Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
313
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé
k projevu souhlasu Úmluva mezi Československou republikou a Maďarskou
lidovou republikou o spolupráci na poli sociální politiky, podepsaná
v Budapešti dne 30. ledna 1959
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění Republiky českoslo-
venské souhlasí s úmluvou mezi Českosloven-
skou republikou a Maďarskou lidovou republi-
kou o spoluprácí na poli sociální politiky,
podepsanou v Budapešti dne 30. ledna 1959.
Důvodová zpráva
Vzájemné vztahy mezi Československou
republikou a Maďarskou lidovou republikou
na poli sociálního zabezpečení byly až dosud
upraveny prozatímně v souvislosti s česko-
slovensko-maďarským jednáním o finančních
a hospodářských otázkách, které probíhalo na
Štrbském Plese v červenci 1959. Tato proza-
tímní úprava byla pouze rámcová, nezahrno-
vala všechny úseky sociálního zabezpečení
(pojištění) a předpokládala uzavření zvláštní
úmluvy, která by otázku sociálního zabezpe-
čení upravila s konečnou platností.
Po předchozím diplomatickém jednání a po
schůzce vedoucích delegací Evžena E r b a n a,
předsedy Státního úřadu sociálního zabezpe-
čení, a Ődöna K i s h á z i, ministra práce,
při níž byly dohodnuty základní zásady pro
poskytování dávek sociálního zabezpečení (po-
jištění), probíhala jednání o úmluvě v Buda-
pešti ve dnech 20. -29. ledna 1959. Dne
30. ledna 1959 byla Úmluva mezi Českoslo-
venskou republikou a Maďarskou lidovou re-
publikou o spolupráci na poli sociální politiky
podepsána vedoucími obou delegací.
2
Úmluva mezi Československou republikou
a Maďarskou lidovou republikou o spolupráci
na poli sociální politiky se obdobně jako úmlu-
vy s Německou demokratickou republikou,
Bulharskou lidovou republikou a Rumunskou
lidovou republikou neomezuje jen na úpravu
vzájemných vztahů v oboru sociálního zabez-
pečení, ale upravuje spolupráci na poli sociální
politiky v celém jejím rozsahu.
Úmluva vytyčuje především zásadu vše-
stranné spolupráce obou zemí na tomto poli
a stanoví hlavní prostředky jejího uskuteč-
ňování, jimiž jsou zejména výměna informací,
materiálů, zkušeností a vzájemné návštěvy
(článek 1). Stanoví důležitou zásadu stejného
posuzování občanů obou států pro celý obor
pracovního práva, pro sociální zabezpečení
i jiné sociální služby (článek 2). V duchu této
zásady zabezpečuje občanům druhého státu
i poskytování sociální péče bez požadování
vzájemné úhrady (článek 14).
Na úseku sociálního zabezpečení (pojištění)
se úmluva vztahuje na všechna jeho odvětví
včetně rodinných přídavků. Úmluva se vzta-
huje i na pojištění členů jednotných země-
dělských družstev a osob samostatně hospo-
dařících, i když jejich pojištění není zatím
v plném rozsahu v Maďarsku zavedeno (člá-
nek 3, odstavec 1). Nevztahuje se však na
zabezpečení příslušníků ozbrojených sil z po-
volání, protože zaopatření těchto osob není
ani v Československu ani v Maďarsku součástí
obecného sociálního zabezpečení (článek 3.
odstavec 2).
Na úseku sociálního zabezpečení (pojištění)
vychází úmluva z obvyklých zásad takovýchto
smluv. Tak stanoví především zásadu, že
doba zaměstnání ve druhém státě se započí-
tává stejně jako doba zaměstnání ve vlastním
státě (článek 7). Podobnou zásadou je i usta-
novení, že při provádění úmluvy se bude
používat předpisů platných podle místa čin-
nosti osob, od nichž jsou odvozovány nároky
ze sociálního zabezpečení (pojištění). Z této
zásady se stanoví obvyklé výjimky pro za-
městnance vysílané přechodně na práci do
druhého státu a pro zaměstnance zastupitel-
ských úřadů a dopravních podniků (články 4
až 6).
Další důležitou zásadou úmluvy je zásada
stejného posuzování pobytu na území obou
smluvních států pro nároky ze sociálního
zabezpečení. Pro výplatu dávek do druhého
státu se však stanoví jako podmínka trvalé
přesídlení do tohoto státu (článek 8). Podobné
se přihlíží i k okolnostem, které omezují ná-
rok na dávku, ať nastaly na území kterékoliv
smluvní strany (článek 9).
Peněžité dávky z pojištění pro případ ne-
moci a mateřství, jakož i dávky z důchodo-
vého zabezpečení je - ve smyslu základního
principu přijatého úmluvou - povinen posky-
tovat stát, ve kterém bylo konáno zaměstnání,
z něhož je odvozován nárok na dávku. Bylo-li
zaměstnání konáno postupně v obou státech,
poskytnou v důchodovém zabezpečení oba
státy dílčí dávky podle poměru dob zaměst-
nání na jejich území (článek 10 a 12). Vý-
jimka z této zásady platí pro dávky v případě
pracovních úrazů a nemoci z povolání, u nichž
celou dávku je povinen poskytnout stát, kde
nastal pracovní úraz nebo vznikla nemoc
z povolání (článek 15). Pro poskytování dů-
chodů vojenských a válečných poškozenců,
důchodů za mimořádné zásluhy, sociálních
důchodů, jakož i dávek z penzijního nadlepšení
platí příslušné vnitrostátní předpisy, což se
týká zejména i výplaty těchto dávek do dru-
hého státu (článek 14).
Na žádost maďarské strany bylo v úmluvě
v rámci ustanovení o pojištění pro případ ne-
moci a mateřství (článek 11) upraveno rám-
cově i poskytování preventivní a léčebné péče.
Poskytování těchto věcných dávek bylo
v úmluvě upraveno v podstatě na zásadě teri-
toriality, to znamená, že je povinen tyto dávky
poskytovat zásadně stát bydliště, po případě
pobytu oprávněné osoby. Počítá se však s vy-
účtováním některých dávek, a to ústavního
ošetřování včetně lázeňského léčení, jakož
i nákladnějších léčebných pomůcek. Pokud
jde o rozsah poskytovaných dávek, rozlišují se
dvě kategorie osob: a) osoby, které bydlí
v jednom státě a pracují ve druhém (většinou
osoby, přecházející za prací v rámci pohra-
ničního styku), jakož i nepracující důchodci
- těmto osobám i jejich rodinným přísluš-
níkům se zajišťují dávky léčebné péče v plném
rozsahu; b) občané jednoho státu, kteří se
přechodně zdržují ve druhém státě - těmto
osobám se zabezpečuje nezbytná léčebná péče
v neodkladných případech. Stanovení podrob-
ností a zejména otázka vyúčtování preventivní
a léčebné péče je v úmluvě vyhrazena admi-
nistrativní dohodě mezi příslušnými ústřed-
ními orgány obou zemí.
Rodinné přídavky (článek 18) je povinen
poskytovat stát, ve kterém bydlí dítě, na něž
přídavky náležejí. Výjimka z toho platí pro
zaměstnance přicházející za prací v rámci
pohraničního styku, kterým náležejí rodinné
přídavky v místě jejich pracoviště.
Účelem dalších ustanovení (články 20 a
násl. ) je zabezpečit při provádění úmluvy ši-
rokou vzájemnou pomoc mezi příslušnými
orgány obou smluvních stran, jakož i nutné
3
úlevy pro styk mezi příslušnými orgány i mezi
občany a těmito orgány. Proto se v úmluvě
stanoví povinnost orgánů obou smluvních
stran poskytovat si vzájemně bezplatně po-
třebnou pomoc při provádění úmluvy, dává
se jim právo vzájemného přímého styku,
stanoví se obvyklá osvobození písemností od
poplatků a od úředního ověřování, povinnost
přijímat tyto písemnosti i v úřední řeči dru-
hého státu, úlevy pro zachování lhůt v řízení
a přípustnost konzulárního zastupování.
Úmluvu budou provádět v obou státech
ústřední orgány příslušné podle vnitrostát-
ních předpisů, tj. v Československé republice
Státní úřad sociálního zabezpečení, minister-
stvo zdravotnictví a Ústřední rada odborů.
Podle potřeby budou uskutečňovány schůzky
představitelů těchto orgánů obou států za
účelem nutné koordinace provádění úmluvy a
organizace vzájemné výměny zkušeností
(články 29 a 30). Do působnosti těchto orgánů
patří také řešení případných sporů vzniklých
při provádění úmluvy (článek 24).
Vzhledem k významu, který úmluva bude
mít pro pracující obou států, se stanoví, že
ji obě strany budou provádět v těsné spolu-
práci s odborovými organizacemi (článek 32).
V přechodných ustanoveních (článek 33) se
platnost úmluvy rozšiřuje i na doby zaměst-
nání před její účinností a na dávky přiznané
do té doby. V těchto případech však doby
zaměstnání získané přede dnem podpisu
úmluvy se považují ve shodě s dosavadní
prozatímní úpravou vždy za doby získané
ve státě, ve kterém v den podpisu úmluvy
má oprávněná osoba stálé bydliště (článek 34).
Pod toto ustanovení jsou výslovně zahrnuty
i doby získané v penzijním nadlepšení (včetně
smluvních penzí). Naproti tomu ustanovení
článku 34 se nemají týkat důchodů vojenských
a válečných poškozenců, důchodů za mimo-
řádné zásluhy a sociálních důchodů. V těchto
ustanoveních je zakotvena zásada teritoria-
lity pro případy přesídlení před sjednáním
úmluvy a tyto případy jsou vyřešeny s po-
užitím této zásady ve shodě s dosavadním
faktickým stavem a prozatímní úpravou. Den
podpisu úmluvy jako rozhodný den pro ukon-
čení platnosti zásady teritoriality byl zvolen
na žádost maďarské strany, aby se předešlo
možným spekulacím oprávněných osob při
přesídlení v době od podpisu do nabytí účin-
nosti úmluvy. Důchody vyplácené před účin-
ností úmluvy do druhého státu, na něž se
podle úmluvy vztahuje zásada teritoriality
(důchody vyplácené vlastním občanům do
druhého státu, jichž se netýkala dosavadní
prozatímní úprava), budou převzaty druhým
státem. Budou však i nadále vypláceny v do-
savadní výši, je-li to pro důchodce příznivější
(stejně jako bylo stanoveno v úmluvě s Bul-
harskem).
V závěrečných ustanoveních (článek 35) se
předpokládá, že úmluva bude ratifikována.
Poněvadž některá její ustanovení se odchylují
od platných vnitrostátních předpisů, vyžaduje
úmluva ve smyslu § 74 odstavce 1 Ústavy
před ratifikací souhlas Národního shromáž-
dění.
Finanční a devizový dosah úmluvy bude
v současné době v podstatě odpovídat dosa-
vadnímu stavu, neboť úmluva, pokud jde
o minulost, dosavadní stav v podstatě po-
tvrzuje. Finanční dosah provádění úmluvy do
budoucna závisí na vzájemné fluktuaci osob
mezi oběma zeměmi. Tato je nyní celkem
vyrovnaná a za předpokladu zachování této
tendence lze odhadovat, že se finanční a de-
vizový efekt fluktuace bude vzájemně zhruba
vyrovnávat.
Sjednání úmluvy má velký význam zejména
pro osoby, které přesídlily mezi oběma ze-
měmi, neboť úmluva upraví jejich nároky ze
sociálního zabezpečení s konečnou platností.
Uzavření úmluvy postavilo na pevný základ
spolupráci obou sousedních států v celé
oblasti sociální politiky, doplnilo významným
způsobem systém československých úmluv
v této oblasti se socialistickými státy a zá-
roveň i systém mezinárodních smluv, které
spojují Československo se spřátelenou Ma-
ďarskou lidovou republikou.
V Praze dne 20. května 1959
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
4
DOHOVOR
MEDZI ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU A MAĎARSKOU ĽUDOVOU REPUBLIKOU
O SPOLUPRÁCI NA POLI SOCIÁLNEJ POLITIKY
Prezident Československej republiky
Prezidiálna rada Maďarskej ľudovej repu-
bliky želajúc si ďalej prehĺbiť a rozšíriť spo-
luprácu na poli sociálnej politiky v duchu
priateľských vzťahov medzi oboma štátmi roz-
hodli sa uzavrieť tento Dohovor a pre tento
účel menovali svojich splnomocnencov:
prezident Československej republiky
Evžena E r b a n a, predsedu Štátneho úradu
sociálneho zabezpečenia,
Prezidiálna rada Maďarskej ľudovej repu-
bliky
Ődöna K i s h á z i, ministra práce,
ktorí po výmene svojich plných mocí, nájde-
ných v dobrej a náležitej forme, dohodli sa
takto:
I. Zásady spolupráce
Článok l
Zmluvné strany budú spolupracovať na poli
sociálnej politiky a v jej rámci na poli sociál-
neho zabezpečenia (poistenia) k rozvoju so-
ciálneho pokroku v oboch štátoch ako aj na
poli medzinárodnom. Za tým účelom
a) príslušné orgány oboch zmluvných strán
budú si navzájom oznamovať právne pred-
pisy v obore sociálnej politiky a najmä
v obore sociálneho zabezpečenia (poiste-
nia);
b) budú si navzájom poskytovať štatistické
údaje vhodné pre teoretické skúmanie otá-
zok sociálnej politiky a sociálneho zabez-
pečenia (poistenia);
c) budú podporovať výmenu skúseností a vzá-
jomné návštevy medzi orgánmi a organi-
záciami, zaoberajúcimi sa otázkami sociál-
nej politiky a sociálneho zabezpečenia (po-
istenia);
d) budú podporovať vzájomnú starostlivosť
o zotavovanie detí, mladistvých a pracujú-
cich, vykonávanú príslušnými orgánmi;
e) budú spolupracovať na úlohách medziná-
rodnej sociálnej služby, týkajúcich sa ob-
čanov zmluvných strán, ako pri zadovažo-
vaní dokladov, oznamovaní údajov a pod.;
f) zabezpečia podľa ustanovení tohto Doho-
voru uspokojenie nárokov pracujúcich ako
aj ich rodinných príslušníkov zo sociálne-
ho zabezpečenia (poistenia).
Článok 2
Občania jednej zmluvnej strany, pracujúci,
poťažne zdržujúci sa na území druhej zmluv-
nej strany, ako aj ich rodinní príslušníci po-
sudzujú sa v obore pracovného práva, sociál-
neho zabezpečenia (poistenia), ako aj iných
sociálnych služieb a rodinných prídavkov, rov-
nako ako vlastní občania, pokiaľ sa v tomto
Dohovore neustanovuje ináč; majú rovnaké
práva a povinnosti ako vlastní občania.
II. Sociálne zabezpečenie
(poistenie)
HLAVA l
Všeobecné ustanovenia
Článok 3
1. Tento Dohovor sa vzťahuje na tieto od-
vetvia sociálneho zabezpečenia (poistenia),
upravené podľa právnych predpisov zmluv-
ných strán:
a) poistenie pre prípad nemoci a materstva;
b) zabezpečenie (poistenie) v starobe, invali-
dite a v prípade úmrtia, včítane zabezpe-
čenia (poistenia) v prípade pracovného
úrazu a nemoci z povolania (ďalej len "dô-
chodkové zabezpečenie").
2. Ustanovenia tohto Dohovoru sa však ne-
vzťahujú na sociálne zabezpečenie príslušní-
kov ozbrojených síl z povolania.
Článok 4
1. Pri vykonávaní tohto Dohovoru sa po-
užijú právne predpisy o sociálnom zabezpe-
čení (poistení) tej zmluvnej strany, na úze-
mí ktorej vykonáva pracujúci činnosť roz-
hodnú pre jeho sociálne zabezpečenie (poiste-
nie).
2. Z ustanovenia uvedeného v odseku 1
tohto článku platia tieto výnimky:
5
a) zamestnanci podniku so sídlom na území
jednej zo zmluvných strán, ktorí boli vy-
slaní na vykonávanie práce prechodne na
územie druhej zmluvnej strany, podlie-
hajú naďalej právnym predpisom o sociál-
nom zabezpečení (poistení) tej zmluvnej
strany, na území ktorej je sídlo podniku;
b) zamestnanci dopravných a prepravných
podnikov, včítane zamestnancov leteckej
a lodnej dopravy a pošty, ako aj zamest-
nanci orgánov kontrolujúcich styk medzi
oboma štátmi, podliehajú právnym pred-
pisom o sociálnom zabezpečení (poistení)
tej zmluvnej strany, na území ktorej je
sídlo ich podniku alebo orgánu.
3. Nepracujúci dôchodcovia podliehajú
právnym predpisom o zabezpečení v nemoci
a v materstve tej zmluvnej strany, ktorej
príslušný orgán im poskytuje dôchodok; ak
dôchodca poberá dôchodok od príslušných
orgánov oboch zmluvných strán, vzťahujú sa
na neho právne predpisy o zabezpečení v ne-
moci a materstve iba tej zmluvnej strany, na
území ktorej má stále bydlisko.
Článok 5
1. Ak občan jednej zmluvnej strany je
v pracovnom pomere u vlastného diplomatic-
kého alebo konzulárneho zastupiteľského úra-
du alebo u ich vedúcich, členov a ostatných
zamestnancov, platia pre neho právne pred-
pisy o sociálnom zabezpečení (poistení)
zmluvnej strany udržujúcej tieto úrady na
území druhej zmluvnej strany, ak nemá trvalé
bydlisko na území, kde tieto úrady pôsobia.
2. Ak zamestnanec diplomatického alebo
konzulárneho zastupiteľského úradu alebo ich
vedúcich, členov a ostatných zamestnancov,
nie je občanom zmluvnej strany udržujúcej
tieto úrady, alebo je síce jej občanom, ale má
trvalé bydlisko na území, kde tieto úrady pô-
sobia, platia ustanovenia článku 4 odseku 1.
Článok 6
Príslušné ústredné orgány zmluvných strán
môžu sa dohodnúť, že sociálne zabezpečenie
(poistenie) jednotlivých osobitne vymedze-
ných skupín pracujúcich a dôchodcov upravia
odchylne od ustanovení článkov 4 a 5.
Článok 7
1. Pri posudzovaní nároku na dávky sociál-
neho zabezpečenia (poistenia) a pri určovaní
ich výšky započítavajú sa doby zamestnania
(poistenia) a doby im na roveň postavené,
získané na území oboch zmluvných strán.
2. Ustanovenie odseku 1 sa nepoužije pri
posudzovaní nároku na dávky, ktoré prislú-
chajú len podľa právnych predpisov jednej
zmluvnej strany.
3. Ak sa kryje doba zamestnania (povin-
ného poistenia), získaná podľa právnych pred-
pisov jednej zmluvnej strany, s dobou dobro-
voľného poistenia podľa právnych predpisov
druhej zmluvnej strany, prihliada sa iba
k dobe zamestnania (povinného poistenia). Ak
sa kryje doba zamestnania (poistenia), získa-
ná podľa právnych predpisov jednej zmluvnej
strany, s dobou postavenou jej na roveň podľa
právnych predpisov druhej zmluvnej strany,
prihliadne sa iba k dobe zamestnania (po-
istenia).
4. Nároky a dávky zo sociálneho zabezpe-
čenia jednej zmluvnej strany prináležiace ob-
čanom tejto zmluvnej strany na základe dôb
zamestnania a dôb postavených im na roveň,
získaných na území tretieho štátu, občanom
druhej strany neprináležia.
Článok 8
1. Ak podľa právnych predpisov niektorej
zo zmluvných strán závisí vznik, trvanie a
obnovenie nárokov alebo výška dávky od po-
bytu na vlastnom území, kladie sa pobyt na
území druhej zmluvnej strany na roveň po-
bytu na vlastnom území.
2. Ustanovenie odseku 1 sa použije aj pre
výplatu dávok dôchodkového zabezpečenia
alebo iných peňažných dávok, ak oprávnený
presídlil na územie druhej zmluvnej strany.
3. Príslušný orgán jednej zmluvnej strany
vypláca občanom druhej zmluvnej strany,
zdržujúcim sa v treťom štáte, dávky sociál-
neho zabezpečenia (poistenia), na ktoré títo
voči nemu majú nárok, za rovnakých podmie-
nok, akoby šlo o jej vlastných občanov.
Článok 9
Právne predpisy jednej zmluvnej strany,
podľa ktorých priznanie alebo výplata dávok
sociálneho zabezpečenia (poistenia) sa obme-
dzuje, pripadne spočíva, použijú sa aj vtedy,
ak okolnosti rozhodné pre také obmedzenie,
pripadne spočívanie výplaty dávky nastali na
území druhej zmluvnej strany.
6
HLAVA 2
Poistenie pre prípad nemoci a materstva
Článok 10
1. Peňažné dávky poistenia pre prípad ne-
moci a materstva poskytuje podľa svojich
právnych predpisov a na svoj účet orgán
sociálneho zabezpečenia (poistenia), u ktorého
je oprávnená osoba v dobe vzniku nároku na
tieto dávky poistená, prípadne u ktorého bola
naposledy poistená.
2. Ak sa zdržuje oprávnená osoba v dobe,
kedy má nárok na dávky podľa predchádza-
júceho odseku, na území druhej zmluvnej
strany, môže orgán sociálneho zabezpečenia
(poistenia), ktorý je povinný poskytovať dáv-
ku, poveriť výplatou dávky orgán sociálneho
zabezpečenia (poistenia) tejto druhej zmluv-
nej strany. Takto vykonané výplaty nahradí
orgán sociálneho zabezpečenia (poistenia),
ktorý je povinný poskytovať dávku.
Článok 11
1. Osobám, ktoré majú trvalé bydlisko na
území jednej zmluvnej strany a pracujú na
území druhej zmluvnej strany, poskytne vec-
né dávky poistenia pre prípad nemoci a ma-
terstva (preventívnu a liečebnú starostlivosť)
predovšetkým orgán príslušný podľa ich byd-
liska a v nutných prípadoch orgán príslušný
podľa ich pracoviska. Rodinným príslušníkom
týchto osôb poskytne vecné dávky poistenia
pre prípad nemoci a materstva (preventívnu
a liečebnú starostlivosť) orgán príslušný podľa
ich bydliska.
2. Občanom jednej zmluvnej strany, ktorí
sa prechodne zdržujú na území druhej zmluv-
nej strany, príslušný orgán tejto zmluvnej
strany poskytne v neodkladných prípadoch
nevyhnutnú liečebnú starostlivosť. Tento or-
gán poskytne na požiadanie príslušného or-
gánu aj liečebnú starostlivosť nad uvedený
rámec.
3. Nepracujúcim dôchodcom - včítane
osôb uvedených v článku 14 - ako aj ich
rodinným príslušníkom, poskytne vecné dávky
v nemoci a materstve (preventívnu a liečeb-
nú starostlivosť) orgán príslušný podľa ich
bydliska.
4. Podmienky a spôsob poskytovania vec-
ných dávok (preventívnej a liečebnej starost-
livosti) podľa ustanovení tohto článku upravia
osobitnou dohodou ústredné orgány zmluv-
ných strán, určené na základe článku 30.
V rámci tejto dohody nutno upraviť aj úhra-
du nákladov ústavného ošetrenia (ne-
mocničného, sanatórneho a kúpeľného lieče-
nia), ako aj nákladnejších liečebných po-
môcok.
HLAVA 3
Dôchodkové zabezpečenie
Článok 12
1. Nárok na dávky dôchodkového zabezpe-
čenia posudzujú príslušné orgány zmluvných
strán podľa právnych predpisov pre nich plat-
ných s prihliadnutím na ustanovenie článku 7
a ak sú u oprávneného splnené všetky pod-
mienky nároku, vymerajú dávku so zreteľom
na dĺžku doby zamestnania (poistenia) získa-
nej na oboch územiach. Príslušný orgán kaž-
dej z oboch zmluvných strán je povinný vy-
plácať oprávnenému pomernú časť dávky, pri-
padajúcu na dobu zamestnania (poistenia),
získanú na jeho území.
2. Ak oprávnený i pri sčítaní doby získanej
na území oboch zmluvných strán splňuje pod-
mienky nároku, stanovené právnymi predpis-
mi len jednej zmluvnej strany, poskytne prí-
slušný orgán tejto zmluvnej strany opráv-
nenému časť dávky na neho pripadajúcu po-
dľa odseku 1. Ak splní žiadateľ neskoršie
podmienky nároku podľa právnych predpisov
druhej zmluvnej strany, výška dávky dôchod-
kového zabezpečenia sa určí znovu podľa
ustanovenia odseku 1.
v
3. Ak je súčet dielčích dávok, ktoré majú
vyplácať príslušné orgány oboch zmluvných
strán podľa ustanovenia odseku 1, nižší ako
najnižšia dávka dôchodkového zabezpečenia,
stanovená právnymi predpismi zmluvnej stra-
ny príslušnej podľa bydliska oprávneného,
prináleží oprávnenému doplnok vo výške roz-
dielu. Doplnok vypláca oprávnenému orgán
príslušný podľa bydliska.
4. Ak je súčet dielčích dávok, ktorý majú
vyplácať príslušné orgány oboch zmluvných
strán podľa ustanovení odseku 1, prípadne
čiastka dávky, stanovená podľa odseku 2, niž-
šia ako čiastka, ktorá by prináležala opráv-
nenej osobe podľa právnych predpisov jednej
zmluvnej strany len na základe doby získanej
v zamestnaní (poistení) na území tejto zmluv-
nej strany, príslušný orgán tejto zmluvnej
strany doplní ním vyplácanú časť dôchodku
na túto sumu.
5. Ak je doba, strávená v zamestnaní škod-
livom zdraviu alebo v zamestnaní konanom za
7
ťažkých podmienok, spojená s výhodami pre
oprávneného podľa právnych predpisov plat-
ných pre príslušný orgán, ktorý sčíta poistné
doby podľa odseku 1, započítava sa tiež doba
strávená v takomto zamestnaní na území dru-
hej zmluvnej strany ako doba zvýhodnená.
6. Ak doba zamestnania (poistenia), získaná
podľa právnych predpisov jednej zmluvnej
strany, nedosahuje šesť mesiacov, nie je nárok
voči príslušnému orgánu tejto zmluvnej stra-
ny. Príslušný orgán druhej zmluvnej strany
z tohto dôvodu neskráti dávku ním vyplácanú.
Článok 13
Ak poberateľ dôchodku získa novú dobu
zamestnania (poistenia) u príslušného orgánu
ktorejkoľvek zmluvnej strany a ak žiada
o úpravu dávky so zreteľom na túto dobu,
opakuje sa postup stanovený v článku 12.
Článok 14
1. Dávky z dôchodkového zabezpečenia vo-
jenských a vojnových poškodencov, obetí bo-
jov za oslobodenie a fašistickej perzekúcie,
osobné dôchodky za mimoriadne zásluhy a so-
ciálne dôchodky, vyplácané na základe po-
trebnosti, priznávajú a vyplácajú príslušné
orgány zmluvných strán podľa právnych pred-
pisov pre nich platných.
2. Pokiaľ v jednom zo zmluvných štátov sú
alebo boh poskytované nad rámec všeobec-
ného sociálneho zabezpečenia (poistenia) dô-
chodky alebo iné peňažné dávky, zakladajúce
sa na členstve v penzijných pokladniciach
(fondoch), alebo na zmluvách tohto druhu sú-
visiciach so služobným pomerom, priznáva a
vypláca tieto dávky príslušný orgán tejto
zmluvnej strany podľa právnych predpisov
pre neho platných.
Článok 15
1. Dávky v prípade pracovného úrazu alebo
nemoci z povolania povinný je poskytovať
podľa právnych predpisov pre neho platných
so započítaním dôb zamestnania (poistenia),
získaných na území oboch zmluvných strán,
príslušný orgán tej zmluvnej strany, ktorej
právne predpisy o sociálnom zabezpečení (po-
istení) vzťahovali sa na oprávneného v dobe
pracovného úrazu, prípadne v dobe vzniku ne-
moci z povolania. Ak poistenec pracoval na
území oboch zmluvných strán v zamestnaní
vystavenom škodlivému pôsobeniu, vyvoláva-
júcemu tú-ktorú nemoc z povolania, povinný
je poskytnúť dávku príslušný orgán tej zmluvnej
strany, ktorej právne predpisy o sociálnom
zabezpečení (poistení) sa na oprávneného
vzťahovali v dobe, kedy naposledy v takomto
zamestnaní pracoval.
2. Ak nastane u pracujúceho, ktorý má
zníženú pracovnú schopnosť v dôsledku pra-
covného úrazu alebo nemoci z povolania, ďalší
pokles pracovnej schopnosti následkom no-
vého pracovného úrazu alebo inej nemoci
z povolania, povinný je poskytnúť dávku so
zreteľom na celkové zníženie pracovnej schop-
nosti príslušný orgán tej zmluvnej strany,
ktorej právne predpisy o sociálnom zabezpe-
čení (poistení) sa na oprávneného vzťahovali
v dobe tohto ďalšieho zníženia pracovnej
schopnosti. Ak dôchodok, ktorý by sa mal
takto stanoviť, nedosahoval by výšky dôchod-
ku skôr priznaného, bude doterajší dôchodok
vyplácaný aj naďalej.
3. Ak dôjde pre zhoršenie zdravotného sta-
vu k ďalšiemu poklesu pracovnej schopnosti
spôsobeného pracovným úrazom alebo nemo-
cou z povolania a to bez toho, že by bolo došlo
k novému pracovnému úrazu alebo nemoci
z povolania, je povinný vykonať zmenu výšky
dôchodku orgán, ktorý dôchodok vypláca, a to
aj vtedy, ak v čase, kedy zhoršenie stavu
nastalo, sa na oprávneného vzťahovali právne
predpisy o sociálnom zabezpečení (poistení)
druhej zmluvnej strany.
Článok 16
Príslušné ústredné orgány zmluvných strán
môžu sa dohodnúť, že rozhodnutie príslušného
orgánu jednej zo zmluvných strán o invalidite
(znížení pracovnej schopnosti) a jej stupni je
záväzné aj pre príslušný orgán druhej zmluv-
nej strany.
Článok 17
Ak sa dávky dôchodkového zabezpečenia vy-
meriavajú z priemerného zárobku dosiahnu-
tého v určitej dobe zamestnania (poistenia),
vypočítava sa priemerný zárobok podľa práv-
nych predpisov tej zmluvnej strany, ktorej
orgán dávku priznáva, zo zárobkov dosiahnu-
tých v rozhodnej dobe na území oboch zmluv-
ných strán.
III. Rodinné prídavky
Článok 18
1. Rodinné prídavky poskytuje podľa svo-
jich právnych predpisov a na svoj účet prí-
slušný orgán tej zmluvnej strany, na území
ktorej býva dieťa oprávnenej osoby.