpraven.
Oddíl IV
Závěrečná ustanoveni
§ 27
(1) Zemědělská daň je počínaje rokem 1981
rozpočtovým příjmem místních a okresních
národních výborů.
(2) Okresní národní výbor může se souhla-
sem krajského národního výboru přenést
správu zemědělské daně na místní národní
výbor.
§ 28
Zmocnění
(1) Vláda může
1. podle potřeby upravovat procento snížení
nebo zvýšení sazby daně podle § 8 odst. 2;
2. poskytnout úlevu od daně pro jednotná ze-
mědělská družstva, pro poplatníky určitých
oblastí, popřípadě pro některé jiné skupiny
poplatníků a poskytnout úlevy pro škody
způsobené živelními pohromami.
(2) Ministerstvo financí
1. může učinit opatření k zamezení nesrovna-
lostí a tvrdostí, které by mohly vzniknout
z tohoto zákona;
2. upraví řízení ve věcech této daně;
3. vydá předpisy potřebné k provedení tohoto
zákona.
(3) Ministr zemědělství se zmocňuje, aby
v dohodě s ministrem financí stanovil výrobní
oblasti a zařazoval do nich jednotlivé obce.
§29
Počínaje rokem 1960 se zrušuje zákon
č. 77/1952 Sb., o zemědělské dani, ve znění
právních předpisů jej měnících a doplňujících,
a předpisy podle něho vydané.
§ 30
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vy-
hlášení a platí pro zemědělskou daň počínaje
rokem 1960; provede jej ministr financí v do-
hodě s ministrem zemědělství a ostatními
zúčastněnými členy vlády.
9
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Zemědělská daň byla naposledy upravena
zákonem č. 77/52 Sb., tedy v době, kdy v ze-
mědělství ještě převládal soukromý sektor.
V této době měla zemědělská daň jako jeden
z nástrojů zemědělské politiky napomáhat ke
vstupu malých a středních zemědělců do
jednotných zemědělských družstev. Tyto
úkoly zemědělská daň spolu s ostatními opa-
třeními na úseku zemědělské výroby splnila.
Dosažené úspěchy v socialistické přestavbě
vesnice vytvořily dobré předpoklady, aby byl
pod vedením strany zahájen ofenzivní nástup
k zrychlení tempa rozvoje zemědělské vý-
roby, zvýšení její efektivnosti při stálém
prohlubování socialistických výrobních vzta-
hů.
Rozhodný obrat v zemědělské výrobě lze
zajistit jen zvýšenou aktivitou a iniciativou
družstevníků, všech pracujících v zeměděl-
ství, národních výborů a jejich komisí.
K účinnému rozvoji všech těchto vztahů
napomáhají nová opatření k zdokonalení ří-
zení a plánování zemědělské výroby a úpra-
va výkupního systému. Jejich uskutečňování
je věcí všech pracujících v zemědělství, sou-
časně však i věcí všeho našeho lidu.
V rámci těchto opatření se nově upravuje
zemědělská daň, která má významné poslání
v úsilí o další rozvoj socialistické zemědělské
velkovýroby. Zemědělská daň sleduje tyto
cíle:
1. Napomáhat k tomu, aby důchody družstev
a družstevníků byly v souladu se zásadou
odměňování podle práce a aby byly odstra-
ňovány neodůvodněné rozdíly v důchodech
jednotných zemědělských družstev a druž-
stevníků, způsobené vlivem odlišných pří-
rodních a ekonomických podmínek. Toho
bude dosaženo vhodným odstupňováním da-
ňových sazeb podle přírodních a výrobních
podmínek, v nichž jednotlivá družstva hos-
podaří.
2. Zainteresovat jednotná zemědělská druž-
stva a každého družstevníka na růstu pří-
jmů na základě dlouhodobého a trvalého
růstu zemědělské výroby.
V každém jednotném zemědělském druž-
stvu je nutno konkrétně rozebrat, jakými
opatřeními se dále zvýší výroba a hospo-
dárnost, jak se maximálně využije vlast-
ních zdrojů, aby tak byl zabezpečen stálý
růst příjmů jednotných zemědělských
družstev a jejich členů.
Dlouhodobý a trvalý růst zemědělské vý-
roby bude zajišťován zejména soustavným
zvyšováním družstevních nedělitelných
fondů, tj. rozšiřováním vlastních finanč-
ních prostředků určených k pořizování
a obnově základních fondů, umožňujících
zvyšování produktivity práce a tím růst
efektivnosti zemědělské výroby. Soustav-
nému zvyšování nedělitelných fondů bude
napomáhat poskytování daňových úlev.
3. Posilovat zájem jednotných zemědělských
družstev a všech družstevníků na soustav-
ném zvyšování hospodárnosti.
Zdaňování hrubých peněžních příjmů po-
vede jednotná zemědělská družstva k sni-
žování vlastních nákladů, poněvadž každé
snížení nákladů znamená snížení daňového
zatížení z dosažených čistých příjmů. To
povede družstevníky k tomu, aby bedlivě
kalkulovali náklady na jednu korunu příj-
mů, maximálně využívali svých vlastních
zdrojů a rezerv, odpovědně určovali ja-
kého podílu vytvořeného důchodu použijí
k rozdělení na pracovní jednotky druž-
stevníkům a kolik prostředků určí do ne-
dělitelných a ostatních fondů pro další roz-
voj družstva a upevnění jeho materiální
základny.
4. Zainteresovat místní a okresní národní vý-
bory, aby aktivně působily na růst země-
dělské výroby a výkupu zemědělských vý-
robků do centrálních fondů.
Výnos zemědělské daně se proto pone-
chává na krytí potřeb národních výborů
jako jejich vlastní příjem. Výše těchto
jejich příjmů bude závislá na tom, jak bu-
dou plněny úkoly ve výrobě a výkupu V ob-
vodu příslušného národního výboru. Bude
tedy o výši těchto příjmů rozhodovat také
to, jaké úsilí vyvinou členové místních
národních výborů k upevnění jednotných
zemědělských družstev, popřípadě jaká
opatření učiní místní národní výbory ve
prospěch zemědělské výroby, družstev,
družstevníků a všech občanů obce.
5. Upravit zdanění jednotlivě hospodařících
zemědělců tak, aby odpovídalo novým pod-
mínkám realizace zemědělské produkce
a bylo ve správném vztahu k zdanění jed-
notných zemědělských družstev.
10
Takto upravená daň nemá fiskální a admi-
nistrativní charakter, nýbrž je ekonomickým
nástrojem, jehož budou národní výbory vy-
užívat jako jednoho z prostředků k rozvoji
zemědělské výroby a upevňování družstev.
Výnos nově upravené zemědělské daně
bude činit v roce 1960 asi 750 mil. Kčs, z toho
u jednotných zemědělských družstev, 570 mil.
Kčs a u jednotlivě hospodařících zemědělců
180 mil. Kčs.
Zvláštní část
K § 2
Daňová povinnost se vztahuje jen na jed-
notná zemědělská družstva aj na fyzické oso-
by, které provozují zemědělskou výrobu.
Pokud jde o provozování zemědělské vý-
roby fyzickými osobami (dále jen "ostatní
poplatníci"), rozšiřuje se daňová povinnost
tak, žel zemědělskou daň budou platit nejen
zemědělci z příjmů dosažených provozováním
zemědělského hospodářství, ale i osoby, které
vedle svého zaměstnání v pracovním poměru
nebo jiném povolání obdělávají půdu, pokud
takováto činnost nemá povahu živnosten-
ského podnikání. Rozšířením daňové povin-
nosti i na nezemědělce se odstraňují nejas-
nosti a rozdíly v posuzování při zdaňování
drobných držitelů půdy, pro něž je zeměděl-
ská výroba vedlejší činností.
Daní jsou povinny osoby, na jejichž účet
se provozuje zemědělská výroba. Pro posou-
zení daňové povinnosti proto nerozhoduje,
kolik osob provozuje na vlastní nebo společ-
ný účet zemědělskou výrobu. Všechny osoby
provozující zemědělskou výrobu na společný
účet tvoří jeden daňový subjekt. Účelem to-
hoto ustanovení je zabránit záměrnému roz-
dělování zemědělského hospodářství s úmys-
lem, aby byla snížena progresivita daně.
Pro daňovou povinnost není rozhodující,
je-li provozovatel zemědělské výroby vlast-
níkem nebo nájemcem obdělávaných pozem-
ků; je-li provozovatelem jednotné zeměděl-
ské družstvo, nerozhoduje, obhospodařuje-li
pozemky vnesené jeho členy nebo pozemky
odevzdané mu do trvalého užívání, popřípadě
přikázané do užívání apod.
K§3
Členové jednotných zemědělských druž-
stev jsou osvobození od placení daně jak
z peněžních a naturálních příjmů, které do-
stávají ze společného družstevního hospo-
dářství podle odpracovaných jednotek, tak
z příjmů z vlastního záhumenkového hospo-
dářství. Hodnota naturálií z družstva rozdě-
lovaných podle odpracovaných jednotek bude
zdaněna u družstva v celkových jeho hrubých
příjmech. Ze zemědělské produkce realizo-
vané členy družstev do státních fondů ze zá-
humenkových hospodářství bude zdaňována
u družstva ta část, kterou budou členové
družstev dodávat na plnění smluv družstva.
Nezdanění ostatních příjmů ze záhumen-
kového hospodářství je další výhodou, které
se dostává členům jednotných zemědělských
družstev ve srovnání se zdaněním jednotlivě
hospodařících zemědělců; tak plní zeměděl-
ská daň další úkol - podporuje přechod ze-
mědělců do družstev.
K§6
Skutečnosti zakládající povinnost k země-
dělské dani je provozování zemědělské vý-
roby. U jednotných zemědělských družstev
se za zemědělskou výrobu považuje každá
činnost, kterou družstvo vykonává. Je to
jednak zemědělská prvovýroba (rostlinná
i živočišná), jednak provozování pomocných
hospodářských odvětví a přidružená výroba
a vedlejší činnost (poskytování prací a slu-
žeb). Přitom nerozhoduje, v jakém rozsahu
se ta která činnost vykonává.
K § 7
Zemědělská daň se vyměřuje jednotným
zemědělským družstvům ze skutečně dosa-
žených celkových hrubých peněžních příjmů
z rostlinné a živočišné výroby, z provozování
pomocných hospodářských odvětví a z při-
družené výroby, z příjmů za práce a služby
a z hodnoty naturálií rozdělovaných na pra-
covní jednotky. Příjmy z pěstování zvlášt-
ních kultur (chmele, vinné révy, tabáku, pa-
priky, zeleniny, jahod a ovoce) se zdaňují
stejným způsobem a stejnou sazbou jako
příjmy z ostatní zemědělské výroby. To je
odůvodněno tím, že pěstování těchto zvlášt-
ních plodin je i při vyšších nákladech renta-
bilnější než pěstování běžných plodin, a proto
zdanění hrubých příjmů je ekonomicky
správné. Pěstování těchto zvláštních plodin
pravidelně vyžaduje větší množství investic
i lidské práce, a proto zahrnují provozní ná-
klady také podstatně vyšší množství pra-
covních jednotek.
V, zájmu zvýšení ekonomické základny
družstev, zejména pro rozšíření socialistické
reprodukce, zvýhodňuje se daňově dotování
nedělitelného fondu. Proto se od celkových
hrubých příjmů odpočítávají příděly neděli-
telnému fondu bez ohledu na jejich výši.