Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
319
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1959
o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Správné odborné posouzení některých sku-
tečností, které má být podkladem pro rozhod-
nutí nebo opatření soudů, arbitrážních or- -
gánů nebo jiných orgánů státní správy,
vyžaduje, aby byla věnována zvýšená péče
výběru osob, které mají být činný jako znalci.
Stejné péče vyžaduje výběr osob pro kvalitní
plnění úkolů tlumočnických. V souladu s tě-
mito požadavky se proto upravuje způsob
výkonu činnosti znalecké a tlumočnické po-
dle dalších ustanovení tohoto zákona.
Znalci
§ 2
Orgány státní správy a organizace socia-
listického sektoru (vědecké a výzkumné ústa-
vy, zařízení, podniky a jiné útvary) jsou
povinny na žádost soudů, dále prokurátorů
a jiných orgánů činných v trestním řízení,
arbitrážních orgánů a ostatních orgánů stát-
ní správy označiti ze svých pracovníků (členů)
osobu, která má provést znalecký úkon z obo-
ru působnosti dožádaného orgánu nebo orga-
nizace. Taková osoba může být označena i pro
více znaleckých úkonů téhož druhu.
2
§3
(1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných pří-
padech, vyžadujících zvláštního vědeckého
posouzení, mohou soudy, dále prokurátoři
a jiné orgány činné v trestním řízení, arbit-
rážní orgány a ostatní orgány státní správy
požádat státní orgán nebo státní ústav, aby
sám podal posudek nebo přezkoumal posudek
podaný znalcem.
(2) Zákonná ustanovení, která zakládají po-
vinnost podávat soudům, prokurátorům a or-
gánům státní správy vysvětlení a vyjádření
a pomáhat jim v jejich činnosti, nejsou do-
tčena.
§4
(1) Dožádané orgány státní správy a orga-
nizace socialistického sektoru mohou označit
pro znalecký úkon pouze pracovníka, který
má k tomu potřebné předpoklady, zejména
a) je občansky bezúhonný,
b) je oddán lidově demokratickému zřízení,
c) má potřebné politické a odborné znalosti
a zkušenosti,
d) může znalecký úkon úspěšně provést.
(2) Soudy, dále prokurátoři a jiné orgány
činné v trestním řízení, arbitrážní orgány
a ostatní orgány státní správy mohou požá-
dat o označení jiného pracovníka, zjistí-li,
že označený pracovník nemá předpoklady,
aby mohl požadovaný úkon úspěšně provést.
l
§5
Ministerstvo spravedlnosti v dohodě s Ge-
nerální prokuraturou, ministerstvem vnitra
a ostatními zúčastněnými ústředními úřady
a orgány sestaví podle jednotlivých oborů
činnosti obecný seznam orgánů a organizací
povinných označovat své pracovníky k prove-
dení znaleckých úkonů; tento seznam bude
postupně doplňovat. Orgány vyžadující zna-
lecké posudky si tento seznam podle místních
poměrů pro svůj obvod působnosti doplňují
uvedením jednotlivých organizací, které pů-
sobí v jejich obvodu.
§6
(1) O vyloučení znalce v soudním nebo
správním řízení platí předpisy o vyloučení
soudce podle občanského soudního řádu.
(2) Pracovník označený příslušným orgánem
nebo organizací k provedení znaleckého úko-
nu může tento úkon odepřít jen v případech,
ve kterých je svědek podle příslušných před-
pisů zproštěn v soudním nebo správním řízení
svědecké povinnosti.
s
§7
(1) Před provedením úkonu složí znalec
v soudním nebo správním řízení u orgánu,
který ho ke znaleckému úkonu povolal, slib
tohoto znění:
"Slibuji, že budu při podání posudku po-
stupovat v souladu se zásadami lidově demo-
kratického zřízení a podám posudek podle
svého nejlepšího vědomí a svědomí a odbor-
ných znalostí, že o věcech mně svěřených za-
chovám před nepovolanými osobami mlčen-
livost a že při svém znaleckém úkonu budu
mít na zřeteli zájmy a prospěch republiky
a jejího lidu. "
(2) Znalci budou dále před provedením
úkonu připomenuty jeho povinnosti a násled-
ky porušení těchto povinností.
§8
(1) Orgány státní správy a organizace so-
cialistického sektoru dožádané o označení
pracovníka pro znalecký úkon požádají o ná-
hradu hotových nákladů spojených s činností
znalce a o odměnu za znalecký úkon podle
sazeb, které stanoví ministr spravedlnosti
v dohodě s ministrem financí vyhláškou. Or-
gán nebo organizace, která označila pracov-
níka pro znalecký úkon, odpovídá za to, že
doba potřebná pro znalecký úkon, uvedená ve
vyúčtování, je přiměřená provedenému zna-
leckému úkonu.
(2) Přiznaná náhrada hotových výloh a od-
měna za znalecký úkon se vyplatí orgánu
nebo organizaci, která pracovníka pro znalec-
ký úkon označila.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se užije také
v případě, kdy znalecký úkon provede podle
§ 3 odst. 1 státní orgán nebo státní ústav.
§9
(1) Znalec vykonává znalecký úkon v rám-
ci svých pracovních povinností u orgánu nebo
organizace, která ho pro znalecký úkon ozna-
čila. Za znalecký úkon odpovídá znalec.
(2) Ústřední úřady a orgány zajistí obecnou
úpravou, aby znalecké úkony byly v oboru
jejich působnosti prováděny urychleně a kva-
litně.
(3) Prováděcí předpisy stanoví, kdy a v jaké
výši poskytne orgán nebo organizace svému
pracovníku za znalecký úkon odměnu.
(4) Ústřední úřady a orgány mohou v do-
hodě se zúčastněnými ústředními úřady a
orgány stanovit, jak v oboru jejich působ-
nosti budou znalecké služby organizovány.
4
Tlumočníci
§ 10
(1) Jazykové a hospodářské školy jsou po-
vinny označit předsedovi krajského soudu,
v jehož obvodu mají sídlo, ze svých pracov-
níků osoby, které jsou způsobilé, aby prová-
děly tlumočnickou činnost a ověřovaly správ-
nost překladů.
(2) Orgány a organizace, které potřebují
tlumočnické úkony, navrhují předsedovi kraj-
ského soudu, v jehož obvodu mají sídlo, způ-
sobilé osoby především z řad pracovníků
státní správy a organizací socialistického sek-
toru. Předseda krajského soudu může také
podle potřeby požádat orgány státní správy
a organizace socialistického sektoru, aby mu
označily osoby způsobilé pro tlumočnickou
činnost.
(3) Předseda krajského soudu zjistí, zda
jsou u označených osob splněny podmínky
uvedené v § 4. Zjistí-li, že tyto podmínky jsou
splněny, vydá označeným osobám osvědčení,
že mohou ověřovat správnost překladů při-
pojením tlumočnické doložky, dále jim vydá
tlumočnickou pečeť, vezme je do slibu podle
obdoby § 7 a zapíše je do seznamu tlumočníků.
(4) Pověření platí pro celé státní území;
z důležitých důvodů může být kdykoliv od-
voláno.
(5) U tlumočníků užije se v soudním nebo
správním řízení ustanovení § 6 a § 7 odst. 2
obdobně.
§11
(1) Za provedené tlumočnické úkony při-
znají orgány nebo organizace, jež si takové
úkony vyžádaly, tlumočníkovi náhradu hoto-
vých výloh a odměnu podle sazeb, které sta-
noví ministr spravedlnosti v dohodě s minis-
trem financí.
(2) Provedl-li tlumočnický úkon pracovník
organizace, jejímž úkolem je zajišťovat pře-
klady, postupuje se při určení a výplatě od-
měny obdobně podle §§ 8 a 9.
§ 12
(1) Ověřený překlad písemnosti z cizí řeči
nebo do cizí řeči pořídí tlumočník na písem-
nosti samá nebo spojí překlad s písemností
tak, aby byla zabezpečena neoddělitelnost pře-
kladu od přeložené písemnosti.
(2) Jde-li o písemnost, kterou nelze s pře-
kladem spojit, spojí se s překladem její ově-
řený opis.
5
§ 13
(1) Tlumočník ověří překlad připojením do-
ložky. Doložka musí obsahovat označení or-
gánu, který vydal podle § 10 osvědčení o tom,
že tlumočník je oprávněn ověřit správnost
překladu, datum tohoto osvědčení a datum,
kdy byl překlad pořízen. Dále připojí tlumoč-
ník svůj podpis a otisk tlumočnické pečeti.
(2) Došlo-li v překladu ke škrtům nebo
k jiným opravám, je to třeba v doložce uvést;
škrtnutá slova musí zůstat čitelná.
(3) Doložka musí být napsána ve znění čes-
kém nebo slovenském; lze k ní připojit do-
ložku stejného obsahu v řeči, ze které nebo
do které byl překlad pořízen.
(4) Doložka má důkazní moc jako veřejná
listina.
§ 14
Je-li podle mezinárodních smluv nebo ji-
ných předpisů třeba, aby tlumočníkův podpis
byl ověřen, a není-li v takovém případě sta-
noven jiný postup, provede toto ověření lidový
soud, v jehož obvodu byl tlumočnický úkon
proveden. Tím není dotčena nutnost dalšího
ověření vyšším orgánem, je-li to stanoveno
ve zvláštním předpise.
Společná ustanovení
§ 15
(1) Je-li třeba znaleckého úkonu z oboru,
který nenáleží do činnosti žádného orgánu
nebo organizace, nebo jsou-li zde závažné dů-
vody, které brání, aby úkon byl proveden pra-
covníkem, kterého orgán nebo organizace
označí, je možno výjimečně svěřit znalecký
úkon přímo některému jednotlivci, který má
potřebné znalosti.
(2) V případech uvedených v předchozím
odstavci přizná orgán nebo organizace náhra-
du hotových výloh a odměnu znalci; ustano-
vení §§ 8 a 9 zde neplatí. Náhrada hotových
výloh a výše odměny se řídí sazbami, které
budou vydány podle ustanovení § 8 odst. 1.
(3) Nelze-li tlumočnický úkon opatřit pro-
střednictvím tlumočníka zapsaného v sezna-
mu podle § 10, je možno jeho provedení svě-
řit některému jednotlivci, který má potřebné
jazykové znalosti.
§ 16
Nejde-li o úkon uložený úředním opatřením,
platí při znaleckých a tlumočnických úko-
nech zadaných jednotlivcům předpisy o za-
dávání služeb a prací socialistickými organi-
zacemi jednotlivcům.
6
§ 17
(1) Ustanovení tohoto zákona o znalcích a
znaleckých úkonech platí také o expertech a
expertizách v arbitrážním řízení; přitom však
neplatí ustanovení §§ 6 a 7. Tato ustanovení
neplatí také o tlumočnících v arbitrážním
řízení.
(2) Pro potřebu arbitrážního řízení u státní,
resortní, oblastní a družstevní arbitráže se-
staví a doplňuje obecný seznam uvedený
v § 5 Státní arbitráž Republiky českosloven-
ské.
Závěrečná ustanovení
§18
(1) Zrušují se:
1. zákon č. 167/1949 Sb., o stálých přísež-
ných znalcích a tlumočnících,
2. vládní nařízení č. 76/1950 Sb., o odměně
a náhradě hotových výloh stálých pří-
sežných znalců a tlumočníků.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy upravu-
jící organizaci a činnost posudkových komisí
sociálního zabezpečení a ustanovení vládního
nařízení č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, ve
znění pozdějších předpisů a předpisy vydané
k jeho provedení.
§ 19
Ministr spravedlnosti vydá v dohodě s mi-
nistrem financí a se zúčastněnými minister-
stvy a ústředními orgány předpisy potřebné
k provedení tohoto zákona.
§ 20
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne
1. září 1959; provedou jej všichni členové
vlády.
Důvodová zpráva
Dosavadní úprava způsobu ustanovování
znalců a tlumočníků a způsob kontroly jejich
činnosti v etapě dobudování socialismu již ne-
vyhovuje. Způsob, při němž byli znalci a tlu-
močníci po provedeném předepsaném řízení
zapisování do seznamu stálých přísežných
znalců a tlumočníků, vytvořil ve svých důsled-
cích ze znalců značný počet soukromých pod-
nikatelů, kteří často docilovali z této své čin-
nosti nadměrné příjmy, přičemž jejich zna-
lecká činnost byla nezřídka na úkor jejich
vlastních povinností jako pracovníků ve stá-
lém pracovním poměru. Často se stávaly pří-
pady, že znalci dosáhli výplaty vysokých od-
měn tím, že vykazovali pracovní dobu potřeb-
nou k vypracování znaleckých posudků v ta-
kovém rozsahu, že by prakticky nemohli plnit
úkoly ve svém hlavním zaměstnání. Tento
stav vedl i k ekonomicky nežádoucímu zjevu,
že socialistický sektor ve značném počtu pří-
padů používal služeb jednotlivců a honoroval
těmto samostatně výdělečně činným osobám
jejich znalecké úkony, čímž byly nežádoucím
způsobem, ekonomicky nepodloženým, roz-
množovány příjmy obyvatelstva.
Ve snaze čelit těmto nepříznivým zjevům
7
přikročilo ministerstvo spravedlnosti již před
časem k řešení této otázky. Vyšlo přitom ze
zákonných ustanovení, která dávají soudům
možnost, aby požádaly státní ústavy a orgány
státní správy o znalecké posudky. Provedené
opatření neodstranilo ovšem ještě instituci
stálých přísežných znalců a tlumočníků. Vzta-
huje se také jen na činnost soudů, nikoliv na
široký okruh případů, kdy jiné státní orgány
potřebují znalecký posudek pro své účely.
Také okruh organizací, které mají podávat
znalecký posudek, je úzký. Omezuje se na
státní ústavy a orgány státní správy, takže
zůstává stranou celý hospodářský sektor se
svými výzkumnými ústavy a zařízeními, které
mohou v mnoha případech jedině podat po-
sudek spadající do oboru jejich působnosti,
jako je tomu např. v železniční dopravě. To
vše ukazuje nutnost, aby otázky sem spada-
jící byly řešeny zásadní změnou zákona č. 167/
1949 Sb., o stálých přísežných znalcích a tlu-
močnících.
Navrhovaná úprava vychází ze zásady, že
je úkolem organizací, aby v oboru své působ-
nosti zajišťovaly znalecké úkony. Zaměstnanci
organizací, kteří jsou ve spojení s praxí své-
ho oboru, mohou nejlépe přispět ke zkvalit-
není znalecké činnosti. Protože za znalecké
úkony musí osobně odpovídat pracovník, který
znalecké úkony provádí, je nezbytné, aby
znalcem byla až na výjimečné případy pouze
fyzická osoba. Na žádost soudu nebo někte-
rého orgánu státní správy označí dožádaná
organizace ze svých pracovníků některou
osobu, aby vypracovala znalecký posudek.
Osoba takto označená vystupuje při podávání
posudku jako znalec. I tam, kde zcela výji-
mečně bude možno pro zvláštní obtížnost pří-
padu obrátit se na některý ústav nebo státní
orgán o podání nebo přezkoumání posudku,
půjde prakticky o posouzení případu pracov-
ním kolektivem fyzických osob. Rovněž v tom
případě mají odpovědnost za kvalitu znalec-
kého úkonu a za posudek členové kolektivu.
Ze zásady osobní odpovědnosti za znalecký
úkon také vyplývá, že znalec je také trestně
odpovědný za vědomě nesprávný posudek
(§ 161 tr. z. ). Účastníkům řízení musí být
také zachována možnost, aby se vyjádřili
k osobě znalce, popřípadě ho odmítli, jsou-li
pro to důvody. Při navrhované úpravě při-
padá důležitý úkol organizacím, které označí
osobu pro znalecký úkon a berou záruku za
to, že takto označená osoba má potřebné po-
litické a odborné kvality pro daný úkol. Vedle
toho dávají tyto organizace k dispozici svá
zařízení k provedení znaleckých prací a or-
ganizují vše, čeho je třeba pro znaleckou čin-
nost v oboru jejich působnosti.
Poněkud odlišná je situace při obstarávání
tlumočnických prací. I zde je třeba vymýtit
soukromopodnikatelský charakter činnosti,
který se i na tomto úseku objevoval, i když
v daleko omezenější míře než u znalců. Nelze
však organizacím, jejichž úkolem není pře-
kladatelská činnost, ukládat odpovědnost za
správný výběr tlumočníků, jak tomu je
u znalců.
Další rozdíl mezi funkcí tlumočníka a funkcí
znalce spočívá v tom, že tlumočník zapsaný
do seznamu u krajského soudu bude mít stálé
pověření provádět a ověřovat překlady. Jde
o funkci trvalejší povahy, neboť se žádostí
o tlumočnický úkon se obracejí na tlumočníky
vedle státních orgánů v četných případech též
jednotliví občané, například pro účely občan-
skoprávního řízení, rodinného práva apod.
Navrhovaná úprava se nevztahuje na běž-
nou překladatelskou činnost při překladech
vědeckých, odborných nebo literárních prací,
kde nejde o ověřování správnosti překladu.
Při takové překladatelské činnosti plně platí
vládní vyhláška č. 40/1959 Ú. 1., o zadávání
prací a služeb socialistickými organizacemi
jednotlivcům.
Celkově znamená navrhovaná úprava uplat-
nění nových zásad v tom, že znalcem může
být v zásadě jen pracovník některé organi-
zace socialistického sektoru, který vykonává
znalecké úkony jako součást svých pracov-
ních povinností. Pále se odstraňuje zcela
soukromopodnikatelský charakter znalecké
činnosti a zajišťuje se, aby byly odstraněny
i dosavadní nedostatky spočívající v tom, že
nebylo možno dobře kontrolovat, zda částka
účtovaná jako odměna plně odpovídá vynalo-
žené práci. U tlumočníků se zavádí jako nová
zásada to, že iniciativa při určování způsobi-
lých osob se dává organizacím, nikoliv již jed-
notlivcům, a že se počítá s vytvářením orga-
nizací socialistického sektoru, které budou
mít za úkol zajišťovat překladatelské služby.
K jednotlivým ustanovením navrhované
úpravy se uvádí:
K §2:
Orgány a organizace, jichž se navrhovaná
úprava týká, jsou vymezeny co nejšíře, aby
prakticky byla pokryta potřeba ze všech obo-
rů, jichž se může znalecký posudek týkat.
Oprávnění požádat o označení znalce se ome-
zuje jen na orgány v tomto ustanovení vý-
slovně uvedené, aby břemeno vyplývající ze
stanovené povinnosti pro organizace socialis-
tického sektoru nebylo nadměrné. Organizace
ovšem mohou vyhovět i jiným organizacím
8
nebo jednotlivcům při označení osoby vhodné
pro odborné posouzení věci, pokud to jejich
provozní poměry dovolí. Rozumí se, že orga-
nizace neodepřou tuto pomoc zejména tam,
kde jde o obecný zájem některé jiné organi-
zace, např. národního podniku. Tyto případy
však nevyžadují zvláštní zákonné úpravy.
Okruh osob, které mohou být pro znalecký
úkon označeny, není omezen jen na osoby
v pracovním poměru; týká se to i osob, které
jsou v poměru obdobném pracovnímu poměru,
jde-li tedy například o členský vztah, brigád-
nický poměr apod. Nestačil by ovšem zcela
volný vztah, jaký vzniká například, uzavře-
la-li organizace s někým smlouvu o dílo. Je
samozřejmé, že znalecké posudky budou vy-
žadovány uváženě a pouze tam, kde nelze ji-
ným způsobem spolehlivě zjistit skutkový
stav; vyžadovány budou vždy po předchozím
projednání s příslušným orgánem nebo orga-
nizací.
K § 3:
Ponechává se možnost, aby ve výjimečných
případech oprávněný orgán požádal o posudek
nebo o přezkoumání posudku státní orgán
nebo státní ústav. Podle dosavadní praxe pů-
jde v takových případech zpravidla o posu-
dek lékařských fakult, chemických a lékař-
ských ústavů apod. Ustanovení zmíněná v od-
stavci 2 jsou zejména § 3 odst. 1 tr. ř., § 4
tr. ř. spr" § 7 zákona o prokuratuře a § 4
vyhlášky č. 73/1955 Sb., kterou se vydávají
podrobnější předpisy o řízení ve věcech správ-
ních.
K § 4:
Jelikož dožadující organizace nemůže, jak
plyne z povahy věci, prověřovat osobu znal-
ce, je nezbytné, aby organizace, která znalce
označí, měla sama povinnost posoudit, zda
znalec pro daný úkol po všech stránkách vy-
hovuje. Přitom ovšem se dává soudům a dal-
ším orgánům možnost přezkoumat kvality
znalce, poněvadž je obecný zájem na tom, aby
za znalce byly povolávány osoby po všech
stránkách vyhovující.
K§ 5:
Obecný seznam sestavený podle tohoto
ustanovení usnadní práci při opatření znalec-
kého posudku. Jde o orientační pomůcku, kte-
rou si každý orgán a organizace podle míst-
ních poměrů a podle svých potřeb bude do-
plňovat konkrétními orgány a organizacemi,
které v okruhu jeho působnosti budou přichá-
zet v úvahu. Úkol zde stanovený předpokládá,
že ústřední orgány budou při sestavení tako-
vého seznamu nápomocny. Není vyloučeno, že
pro speciální potřebu některých orgánů bu-
dou sestaveny seznamy zvláštní.
Podle § 17 odst. 2 sestaví obdobný seznam
pro potřebu arbitrážního řízení Státní arbi-
tráž Republiky československé.
K § 6 odst. 1:
Zde platí ustanovení §§ 21 a 109 obč. s. řádu.
K § 6 odst. 2:
Zde platí ustanovení §§ 102 a 103 obč. s.
řádu, §§ 107 a 108 trest, řádu, § 31 trest. řádu
správ. a § 14 vyhlášky min. spravedlnosti
č. 73/1955 Ú. 1.
K § 7:
Navržené znění nevylučuje, aby složení sli-
bu a připomenutí povinností i následků po-
rušení povinností se staly písemně, zejména
tam, kde se znalecké úkony téže osoby budou
častěji opakovat, jako například v detenčním
řízení. Znalec nebude, jak plyne z povahy věci,
skládat slib, bude-li pověřen znaleckým úko-
nem mimo rámec soudního nebo správního
řízení, například, bude-li požádán o znalecký
úkon národním podnikem. V takových přípa-
dech nepodléhá také zvláštní trestní sankci
podle § 161 tr. z. a § 91 tr. z. spr., ale od-
povídá trestně i občanskoprávně podle obec-
ných předpisů.
K § 8:
Jde o odchylku od zásady, že se úkony mezi
rozpočtovými organizacemi nehonorují. Na-
vržené opatření je nutné, aby byl přesně vy-
jádřen objem služeb, které si organizace při
znalecké činnosti navzájem poskytují, a také,
aby bylo možno přesně vyúčtovat a předepsat
k náhradě náklady za znalce účastníkům soud-
ního řízení. Tato data o rozsahu znaleckých
úkonů budou nutným podkladem pro posou-
zení potřebného osobního vybavení jednotli-
vých organizací. V navrhované úpravě se řeší
pouze vztah mezi dožadující a dožádanou or-
ganizací, nikoliv vztah dožadující organizace
ke znalci. Ustanovení o odpovědnosti organi-
zace za správnost údajů o rozsahu provede-
ného úkonu je změnou proti dosavadnímu
stavu, kde nebyla záruka, že účtovaná pra-
covní doba je uvedena správně.
- Při účtování náhrady výloh a znalecké od-
měny nepůjde o běžnou fakturaci se všemi
důsledky z toho plynoucími, nýbrž o prostou
žádost o nahrazení výloh a určení odměny.
9
K § 9:
Z toho, že znalec vykonává znalecký úkon
v rámci pracovních povinností, plyne, že při
tom podléhá dohledu ze strany své organi-
zace tak, jako při plnění svých ostatních po-
vinností, a že je také kárně odpovědný za po-
rušení své znalecké povinnosti. Na druhé
straně jsou organizace povinny vhodnými
organizačními opatřeními vytvořit podmínky
pro rychlé a kvalitní podávání posudků ozna-
čenými pracovníky. Tam, kde to bude účelné,
mohou být vytvořeny pomocné orgány, které
budou nápomocny při znalecké činnosti v ur-
čitém oboru. Tak může být vhodně organizo-
vána znalecká činnost v oboru zdravotnictví,
v účetní službě apod., jak tomu je již nyní
v některých oborech v SSSR.
Organizace, která označila svého pracovníka
pro znalecké úkony, nemohla by podle plat-
ných mzdových a finančních předpisů použít
částek, které jí byly vyplaceny za znalecké
úkony, k odměnění svého pracovníka za zna-
lecký úkon. Smyslem navrhované úpravy je
však jen odstranit neúměrné příjmy znalců,
nikoliv však dosáhnout toho, aby za kvalitní
znalecký posudek nemohl být úměrně odmě-
něn. Proto se dává možnost, aby prováděcí
předpisy stanovily, za jakých podmínek může
orgán nebo organizace poskytnout svému
pracovníku za znalecký úkon odměnu. Půjde
hlavně o odměnu za práci přes čas a za mi-
mořádné pracovní zásluhy.
V případě, že na některém úseku budou
podle odstavce 4 organizovány znalecké služ-
by, budou se dožadující organizace obracet na
orgány zřízené k obstarávání takové služby.
Přitom bude možno vhodně upravit i otázku
honorování znaleckých služeb v takových pří-
padech.
K § 10:
Ve většině případů je třeba, aby vhodným
způsobem byla ověřena správnost překladu.
Má-li být takovému ověření přiznána důkazní
moc takového významu, jakou mají veřejné
listiny, je nutné, aby v osobě tlumočníka byla
dána zvýšenou měrou záruka, že vydané ově-
ření překladu je naprosto správné. Bude proto
prováděno prověřovací řízení, které se podle
návrhu svěřuje orgánům soudní správy, neboť
průkaznost překladů cizojazyčného materiálu
je třeba zajistit především pro řízení u soudů
a státních notářství. Šetřením, které prove-
dou složky justiční správy podřízené předse-
dovi krajského soudu, bude zjištěno, zdá tlu-
močník má pro ověřovací úkony potřebné
předpoklady, zejména potřebnou jazykovou
kvalifikaci. Osobě takto prověřené bude mož-
no vydat osvědčení o jejím oprávnění a tlu-
močnickou pečeť, vzít ji do slibu a zapsat ji
do seznamu tlumočníků. Zjistí-li se z jakého-
koliv podnětu, že u prověřené osoby chybí ně-
který předpoklad, odebere se jí vydané osvěd-
čení a tlumočnická pečeť a vyškrtne se ze
seznamu.
Vhodný způsob uveřejňování jmen opráv-
něných tlumočníků bude upraven prováděcí-
mi předpisy. Stejným způsobem bude zajiš-
těno, aby i odvolání tlumočnického oprávnění
bylo uvedeno ve známost. Tím, že pro výběr
vhodných osob bude rozhodující potřeba or-
gánů a organizací a nikoliv iniciativa jednot-
livců, kteří se dříve o zapsání do seznamu
tlumočníků ucházeli, odpadne snaha jednot-
livců zajistit si tímto způsobem zdroj výdělku.
Návrhy osob způsobilých vykonávat tlu-
močnickou činnost mohou vycházet jedině od
organizací socialistického sektoru. Podávat
takové návrhy se ukládá jako povinnost ja-
zykovým a hospodářským školám, které mají
mezi svými pracovníky osoby jazykově kva-
lifikované. Způsobilé osoby budou však také
navrhovat i jiné organizace socialistického
sektoru, především z řad vlastních pracovní-
ků, ale také z řad pracovníků jiných organi-
zací, popřípadě výjimečně i jednotlivce. Ta-
kové návrhy si může vyžádat také krajský
soud, který bude mít přehled o tom, z kterých
jazyků jsou tlumočnické a překladatelské
úkony žádány a v kterých směrech je třeba
okruh osob prověřených pro tlumočnickou
činnost doplnit.
O vyloučení osob tlumočníků a o odepření
tlumočnických úkonů tlumočníkem platí stej-
ná ustanovení jako pro znalce (§ 6). O složení
slibu platí přiměřeně ustanovení § 7, přičemž
znění slibu se vhodně upraví, aby byl vyjádřen
vztah k tlumočnickým úkonům.
K § 11:
Než bude možno v širší míře vytvořit or-
ganizace, které budou moci převzít tlumoč-
nické a překladatelské práce jako svůj úkol,
bude třeba stále počítat s tím, že tlumočníci
budou provádět tlumočnické úkony, aniž by
tím plnili své pracovní povinnosti k organi-
zaci, která je navrhla. Z toho plyne, že od-
měna za provedené práce bude přiznána a
vyplacena tlumočníkům. Tím ovšem nejsou
dotčeny předpisy, které z důvodů daňových a
evidenčních stanoví, že určité platby je třeba
provádět prostřednictvím zaměstnavatele.
Osnova však také počítá s tím, že jsou již
organizace, které provádějí nebo organizují