11
spodinou a půda se znehodnotí. Včas nezasy-
pané sondy, rýhy a příkopy také nepříznivě
ovlivňují vodní režim okolních pozemků.
Z uvedeného vyplývá, že význam a povaha
zemědělské půdy vyžadují, aby tato jako ne-
nahraditelný základní výrobní prostředek
zemědělské výroby tvořila zemědělský půdní
fond, který by byl chráněn a s nímž by bylo
možno nakládat jen podle ustanovení navrho-
vaného zákona.
Prováděním navrhovaného zákona nevznik-
nou nové nebo zvýšené finanční náklady.
Organizace státního socialistického sektoru
počítají již v dokumentaci s náklady na
opatření, která podle navrhovaného zákona
mají provádět k ochraně zemědělského půd-
ního fondu.
Finanční důsledky opatření, k nimž by došlo
na základě zmocnění vlády podle § 14, budou
uváženy v návrzích jednotlivých opatření.
Pokud jde o rozhodování o vynětí součástí
zemědělského půdního fondu a o připadnu
administrativní práce spojené s prováděním
navrhovaného zákona, budou tuto agendu
vykonávat výkonné orgány národních výborů
bez požadavku na zvýšení počtu administra-
tivních pracovníků.
Část zvláštní
K §§ 1 až 3:
Význam zemědělské půdy vyžaduje, aby
byla jako základní výrobní prostředek chrá-
něna. Jde zejména o záruku, aby zmenšení
zemědělského půdního fondu bylo vždy nále-
žitě ekonomicky uváženo a vzat zřetel k často
nenapravitelným škodám vzniklým na země-
dělském půdním fondu prosazováním jedno-
stranných zájmů, zejména na investičních
úsporách, leckdy neúměrných škodám, které
se pak na zemědělském půdním fondu projeví
a které zpravidla nelze již odstranit.
Přímo ze zákona se prohlašují za součást
zemědělského půdního fondu všechny pozem-
ky fakticky zemědělsky obhospodařované a
zemědělské pozemky z jakýchkoli důvodů
dočasně zemědělsky neobhospodařované.
Některé pozemky mohou být prohlášeny za
součást zemědělského půdního fondu. Jde tu
o pozemky, o jejichž prohlášení za součást
zemědělského půdního fondu budou rozhodo-
vat ekonomické důvody. Např. u pozemku
svémocně (bez souhlasu příslušných orgánů)
odňatého zemědělské výrobě - dnes již jinak
užívaného - bude nutno uvážit, zda je hospo-
dářsky únosné, aby byl za součást zeměděl-
ského půdního fondu prohlašován.
Zákon dává též možnost prohlásit za sou-
část zemědělského půdního fondu pozemky
nesloužící přímo zemědělské výrobě jako např.
polní cesty, pomocné pozemky, pozemky se
závlahovými a odvodňovacími zařízeními, re-
tenční vodní nádrže, hráze sloužící k ochraně
půdy apod.
Za součást zemědělského půdního fondu
nebudou prohlašovány železniční provozní
pozemky ani pozemky přilehlé k silnicím,
pokud jsou jejich součástmi nebo slouží přímo
silničnímu provozu, zejména silniční pomocné
pozemky, ani pozemky sloužící provozu vodo-
hospodářských děl a zařízení (s výjimkou
zemědělských mehorací).
Za součást zemědělského půdního fondu
také nebude prohlašována lesní půda, která
podle připravovaného nového lesního zákona
bude tvořit lesní fond, který bude obdobně
chráněn. Zemědělský půdní fond není práv-
ním subjektem. Jde tu o souborné označení
a vymezení základního výrobního prostředku
zemědělské výroby, který vyžaduje nutně
ochrany. Prohlášení pozemku za součást ze-
mědělského půdního fondu neznamená zásah
do vlastnictví nebo správy.
K §§ 4 a 5:
Jak již bylo rozvedeno ve všeobecné části
důvodové zprávy, snížil se podíl orné půdy
na celkové výměře zemědělské půdy. Splnění
zvýšených úkolů zemědělské výroby ve znač-
né míře závisí na splnění úkolů v rozšíření
orné půdy. Dosud máme louky a pastviny
založené na půdě původně orné, kterých může
být ekonomičtěji a intenzivněji využito pří
polním hospodaření. Navrhované ustanovení
dává možnost uložit v odůvodněných přípa-
dech přeměnu zemědělské půdy na půdu
ornou. Toto ustanovení je nutné a odůvodněné,
neboť jak zkušenost ukázala, s pouhým pře-
svědčováním o tom, že za určitých ekonomic-
kých a přírodních podmínek je polní hospo-
daření intenzivnější, účelnější a rentabilnější,
nelze vždy vystačit.
K § 6:
Pouhé stanovení zemědělského půdního
fondu bez zajištění jeho řádného přehledu by
bylo neúčelné. Zemědělský půdní fond je jed-
nou ze základních materiálních podmínek
zemědělské výroby a proto není možno se
obejít bez jeho řádného přehledu. Takový
přehled je předpokladem jak ochrany země-
dělského půdního fondu a jeho rozšiřování,
tak i podmínkou reálného plánování výroby.
Přehled zemědělského půdního fondu spočívá
na řádném vedení jednotné evidence půdy
místními národními výbory, které však bylo
12
upraveno instrukcí poř. č. 63/1957 Sbírky
instrukcí pro výkonné orgány národních vý-
borů. Tato instrukce však není místními ná-
rodními výbory zcela uspokojujícím způsobem
prováděna. Zakládat na místních národních
výborech samostatné přehledy zemědělského
půdního fondu znamenalo by duplicitní práci,
neboť jednotná evidence půdy poskytuje při
jejím skutečně řádném provádění žádoucí
přehled zemědělského půdního fondu. Kromě
toho vedlo by takové duplicitní opatření jen
k zanedbávání evidence ostatní půdy. Osnova
proto navrhuje přímo v zákoně uložit národ-
ním výborům vedení přehledu zemědělského
půdního fondu v rámci jednotné evidence
půdy, což přispěje současně i k lepšímu ve-
dení evidence veškerá půdy. Nejde tedy o nové
ani duplicitní úkoly. Spolupráce národních
výborů s orgány Ústřední správy geodézie a
kartografie je upravena předpisy o zakládání
a vedení jednotné evidence půdy.
K § 7:
Tato ustanovení sledují provádění základ-
ních účelových agrotechnických opatření
směřujících k zlepšení zemědělského půdního
fondu. Rozsah pozemků ohrožených erosí pod-
statně stoupá a proto ustanovení tohoto pa-
ragrafu umožňuje zabraňovat erosi, popřípadě
omezovat její škodlivé účinky. Jinak se po-
ukazuje na všeobecnou část důvodové zprávy.
Při ukládání nutných opatření bude vždy při-
hlíženo k tomu, aby náklady, kterých si taková
opatření vyžádají, byly úměrný docíleným
výsledkům a byly hospodářsky únosné.
K §§ 8 až 11:
Poukazuje se na všeobecnou část důvodové
zprávy.
K §§ 12 až 13:
Ustanovení těchto paragrafů sledují ochra-
nu a řádné využití zemědělského půdního
fondu. V této ochraně nelze spatřovat neúčel-
né a jednostranné omezování výstavby, nýbrž
záruku, že před odnětím půdy zemědělské
výrobě bude předem uváženo na jedné straně
ekonomické zdůvodnění výstavby vyžadující
odnětí půdy a na druhé straně i ztráty, které
tím na zemědělské výrobě vzniknou. Tato
ustanovení dále sledují, aby škody na země-
dělském půdním fondu a zemědělské výrobě
v případech, kdy k odnětí zemědělské půdy
dojde, byly pokud možno omezeny na nej-
menší míru. Při rozhodnutí o vynětí některé
součásti ze zemědělského půdního fondu bude
nutno vycházet ze zásady, že škody vzniklé
ztrátou nebo zhoršením zemědělského půdní-
ho fondu nelze posuzovat jen podle ztrát na
úrodě vypočtených podle ploch odňatých ze-
mědělskému půdnímu fondu, nýbrž i podle
celkového dosahu zásahu do zemědělského
půdního fondu, který se škodlivě projeví často
až v pozdější době na dalších plochách země-
dělské půdy původním nepříznivým zásahem
přímo nepostižených.
Dále bude třeba brát v úvahu, že úbytky
zemědělského půdního fondu nelze posuzovat
jen z hlediska jednotlivého případu, nýbrž
podle souhrnu takových úbytků. To platí
v plné míře i pro zemědělskou investiční vý-
stavbu často nedostatečně soustředěnou.
Úbytek plochy půdy určené např. k výstavbě
jednoho kravína v obci zdá se nepatrný, avšak
úhrn takových malých úbytků ve všech obcích,
v nichž k stavbám dochází, činí pak citelnou
a nenahraditelnou ztrátu na zemědělském
půdním fondu. Totéž platí ve všech ostatních
případech investiční výstavby. Rozsah poža-
davků na odnětí zemědělské půdy pro vý-
stavbu průmyslovou a zejména rozvoj báňské
činnosti je značný a dostatečně známý.
Při ukládání opatření k ochraně zeměděl-
ského půdního fondu a zemědělské výroby
podle § 13 musí být co nejpřísněji přihlédnuto
k hospodárnosti a účelnosti takových opatře-
ní, takže vždy bude třeba předem ukládané
opatření náležitě ekonomicky uvážit. To platí
zejména při odvozu skrývky kulturní vrstvy
půdy na místo jejího využití.
K § 16:
Ustanovení § 32 odst. 2 a § 52 odst. 1 hor-
ního zákona upravují povinnost pouze báň-
ských podniků rekultivovat "pozemky" těžbou
dotčené. Navrhovaný zákon však upravuje
podrobněji rekultivaci,, zemědělské půdy"
vzhledem k jejímu prvořadému významu, ať
již k jejímu narušení dojde činností báňských
či jiných podniků. Citovaná ustanovení horní-
ho zákona jsou tedy, pokud jde o rekultivaci
zemědělské půdy, duplicitní a zrušují se.
V Praze dne 20. května 1959
Ministr zemědělství a lesního hospodářství:
Štrougal v. r.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
KNT 1 - 3168-59.