10

nost všech knihoven jako celku zaostává za
současnými potřebami našeho politického a
hospodářského života. Bojovnost a stranic-
kost, vlastnosti tak nevyhnutelné pro každého
pracovníka ideologické fronty, má-li úspěšně
plnit své úkoly, v knihovnách namnoze ustu-
pují do pozadí, ba někde i zcela chybějí. Čin-
nost některých knihoven není úzce spjata
s prací a životem našeho lidu, nevychází
z aktuálních potřeb a problémů našeho budo-
vání. Není zajištěn ve všech úsecích čs.
knihovnictví plánovitý rozvoj knihoven, který
by odpovídal současným potřebám v jednotli-
vých úsecích našeho politického, hospodář-
ského a kulturního života, v jednotlivých mís-
tech, okresech a krajích. Rozvoj slovenského
knihovnictví nepokračuje takovým tempem,
které by zaručovalo v dohledné době dosažení
úrovně českého knihovnictví. Škody napácha-
né zásahy luďáckého klerofašismu a hortyov-
ského fašismu v létech 1939-1945 byly příliš
veliké a po osvobození bylo nutno v někte-
rých místech budovat knihovny od počátku.
Základním nedostatkem čs. knihovnictví je to,
že dosud nebylo upraveno moderní zákonnou
normou, která by nejen zabezpečila již dosa-
žené organizační i pracovní úspěchy, ale i ote-
vřela další smělé perspektivy vývoje našeho
knihovnictví v etapě dovršení výstavby socia-
lismu v naší vlasti a přechodu k budování ko-
munistické společnosti. Tento požadavek má
splnit zákon, jehož osnova se předkládá.

Navrhovaný zákon bude mít platnost celo-
státní, přičemž některé úpravy knihovnictví
na Slovensku (např. stanovení, která instituce
bude vykonávat funkci Státní knihovny na
Slovensku) mohou být provedeny podle § 3
ústavního zákona č. 33/1956 Sb., o sloven-
ských národních orgánech.

Finanční dosah osnovy:

Uzákonění navrhované osnovy si nevyžádá
nových nákladů ze státního rozpočtu.

Dosavadní nedostatky v platovém zařazení
některých knihovnických pracovníků budou
řešeny běžným postupem zvlášť.

B. Část zvláštní
K§1:

Knihovny jsou stále vyhledávanějšími kul-
turními středisky. Tradiční láska našich ná-
rodů ke knize a stálá péče o rozvoj kulturní
úrovně lidu způsobuje, že dnes kniha je nej-
masovějším prostředkem působení na široké
vrstvy našeho obyvatelstva.

Knihovny se stávají důležitými činiteli při
všestranné výchově pracujících v duchu vě-

deckého světového názoru. Proto se ještě více
musí snažit o to, aby pomáhaly při řešení na-
šich současných politických a hospodářských
úkolů a přičinily se o ideový, morální i odbor-
ný růst čtenářů. Stejně důležitou úlohu mají
knihovny při uskutečňování technické revo-
luce. Jejich práce musí ještě lépe sloužit po-
třebám průmyslové a zemědělské výroby.
Šířením a využíváním vědeckých a technic-
kých znalostí musí knihovny účelněji pomáhat
při rozvíjení tvůrčí iniciativy a budovatelské-
ho úsilí lidu.

K §§ 2 a 3:

Nedostatky v činnosti knihoven se proje-
vovaly dosud zejména v jejich izolovanosti
od aktuálních úkolů. Sjednocovací proces na-
rážel na značné obtíže. Plnění politických a
hospodářských úkolů si však vynucovalo jed-
nak potřebu koordinovat činnost knihovnictví
a bibliografie, jednak nejužší spolupráci
knihoven. Aby tato koordinace a vzájemná
pomoc knihoven různých typů byla co nej-
účinnější a aby byla zaměřena k plnění jed-
notného kulturně politického cíle, spojuje
osnova všechny druhy knihoven v jednotnou
soustavu.

Vzájemný poměr a spolupráce knihoven se
upravují tak, aby každý občan i na místě
vzdáleném od kulturního centra mohl dostat
v nejkratším čase jakoukoli knihu z kterékoli
veřejně přístupné knihovny jednotné sousta-
vy, pokud tomu nebrání zvláštní důvody (ne-
budou se půjčovat knihy vzácné, mimořádně
cenné, braková literatura, sbírkový materiál
tajné nebo důvěrné povahy apod. ).

Jednotná soustava knihoven umožní řád-
nou koordinaci výstavby i činnost knihoven
všech druhů. Knihovnám se ukládá povinnost
navzájem spolupracovat, popř. knihovnám
lépe vybaveným poskytovat pomoc zejména
v doplňování knihovních fondů, aby nedochá-
zelo k neúčelné a nehospodárné duplicitě,
spolupracovat v oblasti meziknihovní výpůjční
a výměnné služby, povinnost informační a
bibliografické práce, mezinárodní výměny, do-
vozu zahraniční literatury, propagace litera-
tury a metodické pomoci. Osnova tím sleduje
též cíl zajistit hospodárnější a účelnější vy-
užití rozsáhlého knižního bohatství knihoven,
finančních prostředků a pracovních sil a při-
tom podstatně zlepšit služby čtenářům.

S vážnými obtížemi se setkávají knihovny
při získávání, zejména při nákupu knih a ča-
sopisů. Státní i družstevní obchod dává v ně-
kterých případech při prodeji tzv. "úzkých
profilů" přednost soukromým spotřebitelům
před knihovnami. Tak se stává, že lidové

11

knihovny nedostanou na knižním trhu novinky
a nemohou uspokojit oprávněné požadavky
svých čtenářů. Návrh zákona proto stanoví zá-
sadu přednostního práva knihoven pří získá-
vání, tj. zejména při nákupu knih. Ministerstvo
školství a kultury vydá prodejnám knižního
obchodu příslušné pokyny k realizaci tohoto
práva.

Evidence knihoven bude soustředěna
u okresních národních výborů (odborů škol-
ství a kultury). Tato evidence knihoven
umožní provádět podle potřeby statistická
šetření ve všech knihovnách jednotné sou-
stavy a je základním předpokladem pro to, aby
okresní (krajské) národní výbory mohly plnit
ve svém obvodu úkoly uložené jim v § 7
osnovy.

K §4:

Ve všech zemích s vyspělým knihovnictvím
byly založeny a rozvíjejí se vrcholné repre-
zentativní státní (národní) knihovny, např.
Státní knihovna SSSR V. I. Lenina, jako
vrcholná všesvazová knihovna, a státní
knihovny ve všech svazových republikách,
v Polsku Bibliotéka narodowa Polska, v Ma-
ďarsku Országos Széchenyi Könyvtar, v NDR
Deutsche Staatsbibliothek, v Bulharsku Držav-
na bibliotéka "Vasil Kolarov", v Rumunsku
Biblioteca centrála de Stat a Republicii Po-
pulare romine, v Rakousku Österreichische
Nationalbibliothek, ve Francii Bibliothéque
Nationale atd.

Státní knihovna Československé republiky
má být ústřední reprezentativní knihovnou
Československa, která se přiřadí po bok
vrcholným státním knihovnám zemí socialis-
tického tábora a bude udržovat potřebný styk
i s podobnými institucemi kapitalistického
světa.

Vznikla sloučením Universitní knihovny, Ná-
rodní knihovny, Státní knihovny společen-
ských věd, Slovanské knihovny, Státní lékař-
ské knihovny, vesměs se sídlem v Praze, v sa-
mostatnou rozpočtovou organizaci. Jednotli-
vým knihovnám, které se staly složkami Státní
knihovny, byly - kromě Akademické knihov-
ny - ponechány jejich tradiční názvy jako
funkční označení, které se bude uvádět vedle
názvu Státní knihovny. Po stránce odborné
jsou jednotlivé složky samostatné. Statut
Státní knihovny Československé republiky,
který upraví zejména její podrobné úkoly a
jejích rozvržení mezi jednotlivé organizační
složky, řízení, způsob práce a poradní orgány,
vyřeší též otázku jednotného řízení Státní
knihovny po stránce odborné, přičemž tradiční
názvy složek budou i nadále ponechány.

Na Slovensku plní úkoly národní knihovny
toho času Matice slovenská v Martině a Uni-
versitní knihovna v Bratislavě. Poměr Státní
knihovny ČSR ke knihovně, která bude vyko-
návat podobnou funkci na Slovensku, bude vy-
řešen dohodou ministerstva školství a kultury
a pověřenectva školství a kultury.

K § 5:

Důležitým znakem jednotné soustavy socia-
listického knihovnictví je péče knihoven vyš-
ších typů o knihovny nižších typů, zejména
pokud jde o knihovny téhož druhu, ze kterých
se postupně vytvořily určité sítě. V současné
době existují základní sítě knihoven uvedené
ve všeobecné části důvodové zprávy, osnova
však nebrání vytvoření sítí dalších (půjde na-
př. o síť zemědělských knihoven), popřípadě
sítí dílčích. (Např. uvnitř základní sítě tech-
nických knihoven mohou vznikat dílčí specia-
lizované sítě knihoven v oboru působnosti
jednotlivých výrobních ministerstev. )

Ústřední úřady a orgány, v jejichž oboru
působnosti jsou nebo budou vytvořeny sítě
knihoven, upraví způsob vzájemné spolupráce
knihoven uvnitř jednotlivých sítí, popřípadě
specifické úkoly těchto sítí, jejich jednotnou
organizaci apod.

Podobně, jako Státní knihovna ČSR - kro-
mě jiných úkolů - poskytuje metodickou po-
moc všem knihovnám jednotné soustavy, po-
skytuje ústřední knihovna sítě ideovou a
odbornou pomoc knihovnám příslušné sítě,
a to ať jde o síť knihoven v oboru působnosti
jednoho resortu nebo o síť knihoven podle od-
stavce 4. Ustanovením tohoto odstavce není
ovšem narušena zásada řízení jednotlivých
knihoven příslušnými resorty stanovená v § 8
odst. 1.

K §6:

Lidové knihovny místní, okresní a krajské
tvoří nejrozvětvenější a nejlépe stupňovitě
organizovanou síť knihoven. Okresní a krajské
lidové knihovny se již v praxi osvědčily jako
střediska knihovnické práce v okresech a
krajích.

Již zákon č. 430/1919 Sb, o veřejných
knihovnách obecních, uložil všem tehdejším
politickým obcím povinnost zřizovat veřejné
knihovny. Osnova konstatuje, že síť lidových
knihoven je již vybudována. Pro výkonné or-
gány národních výborů vyplývá však povin-
nost zřídit (obnovit) knihovnu, kdyby byla za
mimořádných okolností zničena apod. Na ves-
nici je lidovou knihovnou zpravidla knihovna
osvětové besedy. Protože se v budoucnu před-

12

pokládá možnost přeměny osvětových besed
v klubová zařízení jednotného zemědělského
družstva nebo Revolučního odborového hnutí,
umožňuje osnova, aby za určitých předpokla-
dů plnila dosavadní knihovna osvětové besedy
dále úkoly lidové knihovny přístupné všemu
obyvatelstvu v rámci osvětového zařízení jed-
notného zemědělského družstva nebo Revo-
lučního odborového hnutí.

V krajích, kde není zřízena státní vědecká
knihovna, plní krajská lidová knihovna úkoly
lidové i vědecké knihovny.

I když se lidové knihovny (a ovšem i ostatní
knihovny) nepovažují za osvětová zařízení po-
dle osvětového zákona, je nutno podřídit reži-
mu i tohoto zákona jejich činnost navenek,
která je převážně nebo úplně činností osvěto-
vou. Z toho vychází ustanovení odst. 3. Pokud
jsou lidové knihovny organizačními složkami
osvětových zařízení, platí pro ně v tomto
směru samozřejmě předpisy pro tato zařízení.

K § 7:

Jako základní článek řízení našeho knihov-
nictví je třeba vyzvednout národní výbory.
Ustanovení § 7 osnovy zajišťuje jednotné kul-
turně výchovné působení knihoven a jejich
další koordinovaný rozvoj.

Národní výbory, kterým podle ústavního
zákona č. 12/1954 Sb. a podle zákona č. 13/1954
Sb. přísluší péče o hospodářský a kulturní
rozkvět a vzestup jejich území, budou iniciá-
tory sestavování plánu rozvoje knihoven jed-
notné soustavy. Tento plán, ve kterém bude
koordinován rozvoj všech knihoven přísluš-
ného obvodu, bude schvalován plénem národ-
ního výboru. Přitom krajské plány budou ob-
sahovat zásadní otázky rozvoje a činnosti
knihoven, zejména z perspektivních hledisek,
okresní a místní plány budou konkretizovány
podle místních podmínek a potřeb.

Kontrole podle odst. 2 nebudou podléhat
knihovny, které jsou ústředně řízeny (knihov-
ny akademií věd, knihovny ozbrojených sil
apod. )

Styk národních výborů s organizacemi a
institucemi řídícími knihovny bude se usku-
tečňovat zejména v krajských a okresních
odborných knihovnických komisích a ve stá-
lých komisích národních výborů, které mohou
uplatňovat zejména připomínky a požadavky
občanů. V těchto orgánech se též budou při-
pravovat a koordinovat podklady a návrhy pro
jednání plén národních výborů.

Pravomoc úřadů, národních výborů, orga-
nizací a institucí, které zřizují a řídí knihovny,
přiznaná jim v § 2 osnovy a jejich působnost

podle § 7 osnovy zajistí harmonické spojení
speciálních úkolů knihoven všech druhů v pří-
slušném obvodu se společnými úkoly kniho-
ven jednotné soustavy stanovenými touto
osnovou.

K § 8:

Ústřední řízení a kontrolu knihoven pone-
chává osnova příslušným ústředním úřadům,
ústředním orgánům organizací a institucí.
Ministerstvu školství a kultury, odpovědnému
za celou oblast kultury, ukládá osnova kromě
řízení knihoven v oboru jeho působnosti úkol
sledovat činnost všech knihoven z hlediska
jejich jednotného kulturně výchovného půso-
bení. Ministerstvo školství a kultury nebude
mít přitom nařizovací pravomoc vůči jiným
organizacím a institucím; může však ve vě-
cech knihoven doporučovat příslušným orgá-
nům vhodná opatření.

Vzhledem k různým druhům knihoven s od-
lišnými úkoly, s odlišnou organizací apod.
může osnova upravit pouze základní charakte-
ristiku a úkoly knihoven jednotné soustavy
a bližší úpravy ponechává statutům. Osnova
ukládá povinnost vydat statuty pouze pro
knihovny, které jsou organizačně samostat-
nými zařízeními, dává však možnost vydávat
v případě potřeby organizační a pracovní řády
i pro knihovny, které jsou organizační součástí
jiného zařízení nebo ústavu. Předpokládá se,
že tam, kde to bude vhodné, budou vydávány
jednotné statuty, popř. organizační a pracovní
řády pro všechny knihovny jednotlivých sítí.

K § 9:

Všechny zásadní otázky knihoven se budou
projednávat v ústřední knihovnické radě. Ob-
dobnou funkci na Slovensku bude mít sloven-
ská knihovnická rada.

Pokud jde o zásadní otázky osvětové čin-
nosti knihoven, bude jako iniciativní, poradní
a koordinační orgán působit orgán zřízený po-
dle § 6 osvětového zákona.

Již po několik let se v krajích projevují
oprávněné snahy vytvořit pro věci knihoven
poradní a koordinační orgány v krajích a okre-
sech. Proto osnova obsahuje ustanovení o zři-
zování krajských a okresních knihovnických
komisí. Předpokládá se, že rada přísluš-
ného národního výboru bude jmenovat členy
knihovnických komisí na návrh organizací a
institucí, které zřizují a řídí knihovny v ob-
vodu příslušného národního výboru.

Ústřední knihovnická rada i krajské a
okresní knihovnické komise jsou určitou for-
mou účasti širokého aktivu knihovnických

13

pracovníků na řešení kulturních záležitostí Je
však třeba podstatně zvýšit i podíl široké ve-
řejnosti na řízení jednotlivých knihoven. Proto
se předpokládá, že se u knihoven budou za-
kládat poradní sbory aktivistů z řad osvědče-
ných spolupracovníků a čtenářů knihoven. To
bude řešeno ve statutech knihoven jednotli-
vých základních sítí.

K §10:

Podobně jako učitel má i knihovník vý-
znamné politickovýchovné poslání. Individu-
ální prací s dospělým čtenářem a s dětmi
i masovou prací s knihou pomáhá šířit vě-
decký světový názor a socialistickou kulturu
v městech i na vesnici. Prací s odbornou lite-
raturou pomáhá plnit úkoly naší hospodářské
výstavby.

Významnými činiteli v dalším rozvoji služeb
knihoven širokým vrstvám lidu jsou dobro-
volní knihovníci. Ve velkých knihovnách je
však třeba odborně vzdělaných pracovníků
v zaměstnaneckém poměru. Zatím pracuje
v knihovnách vysoké procento nekvalifikova-
ných sil. Osnova proto ukládá jednak přísluš-
ným ústředním úřadům a orgánům vydat
v dohodě s ministerstvem školství a kultury
předpisy o kvalifikačních předpokladech
pracovníků knihoven, jednak k úřadům, orga-
nizacím a institucím, které knihovny řídí,
povinnost pečovat o vzdělání dobrovolných
pracovníků knihoven i o neustálé doplňování
kvalifikace knihovníků z povolání. Zvláštními
předpisy podle první věty odstavce 2 se ro-
zumí vládní nařízení č. 17/1954 Sb. ve znění
zákonného opatření č. 60/1956 Sb.

K §11:

Osnova se zabývá i materiálním zabezpeče-
ním knihoven. Ukládá příslušným úřadům a
organizacím, aby zabezpečovaly knihovnám
základní materiální předpoklady pro jejich
další rozvoj. Zatímco některé knihovny
(státní vědecké knihovny, závodní knihovny
Revolučního odborového hnutí atd) jsou do-
statečně dotovány, nelze to říci například
o knihovnách lidových. Některé národní vý-
bory nedodržují normu na nákup knih, takže
vesnické knihovny nejsou často doplňovány
novou literaturou a nemohou pak uspokojit
čtenáře. Tento jev vede k tomu, že lidové
knihovny některých krajů a okresů v počtu
svazků, čtenářů a výpůjček zaostávají. Hmot-
né zajištění knihoven je možno zlepšit též
finanční pomocí jednotných zemědělských
družstev a závodů lidovým knihovnám a
knihovnám Revolučního odborového hnutí.
V praxi se již vyskytují případy, že lidová
knihovna na základě dohody s jednotným ze-
mědělským družstvem prokazuje některé
zvláštní služby členům družstva (zemědělská
literatura), za což je jí poskytován z kultur-
ního fondu jednotného zemědělského družstva
finanční příspěvek na nákup literatury. K po-
dobným dohodám může docházet i mezi
knihovnami Revolučního odborového hnutí a
závody.

Poněvadž při různých dislokačních opatře-
ních jsou knihovny často umísťovány do pod-
statně horších místností a budov, stanoví
osnova výslovně zásadu, že knihovnu nebo
část jejího provozu je možno přestěhovat jen
tenkrát, bude-li nové umístění vhodné.

V Praze dne 12. června 1959

Předseda vlády:
V. Široký v. r.

Ministr školství a kultury:
dr. Kahuda v. r.

KNT 1 - 3188-59