Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
312
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1959
o ochraně zemědělského půdního fondu
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Zemědělská půda je nenahraditelným zá-
kladním výrobním prostředkem zemědělské
výroby. Proto je nutno zemědělskou půdu,
zejména ornou podle ustanovení tohoto zá-
kona chránit jako zemědělský půdní fond a
vytvářet předpoklady pro její rozšiřování a
zlepšování.
§ 2
Zemědělský půdní fond
0 Součástí zemědělského půdního fondu
jsou pozemky zemědělsky obhospodařované a
pozemky, které byly a mají být nadále země-
dělsky obhospodařovány, ale dočasně obdělá-
vány nejsou.
(2) Za součást zemědělského půdního fondu
mohou být prohlášeny pozemky, u nichž je
národohospodářsky odůvodněno, aby byly ze-
mědělsky obhospodařovány, zejména pozem-
ky, které byly před účinností tohoto zákona
svémocně odňaty zemědělské výrobě, a po-
zemky, jež neslouží bezprostředně zeměděl-
ské výrobě, avšak jsou pro zemědělskou vý-
robu nepostradatelné.
2
§ 3
Stanovení zemědělského
půdního fondu
O tom, že jde podle § 2 odst. 1 o součást
zemědělského půdního fondu, rozhoduje v po-
chybnostech výkonný orgán okresního národ-
ního výboru. Jemu také přísluší prohlašovat
pozemky podle § 2 odst. 2 za součást země-
dělského půdního fondu.
Rozšiřování zemědělského
půdního fondu a jeho využití
pro zemědělskou výrobu
§ 4
(1) Výkonné orgány okresních národních
výborů ve spolupráci s výkonnými orgány
místních národních výborů, popřípadě jejich
prostřednictvím zjišťují v obcích pozemky,
které by měly být prohlášeny za součást ze-
mědělského půdního fondu (§ 2 odst. 2).
(2) Pozemků, které jsou součástí zeměděl-
ského půdního fondu, musí být využito co
nejúčelněji pro zemědělskou výrobu, při čemž
musí být zejména sledováno zajištění řádné-
ho obhospodařování orné půdy.
§ 5
(1) Výkonné orgány místních národních
výborů zjišťují v obcích zemědělskou půdu,
kterou je účelné přeměnit na půdu ornou,
projednávají přeměny s vlastníky (uživateli)
půdy a v odůvodněných případech jim mohou
přeměnu půdy uložit; přeměnu zpravidla uloží,
zjistí-li, že bez souhlasu příslušných orgánů
byla půda původně orná přeměněna na jinou
půdu zemědělskou nebo byla odňata zeměděl-
ské výrobě.
(2) Výkonné orgány okresních národních
výborů mohou si vyhradit rozhodování o ulo-
žení přeměny půdy podle odstavce 1.
§ 6
Vedení přehledu o zeměděl-
ském půdním fondu
(1) Výkonné orgány místních národních vý-
borů jsou povinny vést v rámci jednotné evi-
dence půdy řádný přehled o zemědělském
půdním fondu v obci, a to podle jednotlivých
sektorů, vlastníků (uživatelů), ploch a kultur,
vyznačovat v něm všechny změny a udržovat
jej v souladu se skutečným stavem.
(2) Vlastníci (uživatelé) pozemků tvořících
zemědělský půdní fond jsou povinni neprodle-
3
ně hlásit každou změnu ve vlastnictví, v oso-
bě uživatele a ve způsobu užívání pozemku
výkonnému orgánu místního národního vý-
boru. Výkonný orgán místního národního vý-
boru před vyznačením změny v přehledu o ze-
mědělském půdním fondu přezkouší správ-
nost a odůvodněnost hlášených změn, zejmé-
na se přesvědčí, zda změny vyžadující schvá-
lení byly příslušnými orgány povoleny.
(3) Výkonné orgány okresních národních
výborů soustavně dozírají na správné vedení
přehledu o zemědělském půdním fondu v ob-
cích, zejména aby přehled byl udržován v sou-
ladu se skutečným stavem.
(4) Předpisy o jednotné evidenci půdy ne-
jsou ustanoveními o vedení přehledu o ze-
mědělském půdním fondu dotčeny.
§ 7
Ochrana zemědělského půdního
fondu při obhospodařování
pozemků a jejich úpravách
(1) Zemědělské pozemky musí být obhospo-
dařovány tak, aby zemědělský půdní fond ne-
byl zmenšován ani zhoršován, nýbrž aby se
úrodnost půdy zvyšovala. Na svahových po-
zemcích musí být orba, kultivační práce, setí
(sadba) prováděny po vrstevnicích, na pozem-
cích ohrožených vodní a větrnou erosí použí-
vány protierosní osevní postupy, zřizována
ochranná zasakovací a protideflační pásma,
kultury rozmisťovány tak, aby se kultury
odolnější proti erosi účelně střídaly s kul-
turami méně odolnými, omezována volná
pastva a prováděna jiná vhodná opatření podle
přírodních podmínek.
(2) Výkonný orgán okresního národního vý-
boru může po slyšení výkonného orgánu
místního národního výboru vlastníkům (uži-
vatelům) pozemků uložit, která opatření jsou
povinni provést; přitom jim může stanovit
rozsah takových opatření a způsob jejich
provedení.
§ 8
Ochrana zemědělského půdního
fondu před jeho odnímáním
zemědělské výrobě
(1) Zemědělský půdní fond je určen pro ze-
mědělskou výrobu a žádná jeho součást nesmí
být této výrobě odňata, pokud nebyla podle
ustanovení tohoto zákona vyňata ze zeměděl-
ského půdního fondu.
(2) Aby ochrana zemědělského půdního
fondu byla včas zajištěna, musí být již per-
4
spektivní plány výstavby a územní plány vzá-
jemně uvedeny v soulad s perspektivními
plány zemědělské výroby a s ochranou země-
dělského půdního fondu.
(3) Musí-li dojít k odnětí zemědělské půdy
zemědělské výrobě, je třeba dbát, aby
a) bylo použito v prvé řadě zemědělské půdy
horší jakosti a zejména byla chráněna
orná půda, nelze-li při výstavbě použít
nezemědělské půdy,
b) byla vyňata co nejmenší plocha ze země-
dělského půdního fondu,
c) umístění výstavby bylo pokud možno
v souladu se zájmy zemědělské výroby,
d) po skončení výstavby byla neprodleně pro-
vedena taková terénní úprava, aby půda
při výstavbě dotčená byla způsobilá k dal-
šímu obdělávání.
(4) Při projednávání investičních úkolů, nej-
později však při vydání územních rozhodnutí,
musí být rozhodnuto o vynětí půdy ze země-
dělského půdního fondu. Rozhodnutí se vydají
společně, pokud o vynětí půdy ze zeměděl-
ského půdního fondu nebylo rozhodnuto pře-
dem. Při rozhodování o umístění nadzemních
a podzemních vedení musí být přihlédnuto
zejména k tomu, aby jimi bylo co nejméně
ztíženo obhospodařování zemědělského půd-
ního fondu.
Ochrana zemědělského půdního
fondu při provozu průmyslo-
vých podniků, zejména báň-
ských a při budování komu-
nikací a vodohospodářských
d ě l
§9
Aby bylo zabráněno škodám na zeměděl-
ském půdním fondu provozem průmyslových,
zejména báňských podniků, popřípadě aby
škody byly omezeny na míru co nejmenší,
jsou podniky povinny:
a) současně s generelem těžby vypracovat
generely zahlazení následků dolování na
povrchu a rekultivace těžbou dotčených
pozemků,
b) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu
půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrod-
nění schopné zeminy na celé provozem
dotčené ploše, postarat se o jejich hospo-
dárné využití nebo řádné uskladnění pro
účely rekultivace nebo zajistit jejich od-
voz na plochy určené výkonným orgánem
okresního národního výboru,
5
c) ukládat odklizové hmoty ve vytěžených
prostorech vlastních nebo sousedních zá-
vodů, a není-li to technicky možné nebo
hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé
řadě na plochách neplodných nebo na pů-
dách horší jakostní třídy, které byly za
tím účelem vyňaty ze zemědělského půd-
ního fondu,
d) provádět již v průběhu provozu vhodné
terénní úpravy pozemků provozem dotče-
ných tak, aby tvarem, uložením zemin a
vodními poměry byly připraveny pro re-
kultivaci a vyhovovaly potřebám zeměděl-
ského, popřípadě jiného hospodářského
využití,
e) provádět soustavnou rekultivaci naruše-
ných pozemků určených pro opětné země-
dělské využití tak, aby zúrodňovacím
procesem bylo vytvořeno takové půdní
prostředí, které by umožňovalo využít
rekultivovaných pozemků pro zemědělskou
výrobu (tj. vytvořit půdu s průměrnou
úrodností),
f) po zastavení provozu provést neprodleně
dokončení půdních úprav pozemků za
účelem jejich rekultivace a plán těchto
úprav předložit ke schválení výkonnému
orgánu okresního národního výboru.
§ 10
Při budování silnic, železnic, nadzemních a
podzemních vedení, vodohospodářských děl a
zařízení musí investor učinit taková opatření,
aby dosavadní síť odvodňovacích a závlaho-
vých zařízení nadále plnila svůj účel a dbát
ochrany opatření učiněných podle § 7; taková
opatření musí být zajištěna též při provádění
hospodářsko-technických úprav pozemků.
§ 11
Ochrana zemědělského půdního
fondu při geologickém a hydro-
logickém průzkumu a při budo-
vání nadzemních a podzemních
vedení
Při geologickém a hydrologickém průzkumu
a při budování nadzemních a podzemních ve-
dení na součástech zemědělského půdního
fondu jsou provozovatelé těchto prací po-
vinni:
a) oznámit včas zamýšlené provádění prací
výkonnému orgánu okresního národního
výboru a výkonným orgánům místních
národních výborů,
b) omezit práce na pozemcích pokud možno
na dobu vegetačního klidu,
6
c) provádět práce tak, aby na kulturách a
zemědělském půdním fondu došlo k co
nejmenším škodám,
d) skrýt odděleně ornici před zahájením prací
a uvést po jejich skončení pozemek do
původního stavu.
§ 12
Vynětí součástí zemědělského
půdního fondu a provádění
změn kultur uvnitř fondu
(1) O povolení, aby zemědělská půda byla
vyňata ze zemědělského půdního fondu, roz-
hodují výkonné orgány okresních národních
výborů po slyšení výkonných orgánů místních
národních výborů. Výkonné orgány krajských
národních výborů mohou si vyhradit rozhod-
nutí, půjde-li o závažnější zásahy do země-
dělského půdního fondu, které podstatnou
měrou nepříznivě naruší zemědělskou výrobu,
nebo půjde-li o vynětí značnější plochy ze-
mědělské půdy.
(2) Výkonný orgán, rozhodující podle od-
stavce 1, přihlédne zejména k politickému a
ekonomickému zdůvodnění vynětí součástí
zemědělského půdního fondu, k odhadu ztrát
na zemědělské výrobě, k nimž tímto vynětím
dojde, jakož i k tomu, zda bylo provedeno
vhodné a účelné soustředění staveb, využito
dosavadních míst a proluk a zabráněno roz-
tříštěné výstavbě, zejména při individuální
výstavbě bytové a výstavbě společných zaří-
zení jednotných zemědělských družstev a za-
řízení státních statků; podle potřeby uloží
žadateli o vynětí součásti zemědělského půd-
ního fondu předložit zdůvodnění zamýšleného
vynětí a odhad ztrát na zemědělské výrobě.
(3) Měnit ornou půdu na půdu jinak obdě-
lávanou bez souhlasu výkonného orgánu
okresního národního výboru je zakázáno; to
platí i pro zalesnění zemědělské půdy a pro
její použití k založení rybníků a k zřízení sadů
a zahrádek.
§ 13
Podmínky vynětí ze zeměděl-
ského půdního fondu
Při rozhodování o vynětí ze zemědělského
půdního fondu uloží příslušný výkonný orgán
národního výboru žadateli o vynětí ze země-
dělského půdního fondu provést opatření
v zájmu ochrany zemědělského půdního fondu
a zemědělské výroby, při čemž musí dbát na
hospodárnost a účelnost takových opatření;
podle potřeby uloží žadateli zejména povin-
nost postarat se o zemědělské využití půdy,
7
pokud možno až do jejího skutečného použití
k jiným účelům, oznámit včas uživateli půdy
zahájení stavebních prací a provést na vlastní
náklad skrývku kulturní vrstvy půdy a její
odvoz na místo jejího hospodárného využití.
Ustanovení závěrečná
§ 14
Vláda stanoví vyhláškou opatření k zabrá-
nění, popřípadě ke zmírnění škod způsobených
na zemědělské půdě a zemědělské výrobě
kouřem, popílky, prachem a jinými pevnými
a plynnými škodlivými zplodinami, unikající-
mi při provozu průmyslových podniků.
§ 15
Ministerstvo zemědělství a lesního hospo-
dářství vydá v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady předpisy k provedení tohoto
zákona; těmito předpisy může také upravit
ochranu zemin zúrodnění schopných, ulože-
ných pod povrchem, které báňskou nebo jinou
činností se dostanou na povrch.
§ 16
(1) Zrušují se
vládní nařízení č. 55/1951 Sb., o rozšíření
plochy orné půdy a zajištění půdy pro země-
dělskou výrobu,
ustanovení § 32 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona
č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství
(horního zákona), pokud upravují rekultivaci
zemědělské půdy.
(2) Ustanovení zákona č. 43/1955 Sb., o čes-
koslovenských lázních a zřídlech, a ustanovení
§ 7 zákonného opatření předsednictva Národ-
ního shromáždění č. 61/1956 Sb., o těžbě
rašelin, zůstávají nedotčena.
§ 17
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vy-
hlášení; provede jej ministr zemědělství a
lesního hospodářství v dohodě se zúčastně-
nými členy vlády.
8
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Zemědělská půda je základním výrobním
prostředkem zemědělské výroby, který vzhle-
dem k své povaze vyžaduje ochrany jak proti
jeho ubývání, tak proti znehodnocování. Úbyt-
ky zemědělské půdy jsou nenahraditelné, ne-
boť zemědělskou půdu nelze rozšiřovat nad
hranice dané přirozenými podmínkami a zne-
hodnocení zemědělské půdy je zpravidla
těžko napravitelné.
Je proto třeba nejen zemědělský půdní
fond chránit, nýbrž i vytvořit předpoklady
k jeho rozšiřování, nejúčelnějšímu využití
a zlepšování.
Na rozsah a kvalitu našeho zemědělského
půdního fondu působí nepříznivé vlivy tkvící
v samotné zemědělské výrobě. Uživatelé ze-
mědělské půdy musí hospodařit na půdě tak,
aby zemědělský půdní fond nebyl zmenšován
ani zhoršován a naopak, aby úrodnost půdy
byla zvyšována. Osnova umožňuje uložit
v odůvodněných případech uživatelům půdy
povinnost přeměnit zemědělskou půdu na
půdu ornou a hospodařit tak, aby zeměděl-
ského půdního fondu bylo v zájmu celé spo-
lečnosti co nejúčelněji využito. Zvyšování
úrodnosti půdy - zlepšování zemědělského
půdního fondu - lze zajistit jen souborem
různých a dobře volených opatření, jako jsou
správné osevní postupy, správné obdělávání
půdy, obohacování půdy humusem, správná
soustava hospodaření odpovídající klimatic-
kým a místním půdním podmínkám, odvod-
ňování, popřípadě zavodňování, řádné udržo-
vání melioračních zařízení apod. Zvláštní
význam má vhodné využití svahových půd.
S rozvojem socialistické velkovýroby je nutno
provádět řadu opatření k zabránění erose
nebo k omezení jejích nepříznivých následků,
zejména nutno změnit i agrotechniku země-
dělsky využívaných svahových pozemků.
Největší ochrany vyžaduje orná půda, která
je základem rostlinné a živočišné výroby.
Pokles orné půdy od roku 1937 činí 738. 556
ha. Tento pokles orné půdy v poměru k půdě
zemědělské v jednotlivých letech činí:
|
Procento |
|||
|
Bok |
Zeměděl- |
Orná půda |
orné |
|
ha |
ha |
na země- |
|
|
dělské |
|||
|
1937 |
8, 112. 360 |
5, 899. 583 |
půdě |
|
1948 |
7, 561. 251 |
5, 297. 252 |
70, 0 |
|
1949 |
7, 548. 167 |
5, 217. 739 |
69, 1 |
|
1950 |
7, 514. 061 |
5, 135. 705 |
68, 3 |
|
1951 |
7, 506. 950 |
5, 096. 100 |
67, 8 |
|
1952 |
7, 473. 779 |
5, 100. 000 |
68, 2 |
|
1953 |
7, 454. 661 |
5, 097. 192 |
68, 3 |
|
1954 |
7, 215. 312 |
5, 006. 502 |
69, 3 |
|
1955 |
7, 293. 554 |
5, 156. 452 |
70, 8 |
|
1956 |
7, 413. 870 |
5, 118. 837 |
69, 0 |
|
1957 |
7, 377. 465 |
5, 118. 527 |
69, 3 |
|
1958 |
7, 388. 577 |
5, 153. 231 |
69, 7**) |
Pokles orné půdy svědčí o tom, že se země-
dělským půdním fondem se nehospodaří co
nejúčelněji. Dosud máme značné plochy luk
a pastvin založených na orné půdě, kterých
může být ekonomičtěji a intenzivněji využito
při polním hospodaření.
Pokles výměry orné půdy projevující se
v uvedeném přehledu do roku 1951 byl po
tomto roce zastaven. Po zavedení norem po-
vinných dodávek snažily se zemědělské zá-
vody výměru orné půdy různým způsobem
snižovat a utajovat, což také přispělo k dal-
šímu značnějšímu poklesu orné půdy. Opatře-
ní provedená po X. sjezdu KSČ se projevila
v letech 1954 a 1955 zvýšením orné půdy
o 149. 950 ha. Došlo však přitom i k započítá-
vání takových pozemků do orné půdy, které
pak později při prověrkách půdy v obcích
musely být někde z výměry orné půdy vyňaty
a převedeny do zemědělské půdy, zejména
jako louky a pastviny, takže ve skutečnosti
se zvýšila výměra orné půdy po X. sjezdu
KSČ celkem o 112. 000 ha
Toto zvýšení je však poněkud vyšší, neboť
současně byly nahrazovány úbytky půdy
vzniklé zejména při investiční výstavbě. Čes-
koslovenská akademie zemědělských věd pro-
vádí delimitaci zemědělského půdního fondu
a lesního fondu. Cílem delimitace je určit též
výhledové využití zemědělského půdního fondu
a účelné rozdělení zemědělské půdy do jed-
notlivých kultur a klasifikovat ornou půdu
z hlediska svaživosti a mechanizační přístup-
nosti. Výsledky delimitace zatím ukazují, že
sice nebude možno dosáhnout předválečné
výměry orné půdy, že však lze v našich
*) Podle pozemkového katastru z r. 1937. V orné půdě
jsou zahrnuty i chmelnice, které byly v pozemkovém
katastru započítávány do orné půdy. Dnešní stav chmel-
nic je 7. 796 ha.
**) Stav půdy podle sumarizace půdy provedené
Ústřední správou geodézie a kartografie k 31. prosinci
1958 (bez chmelnic).
9
podmínkách úbytky orné půdy podstatně
snižovat. Snížení úbytků orné půdy však
předpokládá intenzívní využití veškerého půd-
ního fondu, využití všech půdních rezerv
včetně zamokřených půd a půd schopných
rekultivace a realizaci správné soustavy hos-
podaření na svažitých pozemcích.
Rozvoj investiční výstavby včetně výstavby
zemědělské, stoupající těžba nerostů, budo-
vání nových sídlišť, průmyslových závodů,
vodních přehrad, budování a rozšiřování ko-
munikací, individuální bytová výstavba atd.
vyžadují a budou vyžadovat odnětí zeměděl-
ské půdy zemědělské výrobě. Pochopitelně
nelze znemožňovat výstavbu a průmyslovou,
báňskou nebo jmou činnost, je však třeba
účinně zajistit, aby odnětí půdy zemědělské
výrobě bylo vždy předem dobře politicky a
ekonomický uváženo, a pokud k odnětí půdy
musí dojít, aby se tak stalo s co nejmenšími
škodami na zemědělském půdním fondu. Při
investiční výstavbě často dochází k nezcela
odůvodněnému umisťování staveb a jiných
investic na nejlepších zemědělských pozem-
cích, při jejichž výběru leckdy působí jedno-
stranný zájem investorů na úsporách, které
však nebývají vždy úměrné ztrátám na ze-
mědělském půdním fondu. Nutno uvážit, že
tyto škody jsou zpravidla trvalé a nenapra-
vitelné. Je třeba zdůraznit, že drobné úbytky
půdy nelze posuzovat jen z hlediska jednot-
livého případu, nýbrž že je třeba přihlížet
k souhrnu takových úbytků. To platí i pro
zemědělskou výstavbu, při níž také často ne-
bývá využíváno prostor uvnitř obce a nebývá
brán náležitý zřetel na ochranu půdy, zejména
orné. V jedné obci může jít celkem o několik
hektarů, avšak ve všech obcích jde již o tisíci-
hektarové ztráty a totéž platí i u jiných
investic.
Úbytek zemědělské půdy v letech 1937 až
1958 je patrný z následujícího přehledu.
Přehled vývoje plochy půdy v letech 1937 až 1958
|
Kultura |
Rok |
Rozdíl |
Podíl na celkové výměře |
||
|
1937 |
1958 |
% |
|||
|
1937 |
1958 |
||||
|
Orná půda |
5, 899. 583 |
5, 161. 027 |
- 738. 556 |
46, 1 |
40, 4 |
|
Louky |
1, 137. 535 |
1, 108. 086 |
- 29. 449 |
8, 9 |
8, 6 |
|
Zahrady |
189. 480 |
261. 972 |
+ 72. 492 |
1, 5 |
2, 0 |
|
Vinice |
17. 526 |
24. 310 |
+ 6. 784 |
0, 14 |
0, 19 |
|
Pastviny |
868. 236 |
833. 182 |
- 35. 054 |
6, 8 |
6, 5 |
|
Zemědělská |
8, 112. 360 |
7, 388577 |
- 723. 783 |
63, 4 |
57, 8 |
|
Lesní půda |
4, 051, 284 |
4, 342. 439 |
+ 291. 155 |
21, 6 |
34, 0 |
|
Ostatní |
625. 701 |
1, 055. 478 |
+ 429. 777 |
4, 9 |
8, 3 |
|
Nezemědělská |
4, 676. 985 |
5, 397. 917 |
+ 720. 932 |
36, 5 |
42, 2 |
10
Výměra zemědělské půdy od roku 1937 se
snížila o 723. 783 ha. Největší úbytek připadá
na rozšíření plochy nezemědělské půdy, která
oproti roku 1937 vzrostla o 429. 777 ha a dále
na rozšíření plochy lesní půdy o 291. 155 ha.
Přírůstek lesní půdy ve skutečnosti však bude
nižší, poněvadž půda nebyla v roce 1937 v po-
zemkovém katastru správně vykazována, jak
ukázala prověrka příčin růstu lesní půdy ve
130 obcích z různých krajů a okresů. V těchto
prověřovaných obcích je vykazován přírůstek
lesní půdy 15. 157 ha, z níž však více než po-
lovina byla zalesněna již před rokem 1937,
aniž tato změna byla v pozemkovém katastru
provedena.
Nejvážnější však je vzrůst nezemědělské
půdy, jímž se nepříznivě snížil podíl země-
dělské půdy k výměře celkové půdy v ČSR,
a to ve srovnání s rokem 1937 z 63, 4 % na
57, 8 %.
Investiční výstavba a rozvoj důlní a prů-
myslové činnosti kladou stále větší požadavky
na zemědělskou půdu. Např. v Ostravsko-
karvinské pánvi mají činit ztráty na země-
dělské půdě pro výstavbu do roku 1970
13. 000 ha, podle směrného plánu města Brna
umisťuje se průmyslová výstavba na 750 ha
nejlepší půdy většinou orné. Při územním
plánování výstavby obcí a měst a plánování
a projektové přípravě investiční výstavby
nesledují se včas a účinně zájmy ochrany
zemědělského půdního fondu. Územní plány
a investiční úkoly se často neprojednávají se
zemědělskými orgány v době přípravných
prací a k projednávání dochází často těsně
před vlastní výstavbou v době, kdy je již
zpravidla vypracován projekt a jsou prove-
dena nákladná přípravná opatření, což pak
ovlivňuje stanovisko zemědělských orgánů a
znesnadňuje žádoucí ochranu zemědělského
půdního fondu.
Průmyslový závod v Semtíně u Pardubic
požadoval 100 ha zemědělské půdy pro zřízení
retenční nádrže, v okolí závodu Synthesia
Semtín a Východočeských chemických závodů
u Pardubic se navrhuje zalesnit pro ozdravění
ovzduší 443 ha zemědělské půdy, ačkoliv
čistota vzduchu a vody se má zajišťovat za-
řízením na zachycování unikajících škodlivých
látek. V Severočeském hnědouhelném revíru
je již dnes ovlivňováno těžbou uhlí na 15. 000
ha půdy. Z toho je 6500 ha již devastováno
těžbou a výsypkami. Roční úbytek bude se
pohybovat do roku 1960 mezi 750 až 1000 ha
půdy. Z toho asi 50 % půdy je však již těžbou
(zejména hlubinnou) dotčeno. U většiny dolů
tohoto revíru se neprováděla skrývka ornice.
U tří dolů byla provedena skrývka ze 40 %,
u sedmi dolů nebyla provedena vůbec. Větší
část odklizových zemin se ukládá na haldy a
nepoužívá se k zasypávání vytěžených prosto-
rů. Tím se rozsah devastace půdy zvyšuje.
Rekultivace devastovaných ploch se provádí
v nepatrném měřítku, například v roce 1954
byla rekultivace dokončena jen na 340 ha,
v roce 1955 cca na 120 ha, v roce 1956 jen
na 85 ha a v roce 1957 jen na 290 ha. Re-
kultivace je sice nákladná, avšak její náklady
se mohou podstatně snížit, budou-li při těžbě
plánovitě ukládány odklizové zeminy tak, aby
byla umožněna rekultivace vytěžených prosto-
rů, tj. bude-li plán rekultivace skutečně sou-
částí plánu těžby. Rekultivace pozemků před-
pokládá rekultivační statky u báňských
podniků, které by mohly provádět soustavnou
rekultivaci. Rekultivaci provádějí zatím re-
kultivační statky Hnědouhelných dolů a bri-
ketáren v revíru sokolovském, Rekultivační
podnik v severočeském uhelném revíru a
Rekultivační středisko v revíru ostravském.
Důlní činnost se projevuje nepříznivě též
v hospodaření jednotných zemědělských druž-
stev a státních statků. Tak např. v okrese
Most je přímo v oblasti důlní těžby sedm jed -
notných zemědělských družstev a sedm farem
státních statků, které zaniknou. Podle gene-
relu důlní těžby bude v tomto okrese zahrnuto
do těžby do roku 1970 2800 ha půdy, z kte-
réžto výměry se podle výhledového plánu vrátí
zemědělské výrobě pouze 244 ha. Narušování
zemědělské výroby je zvyšováno ještě tím, že
zemědělským závodům není včas oznamován
záměr důlní těžby, aby mohly včas vhodnou
organizací výroby zabránit větším škodám.
Tak např. v obci Slatinice činila plánovaná
výměra orné půdy jednotného zemědělského
družstva na rok 1958 116 ha. Jednotné země-
dělské družstvo zaselo ozimy a připravilo
půdu pro jarní osevy. Zásahem důlní činnosti,
o které JZD na podzim roku 1957 nevědělo,
ubylo družstvu 38 ha orné půdy. V důsledku
toho vznikly družstvu škody nejen úbytkem
půdy, nýbrž i na kulturách, a to na pícninách
a ozimých obilovinách a byl narušen plán
osevu jařin.
Zemědělská půda je také značně narušo-
vána prováděním geologických a hydrologic-
kých průzkumů a stavbami nadzemních a
podzemních vedení. Tyto práce jsou často
prováděny v plné vegetaci polních kultur. Při
průzkumu se provádějí sondy a vykopávky
rýh a příkopů, aniž se předem provedla skrýv-
ka ornice. Sondy, rýhy a příkopy nejsou za-
sypávány nebo až po delší době a při zasypá-
vání se promísí kulturní vrstva půdy s mrtvou