10
překladatelské a tlumočnické práce pro ve-
řejnost. Takovou organizací je například
Pražská informační služba - středisko tlu-
močníků a Státní nakladatelství technické li-
teratury. Stanoví se proto výslovné, že tam,
kde tlumočník je pracovníkem takové orga-
nizace, přizná a vyplatí se odměna této orga-
nizaci zcela stejně jako v případě, jde-li
o znaleckou odměnu. I zde bude věcí přísluš-
ných předpisů, jakým způsobem bude tlumoč-
ník takovou organizací za provedený úkon od-
měněn.
K §§ 12 až 14:
Jde o ustanovení upravující formální nále-
žitosti překladů. Zárukou správnosti překla-
du pro veřejnost bude ověřovací doložka,
kterou tlumočník k tomu oprávněný připojí
k překladu.
K § 15:
V některých výjimečných případech ne-
bude možno vystačit s tím, aby orgán nebo
organizace označily pracovníka pro znalecký
úkon. Půjde především o takové obory, které
nepatří k pracovní náplni některého orgánu
nebo organizace. Tak například v oboru
znalosti písma mimo úsek trestního řízení
není ústavu, který by se touto činností
zabýval. Někdy nebude také vhodné, aby ozna-
čená osoba provedla znalecký úkon. Umož-
ňuje se proto, aby v takových výjimečných
případech bylo možno svěřit znalecký úkon
přímo jednotlivci, o němž je známo, že má
potřebnou kvalifikaci. Stejné důvody vedou
k tomu, že i pro tlumočnické úkony bude
třeba vybrat přímo jednotlivce, zejména tý-
ká-li se věc jazyka, jehož znalost je u nás
výjimečná, nebo jde-li o speciální názvosloví.
Takové výjimky budou nutné zejména v oboru
zahraničního obchodu. Někdy opět nebude
vhodné přibrat za znalce osobu, kterou by
mohla označit jen organizace ve vzdáleném
místě, čímž by cestovní náklady neúměrně
vzrostly. Výjimečnosti tohoto ustanovení bude
třeba přísně dbát a zamezit tomu, aby podle
tohoto ustanovení nebyly zadávány znalecké
úkony osobám zaměstnaným u některé orga-
nizace, která by s ohledem na obor své čin-
nosti mohla sama takového pracovníka pro
znalecký úkon označit.
K § 16:
Úředním opatřením je například usnesení
soudu, kterým se znalci nebo tlumočníků
ukládá provedení úkonu. Nejde-li o takové
úřední opatření, řídí se znalecké a tlumočnické
práce vládní vyhláškou č. 40/1959 O. 1. Totéž
platí o zadání překladu nějakého díla nebo
textu překladateli, který není tlumočníkem
ve smyslu ustanovení tohoto zákona.
K § 17:
Podle navrhované úpravy bude postupováno
v podstatě i v arbitrážním řízení s výjimkami
uvedenými v tomto ustanovení.
K § 18 odst. 2:
Zvláštní povaha řízení o dávkách důchodo-
vého zabezpečení (pojištění) vyžaduje, aby
prováděná úprava se na ně nevztahovala,
nýbrž aby zde platila dosavadní zvláštní úpra-
va. Stejné důvody vyžadují, aby byly zacho-
vány dosavadní předpisy o arbitrážním řízení;
zejména se to týká ustanovení §§ 20 až 23 vl.
nař. č. 47/1953 Sb., o arbitrážním řízení, ve
znění pozdějších předpisů.
Navrhovaná úprava se samozřejmě nevzta-
huje na sbory stálých poradců (například při
Státním výboru pro výstavbu), jejichž úkolem
je pomáhat orgánu, při němž jsou zřízeny, po
odborné stránce při řešení jeho základních
úkolů, zvláště návrhů předkládaných vládě,
a poskytovat konzultace, popřípadě oponentní
stanoviska k návrhům vypracovaným apará-
tem příslušného orgánu.
Provedením tohoto zákona nevzniknou zvý-
šené náklady ze státního rozpočtu.
Znalecké a tlumočnické úkony budou do-
žadujícími organizacemi honorovány v dosa-
vadním rozsahu podle sazeb, které nebudou
zvyšovány; přitom nedosáhnou náklady spo-
jené s odměňováním pracovníků u dožádaných
organizací výše znaleckých a tlumočnických
odměn, jež budou dožádaným organizacím za
znalecké, popřípadě tlumočnické úkony vy-
placeny. Lze naopak očekávat, že náklady na
znalecké a tlumočnické úkony vcelku pokles-
nou, ježto budou organizacemi socialistické-
ho sektoru správně účtovány.
V Praze dne 12. června 1959
Ministr spravedlnosti:
dr. Škoda v. r.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
KNT 1 -3189-59