Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
315
Vládní návrh
Zákon
ze dne..........1959
o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon)
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1
Úvodní ustanovení
Posláním knihoven, důležitého a účinného
masového činitele socialistické výchovy, je
přispívat k všestrannému vzdělání pracujících
v duchu vědeckého světového názoru a po-
máhat při zvyšování jejich politické, kulturní
a odborné úrovně. Úkolem knihoven je přispí-
vat k rozvoji vědy a techniky, k šíření jejich
poznatků a poskytovat pomoc při řešení poli-
tických i hospodářských úkolů a při rozvíjení
tvůrčí iniciativy lidu v boji za vítězství socia-
lismu.
Jednotná soustava knihoven
§2
Úkoly uvedené v § 1 zajišťuje jednotná sou-
stava knihoven, kterou tvoří knihovny zřizo-
vané a řízené ústředními úřady, národními
výbory a jinými státními orgány, orgány spo-
lečenských organizací sdružených v Národní
frontě, jednotnými zemědělskými družstvy,
podniky, vědeckými a kulturními institucemi
(dále jen "úřady, organizace a instituce"), ať
2
již jsou tyto knihovny organizačně samostat-
nými zařízeními (ústavy), nebo složkami ji-
ných zařízení.
§3
(1) Knihovny účelně a v souladu se svými
úkoly shromažďují potřebnou literaturu, cíle-
vědomě ji šíří mezi obyvatelstvem a provádějí
masovou práci s knihou mezi čtenáři. Posky-
tují čtenářům soustavnou a všestrannou po-
moc při výběru a získávání literatury, aby
každému občanu bylo umožněno vypůjčit si
potřebnou knihu z kterékoli veřejně přístupné
knihovny jednotné soustavy.
(2) Knihovny jednotné soustavy, aby zlep-
šily a prohloubily služby čtenářům
a) jsou povinny půjčit a obstarat na požádání
jednotlivé knihy, časopisy a jiné sbírkové
materiály nebo jejich soubory kterékoli
jiné knihovně jednotné soustavy (mezi-
knihovní výpůjční služba), pokud tomu ne-
brání zvláštní důvody,
b) kde se to jeví účelné, spolupracují popř.
poskytují si vzájemně pomoc při doplňo-
vání knihovních sbírek při nákupu nebo
výměně literatury, dále v oblasti infor-
mační a bibliografické činnosti v otázkách
metodických, při dovozu literatury ze za-
hraničí a při propagaci literatury,
c) mají přednostní právo při získávání knih,
časopisů a jiných sbírkových materiálů.
(3) Pro zlepšení koordinace činnosti a jejich
dalšího rozvoje jsou knihovny jednotné sou-
stavy povinny přihlásit se do evidence u vý-
konného orgánu příslušného okresního národ-
ního výboru. Pokud jsou knihovny organizační
složkou jiných zařízení (ústavů), přihlašují
je do evidence tato zařízení (ústavy).
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na
knihovny ozbrojených sil; tyto knihovny pod-
léhají ohlašovací povinnosti u příslušných
nadřízených orgánů.
(5) Podrobné předpisy k ustanovení odstavců
l až 3 vydá ministerstvo školství a kultury
v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady
a orgány.
§4
Státní knihovna
Československé republiky
(1) Ústřední knihovnou jednotné soustavy
knihoven je Státní knihovna Československé
republiky (dále jen "Státní knihovna"); plní
zejména tyto úkoly:
3
a) trvale uchovává domácí literaturu i ostatní
bohemika a slovenika,
b) bibliograficky zpracovává současnou i mi-
nulou literární produkci a koordinuje
bibliografickou práci v celostátním mě-
řítku,
c) jako ústřední univerzální vědecká knihovna
shromažďuje domácí a nejdůležitější svě-
tovou literaturu a zpřístupňuje ji veřej-
nosti,
d) provádí výzkum v oboru knihovnictví, vě-
decky zpracovává teoretické otázky z obo-
ru knihovnictví a poskytuje metodickou
pomoc knihovnám jednotné soustavy.
(2) Podrobnější úkoly Státní knihovny a její
organizaci stanoví statut, který vydá ministr
školství a kultury v dohodě s příslušnými
ústředními úřady a orgány.
§ 5
Sítě knihoven
(1) Knihovny v oboru působnosti jednotli-
vých ústředních úřadů a orgánů tvoří zpra-
vidla organizované sítě knihoven určitého dru-
hu (knihovny lidové, školní, vědecké, knihov-
ny Revolučního odborového hnutí, technické
knihovny, knihovny akademií věd, zdravot-
nické knihovny, knihovny ozbrojených sil
apod. ).
(2) Příslušné ústřední úřady a orgány zajiš-
ťují úzkou vzájemnou spolupráci knihoven
své sítě a účinnou pomoc lépe organizovaných
a vybavených knihoven knihovnám menším,
zejména knihovnám vedeným dobrovolnými
pracovníky.
(3) Ideová a odborná pomoc knihovnám
určité sítě se zpravidla soustřeďuje v knihov-
ně pověřené touto funkcí příslušným ústřed-
ním úřadem nebo orgánem (ústřední knihovna
sítě).
(4) Síť knihoven mohou tvořit vzhledem
k jejich specifickým úkolům i knihovny téhož
druhu v oboru působnosti několika ústředních
úřadů (technické knihovny v závodech apod. ).
V takovém případě pověří jednu z knihoven
sítě funkcí ústřední knihovny ministerstvo
školství a kultury po projednání v ústřední
knihovnické radě a v dohodě s příslušnými
ústředními úřady a orgány.
§ 6
Lidové knihovny
(1) Lidové knihovny (místní, okresní, kraj-
ské) jsou základem jednotné soustavy, neboť
tvoří nejrozsáhlejší síť knihoven sloužících
4
všemu obyvatelstvu a jsou v obvodu své pů-
sobnosti, zvláště pokud jde o knihovny okres-
ní a krajské, středisky metodické, bibliogra-
fické informační a meziknihovní výpůjční
služby pro všechny knihovny jednotné sou-
stavy, pokud takovou službu a pomoc po-
třebují.
(2) Lidové knihovny jsou zřízeny v každé
obci. Lidové knihovny zřizuje, udržuje a řídí
výkonný orgán příslušného národního výboru.
V sídle krajského národního výboru plní zpra-
vidla krajská lidová knihovna též funkci
knihovny okresní a městské, v sídle okresního
národního výboru plní okresní lidová knihovna
též funkci knihovny místní. Místní lidová
knihovna může být zřízena, pokud je to účel-
né, též jako organizační složka osvětového za-
řízení místního národního výboru. Se souhla-
sem výkonného orgánu okresního národního
výboru může plnit úkoly místní lidové knihov--
ny knihovna jednotného zemědělského druž-
stva, Revolučního odborového hnutí, popř. ji-
ná knihovna jednotné soustavy, pokud k tomu
má potřebné předpoklady.
(3) pro právní postavení a způsob hospoda-
ření lidových knihoven, pokud nejde o knihov-
ny, které jsou organizačními složkami osvě-
tových zařízení národních výborů, platí ob-
dobně ustanovení § 14 a 15 osvětového zákona.
Řízení a koordinace
§7
(1) Národní výbory, jimž přísluší péče o hos-
podářský a kulturní rozkvět jejich území, sta-
noví zásady plánovitého rozvoje knihoven jed-
notné soustavy podle politických, hospodář-
ských a kulturních potřeb svého obvodu. Zá-
sady připravují ve spolupráci s příslušnými
úřady, organizacemi a institucemi a společně
s nimi hodnotí rozvoj knihoven jednotné sou-
stavy; přitom vycházejí okresní a místní ná-
rodní výbory ze zásad stanovených národním
výborem vyššího stupně a z podmínek a po-
třeb svého obvodu.
(2) Ve spolupráci s příslušnými úřady, orga-
nizacemi a institucemi národní výbory sledují
a s výjimkou ústředně řízených knihoven kon-
trolují činnost knihoven jednotné soustavy ve
svém obvodu, aby tato činnost svým ideovým
obsahem odpovídala potřebám socialistické
společnosti, a vytvářejí příznivé podmínky pro
rozvoj knihoven a jejich jednotné kulturní a
výchovné působení.
§8
(1) Ústřední řízení a kontrola knihoven jed-
notné soustavy přísluší ústředním úřadům a
5
orgánům, v jejichž oboru působnosti se
knihovny zřizují; tyto úřady a orgány vydají
pro knihovny, pokud jsou organizačně samo-
statnými zařízeními (ústavy), vzorové statuty,
popř. statuty pro jednotlivé knihovny, ve kte-
rých určí právní postavení, podrobné úkoly,
vnitřní organizaci a řízení a způsob hospoda-
ření knihoven v jejich oboru působnosti.
(2) Ministerstvo školství a kultury sleduje
veškerou činnost knihoven jednotné soustavy
z hlediska jejich jednotného kulturního a vý-
chovného působení a doporučuje ústředním
úřadům a orgánům vhodná opatření.
§9
(1) Poradním, iniciativním a koordinačním
orgánem ministra školství a kultury pro zá-
sadní otázky knihoven jednotné soustavy je
ústřední knihovnická rada; její členy jmenuje
ministr školství a kultury na návrh ústředních
úřadů a orgánů, v jejichž oboru působnosti
knihovny jsou Poradním, iniciativním a koor-
dinačním orgánem pověřence školství a kul-
tury je slovenská knihovnická rada; její členy
jmenuje obdobně pověřenec školství a kul-
tury. Funkce předsedy a členů ústřední
knihovnické rady a slovenské knihovnické
rady jsou čestné. Organizační a jednací řád
ústřední knihovnické rady vydá ministerstvo
školství a kultury v dohodě s příslušnými
ústředními úřady a orgány, organizační a jed-
nací řád slovenské knihovnické rady vydá ob-
dobně pověřenectvo školství a kultury.
(2) Poradními, iniciativními a koordinačními
orgány rad krajských a okresních národních
výborů pro otázky knihoven jednotné soustavy
jsou krajské a okresní knihovnické komise;
jejich členy jmenuje rada příslušného národ-
ního výboru. Členství v krajských a okresních
knihovnických komisích je čestné.
§10
Pracovníci knihoven
(1) Knihovník v lidově demokratickém státě
plní významné politickovýchovné poslání, a
musí mít proto potřebnou politickou i odbor-
nou kvalifikaci. Jeho povinností je zejména
iniciativně získávat nové čtenáře, individuálně
o čtenáře pečovat a všemi způsoby práce
s knihou napomáhat ke zvýšení politického
uvědomění a k uspokojování stále rostoucích
potřeb občanů při prohlubování jejich vše-
obecného i odborného vzdělání a kulturního
rozhledu. To se týká i knihovníků dobrovol-
ných, jimž úřady, organizace a instituce, které
zřizují a řídí knihovny, poskytují při plnění
těchto úkolů všestrannou pomoc. Při výkonu
6
své funkce se knihovník opírá o aktiv dobro-
volných spolupracovníků knihovny.
(2) Předpisy o kvalifikačních předpokladech
pracovníků knihoven vydají, pokud to nepří-
sluší podle zvláštních předpisů do působnosti
jiných orgánů, příslušné ústřední úřady a or-
gány v dohodě s ministerstvem školství a kul-
tury a s ústředním výborem příslušného od-
borového svazu; zároveň stanoví, v kterých
knihovnách pracují knihovníci z povolání.
(3) Úřady, organizace a instituce, které zři-
zují a řídí knihovny, zajišťují soustavné do-
plňování a prohlubování potřebné kvalifikace
zaměstnanců knihoven i dobrovolných pra-
covníků.
§11
Hmotné zajištění knihoven
Úřady, organizace a instituce, které zřizují
a řídí knihovny, zajišťují, aby knihovny byly
umístěny v budovách (místnostech) přiměře-
ných rozsahu knihovních sbírek, úkolům a vý-
znamu knihoven, a poskytují jim potřebné
vybavení a prostředky na doplňování knihov-
ních sbírek, na provoz knihoven a jejich další
rozvoj. Přemístit knihovnu nebo její část je
možné jen tehdy, když se jí dostane vhodného
umístění. Budovy (místnosti) mohou být od-
ňaty účelům knihoven jen se souhlasem orgá-
nu nadřízeného tomu orgánu, který knihovnu
řídí. U knihoven ústředně řízených je tímto
orgánem příslušný ústřední úřad nebo orgán,
u krajských lidových knihoven ministerstvo
školství a kultury.
Ustanovení závěrečná
§12
Předpisy k provedení tohoto zákona vydá
ministerstvo školství a kultury v dohodě s pří-
slušnými ústředními úřady a orgány.
§13
Zrušují se
1. zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihov-
nách obecních,
2. vládní nařízení č. 607/1919 Sb., jímž se pro-
vádí zákon o veřejných knihovnách obec-
ních ze dne 22. července 1919, č. 430/1919
Sb., ve znění vládního nařízení č. 212/1921
Sb.
§14
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne.....
..........; provedou jej všichni členové vlády.
7
Důvodová zpráva
A. Část všeobecná
Knihovnictví má u nás starou a slavnou tra-
dici. Knihovny byly v Čechách zakládány sou-
časně se šířením znalosti písma, a to zprvu
církevní (Břevnov r. 922, Strahov r. 1143) a
šlechtické, později i veřejné. Vznik pražské
universitní knihovny souvisí se založením Uni-
versity Karlovy. S první veřejnou obecní
knihovnou se v Praze setkáváme již v patnác-
tém století.
Rozvoj knihoven v 18. a 19. století souvisí
zejména s rozvojem mladé české vědy. V roce
1786 vzniká knihovna Královské české společ-
nosti nauk, v r. 1818 knihovna Národního
musea, v r. 1899 Zemská knihovna v Brně
a další.
Vedle těchto institucí, spíše vědecky za-
měřených, proniká od počátku 19. století kni-
ha i mezi široké vrstvy lidové. Mezi těmi, kdo
šířili spolu s knihou politický pokrok, vzdě-
lání i umělecký cit, byli vedle zakladatele Čes-
ské expedice Václava Matěje Krameria i před-
ní čeští spisovatelé, jako Božena Němcová,
Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský,
Vítězslav Hálek a jiní.
Pokroková tradice cílevědomé vzdělávací
práce s knihou přechází na sklonku 19. století
na knihovny dělnické, jejichž vznik je spjat
s počátky dělnického a socialistického hnutí
v českých zemích. Vznikaly dělnické spolky,
dělnické čítárny a knihovny. V těchto knihov-
nách se pořádaly i politické přednášky, hovo-
řilo se o technických vynálezech, o přírodních
vědách, zde se mladí dělníci učili cizím jazy-
kům, zde poznávali učení Karla Marxe a Bed-
řicha Engelse.
Až na veřejnou universitní knihovnu v Pra-
ze, Zemskou knihovnu v Brně a olomouckou
universitní knihovnu zřizovaly knihovny spol-
ky a organizace a knihovny byly odkázány na
agilnost členů těchto spolků a organizací nebo
subvence různých úřadů. Sbírky knihoven se
shromažďovaly více méně náhodně a jen zříd-
ka se soustavně doplňovaly. Tento stav trval
v podstatě až do první světové války.
Podobný byl i vývoj knihovnictví na Slo-
vensku. Nejstarší slovenské knihovny vznikaly
při chrámech a klášterech (v Levoči, Barde-
jově, Trnavě aj. ) již ve 13. století, sloužily
však jen velmi úzkému kruhu duchovních a
obyvatelů kláštera.
Až v období národního obrození se význam
knihoven mění. Roku 1791 vzniká čtenářská
společnost malohontských osvícenců, jejíž
zakladatelé (Matěj Holko ml., Ján Feješ aj. )
si vytkli cíl šířit vzdělanost půjčováním knih
členům a budovat knihovnu. Další nadšení
sběratelé knih Juraj Ribay, Martin Hamuliak
a Michal Rešetka svými rozsáhlými sbírkami
knih položili základy veřejných knihoven. Re-
šetkova Bibliotéka Uhro-Slovenská plnila i po-
slání první slovenské vědecké knihovny.
V tomto období vyvíjely významnou činnost
i knihovny Spolku československé literatury
při evangelickém lyceu v Bratislavě, knihovna
Gašpara Fejérpataky Belopotockého v Miku-
láši (1829), Čaplovičova v Dolním Kubíně
(1839), aj.
Významným nástrojem šíření vzdělanosti a
uvědomování širokých vrstev slovenského lidu
byly knihovny nedělních škol a dělnické
knihovny, zakládané na začátku našeho sto-
letí.
Mocný ohlas ve slovenském národním a kul-
turním životě mělo založení Matice slovenské
roku 1863, která podněcovala rozvoj sloven-
ských knihoven v době národního útlaku.
Když maďarské úřady roku 1875 Matici slo-
venskou zavřely, byla to těžká rána pro slo-
venské knihovníky, našlo se však dost vlas-
tenců, kteří dále zvelebovali knihovny při ško-
lách a vzdělávacích spolcích a bránili je proti
diskriminaci a pronásledování maďarskými
úřady.
V roce 1919 byl vydán na tehdejší dobu po-
krokový zákon o veřejných knihovnách, který
stanovil povinné zřizování veřejných kniho-
ven ve všech obcích a jejich finanční zabez-
pečení. Když však do popředí politického ži-
vota republiky nastoupily reakční síly, počaly
i do knihovnictví pronikat nezdravé tendence.
Vědecké knihovny se stavějí stranou života,
v lidových knihovnách počíná převládat bra-
ková literatura, dostává se tam i literatura
protisocialistická a protisovětská. Okupace,
luďácký režim na Slovensku a druhá světová
válka prohloubily krizi našeho knihovnictví.
Řada knihoven byla zničena, množství knih
bylo vyřazeno.
Vznik lidově demokratického státu přináší
zcela nové podmínky pro rozvoj a poslání
knihoven v Československu. Znovu bylo vy-
budováno několik tisíc knihoven zničených za
okupace. Vedle toho se vytvořily celé nové
sítě knihoven. Knihovny vznikaly jednak plá-
novitě podle potřeb výstavby průmyslu, vy-
sokých škol, vědeckých ústavů atd., jednak
spontánně v nových společenských organiza-
cích. Tento vznik celé řady nových knihoven
byl zákonitým revolučním jevem vyplývajícím
ze snahy zpřístupnit kulturní bohatství
8
knihovních fondů nejširším lidovým vrstvám
v souladu s jejich kulturními potřebami. Nej-
větší rozmach knihoven nastal po vítězství
pracujícího lidu v únoru 1948. Tehdy také bylo
možno provést očistu a demokratizaci našeho
knihovnictví. Dalším významným mezníkem
v rozvoji československého knihovnictví byl
XI. sjezd KSČ, který vytyčil i knihovnám
hlavní úkoly v uskutečňování kulturní revo-
luce.
Československé knihovnictví vykazuje za
dobu existence lidově demokratického zřízení
velký kvantitativní i kvalitativní růst. V ČSR
je dnes na 60 tisíc knihoven různých druhů,
v kterých je celkem kolem 50 miliónů svazků.
Vznikly nebo se rozrostly rozsáhlé sítě
knihoven:
Mohutný rozmach našeho průmyslu a vznik
nových vysokých škol ovlivnil značný rozvoj
státních vědeckých knihoven. Jejich knihovní
fondy vzrostly z původních 1 900 000 svazků
v období buržoazní republiky na 7 740 000
svazků v r. 1957. Mnohonásobně vzrostly též
služby poskytované čtenářům: v roce 1957
dosáhly tyto knihovny 1 299 000 výpůjček a
měly 94 000 čtenářů. Vědeckým pracovníkům,
odborníkům z průmyslu a zemědělství a před-
ním představitelům politického života bylo
zajištěno přednostní poskytování potřebné li-
teratury. V posledních létech se velmi rozvi-
nula též bibliografická činnost státních vědec-
kých knihoven.
Souběžně s budováním akademií věd jakožto
vrcholných vědeckých orgánů velkého význa-
mu vznikají i zcela nové sítě knihoven aka-
demii věd. Síť knihoven Československé aka-
demie věd čítá dnes více než 1 130 000 zpraco-
vaných svazků. V čele sítě stojí Základní
knihovna Československé akademie věd
s 800 000 svazky. Základní knihovna pečuje
o 66 knihoven různých ústavů a pracovišť
ČSAV. Síť knihoven Slovenské akademie věd
má v čele Ústřední knihovnu s počtem 271 000
svazků. Ústřední zemědělská a lesnická
knihovna Československé akademie zeměděl-
ských věd čítá na 420 000 svazků odborné li-
teratury a je největší zemědělskou vědeckou
knihovnou ve střední Evropě.
Lidové knihovny jsou jediným druhem kul-
turně výchovných zařízení, která jsou zalo-
žena ve všech obcích s posláním sloužit nej-
širším lidovým vrstvám. Síť krajských, okres-
ních a místních lidových knihoven odpovídá
jednotlivým stupňům národních výborů a je
založena na zásadě pomoci knihoven vyššího
stupně knihovnám nižšího stupně. Tato orga-
nizační struktura, která vyplynula z obecných
zákonnosti politického a hospodářského roz-
voje státu budujícího socialismus, se v praxi
plně osvědčila. Krajské a okresní knihovny
jako střediska metodické, bibliografické a me-
ziknihovní výpůjční služby v krajích a okre-
sech mají velkou zásluhu o to, že se v posled-
ních třech letech podstatně zlepšila práce
s knihou na vesnici, kde v knihovnách pracují
dobrovolní pracovníci.
Lidové knihovny v ČSR zaznamenávají znač-
ný růst. V r. 1957 vykázaly přes 18 mil. svaz-
ků, 1 mil. 600 tisíc čtenářů a 31 mil. výpůjček
(z toho LK na Slovensku 3 mil. 448 tisíc svaz-
ků, 388 tisíc čtenářů a 4 mil. 190 tisíc vý-
půjček). To znamená, že od r. 1946 se zvýšil
počet svazků o 11 mil., počet čtenářů o 900
tisíc, výpůjček o 19 miliónů. Lidové knihovny
pořádají též čtenářské besedy, výstavky knih
a dosahují dobrých výsledků v práci s mlá-
deží.
Závodní knihovny ROH tvoří vedle lidových
knihoven nejpočetnější síť knihoven, která
zahrnuje knihovny většiny závodů Jejich
výchovné působení je zaměřeno především na
pracovníky závodů a jejich rodinné přísluš-
níky. Prostřednictvím pobočných a putovních
knihoven se dostává stále víc knih za čtená-
řem i na odlehlá pracoviště.
Koncem roku 1957 existovalo na 11 tisíc
odborových knihoven se 7 mil. svazky, které
vykázaly na 8 mil. 270 tisíc výpůjček. Téměř
l mil. výpůjček připadá na děti a mládež. Jen
knihovna Závodu V. I. Lenina v Plzni dosáhla
v r. 1957 7757 čtenářů a 140 tisíc výpůjček.
Technické knihovny se při své činnosti řídí
zásadou, že odborná literatura se musí stát
výchozím pramenem informací při řešení
všech výzkumných, vývojových, výrobních a
hospodářských úkolů a pomocníkem při tech-
nické výchově pracujících. Počet technických
knihoven vzrostl na konci roku 1957 na více
než 2000.
Soustavná snaha přenést literaturu přímo
na pracoviště dala vznik provozním technic-
kým knihovnám, kterých bylo na sklonku roku
1957 jen v hutních a strojírenských podnicích
celkem 2942. Velký rozvoj technických kniho-
ven dokazuje příklad z průmyslového odvětví
hutního, kde bylo v r. 1945 pouze 6 knihoven
s 15 tisíci svazky, v r. 1945 už 30 knihoven
s 64 tisíci svazky a koncem roku 1957 94
knihoven s 539 provozními knihovnami a 580
tisíci svazky. Původní úzký okruh čtenářů od-
borníků dosáhl v odvětví hutním, chemickém
a strojírenském více než 20 % celkového
počtu zaměstnanců podniků a ústavů. Zvlášt-
ním znakem činnosti technických knihoven je
práce se speciální literaturou (patenty, normy,
firemní literatura, výzkumné a cestovní zprá-
9
vy atd ). Jen ve strojírenství činil fond těchto
materiálů koncem r. 1957 667 748 titulů. Cel-
kový knižní fond všech technických knihoven
činí 3, 5 mil. svazků (z toho v resortech těž-
kého průmyslu 2, 5 mil. svazků).
Školní žákovské a učitelské knihovny po-
máhají škole při její výchovné a vzdělávací
činnosti. Jsou zřízeny na všech školách a
v mimoškolních výchovných zařízeních.
Učitelské knihovny, a to jak přímo na ško-
lách, tak i v okresních pedagogických středis-
cích, krajských ústavech pro další vzdělávání
učitelů až po státní pedagogické knihovny
slouží potřebám učitelů a dalších pedagogic-
kých pracovníků k zvyšování jejich politické
a odborné úrovně. Metodickými ústředími pro
práci školních knihoven jsou státní pedago-
gické knihovny v Praze, Brně a Bratislavě.
Ve školních knihovnách škol všeobecně
vzdělávacích, odborných a pedagogických je
v ČSR celkem 10 650 000 svazků, z toho
4 880 000 svazků v knihovnách žákovských.
Podstatně vzrostl počet vysokoškolských
knihoven, kterých je dnes na 1200. Jejich
knihovní fondy čítají na 4 500 000 svazků, v r.
1957 dosáhly na 1 200 000 výpůjček. Knihovny
vysokých škol pomáhají též při řešení vědec-
kých a výzkumných úkolů příslušných vyso-
kých škol.
Síť muzejních knihoven tvoří vedle čtyř
hlavních knihoven (knihovna Národního mu-
zea, knihovna Národního technického muzea,
knihovna Uměleckoprůmyslového muzea,
Strahovská knihovna) 240 knihoven ostatních
státních a vlastivědných muzeí krajských a
okresních. Muzejní knihovny zachycují jednak
vývoj a růst národní kultury své oblasti ve
sbírce vybraných památek psaných a tiště-
ných, jednak plní funkci odborných knihoven
s literaturou vědních oborů v muzeích pěsto-
vaných. Knihovna Národního muzea shromaž-
ďuje též literaturu z období do konce 19. sto-
letí. Ve čtyřech hlavních knihovnách, z nichž
knihovna Národního muzea a Strahovská
knihovna patří k nejstarším institucím toho
druhu u nás, je uchováno na 2 210 000 svaz-
ků a přes 1 500 000 literárních dokumentů.
V knihovnách vlastivědných muzeí je uloženo
přes 800 000 svazků zpracovaných a kromě
toho 316 000 svazků jen evidovaných, které
se sem v posledních letech dostaly jako dary
a odkazy nebo z knihoven zaniklých spolků.
Ve slovenských státních a vlastivědných mu-
zeích je 107 000 svazků. Muzejní knihovny
jako organická složka muzejních ústavů po-
máhají při řešení vědeckých, sběratelských a
osvětových úkolů; slouží nejen odborným a
vědeckým pracovníkům ústavu, ale i členům
společností a vlastivědných kroužků při mu-
zeích ustavených.
Dílčí síť muzejních knihoven tvoří 127 zá-
meckých, palácových a hradních knihoven,
které po vytřídění brakové, duplicitní a málo
hledané literatury mají 1 120 000 svazků.
Síť knihoven zdravotnických tvoří jednak
odborné studijní knihovny výzkumných ústa-
vů, terénních zdravotnických zařízení (ne-
mocnice, střediska, ústavy zdravotnické osvě-
ty), výrobních zařízení a zdravotnických škol,
jednak knihovny určené pro nemocné v lůž-
kových zařízeních, pro žactvo zdravotnických
škol a pro děti v dětských léčebných ústa-
vech.
Zdravotnické knihovny se jako síť zkonso-
lidovaly v r. 1953, kdy byly ministerstvem
zdravotnictví vydány směrnice o knihovnické
a bibliograficko-informační službě ve všech
zdravotnických zařízeních. Pro péči o zdra-
votnické knihovny byl zřízen knihovnický
inspektorát, který je složkou resortního Ústa-
vu pro zdravotnickou dokumentaci. 1050 od-
borných knihoven v působnosti ministerstva
zdravotnictví a pověřenectva zdravotnictví
má 800 000 svazků V lůžkových zdravotnic-
kých zařízeních má 530 ústavů knihovny
s 350 000 svazky.
V r. 1956 byla vytvořena jednotná síť vo-
jenských knihoven v čele v Ústřední vojen-
skou knihovnou, v níž je postupně budováno
také ústředí bibliografické práce a metodické
pomoci všem knihovnám ozbrojených sil.
Velký význam pro další rozvoj práce vojen-
ských knihoven mělo také zřízení knihoven
vojenských svazků, důležitého mezičlánku pro
řízení knihoven útvarů. Knižní fondy vojen-
ských knihoven obsahují asi 3 000 000 svazků.
Knihovnictví v lidově demokratickém Čes-
koslovensku zaznamenalo nevídaný rozmach.
Kvantitativní růst byl doprovázen hlubokými
kvalitativními změnami. Avšak přes značné
celkové úspěchy opožďuje se činnost někte-
rých typů knihoven za současnými potřebami
naší společnosti. Právem se kritizuje v usne-
sení ÚV KSČ "O zvýšení úrovně a dalším roz-
voji vysokých škol" z r. 1956 činnost státních
vědeckých a vysokoškolských knihoven.
V usnesení se hovoří o tom, že tyto knihovny
zaostaly za potřebami naší vědy a vysokých
škol. Usnesení ÚV KSČ "O dalším rozvoji a
prohloubení ideové účinnosti osvětové práce"
právem kritizuje lidové knihovny za to, že za-
ostávají v propagaci naučné, zejména politické
přírodovědecké a zemědělské literatury. Přes
nepochybné úspěchy politickovýchovná čin-