9

Vzhledem k tomu, že nová úprava přídavků
na děti nabývá účinnosti od 1. dubna 1959,
zvýší se náklady na přídavky na děti za ka-
lendářní rok 1959 asi o 376 miliónů Kčs. V roz-
počtu nemocenského pojištění zaměstnanců
na rok 1959 se zvýšení projeví jen částkou
279 miliónů Kčs, a to za měsíc duben až říjen
1959; vzhledem ke způsobu provádění nemo-
cenského pojištění mohou totiž být částky
vyplacené v závodech vydány z rozpočtu vždy
teprve s časovým odstupem dvou měsíců po
měsíci, za který byly v závodech vyplaceny.
V rozpočtu nemocenského pojištění členů vý-
robních družstev se z obdobných důvodů zvý-
šení projeví částkou 7 miliónů Kčs.

Mimo to je třeba počítat se zvýšením roz-
počtových výdajů nemocenského pojištění za-
městnanců a členů výrobních družstev v dů-
sledku toho, že přídavky na děti budou při
konkurenci s výchovným poskytovány před-
nostně, zatím co dosud tomu bylo opačně (viz
zvláštní část k čl. II č. 3). Úměrně se však
sníží rozpočet sociálního zabezpečení, takže
jde o pouhý přesun.

Počínaje rokem 1960 lze očekávat pokles
počtu nezaopatřených dětí a tím i nákladů
na přídavky na děti, který potrvá až do roku
1970. V těchto letech budou totiž odpadat
přídavky na děti, narozené v poválečném ob-
dobí zvýšené porodnosti. Na druhé straně po-
stupné prodlužování povinné školní docházky
a postupující socializace vesnice, která bude
mít za následek pokles počtu snížených pří-
davků na děti a jejich přeměnu na normální
přídavky na děti, zpomalí klesající tendenci
celkových nákladů na přídavky na děti.

Zvláštní část
K čl. I

Tento článek vyjadřuje účel zákona, tj.
novou úpravu přídavků na děti a její smysl.

K čl. II č. 1

Dosavadní § 30 se doplňuje novým odstav-
cem 2. V něm se vyslovuje zásada, že pří-

davky na děti náleží tomu zaměstnanci, u ně-
hož se k dětem přihlíží pro účely daně ze
mzdy jako k vyživovaným osobám. Poněvadž
přídavky na děti se s rostoucím hrubým vý-
dělkem snižují, po případě odpadají, kdežto
daňová sleva na děti je absolutně tím větší,
čím vyšší je hrubý výdělek, dosáhne se tak
vhodnější úpravy celkového úhrnu těchto
dvou druhů podpor státu na děti. Zároveň
tato zásada jednoznačně a pro praktické pro-
vádění jednoduše určuje, kterému z obou za-
městnaných rodičů přídavky na děti náleží.
S výjimkou krajních hraničních případů, které
budou jen nepodstatné a mimořádné, bude
i při nových sazbách přídavků na děti pro
rodinu vždy výhodnější, aby slevu na dani ze
mzdy měl ten z manželů, který má vyšší pří-
jem a je tedy převážně živitelem rodiny.
V prováděcích předpisech se upraví podrob-
nosti a určí se také, komu se přídavky při-
znají, mají-li slevu na dani na tytéž děti oba
rozvedení rodiče, nemá-li slevu na dani žád-
ný z oprávněných zaměstnanců nebo v jiných
zvláštních případech.

K čl. II č. 2

Hranice vlastního příjmu dítěte (odměny
učňů, stipendia apod. ), do které náleží na dítě
přídavky, určená v § 31 odst. 2, se zvyšuje
na 200, - Kčs měsíčně stejně jako je tomu
pro účely daně ze mzdy. Sleduje se tím, aby
při poměrně malém vlastním příjmu dítěte
(nad 120, - Kčs měsíčně) neodpadly ihned
přídavky na dítě v podstatně větší částce,
tj. 220, - až 260, - Kčs měsíčně, což bylo do-
sud předmětem častých stížností. Bude ovšem
nutné upravit v prováděcích předpisech
úměrně ocenění naturálních požitků, a to ob-
dobně jako pro daň ze mzdy.

K čl. II č. 3

Se zřetelem k diferenciaci přídavků na děti
podle výše hrubého měsíčního výdělku za-
městnancova se opouští zásada vyslovená do-
sud v § 32 písm. a), že výchovné k důchodu
poskytované na dítě má přednost před pří-
davky na děti. Nyní bude platit opačná zásada
a poskytování přídavků na děti bude mít
přednost před výchovným k důchodu. Tak
tomu bude nejen u pracujících důchodců, ale
i v případech, kdy bude zaměstnán manžel
důchodce apod. Důvodem k této změně, jež
bude vyjádřena zároveň v zákoně, kterým se
mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpe-
čení, je především okolnost, že v závodě lze
běžně a pohotově sledovat rozhodný výdělek,
podle něhož se určuje nárok na přídavky na
děti nebo jejich výše. Přitom se u pracujících

10

důchodců zahrne do rozhodného výdělku i je-
jich důchod.

K čl. II č. 4

Ve shodě se zásadami uvedenými ve vše-
obecné části se nově upravuje výše přídavků
na děti, a to odstupňovaně podle výše zaměst-
nancova měsíčního výdělku. Zároveň se sta-
noví, že při výdělcích převyšujících 3000, -
Kčs, po případě 3800 Kčs měsíčně se přídav-
ky na děti neposkytují rodinám s jedním, po
případě se dvěma dětmi. Rozhodný je hrubý
měsíční výdělek zaměstnance z pracovního
poměru, který podléhá dani ze mzdy, včetně
odměn za práci přes čas, prémií apod. Do
tohoto výdělku se také počítají dávky nemo-
cenského pojištění nahrazující ušlý výdělek
(nemocenské, podpora při ošetřování člena
rodiny a peněžitá pomoc v mateřství) a
u pracujícího důchodce také jeho důchod. Po-
drobnosti budou upraveny v prováděcí vy-
hlášce vydané podle § 51 odst. 2. V této vy-
hlášce se stanoví také, za kterou dobu se bude
rozhodný výdělek určovat. Přídavky na děti
se zásadně stanoví na všechny měsíce celého
kalendářního čtvrtletí podle výše rozhodného
průměrného měsíčního výdělku za uplynulé
kalendářní čtvrtletí.

K čl. II č. 5

Výše přídavků na děti určená v § 36 pro
zaměstnance, kteří jsou zároveň uživateli
zemědělské půdy, se v podstatě nemění.
Shodně s § 35 se však určuje, že při překro-
čení hranice výdělku 3000, - Kčs, po případě
3800, - Kčs měsíčně se přídavky na děti ro-
dinám s jedním, po případě s dvěma dětmi
neposkytují, a že se při překročení hranice
3000, - Kčs u rodin s dvěma dětmi snižují.

K čl. II č. 6

U příležitosti změny zákona se vhodněji
upravuje zmocňovací ustanovení § 51 odst. 1
písm. a) tak, aby umožňovalo podle potřeby
pružně určovat, které složky zaměstnancova

příjmu tvoří jeho započitatelný výdělek pro
stanovení peněžitých dávek. Přitom mohou
být některé složky příjmů - tak jako je to-
mu doposud - vyloučeny ze základu, z něhož
se stanoví výše dávek, i když podléhají dani
ze mzdy, zejména složky, které jsou jen mi-
mořádné (různé mimořádné a jednorázové
odměny, mzda za práci přes čas apod. ). Tato
změna umožní také zavést jednodušší postup
při výpočtu nemocenského a obdobných dá-
vek a používání jednodušších pomocných
tabulek.

Zmocňovací ustanovení § 51 odst. 2 se do-
plňuje novým bodem c), aby bylo možné sta-
novit, jak se bude určovat zaměstnancův hru-
bý měsíční výdělek rozhodný pro nárok na
přídavky na děti nebo pro jejich výši. Pro-
váděcí předpisy určí, které složky zaměstnan-
cova příjmu se za tento výdělek považují, za
které období se určí rozhodný měsíční prů-
měr výdělku a po kterou dobu se budou pří-
davky na děti poskytovat podle takto urče-
ného průměru. Tak bude možné zjednodušit
rozhodování o přídavcích na děti a jejich po-
skytování. Upravené zmocnění pod písm. d)
umožní určit, komu se přídavky na děti při-
znají, je-li více oprávněných, a podle výdělku
kterého z nich se stanoví jejich výše.

Ostatní zmocňovací ustanovení jsou v pod-
statě převzata z dosavadního znění § 51 odst.
l a 2 zákona.

K čl. II č. 7 a 8

Znění § 53 odst. 1 a § 63 odst. 3 zákona se
upravuje tak, aby bylo v plném souladu s or-
ganizační strukturou Revolučního odborové-
ho hnutí, zejména pak s úkoly uloženými ve
správě nemocenského pojištění krajským od-
borovým radám.

K čl. III

Na místo dosavadního výrazu ,,rodinné pří-
davky" zavádí se nový termín ,,přídavky na
děti", který lépe a vhodněji vystihuje účel a
určení této významné podpory společnosti na
výživu a výchovu dětí.

V Praze dne 19. března 1959

Předseda vlády:
V. Široký v. r.

KNT 1 - 3112-59